Karlštejn
Obsah boxu
Karlštejn (německy Karlstein) je středověký hrad v Česku, nacházející se v katastrálním území obce Karlštejn v okrese Beroun, přibližně 30 km jihozápadně od Prahy. Založil jej v roce 1348 český král a římský císař Karel IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Karlštejn je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších hradů v zemi a je symbolem zlatého věku českého království. V roce 1962 byl zařazen na seznam národních kulturních památek.
📜 Historie
👑 Založení a účel
Základní kámen hradu byl položen 10. června 1348 pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Hrad byl budován pod osobním dohledem císaře Karla IV. a stavba probíhala podle detailních a symbolicky propracovaných plánů. Hlavním motivem pro jeho výstavbu nebyla vojenská ani obytná funkce, ale vytvoření nedobytné pokladnice pro nejcennější předměty Svaté říše římské a Českého království.
Karlštejn byl určen k uložení:
- Říšských korunovačních klenotů (koruna, žezlo, jablko Svaté říše římské).
- Českých korunovačních klenotů (především Svatováclavská koruna).
- Cenných sbírek svatých relikvií, které Karel IV. vášnivě sbíral po celé Evropě.
Stavební práce na hradě byly v hrubých rysech dokončeny v roce 1357, ale práce na vnitřní výzdobě, zejména v kaplích, pokračovaly až do roku 1365, kdy byla vysvěcena nejposvátnější část hradu, Kaple svatého Kříže.
🏰 Výstavba a výzdoba
Na stavbě se podíleli přední stavitelé a umělci té doby. Prvním architektem byl pravděpodobně Matyáš z Arrasu, po jeho smrti převzal vedení stavby Petr Parléř. Unikátní stupňovité uspořádání budov odráží symbolický význam jednotlivých částí hradu – od světských prostor v podhradí až po nebeskou sféru symbolizovanou Kaplí svatého Kříže na vrcholu.
Vnitřní výzdoba hradu je jedním z vrcholů evropského gotického umění. Na výzdobě se podíleli významní umělci, především Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV. Jeho 129 deskových obrazů svatých v Kapli svatého Kříže tvoří naprosto unikátní soubor, který nemá ve světě obdoby.
⚔️ Husitské války a pozdější osudy
Během husitských válek se Karlštejn stal klíčovým opěrným bodem katolické strany. V roce 1422 byl hrad neúspěšně obléhán husity pod vedením Zikmunda Korybutoviče a Prokopa Holého. Obléhání trvalo téměř pět měsíců, ale hrad díky své pevnosti a dobrému zásobování odolal.
Po skončení husitských válek a nástupu Habsburků na český trůn začal význam Karlštejna upadat. České korunovační klenoty byly z hradu odvezeny na příkaz císaře Zikmunda již v roce 1421 a říšské klenoty byly odvezeny v roce 1423. Hrad postupně ztratil svou funkci pokladnice a začal chátrat. V 16. století prošel renesanční přestavbou, ale jeho význam se již neobnovil. Císař Rudolf II. nechal hrad opravit, ale po bitvě na Bílé hoře byl hrad převeden do soukromých rukou a dále chátral.
🛠️ Puristická přestavba
V 19. století, v době romantismu a národního obrození, byl Karlštejn znovuobjeven jako symbol české státnosti. To vedlo k rozhodnutí o jeho celkové obnově. V letech 1887–1899 proběhla rozsáhlá a dodnes kontroverzní rekonstrukce v duchu purismu pod vedením architekta Josefa Mockera. Mocker se snažil hradu vrátit jeho "ideální" gotickou podobu, přičemž odstranil mnoho pozdějších renesančních a barokních prvků a některé části dostavěl podle svých představ o středověké architektuře. Přestože tato přestavba zachránila hrad před rozpadem, je často kritizována za nerespektování historických vrstev stavby.
近代 Dvacáté století a současnost
Po vzniku Československa přešel hrad do vlastnictví státu. Dnes je spravován Národním památkovým ústavem a patří k nejnavštěvovanějším památkám v Česku. Je otevřen pro veřejnost a nabízí několik prohlídkových okruhů, které návštěvníky seznamují s jeho historií a uměleckým bohatstvím.
🏛️ Architektura a dispozice
Architektura Karlštejna je zcela podřízena jeho funkci a symbolice. Jednotlivé části hradu jsou uspořádány stupňovitě podle svého významu.
🪜 Stupňovité uspořádání
1. Předhradí a Studniční věž – provozní a obranná část. 2. Purkrabství – sídlo purkrabího, správce hradu. 3. Císařský palác – obytné prostory císaře a jeho dvora. 4. Mariánská věž – menší věž s kostelem Panny Marie a kaplí sv. Kateřiny. 5. Velká věž – nejvyšší a nejlépe opevněná část hradu, v níž se nachází Kaple svatého Kříže.
Tato hierarchie symbolizuje cestu poutníka od pozemského světa (podhradí) k nebeskému Jeruzalému (Kaple svatého Kříže).
🗼 Jednotlivé části hradu
- Studniční věž: Dominantní obranná věž s 78 metrů hlubokou studnou. Voda do ní nebyla čerpána z podzemního pramene, ale přiváděna štolou z nedalekého potoka, což bylo vojenské tajemství.
- Císařský palác: Dvoupatrová budova, která sloužila jako rezidence Karla IV. a jeho dvora. Nacházejí se zde reprezentační sály, jako je Audienční síň nebo Lucemburský sál.
- Mariánská věž: Obsahuje dva sakrální prostory. V prvním patře se nachází kostel Panny Marie s cennými gotickými nástěnnými malbami. V druhém patře je soukromá oratoř císaře, Kaple svaté Kateřiny, jejíž stěny jsou rovněž obloženy drahými kameny.
- Velká věž: Mohutná, samostatně opevněná věž o rozměrech 25x17 metrů a s tloušťkou zdí 4 až 6 metrů. Její druhé patro ukrývá nejcennější prostor celého hradu.
✨ Kaple svatého Kříže
Kaple svatého Kříže ve Velké věži je duchovním srdcem Karlštejna a jedním z nejvýznamnějších uměleckých skvostů evropské gotiky. Byla koncipována jako symbolické zobrazení Nebeského Jeruzaléma a sloužila k uložení říšských korunovačních klenotů a nejcennějších relikvií.
Její výzdoba je ohromující:
- Stěny jsou obloženy více než dvěma tisíci polodrahokamy zasazenými do zlacené omítky.
- Klenba je pokryta zlatem a skleněnými čočkami, které symbolizují hvězdnou oblohu.
- Nejcennější částí je soubor 129 deskových obrazů od Mistra Theodorika a jeho dílny, zobrazující "nebeské vojsko Kristovo" – světce, světice, papeže a biskupy.
Vstup do kaple byl přísně omezen a podléhal zvláštnímu řádu, který stanovil sám Karel IV.
🎭 Kulturní význam a symbolika
Karlštejn je v českém národním povědomí pevně zakotven jako symbol moci a slávy lucemburské éry. Jeho význam byl posílen v 19. století, kdy se stal ikonou národního obrození.
Velkou popularitu hradu zajistila veselohra Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně z roku 1884. Hra, která humorně zpracovává legendu o zákazu vstupu žen na hrad, se stala nesmírně populární a v roce 1973 byla zfilmována režisérem Zdeňkem Podskalským jako úspěšný hudební film. Ačkoliv se jedná o historickou fikci, přispěla k masové popularizaci hradu.
🚶 Turismus
Karlštejn patří mezi nejnavštěvovanější památky v Česku, ročně jej navštíví statisíce turistů z celého světa. Hrad je snadno dostupný z Prahy a nachází se v malebné krajině CHKO Český kras. Návštěvníkům jsou nabízeny různé prohlídkové okruhy, které představují jak reprezentační a soukromé prostory císaře Karla IV., tak i posvátné prostory včetně slavné Kaple svatého Kříže.
🧐 Pro laiky
- Proč byl Karlštejn tak důležitý?
Představte si ho ne jako obyčejný hrad, ale jako obří, nedobytný trezor. Císař Karel IV. ho nechal postavit, aby v něm uschoval ty nejcennější věci, jaké si tehdy dokážete představit: koruny, žezla a jablka, kterými se korunovali císaři a králové, a také ostatky svatých, které byly ve středověku považovány za nesmírně cenné. Byla to vlastně státní pokladnice a duchovní centrum v jednom.
- Co je to puristická přestavba?
V 19. století byl hrad ve špatném stavu. Architekt Josef Mocker se ho rozhodl opravit tak, aby vypadal "co nejvíce goticky". To znamenalo, že zboural všechny pozdější úpravy (např. z renesance) a některé části dostavěl tak, jak si myslel, že by v gotice měly vypadat. Je to trochu jako vzít starou fotku a digitálně ji "vylepšit" do podoby, která se nám líbí, i když už to není úplně originál. Díky tomu hrad nespadl, ale ztratil část své autentické historie.
- Opravdu na hrad nesměly ženy?
Toto je populární legenda, kterou proslavila divadelní hra a film Noc na Karlštejně. Ve skutečnosti se zákaz týkal pouze kaple svatého Kříže a Velké věže, kde byly uloženy klenoty. Do ostatních částí hradu ženy, včetně císařoven, běžně vstupovaly. Legenda tedy vznikla zveličením přísných bezpečnostních pravidel pro nejstřeženější část hradu.