Miloš Vystrčil

Miloš Vystrčil
Osobní údaje
Narození	10. srpna 1960
Místo narození	Dačice, Československo
Občanství
Politická strana	ODS
Veřejné působení
Vzdělání a profese
Povolání	politik, středoškolský a vysokoškolský pedagog
Alma mater	Masarykova univerzita

Miloš Vystrčil (* 10. srpna 1960 Dačice) je český politik a pedagog, který od února roku 2020 zastává post předsedy Senátu Parlamentu České republiky, což z něj činí z ústavního hlediska druhého nejvyššího představitele státu. Od října 2010 je nepřetržitě senátorem za volební obvod číslo 52 se sídlem v Jihlavě. Je dlouholetým členem Občanské demokratické strany (ODS), v níž mezi lety 2014 a 2022 působil jako místopředseda.

Během své více než třicetileté politické dráhy prošel všemi úrovněmi veřejné správy. Na komunální úrovni působil jako starosta města Telč, v regionální politice následně zastával funkci hejtmana Kraje Vysočina. Jako předseda horní komory parlamentu na sebe výrazně upozornil v oblasti zahraniční politiky, a to především realizací rozsáhlé oficiální diplomatické cesty na Tchaj-wan na podzim roku 2020, která vyvolala ostrou mezinárodní reakci ze strany Čínské lidové republiky.

👤 Životopis a profesní vzdělání

Miloš Vystrčil se narodil 10. srpna 1960 v jihočeských Dačicích, avšak svůj osobní i profesní život celoživotně spojil s historickým městem Telč. Zde absolvoval základní vzdělání a následně v letech 1975 až 1979 studoval na místním Gymnáziu Otokara Březiny.

Po zisku maturitního vysvědčení byl přijat ke studiu na Přírodovědeckou fakultu tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). Zde si vybral exaktní obor matematika a fyzika. Vysokoškolské studium řádně dokončil v roce 1984 a po obhajobě rigorózní práce obdržel akademický titul doktor přírodních věd (RNDr.). V letech 1984 až 1985 absolvoval povinnou základní vojenskou službu.

Své profesní působení zahájil v roce 1985, kdy se vrátil do svého domovského města a nastoupil jako středoškolský učitel matematiky a fyziky na Gymnázium Otokara Březiny v Telči. V roce 1992 na této vzdělávací instituci postoupil do manažerské pozice zástupce ředitele školy. Tuto funkci vykonával až do roku 1998, kdy školství na plný úvazek opustil z důvodu vstupu do exekutivních politických funkcí. Do akademické sféry se následně částečně vrátil v roce 2009, kdy začal působit jako akademický pracovník a vyučující na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, kde vyučoval až do roku 2021.

Miloš Vystrčil je ženatý. S manželkou Ivanou Vystrčilovou má dvě dospělé dcery a podle veřejně dostupných životopisných dat je pětinásobným dědečkem. Mezi jeho uváděné osobní zájmy patří běh, četba přírodovědné literatury a folková a trampská hudba.

💼 Komunální a krajská politika

Vstup Miloše Vystrčila do veřejného života je spojen s událostmi sametové revoluce v listopadu 1989, kdy se stal jedním ze zakladatelů místní buňky Občanského fóra v Telči. Již v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Telč. V roce 1991 se stal členem nově se formující Občanské demokratické strany, jejíž stranickou příslušnost si zachoval po celou svou politickou kariéru. V komunálních volbách v roce 1998 dovedl místní organizaci k vítězství a 27. listopadu 1998 byl zvolen starostou města Telč. Funkci zastával do února 2001, kdy jej nahradil jeho stranický kolega Václav Jehlička.

Paralelně s komunální úrovní budoval svou pozici v nově ustavené krajské samosprávě. V prvních krajských volbách na podzim roku 2000 získal mandát zastupitele v nově vzniklém Jihlavském kraji (následně přejmenovaném na Kraj Vysočina). Po ustavení krajských orgánů se stal prvním statutárním náměstkem hejtmana. V této pozici setrval jedno celé volební období do roku 2004.

V krajských volbách konaných v roce 2004 kandidoval jako lídr kandidátky ODS. Strana ve volbách na Vysočině zvítězila a Miloš Vystrčil byl dne 7. prosince 2004 oficiálně zvolen do funkce hejtmana Kraje Vysočina, čímž ve funkci vystřídal Františka Dohnala. Pod jeho vedením udržoval kraj přísnou rozpočtovou disciplínu a na konci jeho mandátu v roce 2008 disponoval krajský rozpočet přebytkem přesahujícím jednu miliardu korun. Navzdory tomuto ekonomickému výsledku se v krajských volbách v roce 2008 projevila takzvaná „oranžová vlna“, kdy celostátně drtivě zvítězila ČSSD. Vystrčil tak na post hejtmana k 14. listopadu 2008 rezignoval a jeho nástupcem se stal Jiří Běhounek. Mandát krajského zastupitele si však udržel i v mnoha dalších navazujících volbách (například v roce 2012 byl zvolen díky vysokému počtu preferenčních hlasů až z 12. místa kandidátky).

Vnitrostranicky působil Miloš Vystrčil dlouhodobě jako předseda Regionálního sdružení ODS Vysočina (v letech 2001–2009 a opět 2013–2021). V lednu 2014 byl na celostátním kongresu zvolen místopředsedou ODS, tuto celostátní funkci vykonával až do dubna 2022.

🏛️ Působení v Senátu Parlamentu ČR

Kariéra Miloše Vystrčila v horní komoře parlamentu započala v podzimních volbách v roce 2010. Kandidoval ve volebním obvodu č. 52, který geograficky zahrnuje Jihlavsko, Telčsko, Dačicko a Slavonicko. Ziskem mandátu se stal historicky prvním zástupcem ODS, který v tomto obvodu dokázal zvítězit. Během svého prvního šestiletého funkčního období pracoval především ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jemuž v letech 2014 až 2016 předsedal. Zasadil se zde mimo jiné o legislativní úpravy zpružňující trh práce prostřednictvím regulace řetězení pracovních smluv.

Svoji senátorskou pozici úspěšně obhájil ve volbách v roce 2016. Téhož roku, 8. listopadu 2016, byl svými kolegy zvolen předsedou senátorského klubu ODS, čímž ve vedení frakce nahradil Jaroslava Kuberu.

Zvolení předsedou Senátu

Zásadní zlom v jeho politické kariéře přinesl leden 2020. Po náhlém úmrtí tehdejšího předsedy horní komory Jaroslava Kubery vznikla nutnost zvolit nového druhého nejvyššího ústavního činitele státu. Dne 19. února 2020 proběhla tajná volba, v níž se Vystrčil utkal s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (nominovaným za STAN a TOP 09). Vystrčil získal nadpoloviční podporu (hlasovali pro něj mimo jiné i senátoři za KDU-ČSL a ANO) a stal se 7. předsedou Senátu Parlamentu České republiky. Tuto funkci následně obhájil po senátních volbách v listopadu 2020 a opětovně i v listopadu 2022 (kdy pro něj hlasovalo 73 z 80 přítomných senátorů).

Nejsledovanější senátní duel roku 2022

Ve volbách do Senátu na podzim 2022 musel Miloš Vystrčil obhajovat svůj mandát v jihlavském obvodu potřetí. Tyto volby se staly celostátně nejsledovanějším politickým duelem roku. Proti Vystrčilovi totiž opoziční hnutí ANO nasadilo Janu Nagyovou (dříve Mayerovou), jež v té době stála před soudem jako obžalovaná v dotační kauze Čapí hnízdo po boku předsedy hnutí Andreje Babiše. Babiš se osobně do kampaně v Jihlavě masivně zapojil a volby prezentoval jako přímé referendum o vládní koalici.

Tato kampaň vyvolala extrémní mobilizaci voličů z obou stran. Výsledkem byla historicky nevídaná volební účast ve druhém kole (38,74 %), což představovalo dvojnásobek tehdejšího celorepublikového průměru. Miloš Vystrčil v tomto druhém kole drtivě zvítězil, když obdržel 23 273 hlasů (60,03 %) a svou soupeřku porazil rozdílem více než sedmi a půl tisíce hlasů.

🇹🇼 Zahraniční reprezentace a cesta na Tchaj-wan

Z pozice předsedy Senátu disponuje Miloš Vystrčil významnými pravomocemi v oblasti parlamentní diplomacie. Nejexponovanějším krokem jeho dosavadní kariéry se stala realizace oficiální návštěvy na ostrově Tchaj-wan na přelomu srpna a září roku 2020. Tuto cestu původně plánoval uskutečnit již jeho zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera.

Cesta se uskutečnila navzdory extrémnímu diplomatickému tlaku a výhružkám ze strany velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze, která si ostrov nárokuje jako svou vzbouřenou provincii. Proti cestě se ostře postavil také tehdejší prezident republiky Miloš Zeman a předseda vlády Andrej Babiš, kteří argumentovali narušením ekonomických vztahů s Čínou. Miloš Vystrčil svůj krok hájil odkazem na suverenitu české zahraniční politiky a nutnost podpory demokratických států. „Mám se hrbit?“ vmetl tehdy veřejně svým kritikům z řad nejvyšších ústavních činitelů.

Na Tchaj-wan odletěl s devadesátičlennou delegací, kterou tvořili politici, zástupci vědeckých institucí, univerzit a představitelé více než třiceti inovativních firem. Vrcholem jeho návštěvy bylo historické vystoupení v tchajwanském parlamentu (Legislativním dvoře). Svoji řeč o obraně svobody a demokracie zakončil větou v mandarínštině: „Jsem Tchajwanec“, čímž parafrázoval slavný výrok amerického prezidenta Johna F. Kennedyho pronesený v rozděleném Berlíně. Návštěva přinesla zásadní impulz pro technologickou spolupráci mezi oběma zeměmi a vynesla Vystrčilovi značné mezinárodní uznání v západních diplomatických kruzích.

🗓 Současnost a události roku 2026

I v průběhu roku 2026 působí Miloš Vystrčil na pozici předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Nadále aktivně zasahuje do celostátní veřejné i mediální diskuse. V domácí politice vystupoval na počátku roku 2026 jako ostrý kritik politického vývoje. V mediálních výstupech, reflektovaných například časopisem Reflex, varoval před situací, v níž se tehdejší předseda vlády (označovaný zprávami jako Andrej Babiš) stává kvůli svým kauzám závislým na hlasech menších stran a vytváří tak takzvanou „vládu nevydání“, což podle Vystrčila vede k podřizování strategických zájmů státu osobní imunitě premiéra.

Dne 28. září 2026, u příležitosti Dne české státnosti (svátku svatého Václava), vedl Miloš Vystrčil z titulu své funkce tradiční slavnostní ceremoniál ve Valdštejnském paláci, kde předal sedmnáct Stříbrných medailí předsedy Senátu. Toto vyznamenání je určeno osobnostem, které vynikají ve svém oboru nebo přispívají k dobrému jménu České republiky v zahraničí.

V roce 2026 ocenil Vystrčil (výběrem z více než stovky nominací) mimo jiné elitní hokejisty Jakuba Voráčka a Davida Pastrňáka za jejich finanční a osobní angažovanost v charitativní nadaci podporující pacienty s roztroušenou sklerózou. Medaile byla udělena rovněž věhlasnému ekonomovi Janu Švejnarovi a in memoriam disidentským manželům Václavu a Kamile Bendovým (ocenění převzal jejich syn, poslanec Marek Benda). Zvláštní uznání se dostalo také reportérům České televize Darje Stomatové a Jánu Schürgerovi za jejich válečné zpravodajství přímo z ukrajinské fronty. V projevu při předávání medailí Vystrčil ocenil ty občany, kteří přinášejí oběti a jsou „solí naší země“, a vyjádřil přání, aby česká společnost „již nikdy nemusela žít nemastně, neslaně a normalizovaně.“ V témže roce udělil medaili i francouzskému laureátovi Nobelovy ceny za ekonomii Philippu Aghionovi.

V říjnu roku 2026 se v České republice konají pravidelné volby do třetiny Senátu. Přestože samotný Miloš Vystrčil svůj senátorský mandát v tomto roce neobhajuje (jeho funkční období za obvod Jihlava vyprší až v roce 2028), výsledek těchto voleb přímo předurčuje jeho budoucí pozici. Rozložení sil mezi senátorskými kluby (včetně snah hejtmana Martina Kuby o zformování nové platformy Naše Česko či ambicí hnutí STAN) definuje, zda si blok koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) udrží většinu nutnou pro znovuzvolení Vystrčila do čela horní parlamentní komory na další dvouleté funkční období.

🏅 Ocenění a státní vyznamenání

Během svého působení v nejvyšších státních funkcích obdržel Miloš Vystrčil řadu prestižních zahraničních řádů a ocenění:

Čestná medaile Legislativního dvora za parlamentní demokracii (2020): Nejvyšší parlamentní vyznamenání Tchaj-wanu, jež mu bylo předáno během jeho historické cesty v září 2020 za mimořádný přínos v obraně demokratických hodnot.
Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy (2023): Státní vyznamenání Ukrajiny, udělené prezidentem Volodymyrem Zelenským za pevnou osobní podporu nezávislosti Ukrajiny a obhajobu jejích zájmů po ruské invazi.
Řád hvězdy Rumunska v hodnosti Velkokříže (2024): Nejvyšší státní vyznamenání Rumunska určené pro zahraniční představitele, udělené za rozvoj bilaterálních vztahů.

📈 Volební statistiky a data

Následující tabulky obsahují prokazatelná a kompletní statistická data z účasti Miloše Vystrčila ve volbách do Zastupitelstva Kraje Vysočina a do Senátu Parlamentu ČR. Údaje jsou čerpány z oficiálních registrů Českého statistického úřadu.

Volby do Senátu Parlamentu ČR (obvod č. 52 – Jihlava)

V senátních volbách kandidoval vždy výlučně za Občanskou demokratickou stranu.

Rok voleb	Kolo voleb	Počet získaných hlasů	Procentuální zisk	Protikandidát pro 2. kolo	Konečný výsledek
2010	1. kolo	data nejsou dostupná	33,94 %	Václav Stehlík (ČSSD)	Postup do 2. kola
2010	2. kolo	data nejsou dostupná	59,37 %	Václav Stehlík (ČSSD)	Zvolen senátorem
2016	1. kolo	9 043	25,71 %	Michal Stehlík (KDU-ČSL)	Postup do 2. kola
2016	2. kolo	8 144	53,37 %	Michal Stehlík (KDU-ČSL)	Zvolen senátorem
2022	1. kolo	21 681	45,62 %	Jana Nagyová (ANO)	Postup do 2. kola
2022	2. kolo	23 273	60,03 %	Jana Nagyová (ANO)	Zvolen senátorem

Volby do Zastupitelstva Kraje Vysočina

Vystrčil figuroval na kandidátní listině ODS ve všech krajských volbách od samotného vzniku krajů až do roku 2020.

Rok voleb	Kandidující subjekt	Celkový zisk hlasů strany	Procentuální zisk strany	Počet preferenčních hlasů kandidáta	Výsledek pro M. Vystrčila
2000	ODS	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Zvolen (1. náměstek)
2004	ODS	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Zvolen (hejtman)
2008	ODS	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Zvolen (řadový člen)
2012	ODS	data nejsou dostupná	13,14 %	data nejsou dostupná	Zvolen (skok z 12. místa)
2016	ODS	13 819	9,10 %	1 934	Zvolen
2020	ODS	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Zvolen

Zdroje