Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda
Osobní údaje
Narození	8. února 1944
Místo narození	Praha, Protektorát Čechy a Morava
Občanství
Politická strana	ODS
Veřejné působení
Vzdělání a profese
Povolání	lékař, gynekolog, vysokoškolský pedagog, politik
Alma mater	Univerzita Karlova

Bohuslav Svoboda (* 8. února 1944 Praha) je český lékař se specializací v oboru gynekologie a porodnictví, vysokoškolský pedagog a politik Občanské demokratické strany (ODS). V politické sféře je znám především jako dvojnásobný primátor hlavního města Prahy, když tuto exekutivní funkci zastával poprvé v letech 2010 až 2013 a následně znovu od února roku 2023. Ve své politické kariéře rovněž dvanáct let (2013–2025) působil jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Před vstupem do vysoké politiky si vybudoval rozsáhlou akademickou a medicínskou kariéru. Zastával post přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a následně vedl obdobnou kliniku v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Na akademické půdě působil jako děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Po sametové revoluci stál u zrodu moderních stavovských organizací a v letech 1992 až 1998 vykonával funkci druhého prezidenta České lékařské komory. V dubnu 2026 oficiálně oznámil, že svůj primátorský mandát v podzimních komunálních volbách již obhajovat nebude.

👤 Mládí, vzdělání a lékařská kariéra

Bohuslav Svoboda se narodil 8. února 1944 v Praze na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava. Po absolvování středoškolského studia byl přijat na Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy (která byla v roce 1990 transformována a přejmenována na 3. lékařskou fakultu). Vysokoškolské studium úspěšně zakončil v roce 1967 ziskem titulu doktor medicíny (MUDr.).

Svoji profesionální lékařskou dráhu zahájil bezprostředně po absolutoriu jako sekundární lékař v nemocnici v Příbrami. V roce 1969, po necelých dvou letech praxe v okresní nemocnici, přestoupil na Gynekologicko-porodnickou kliniku Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, s níž posléze spojil většinu svého profesního života. V akademickém roce 1986–1987 absolvoval zahraniční studijní a výzkumný pobyt v Itálii, konkrétně v Národním institutu pro léčbu rakoviny (Istituto Nazionale per lo Studio e la Cura dei Tumori) v Miláně. V roce 1990 úspěšně obhájil habilitační práci a byl jmenován docentem v oboru gynekologie a porodnictví. Získal rovněž vědeckou hodnost kandidáta věd (CSc.).

🎓 Vedení lékařské fakulty a České lékařské komory

Změna společenských poměrů po listopadu 1989 umožnila Bohuslavu Svobodovi rychlý kariérní a manažerský postup. V roce 1990 se přihlásil do vypsaného konkurzu na pozici přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Konkurz vyhrál a tuto vedoucí pozici nepřetržitě zastával jednadvaceti let až do roku 2011.

Paralelně budoval akademickou kariéru ve strukturách univerzity. Mezi lety 1990 a 1996 působil v roli proděkana fakulty pro rozvoj. V roce 1996 se poprvé pokusil získat post děkana fakulty, avšak ve volbě neuspěl. Děkanem byl zvolen až v roce 2003, kdy ve funkci vystřídal Michala Anděla. Pozici děkana vykonával dvě po sobě jdoucí volební období až do konce ledna 2010 (kdy jej ve funkci opět vystřídal Michal Anděl). V letech 2003 a 2004 navíc zastával celostátní post předsedy Asociace děkanů lékařských fakult. Z akademického prostředí natrvalo neodešel ani po vstupu do vysoké politiky. Od roku 2016 zastával pozici přednosty Gynekologické kliniky 3. LF UK a pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).

Zcela zásadní roli sehrál Bohuslav Svoboda při formování stavovské samosprávy. V roce 1992 byl zvolen v pořadí druhým prezidentem České lékařské komory (ve funkci nahradil Miloše Štejfu). Jako nejvyšší reprezentant lékařského stavu se v průběhu devadesátých let dostával do ostrých názorových a kompetenčních sporů s tehdejším premiérem Václavem Klausem ohledně koncepce financování a reformy rodícího se systému veřejného zdravotnictví. Ve funkci prezidenta komory setrval dvě funkční období do roku 1998, kdy jej v čele organizace nahradil David Rath.

🏛 Vstup do politiky a první primátorský mandát (2010–2013)

Prvním pokusem o vstup do politického prostředí byla kandidatura ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky v roce 1998. Svoboda tehdy kandidoval jako nestraník nominován uskupením Čtyřkoalice (KDU-ČSL, ODS, Unie svobody a ODA) v senátním obvodu na Liberecku. Kandidatura však skončila neúspěchem.

Zásadní zlom nastal na podzim roku 2010. Občanská demokratická strana (ODS), potýkající se v Praze s hlubokou krizí důvěry voličů po éře primátora Pavla Béma, oslovila Bohuslava Svobodu jako celospolečensky respektovaného lékaře, aby stranu vedl do komunálních voleb jako nezávislý lídr. Svoboda nabídku přijal a v září 2010 se stal řádným členem strany. V říjnových komunálních volbách skončila ODS na druhém místě za vítěznou TOP 09. Přestože voliči ODS nevyhráli, vyjednavači strany uzavřeli mocenskou dohodu s Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD). Na základě této koaliční smlouvy byl Bohuslav Svoboda dne 30. listopadu 2010 zvolen 20. primátorem hlavního města Prahy.

Vznik pravolevé koalice ODS a ČSSD vyvolal okamžité masivní protesty veřejnosti, demonstrace probíhaly přímo před budovou magistrátu i v jednacím sále. V listopadu 2011 Svoboda tento mocenský pakt jednostranně ukončil, a navzdory odporu části vlastní členské základny vytvořil novou koalici s vítěznou TOP 09. Ani toto spojenectví však nebylo stabilní. Kvůli permanentním sporům a vzájemným blokacím hlasovala TOP 09 v květnu 2013 společně s opozicí pro odvolání Bohuslava Svobody. Dne 23. května 2013 byl Svoboda z funkce primátora v tajném hlasování odvolán a dočasným řízením města byl pověřen jeho tehdejší náměstek Tomáš Hudeček. ODS se tak v Praze po více než dvaadvaceti letech přesunula do opozice.

⚖️ Kauza Opencard a očištění jména

Výkon prvního primátorského mandátu byl poznamenán takzvanou kauzou Opencard, jež se týkala prodloužení smluv na správu pražského elektronického dopravního systému bez otevřeného výběrového řízení. Smlouvy podepsala rada města pod vedením Bohuslava Svobody s argumentem, že kvůli nevýhodným autorským právům z éry Pavla Béma neexistovala jiná technologická a právní možnost, jak systém udržet v chodu a zabránit kolapsu pražské dopravy.

Orgány činné v trestním řízení přesto obvinily celou městskou radu z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vzhledem k tomu, že Svoboda byl v říjnu 2013 zvolen do Poslanecké sněmovny, musela policie žádat o jeho vydání. V únoru 2014 jej dolní komora parlamentu zbavila imunity a vydala k trestnímu stíhání. V září 2016 vynesl Městský soud v Praze nepravomocný rozsudek, kterým Svobodovi uložil podmíněný trest v délce 2,5 roku.

Bohuslav Svoboda se proti verdiktu odvolal a argumentoval tím, že se radní řídili externími právními expertizami a volili pro město v dané krizové situaci nejmenší myslitelné zlo. V září 2018 Vrchní soud v Praze odsuzující rozsudek zrušil a nařídil nové projednání věci s poukazem na procesní pochybení a nesprávné zhodnocení důkazů. Mimořádně složitá a táhlá soudní anabáze skončila teprve v červnu 2022. Soud v Praze tehdy všechny obžalované, včetně exprimátora Svobody, definitivně zprostil viny. Rozhodnutí soudu konstatovalo, že politici se nedopustili žádného trestného činu, ale pouze řešili havarijní stav zděděný po předchozích administrativách. Toto právní očištění otevřelo Svobodovi cestu k návratu do vedení metropole.

💼 Působení v Poslanecké sněmovně (2013–2025)

Po nuceném odchodu z postu primátora v roce 2013 přesunul Bohuslav Svoboda těžiště své politické práce na půdu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V předčasných podzimních volbách v roce 2013, vyvolaných pádem vlády Petra Nečase, kandidoval v Praze z druhého místa kandidátky ODS a byl zvolen poslancem.

Své poslanecké křeslo obhájil v řádných volbách v roce 2017. V rámci pražské kandidátky získal 12 360 preferenčních hlasů, což mu s přehledem zajistilo pokračování mandátu. Ve sněmovně se dlouhodobě profiloval primárně v oblasti zdravotnické legislativy. Působil jako místopředseda (a později předseda) Výboru pro zdravotnictví a byl rovněž řádným členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Angažoval se také v Dozorčí radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).

Třetí poslanecký mandát v řadě získal ve sněmovních volbách v říjnu 2021. Kandidoval na šestém místě pražské listiny v rámci široké koalice SPOLU (tvořené stranami ODS, KDU-ČSL a TOP 09). Díky masivní podpoře voličů obdržel 29 033 preferenčních křížků, čímž takzvaně „přeskočil“ kandidáty před sebou, umístil se na čtvrté finální pozici a opětovně zasedl v dolní komoře. Během tohoto volebního období se stal předsedou sněmovního Výboru pro zdravotnictví.

Vzhledem ke kumulaci funkcí (od února 2023 se stal paralelně pražským primátorem) čelil Svoboda opakované kritice z řad politické opozice i médií, jež zpochybňovala jeho fyzické i časové kapacity plnohodnotně zvládat obě vysoké exekutivní a legislativní role současně. V červnu 2025 proto oficiálně oznámil, že v nadcházejících říjnových volbách do Poslanecké sněmovny již kandidovat nebude. Jeho dvanáctiletá kariéra v dolní komoře parlamentu se formálně uzavřela ustanovením nové sněmovny 8. října 2025.

🏙 Druhý primátorský mandát (2023–2026)

Deset let po svém nuceném odchodu z funkce se Bohuslav Svoboda postavil do čela předvolební snahy ODS o znovudobytí Prahy. V komunálních volbách konaných v září 2022 figuroval jako lídr a kandidát na primátora za široké volební uskupení SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Koalice SPOLU volby s výsledkem 24,72 procenta a ziskem 19 z celkových 65 mandátů v zastupitelstvu vyhrála.

Přes jednoznačné volební vítězství se utváření pražské koalice protáhlo do rekordní délky. Teprve po pěti měsících mimořádně složitých, často přerušovaných a zablokovaných jednání se zástupcům SPOLU podařilo v únoru 2023 nalézt kompromis s Českou pirátskou stranou a hnutím STAN. Tato trojkoalice podepsala dne 15. února 2023 koaliční smlouvu, jež zajistila těsnou většinu 36 hlasů v 65členném zastupitelstvu. Následujícího dne, 16. února 2023, byl Bohuslav Svoboda slavnostně zvolen v pořadí 24. primátorem hlavního města Prahy. V tajné volbě jej kromě zástupců koalice podpořili i opoziční zastupitelé hnutí ANO, čímž získal celkem 50 ze 65 hlasů. Jeho předchůdce z řad Pirátů, Zdeněk Hřib, se stal jeho prvním náměstkem.

Během svého druhého funkčního období (2023–2026) se Svoboda soustředil na realizaci masivních investičních projektů. Hlavní prioritou rady města bylo financování dostavby trasy metra D a prosazování legislativních úprav nezbytných k urychlení dostavby Pražského okruhu. Značnou část své primátorské agendy věnoval sporům s aktivisty prosazujícími snížení plošné povolené rychlosti na 30 kilometrů v hodině v celém městě. Svoboda tyto snahy kategoricky odmítal s poukazem na fakt, že by takové nařízení přivodilo bezprostřední kolaps celého městského dopravního systému. Jeho rada rovněž čelila tlakům a krizovým situacím v oblasti akutního nedostatku volných míst na středních školách a gymnáziích, jež postihl pražskou populaci dospívajících v letech 2023 a 2024.

🗓 Současnost a odchod z primátorského postu (2026)

V roce 2026 završil Bohuslav Svoboda své druhé a celkově poslední volební období ve funkci prvního muže metropole. Již v dubnu 2026 vydal oficiální prohlášení o tom, že v řádných podzimních volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy neplánuje obhajovat svůj primátorský mandát. Tímto krokem potvrdil dřívější spekulace, že ve věku dvaaosmdesáti let, po ukončení obou souběžných ústavních funkcí, hodlá definitivně opustit aktivní exekutivní politiku.

V souvislosti s jeho ohlášeným odchodem provedla pražská ODS transformaci své kandidátky. V květnu 2026 oznámila ODS, že do komunálních voleb (naplánovaných na 9. a 10. října 2026) půjde opět pod značkou SPOLU pro Prahu, tentokrát však výlučně ve spolupráci s TOP 09, neboť lidovecká strana (KDU-ČSL) se rozhodla připojit k uskupení Praha Sobě. Novým lídrem kandidátky SPOLU a adeptem na primátorský řetěz se stal starosta městské části Praha 9 a první místopředseda pražské organizace ODS Tomáš Portlík. Bohuslav Svoboda tak svou roli na magistrátu plní až do jmenování nového vedení města z vzešlých podzimních voleb.

📈 Kompletní volební statistiky a data

Následující blok tabulek obsahuje nevynechaná, komplexní historická a statistická data vztahující se ke všem kandidaturám Bohuslava Svobody v přímých volbách na celostátní, krajské i senátní úrovni. V oblastech, kde pro starší volební cykly nebyly centrálními registry publikovány exaktní sumy preferenčních křížků, je tato skutečnost explicitně vyznačena jako absence dostupných dat.

Volby do Senátu Parlamentu ČR

Bohuslav Svoboda usiloval o zisk senátorského mandátu pouze jedenkrát, a to hned v počátcích své politické angažovanosti.

Rok voleb	Volební obvod	Navrhující subjekt	Kolo voleb	Počet získaných hlasů	Výsledek pro kandidáta	Poznámka
1998	Obvod č. 34 (Liberec)	Čtyřkoalice (KDU-ČSL, ODS, US, ODA)	1. kolo	data nejsou dostupná	Mandát nezískán	Nepostoupil do 2. kola, nezvolen.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Působení v dolní komoře parlamentu tvořilo dvanáctiletý kontinuální úsek jeho kariéry. Kandidoval výhradně za ODS (či koalici s ODS) v Praze.

Rok voleb	Kandidující subjekt	Volební kraj	Získané preferenční hlasy	Celkový výsledek kandidáta	Poznámka
2013	ODS	Praha	data nejsou dostupná	Zvolen poslancem	Vstup do sněmovny z druhého místa po pádu vlády Petra Nečase.
2017	ODS	Praha	12 360	Zvolen poslancem	Obhajoba mandátu, výrazná preference voličů.
2021	SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	Praha	29 033	Zvolen poslancem	Skok ze 6. místa na konečné 4. místo díky kroužkování.
2025	Nekandidoval	—	—	Nekandidoval	Rozhodnutí plně se věnovat pouze funkci pražského primátora.

Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy

Přehled čtyř po sobě jdoucích účastí v pražských komunálních volbách, kde třikrát vedl kandidátku jako hlavní tvář strany. V tabulce figurují všechny relevantní volební cykly.

Rok voleb	Kandidující subjekt	Pozice na kandidátce	Celkový procentuální zisk strany v Praze	Výsledek pro B. Svobodu	Poznámka a politický důsledek
2010	ODS	1. místo (Lídr)	data nejsou dostupná	Zvolen	Následně zvolen 30. listopadu 2010 primátorem hl. m. Prahy.
2014	ODS	1. místo (Lídr)	data nejsou dostupná	Zvolen	Strana po volbách ustoupila do opozice, Svoboda získal pozici řadového zastupitele.
2018	ODS	1. místo (Lídr)	17,9 %	Zvolen	ODS volby v Praze těsně vyhrála, skončila však v opozici po dohodě Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil.
2022	SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	1. místo (Lídr)	24,72 %	Zvolen	Vítězství ve volbách, dne 16. února 2023 po 5 měsících jednání zvolen podruhé primátorem.
2026	Nekandidoval	—	—	Nekandidoval	Oznámený odchod z funkce, do čela kandidátky SPOLU nominován Tomáš Portlík.

Zdroje