Marxismus
Obsah boxu
| Marxismus |
|---|
Marxismus je sociální, ekonomická a politická teorie založená na spisech Karla Marxe a Bedřicha Engelse. Představuje systematickou analýzu kapitalistické společnosti, jejího vývoje, vnitřních rozporů a předpokládaného přechodu ke komunismu. Klíčovými pilíři marxismu jsou historický materialismus, dialektický materialismus, teorie třídního boje, teorie nadhodnoty a vize beztřídní společnosti. Marxismus ovlivnil širokou škálu vědních oborů od ekonomie a sociologie po filozofie a politologie, a stal se ideologickým základem mnoha politických hnutí a států ve 20. století.
⏳ Historie a vznik
Marxismus se zrodil v polovině 19. století v Evropě, především v Německu, Velké Británii a Francii, v období prudkého rozvoje průmyslové revoluce a s ní spojených sociálních změn. Karel Marx (1818–1883), německý filozof, ekonom, historik, sociolog a revolucionář, se stal jeho ústřední postavou. Jeho nejbližším spolupracovníkem a celoživotním přítelem byl Bedřich Engels (1820–1895), který nejen finančně podporoval Marxe, ale také s ním spolupracoval na mnoha klíčových dílech a po Marxově smrti dokončoval jeho nedokončené spisy.
Mezi hlavní díla, která položila základy marxismu, patří:
- Manifest komunistické strany (1848): Společné dílo Marxe a Engelse, které představilo základní principy historického materialismu, teorii třídního boje a volání po sjednocení dělníků světa.
- Kapitál. Kritika politické ekonomie (Das Kapital, 1867, 1885, 1894): Marxovo stěžejní dílo, ve kterém podrobně analyzuje kapitalistický způsob výroby, teorii hodnoty, nadhodnoty a akumulace kapitálu. První díl vyšel v roce 1867, další dva díly byly vydány Engelsem posmrtně na základě Marxových rukopisů.
- Německá ideologie (napsáno 1845–1846, vydáno 1932): Dílo, které rozpracovává koncept historického materialismu a kritizuje idealistické filozofie.
Po smrti Marxe a Engelse se marxismus dále rozvíjel a štěpil do různých proudů, jako byl leninismus, stalinismus, maoismus a západní marxismus.
📖 Klíčové koncepty
Marxismus je komplexní systém myšlenek, který zahrnuje filozofické, ekonomické a sociálně-politické aspekty.
🧠 Dialektický materialismus
Filozofický základ marxismu, který kombinuje materialismus s dialektickou metodou. Materialismus tvrdí, že hmota a fyzický svět jsou primární a vědomí je jejich produktem. Dialektika, převzatá od Hegela, popisuje vývoj prostřednictvím střetu protikladů (teze, antiteze, syntéza). Dialektický materialismus tak chápe svět jako neustále se vyvíjející systém, kde změna je řízena vnitřními rozpory.
⚙️ Historický materialismus
Aplikace dialektického materialismu na studium dějin a společnosti. Podle historického materialismu je hnací silou dějin způsob výroby a ekonomické vztahy, které z ní vyplývají. Společnost je rozdělena na:
- Základna (báze) – ekonomická struktura, zahrnující výrobní síly (pracovní nástroje, technologie, pracovní síla) a výrobní vztahy (vztahy mezi lidmi ve výrobním procesu, např. vlastnické vztahy).
- Nadstavba – politické, právní, náboženské, umělecké a filozofické instituce a ideje, které odrážejí a legitimizují základnu.
Historický materialismus tvrdí, že změny v základně vedou ke změnám v nadstavbě a že dějiny jsou sledem různých společensko-ekonomických formací (prvotně pospolná společnost, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, socialismus, komunismus).
📈 Třídní boj
Centrální koncept marxismu, který tvrdí, že dějiny všech dosud existujících společností jsou dějinami třídních bojů. V kapitalistické společnosti Marx identifikoval dvě hlavní antagonistické třídy:
- Buržoazie – vlastníci výrobních prostředků (továrny, půda, kapitál).
- Proletariát – nemajetná třída, která prodává svou pracovní sílu buržoazii.
Třídní boj pramení z inherentního konfliktu zájmů mezi těmito třídami, kde buržoazie usiluje o maximalizaci zisku a proletariát o zlepšení svých životních a pracovních podmínek. Marx předpokládal, že tento boj nevyhnutelně povede k revoluci a nastolení diktatura proletariátu.
💰 Teorie nadhodnoty
Marxova ekonomická teorie, která vysvětluje, jak kapitalisté generují zisk. Podle Marxe hodnota zboží je určena množstvím společensky nutné práce, která je k jeho výrobě vynaložena. Pracovní síla je sama o sobě zboží, jehož hodnota je určena náklady na udržení a reprodukci dělníka. Kapitalista však platí dělníkovi pouze za tuto hodnotu (mzdu), ale dělník svou prací vytváří hodnotu vyšší, než je jeho mzda. Tento rozdíl se nazývá nadhodnota a je zdrojem kapitalistického zisku a akumulace kapitálu.
🏛️ Stát a revoluce
V marxistické teorii je stát chápán jako nástroj panující třídy k udržení své moci a potlačení třídy utlačované. V kapitalismu je stát nástrojem buržoazie. Marx a Engels věřili, že pro přechod ke komunismu je nezbytná proletářská revoluce, která svrhne kapitalistický stát a nastolí diktatura proletariátu. Diktatura proletariátu by byla přechodnou fází, ve které by dělnická třída upevnila svou moc, znárodnila výrobní prostředky a potlačila odpor buržoazie. Konečným cílem je beztřídní a bezstátní komunistická společnost, kde by se stát "odumřel".
🌍 Vliv a rozšíření
Marxismus měl obrovský vliv na dějiny 20. století a dodnes ovlivňuje politické myšlení a sociální hnutí.
- Politická hnutí: Stal se základem pro socialistická a komunistická hnutí po celém světě.
- Státní ideologie: V mnoha zemích, jako byl Sovětský svaz, Čína, Kuba nebo Východní Německo, se marxismus (často ve formě marxismu-leninismu) stal oficiální státní ideologií.
- Akademická sféra: Ovlivnil rozvoj sociologie, ekonomie, politologie, historie, filozofie a literární kritiky. Vznikly různé proudy, jako je kritická teorie Frankfurtské školy, strukturalistický marxismus Louise Althussera nebo neomarxismus.
- Osvobozenecká hnutí: Poskytl teoretický rámec pro řadu národně osvobozeneckých hnutí v Africe, Latinské Americe a Asii.
🤔 Kritika a revizionismus
Marxismus se od svého vzniku setkal s rozsáhlou kritikou z různých směrů:
- Ekonomická kritika: Kritika teorie pracovní hodnoty a teorie nadhodnoty, které jsou považovány za nekonzistentní nebo empiricky vyvrácené neoklasickými ekonomy. Předpovědi o nevyhnutelném zbídačení proletariátu a kolapsu kapitalismu se v mnoha případech nenaplnily.
- Politická kritika: Kritika konceptu diktatura proletariátu, který v praxi často vedl k totalitním režimům, potlačení lidských práv a ekonomické neefektivitě.
- Filozofická kritika: Kritika deterministických prvků v historickém materialismu, které údajně podceňují roli lidské svobody a individuality.
- Revizionismus: V rámci samotného marxistického hnutí se objevily revizionistické proudy (např. Eduard Bernstein), které zpochybňovaly nutnost revoluce a prosazovaly reformní cestu k socialismu prostřednictvím parlamentní demokracie.
Přes veškerou kritiku zůstává marxismus důležitým analytickým nástrojem pro pochopení sociálních a ekonomických struktur a stále inspiruje kritické myšlení o kapitalismu.
💡 Pro laiky
Představte si, že žijete ve světě, kde někteří lidé vlastní všechny továrny, stroje a půdu, a jiní lidé musí pracovat v těchto továrnách, aby si vydělali na živobytí. Ti, co vlastní továrny, jsou šéfové, a ti, co v nich pracují, jsou zaměstnanci. Marxismus je jako velká detektivní kniha, která se snaží zjistit, proč je to tak, jak to funguje a co by se s tím dalo dělat.
Karel Marx a Bedřich Engels si všimli, že šéfové (říkali jim buržoazie) platí zaměstnancům (říkali jim proletariát) jen část toho, co jejich práce vyrobí. Zbytek si nechají pro sebe jako zisk. Tomu říkali nadhodnota. Jako kdyby pekař upekl deset rohlíků, ale dostal zaplaceno jen za pět, a těch dalších pět si nechal majitel pekárny.
Marxisté věří, že se společnost vyvíjí jako podle nějakého plánu, který je řízen tím, jak lidé vyrábějí věci. Říkají tomu historický materialismus. Myslí si, že se lidé v historii vždycky dělili na ty, co něco vlastní, a ty, co pro ně pracují. A mezi těmito skupinami je neustálý boj o to, kdo bude mít víc moci a peněz – tomu říkají třídní boj.
Marxisté si mysleli, že tento boj nakonec povede k tomu, že se zaměstnanci spojí, udělají revoluci a převezmou kontrolu nad továrnami a půdou. Cílem je pak vytvořit společnost, kde by nikdo nic nevlastnil soukromě, všechno by bylo společné a všichni by si byli rovni. Tomu říkali komunismus. Je to jako sen o světě, kde by nebyly žádné rozdíly mezi bohatými a chudými.