Korunní komora

Korunní komora
Název	Korunní komora
Název	Korunní komora
Město	Praha
Architekt	Petr Parléř

Korunní komora je vysoce zabezpečený, historický a veřejnosti zcela nepřístupný trezorový prostor, který se nachází v prvním patře nad jižní předsíní a kaplí svatého Václava uvnitř katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě v Praze. Z funkčního hlediska se jedná o nejvíce střežené místo na území České republiky, jehož výhradním a staletým účelem je trvalé uložení českých korunovačních klenotů, tedy nejcennějších historických insignií českých králů.

Samotný prostor komory pochází z druhé poloviny čtrnáctého století a byl vybudován dvorním architektem císaře Karla IV., stavitelem Petrem Parléřem. Vstup do komory je chráněn masivními železnými dveřmi, které jsou opatřeny sedmi nezávislými zámky. K jejich odemčení a následnému otevření vnitřní pancéřové skříně je bezpodmínečně nutná fyzická přítomnost sedmi takzvaných klíčníků, jimiž jsou nejvyšší ústavní a církevní představitelé státu. Tradice rozdělení kompetencí a odpovědnosti prostřednictvím sedmi klíčů sahá do roku 1791 a v moderní éře samostatného státu je exaktně definována usnesením vlády České republiky ze 13. ledna 1993.

🏛️ Architektonické umístění a konstrukce

Z architektonického hlediska je Korunní komora organickou součástí Svatovítské katedrály, která dominuje třetímu nádvoří Pražského hradu. Srdcem celé katedrály je kaple svatého Václava, jež byla vysvěcena v roce 1367 a je postavena přímo nad původním hrobem tohoto nejvýznamnějšího zemského patrona. Svou specifickou dispozicí tvoří kaple samostatnou svatyni vloženou do ochozu chrámu a vyznačuje se čtverou funkcí: liturgickou, korunovační, pohřební a votivní (určenou pro relikviářovou skříň).

Přímo nad touto kaplí (respektive nad její jižní předsíní) se nachází prostor Korunní komory. Kaple svatého Václava je patrová a samotný přístup do komory je vyřešen úzkým vnitřním točitým schodištěm, které je umně vytesáno a vloženo přímo do síly masivní kamenné zdi.

Vstup na toto točité schodiště je chráněn mimořádně masivními dveřmi v jihozápadním rohu kaple. Tyto dubové dveře, pobité silnými železnými pláty, jsou osazeny sedmi unikátními zámkovými mechanismy. Po vystoupání po schodišti do samotné komory se nachází další bezpečnostní překážka v podobě těžké ocelové pancéřové skříně (trezoru), jež je rovněž zajištěna sedmi zámky. Klíče, kterými disponují klíčníci, odemykají obě tyto překážky. Prostor komory postrádá běžná okna, je přísně klimatizován a monitorován bezpečnostními systémy spadajícími pod gesci Úřadu vlády a Policie České republiky.

👑 Obsah komory: České korunovační klenoty

Vnitřní trezor Korunní komory ukrývá kompletní soubor českých korunovačních klenotů, a to s jedinou výjimkou. Součástí souboru je z historického hlediska i korunovační plášť s doplňky. Ten je však z důvodu odlišných požadavků na mikroklima a ochranu historických textilií trvale uchováván ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách Pražského hradu a s klenoty se setkává pouze během výstav. V samotné komoře jsou trvale uloženy následující předměty, včetně jejich kožených ochranných pouzder a podušky:

Předmět	Rok zhotovení	Materiál	Hmotnost	Fyzické rozměry
Svatováclavská koruna	1346	21–22karátové zlato, safíry, smaragdy, perly	2 358 gramů	výška 19 cm, průměr 19 cm
Královské žezlo	1533	18karátové zlato, safíry, spinely, perly	1 013 gramů	délka 67 cm
Královské jablko	1533	18karátové zlato, safíry, spinely, perly	780 gramů	výška 22 cm (včetně kříže)

Nejcennějším artefaktem uloženým v komoře je bezesporu Svatováclavská koruna. Nechal ji před svou korunovací (jež proběhla v roce 1347) zhotovit císař Karel IV. Jedná se o čtvrtou nejstarší dochovanou korunu v Evropě. Koruna má posvátný relikviářový charakter, neboť do jejího vrcholového křížku byl podle historických legend vložen trn z trnové koruny Ježíše Krista. Koruna je osazena 96 surovými drahokamy a 20 perlami.

Královské žezlo a Královské jablko, které se v komoře nacházejí dnes, nepocházejí z doby Karla IV. Původní středověké klenoty byly v sedmnáctém století nahrazeny renesančními artefakty. Tyto novější insignie si u augsburského zlatníka Hanse Hallera objednal v roce 1533 král Ferdinand I. Habsburský. Jablko je mimořádně cenné svými jemnými tepanými reliéfními scénami s motivy ze Starého zákona (například výjevy krále Davida).

🔐 Systém sedmi klíčů a historický vývoj držitelů

Pověstný systém sedmi nezávislých klíčů neexistoval od samého počátku uložení klenotů na Hradě. Tato tradice vznikla až na sklonku osmnáctého století. V roce 1791 vyhověl císař Leopold II. dlouhodobým žádostem českých stavů a nařídil navrácení korunovačních klenotů z Vídně zpět do Prahy. Tehdy byly uloženy v takzvaném korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, a to za železnými dveřmi s pěti zámky. Samotná skříň měla dva další zámky. Tehdy byli klíči obdarováni vybraní strážci z panského a rytířského stavu, nejvyšší zemský písař, nejvyšší purkrabí či pražský purkmistr.

Během devatenáctého století se držitelé klíčů několikrát obměnili, přibyl mezi ně například český místodržitel. V éře První republiky náležel první klíč pražskému arcibiskupovi.

K bezprecedentnímu a násilnému narušení tradice došlo v roce 1939 po okupaci českých zemí. Úřadující říšský protektor Konstantin von Neurath si neoprávněně vyžádal vydání klíčů. Tři klíče si fyzicky ponechal, jeden odevzdal státnímu prezidentovi Emilu Háchovi a další ponechal pražskému arcibiskupovi Karlu Kašparovi. Zbytek byl uložen u okupační správy.

Po osvobození v roce 1945 vláda Československé republiky rozhodla o novém rozdělení. Dne 8. října 1945 byli usnesením vlády určeni tito držitelé: Národní shromáždění, prezident republiky, vláda, český zemský národní výbor, pražský arcibiskup, metropolitní kapitula a hlavní město Praha.

Definitivní, dnes platná úprava byla ukotvena těsně po vzniku samostatné České republiky. Vláda svým usnesením ze dne 13. ledna 1993 stanovila neměnný seznam sedmi funkcionářů, kteří klíče drží z titulu své volené či jmenované funkce.

👤 Aktuální držitelé klíčů (stav k roku 2026)

Klíče od Korunní komory nejsou vázány na konkrétní fyzické osoby, nýbrž na jejich ústavní či církevní funkce. Při ztrátě mandátu či odvolání z funkce předává odcházející funkcionář klíč svému nástupci. Podle oficiálního protokolu z otevírání komory, které proběhlo v září roku 2026, drží klíče následujících sedm osobností:

Číslo klíče	Oficiální ústavní nebo církevní funkce	Konkrétní držitel v září 2026
1. klíč	Prezident republiky	Petr Pavel
2. klíč	Předseda vlády České republiky	Andrej Babiš
3. klíč	Arcibiskup pražský	Stanislav Přibyl
4. klíč	Předseda Senátu Parlamentu České republiky	Miloš Vystrčil
5. klíč	Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR	Tomio Okamura
6. klíč	Děkan Metropolitní kapituly u svatého Víta	Ondřej Pávek
7. klíč	Primátor hlavního města Prahy	Bohuslav Svoboda

Ceremoniál odemykání je striktně řízen. Klíčníci se shromáždí v kapli svatého Václava, ceremoniál doprovází zpěv Svatováclavského chorálu v podání katedrálního sboru a přednes historické papežské buly. Následně klíčníci, přesně v pořadí čísel svých klíčů, přistupují ke dveřím a odemykají svůj příslušný zámek. Celý proces trvá přibližně třicet minut.

⏳ Historie uložení a přesunů klenotů

Přestože je Korunní komora dnes trvalým a exkluzivním domovem klenotů, historie jejich uložení byla značně turbulentní a klenoty v minulosti často cestovaly, převážně z bezpečnostních důvodů.

Následující tabulka podrobně mapuje dějinné přesuny klenotů, jež nakonec vyústily v jejich definitivní uložení ve Svatovítské katedrále.

Historické období	Místo uložení klenotů	Geopolitický a historický kontext přesunu
1347 – počátek 15. století	Pražský hrad	Původní uložení stanovené Karlem IV. přímo u hrobu svatého Václava.
1420 – 1619 (s přestávkami)	Karlštejn	Král Zikmund Lucemburský nařídil přesun na pevný hrad z obavy před drancováním během husitských válek.
17. století (Třicetiletá válka)	Vídeň	Bezpečnostní přesuny Habsburků před hrozícím švédským a saským obléháním Prahy. Zůstaly zde uloženy dlouhodobě.
1791	Korunní archiv, Pražský hrad	Návrat do Prahy dekretem císaře Leopolda II., vznik tradice sedmi klíčů.
1866	Vídeň	Krátkodobá evakuace trvající několik měsíců kvůli postupu pruských vojsk během prusko-rakouské války. V roce 1867 navráceny.
Září 1938	Žilina (Slovensko)	Během mnichovské krize byly klenoty v přísném utajení (tzv. operace KFC) převezeny do pobočky Národní banky v Žilině. Po pár týdnech se tajně vrátily.
11. února 1944	Starý královský palác, Pražský hrad	Nacistická okupační správa nařídila zazdění klenotů do sklepních prostor pod podlahou kvůli obavám ze spojeneckého plošného bombardování Prahy.
Květen 1945 – současnost	Korunní komora, Pražský hrad	Po osvobození Prahy byly klenoty bez poškození vyjmuty ze zazdívky a natrvalo umístěny do vyhrazené Korunní komory v katedrále.

Vzhledem k extrémní vzácnosti a nepřípustnosti jakéhokoliv poškození při zahraničních výstavách byla v letech 1966 až 1967 na Střední uměleckoprůmyslové škole v Turnově vytvořena dokonalá technologická kopie Svatováclavské koruny. Ta byla následně vystavena na světové výstavě Expo 1967 v Montréalu a putovala po světě. V roce 1979 nechala Kancelář prezidenta republiky vytvořit exaktní kopie i pro žezlo a jablko. Tyto kopie jsou dnes trvale a celoročně vystaveny v expozici Starého královského paláce pro běžné turisty. Originály opouštějí komoru pouze na několik dní v roce.

🗓 Současnost a události roku 2026

Prezident republiky Petr Pavel zavedl v předchozích letech tradici pravidelného každoročního vystavování originálů klenotů u příležitosti Dne české státnosti (svátku svatého Václava, který připadá na 28. září).

V roce 2026 proběhlo slavnostní otevření Korunní komory v pondělí 14. září 2026 odpoledne. Sedm klíčníků odemklo železné dveře a pancéřový trezor a následně byly klenoty za zvuku svatovítských zvonů přeneseny příslušníky Hradní stráže do Vladislavského sálu. Zde byly adjustovány do speciální bezpečnostní vitríny.

Výstava pro rok 2026 nesla podtitul "Habsburkové 500". Zastřešujícím tématem expozice bylo připomenutí výročí 500 let od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn (v roce 1526). Výstava se mimořádně zaměřila i na dramatické osudy klenotů během druhé světové války. Provoz výstavy byl rozdělen do dvou bloků: ve dnech od 15. do 18. září 2026 byl prostor vyhrazen výlučně pro předem registrované školní exkurze, aby se minimalizovaly enormní fronty. Od 19. září do 28. září 2026 byla výstava otevřena pro nejširší veřejnost.

Vstupné na výstavu originálů z Korunní komory je tradičně zcela zdarma. Lístky nelze zakoupit v předprodeji ani elektronicky rezervovat, platí striktní princip pořadí příchodu. Návštěvníci vstupují přes Jižní zahrady z Hradčanského náměstí, přičemž průměrná doba čekání ve frontě dosahuje ve všední dny 45 minut a o víkendech přesahuje dvě hodiny. Po skončení výstavy, 29. září 2026, se klíčníci znovu sešli, aby klenoty uzamkli zpět do Korunní komory.

📊 Chronologie otevírání Korunní komory (1993–2026)

Následující statistická tabulka poskytuje absolutně kompletní a nevynechaný přehled stavu Korunní komory v každém jednotlivém kalendářním roce od vzniku samostatné České republiky až do současnosti. Z tabulky je patrné, že zatímco v devadesátých letech a na počátku milénia byla komora otevírána velmi zřídka (výlučně při volbě prezidenta nebo kulatých státních výročích), v posledních letech se z vystavování stala každoroční tradice.

Rok	Stav komory	Událost a historický důvod (pokud byla otevřena)
1993	Otevřeno	Vznik samostatné České republiky, stanovení nových 7 držitelů klíčů.
1994	Neotevřeno	—
1995	Neotevřeno	—
1996	Neotevřeno	—
1997	Neotevřeno	—
1998	Otevřeno	Znovuzvolení prezidenta Václava Havla.
1999	Neotevřeno	—
2000	Neotevřeno	—
2001	Neotevřeno	—
2002	Neotevřeno	—
2003	Otevřeno	Zvolení prezidenta Václava Klause, 10. výročí vzniku ČR.
2004	Neotevřeno	—
2005	Neotevřeno	—
2006	Neotevřeno	—
2007	Neotevřeno	—
2008	Otevřeno	Znovuzvolení Václava Klause, 90 let od vzniku Československa.
2009	Neotevřeno	—
2010	Neotevřeno	—
2011	Neotevřeno	—
2012	Neotevřeno	—
2013	Otevřeno	První přímá volba a nástup prezidenta Miloše Zemana.
2014	Neotevřeno	—
2015	Neotevřeno	—
2016	Otevřeno	Oslavy 700. výročí narození císaře Karla IV.
2017	Neotevřeno	—
2018	Otevřeno	Znovuzvolení Miloše Zemana, 100 let od vzniku Československa.
2019	Neotevřeno	—
2020	Neotevřeno	—
2021	Neotevřeno	—
2022	Neotevřeno	—
2023	Otevřeno	Leden: 30 let od vzniku ČR. Konec mandátu M. Zemana.
2024	Otevřeno	Nová každoroční tradice zavedená prezidentem Petrem Pavlem ke svátku sv. Václava.
2025	Otevřeno	Tradiční zářijová výstava ke svátku sv. Václava.
2026	Otevřeno	Zářijová výstava "Habsburkové 500", připomínka roku 1526.

💡 Pro laiky

Systém uložení korunovačních klenotů v Korunní komoře si lze velmi dobře představit jako bezpečnostní trezor v moderní bance, ovšem s využitím historických fyzických nástrojů místo digitálních hesel.

V dnešní době se k odpalování jaderných zbraní nebo k odemykání miliardových firemních účtů často používá pravidlo „více očí“. Znamená to, že jeden člověk sám nesmí mít absolutní moc provést kritický krok. Systém sedmi klíčů funguje na naprosto stejném principu, jen byl vymyšlen už před staletími. Kdyby měl klíč jen samotný král (nebo dnes prezident), mohl by v době, kdy stát zkrachuje nebo prohraje válku, vzít zlatou korunu posázenou diamanty, tajně ji prodat a utéct. Tím, že se klíče rozdělily mezi sedm různých lidí, kteří se navzájem často politicky ani osobně nemusejí, je zaručeno, že klenoty zůstanou v bezpečí.

Pokud se byť jediný politik (například pražský primátor) zablokuje, onemocní, nebo odmítne přijít, dveře prostě nelze otevřít. Zámky nejdou odemknout jedním univerzálním paklíčem. Každý ze sedmi klíčů má jiný, unikátní tvar a každý zapadá pouze do jednoho konkrétního zámku ve dveřích. Teprve když zapadne a otočí se všech sedm klíčů, těžké železné dveře v katedrále povolí. Korunní komora tak není jen klenotnicí, ale i dokonalým fyzickým symbolem rozdělení moci v demokratickém státě.

Zdroje