Přeskočit na obsah

Asijské hry 2026

Z Infopedia
Asijské hry 2026
Základní informace
Pořadatel/MístoOlympijská rada Asie
Aiči a Nagoja, Japonsko
Datum19. září – 4. října 2026
Historie a účast
Sportovci10 787
Disciplíny71
Výsledky a ocenění
Statistiky a technika
Chronologie
Mapa
Soubor:Ano

Asijské hry 2026 (oficiálně označované jako XX. Asijské hry, japonsky 第20回アジア競技大会, nebo také zkráceně Aiči-Nagoja 2026) je mezinárodní multisportovní událost, která se koná v japonské prefektuře Aiči a v jejím hlavním městě Nagoji. Akce probíhá v oficiálním termínu od 19. září do 4. října 2026, přičemž první kvalifikační soutěže odstartovaly již 10. září. Jedná se o absolutně největší sportovní událost na asijském kontinentu, jejímž řídícím a dohledovým orgánem je Olympijská rada Asie (OCA).

Na oficiálním programu figuruje 469 medailových soutěží ve 43 různých sportech. Události se účastní 46 formálních subjektů (národních olympijských výborů a jednoho speciálního uprchlického týmu) s celkovým počtem 10 787 akreditovaných sportovců. Nagoja se stala po Tokiu (1958) a Hirošimě (1994) v pořadí třetím japonským městem, které tuto sportovní akci hostí. Hry v roce 2026 představují návrat k tradičnímu čtyřletému cyklu pořádání, který byl v předchozím ročníku narušen pandemií nemoci covid-19. Závody probíhají na celkem 54 sportovištích, přičemž hlavním dějištěm slavnostních ceremoniálů je atletický Stadion Paloma Mizuho.

🗓 Současnost a průběh (Září 2026)

K datu konce září 2026 probíhá druhá polovina soutěžního programu. Úvodní sportovní disciplíny odstartovaly již 10. září, celých devět dní před oficiálním zahajovacím ceremoniálem. Prvními soutěžemi na programu byly zápasy základních skupin v basketbalu. Slavnostní zahájení se uskutečnilo v sobotu 19. září na Stadionu Paloma Mizuho a hry formální formulí oficiálně otevřel japonský císař Naruhito. Slavnostní slib sportovců složili Juki Tanaka a Rjoiči Akamacu. Tradiční zapálení hlavního ohně provedli společně bývalý olympijský vítěz v hodu kladivem Kódži Murofuši a jeho otec, bývalý atlet a trenér, Šigenobu Murofuši.

V průběhu prvních dvou týdnů medailovému pořadí dominantním způsobem vévodí výprava Čínské lidové republiky, která ke konci září shromáždila 150 zlatých medailí a přes 270 cenných kovů celkem. Pořadatelské Japonsko drží druhou pozici s těsným náskokem před Jižní Koreou.

Specifické výsledky z probíhajících her potvrzují asijskou hegemonii v řadě odvětví. Ve městě Ičinomija vyvrcholily mezi 25. a 29. zářím turnaje v badmintonu. V mužské dvouhře získal zlatou medaili thajský hráč Kunlavut Vitidsarn, který ve finále porazil singapurského reprezentanta Loha Keana Yewa. Pro Singapur to znamenalo zisk první medaile z badmintonu na Asijských hrách po 20 letech. Ženskou dvouhru vyhrála An Se-young z Jižní Koreje, která ve finále překonala domácí japonskou hráčku Akane Jamagučiovou.

V soutěžích badmintonových čtyřher se do finálových bojů zapojily další národy. Finále mužské čtyřhry nabídlo souboj indonéského páru Daniel Marthin a Leo Rolly Carnando proti čínské dvojici Liang Weikeng a Wang Chang. V soutěži smíšených družstev se do finále probojovali Jiang Zhenbang a Wei Yaxin z Číny proti indonéské dvojici Amri Syahnawi a Nita Violina Marwah. V ženské čtyřhře proti sobě stanuly Lee So-hee a Baek Ha-na z Jižní Koreje a Liu Shengshu a Tan Ning z Číny. Týmové soutěže v badmintonu ovládla Indonésie (mužský turnaj, kde ve finále porazila Čínu) a Čína (ženský turnaj, kde ve finále zdolala domácí Japonsko).

V moderním pětiboji, jehož soutěže se konaly v areálu Anjo Sports Park od 16. do 20. září, ovládl mužskou kategorii čínský reprezentant Li Liuchang, zatímco v ženské části zvítězila jihokorejská atletka Seong Seung-min. V soutěži mužských pětibojařských družstev bral zlato tým Jižní Koreje, mezi ženami triumfovala Čína.

Konec září přinesl také soutěže v surfingu (kategorie Shortboard), které se odehrávaly na lokalitě Pacific Long Beach ve městě Tahara. Do čtvrtfinálových rozjížděk se zde 29. září zapojili mimo jiné Kanoa Igarashi z Japonska, Bronson Meydi z Indonésie, I Made Pajar Ariyana rovněž z Indonésie a Wu Shidong z Číny. Atletické soutěže odstartovaly ve druhém týdnu her; například 23. září se konal vytrvalostní závod mužů v chůzi na vzdálenost půlmaratonu.

⏳ Historie a kontext pořádání

Asijské hry se poprvé konaly v roce 1951 v indickém Novém Dillí pod záštitou tehdejší Federace asijských her. Od roku 1982 přešla organizace pod struktury Olympijské rady Asie. Ročník 2026 v prefektuře Aiči tak představuje přesné 75. výročí od založení tohoto největšího asijského multisportovního podniku. Japonsko v minulosti hostilo letní Asijské hry dvakrát: v roce 1958 v Tokiu a v roce 1994 v Hirošimě. Nagoja se tak stala třetím japonským hostitelským městem.

Z hlediska harmonogramu se ročník 2026 vrací ke standardnímu čtyřletému olympijskému cyklu. Předchozí 19. ročník, původně plánovaný na rok 2022 do čínského města Chang-čou, se kvůli striktním protipandemickým opatřením a hrozbě šíření nemoci covid-19 musel přesunout na podzim roku 2023. Tím se zkrátil reálný časový odstup mezi konáním dvou po sobě jdoucích her na pouhé tři roky.

Proces výběru pořadatele pro rok 2026 proběhl jednostranně a bez komplikací, jelikož společná kandidatura prefektury Aiči a města Nagoja byla jediným oficiálním návrhem předloženým Valnému shromáždění Olympijské rady Asie. K formálnímu schválení došlo na zasedání v Danangu již v září 2016 s desetiletým předstihem.

Následující tabulka přináší tvrdá data o historii pořádání Asijských her od roku 2010 a o schválených budoucích ročnících, včetně počtu zařazených sportů v jednotlivých ročnících.

Ročník Rok Město Stát Datum konání Počet sportů
16. 2010 Kanton Čína 12. listopadu – 27. listopadu 2010 42
17. 2014 Inčchon Jižní Korea 19. září – 4. října 2014 36
18. 2018 Jakarta a Palembang Indonésie 18. srpna – 2. září 2018 40
19. 2022 (2023) Chang-čou Čína 23. září – 8. října 2023 40
20. 2026 Aiči a Nagoja Japonsko 19. září – 4. října 2026 43
21. 2030 Dauhá Katar Bude oznámeno Data nejsou dostupná
22. 2034 Rijád Saúdská Arábie Bude oznámeno Data nejsou dostupná

🏟 Dějiště a infrastruktura

Rozložení sportovišť pro Asijské hry 2026 přísně reflektuje moderní trend ekonomické udržitelnosti a snahy o minimalizaci nákladů na výstavbu nových gigantických komplexů. Z celkového počtu 54 sportovišť se většina nachází přímo v prefektuře Aiči. Organizátoři však z pragmatických důvodů přesunuli vybrané sporty i do třech sousedních prefektur a na území metropole Tokio, aby využili již existující specializovanou infrastrukturu (například pro dráhovou cyklistiku či některé vodní sporty).

Hlavním centrem her je Stadion Paloma Mizuho (oficiálně označovaný jako Atletický stadion Mizuho) s kapacitou přesahující 30 000 sedících diváků. Tento stadion prošel před hrami rozsáhlou rekonstrukcí, aby vyhovoval přísným standardům pro pořádání atletických soutěží nejvyšší úrovně. Právě zde proběhl zahajovací ceremoniál a plánován je zde i ceremoniál závěrečný.

Zásadní inovací v organizaci her je absence centrální olympijské vesnice. Namísto budování masivního ubytovacího komplexu, který obvykle představuje obrovskou a nevratnou zátěž pro rozpočet pořadatelského města, zvolil organizační výbor model decentralizovaného ubytování. Sportovci a realizační týmy jsou ubytováni v existujících komerčních hotelech a dočasně pronajatých obytných budovách v těsné blízkosti jednotlivých sportovišť.

Mezi další klíčová sportoviště patří Městská všeobecná tělocvična v Ičinomiji (Ichinomiya City General Gymnasium), kde se hrají kompletní turnaje v badmintonu, areál Anjo Sports Park, vyhrazený pro moderní pětiboj, a přírodní pobřežní lokalita Pacific Long Beach ve městě Tahara, sloužící turnajům v surfingu.

🏅 Sportovní program a disciplíny

Program 20. Asijských her tvoří 469 medailových soutěží, které jsou rozděleny do 43 sportovních odvětví a celkem 71 disciplín. Oproti předchozím hrám v Chang-čou došlo k mírné redukci celkového objemu – z programu bylo vyřazeno 12 medailových událostí. Nejvýraznějším zásahem do tradičního seznamu bylo vyřazení plavání na otevřené vodě (dálkového plavání).

Naopak několik sportovních odvětví zažívá na hrách v roce 2026 svou historickou premiéru. Do programu byly nově a inovativně zařazeny následující sporty:

  • Freestyle BMX (akrobatická jízda na kolech BMX na rampách a překážkách)
  • Smíšená bojová umění (MMA)
  • Padel (raketový sport hrající se v uzavřeném skleněném kurtu)
  • Surfing (jízda na vlnách na prkně)
  • Teqball (sport kombinující prvky fotbalu a stolního tenisu, hraný na prohnutém stole)
  • Virtuální taekwondo (bezkontaktní forma bojového umění s využitím senzorů a virtuální reality)

Zařazení smíšených bojových umění a kriketu bylo definitivně schváleno organizačním výborem v dubnu 2025 na základě přímé formální žádosti Olympijské rady Asie.

Následuje kompletní encyklopedický výčet všech 43 sportů, ve kterých se na Asijských hrách 2026 soutěží:

👥 Účastnící se státy a symboly

Her se účastní celkem 46 formálních subjektů. Toto číslo zahrnuje 45 uznaných asijských národních olympijských výborů pod hlavičkou OCA a jeden speciální subjekt – Tým uprchlíků (Athlete Refugee Team - ART). Z asijských států se her dlouhodobě neúčastní Izrael, který byl po politických a diplomatických neshodách ze struktur OCA vyloučen v roce 1974 a jehož národní sportovní svazy se následně integrovaly do evropských soutěží.

Oficiálním mottem her je slogan "Imagine One Asia" (Představ si jednu Asii), který se do japonštiny překládá jako "Koko de, hitotsu ni" (Zde, jako jedna Asie). Symbolem a oficiálním maskotem her je animovaná postavička jménem Honohon.

📈 Statistiky a medailové pořadí

Následující tabulka představuje aktuální a kompletní oficiální medailové pořadí 20. Asijských her k datu 30. září 2026. Pořadí je primárně určeno počtem získaných zlatých medailí, následně stříbrných a bronzových, v přesném souladu s metodikou Mezinárodního olympijského výboru (MOV).

Ze 46 zúčastněných subjektů figuruje v medailové tabulce k tomuto datu 27 národních olympijských výborů. Zbylých 19 subjektů je zahrnuto v souhrnném řádku, neboť do tohoto okamžiku nezískaly žádnou medaili, případně data nejsou dosud zpracována a dostupná. Žádná získaná medaile není z tabulky vynechána ani filtrována.

Pořadí Národní olympijský výbor Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Čína 150 66 56 272
2. Japonsko (pořadatel) 47 76 72 195
3. Jižní Korea 24 29 47 100
4. Uzbekistán 16 17 18 51
5. Thajsko 12 10 12 34
6. Bahrajn 11 5 5 21
7. Indie 10 21 29 60
8. Írán 10 16 12 38
9. Kazachstán 9 16 31 56
10. Severní Korea 7 5 7 19
11. Malajsie 6 5 12 23
12. Hongkong 5 12 18 35
13. Kuvajt 4 1 4 9
14. Čínská Tchaj-pej 3 10 26 39
15. Indonésie 3 7 20 30
16. Katar 3 6 4 13
17. Filipíny 3 3 12 18
18. Singapur 2 6 3 11
19. Tádžikistán 2 3 3 8
20. Vietnam 2 1 18 21
21. Macao 1 4 1 6
22. Jordánsko 1 1 2 4
23. Myanmar 1 1 1 3
24. Srí Lanka 1 1 0 2
24. Spojené arabské emiráty 1 1 0 2
26. Saúdská Arábie 0 2 5 7
27. Irák 0 2 2 4
28.–46. Ostatní zúčastněné národní olympijské výbory (19 států) Data nejsou dostupná Data nejsou dostupná Data nejsou dostupná Data nejsou dostupná
  • (Poznámka: Srí Lanka a Spojené arabské emiráty sdílejí dělené 24. místo se zcela identickou medailovou bilancí).*

💡 Pro laiky

Asijské hry fungují na velmi podobném organizačním a sportovním principu jako letní olympijské hry. Jedná se o obrovský multisportovní festival, kde téměř jedenáct tisíc sportovců soutěží v desítkách různých sportovních odvětví o medaile a národní prestiž. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že účast na Asijských hrách je geograficky a politicky omezena výhradně na státy ležící na asijském kontinentu (případně státy začleněné do asijských sportovních struktur). Na hrách tedy nesoutěží sportovci ze Spojených států, Evropy, Jižní Ameriky ani z Afriky.

Akce je obrovská svou velikostí a infrastrukturní náročností. Počtem zúčastněných sportovců (přes 10 000) se Asijské hry svým rozsahem téměř vyrovnají samotným olympijským hrám, a v počtu medailových disciplín olympiádu dokonce převyšují. Zatímco Letní olympijské hry 2024 v Paříži nabídly 329 medailových disciplín, Asijské hry 2026 jich nabízejí 469.

Pro mnoho asijských států jsou tyto hry druhou nejdůležitější sportovní akcí hned po olympiádě. V některých specificky asijských sportech, jako je například sepak takraw (velmi dynamický sport podobný volejbalu, ale hraje se výhradně nohama a proutěným či syntetickým míčem) nebo kabaddi (tvrdá kontaktní týmová hra původem z Indie, kde "nájezdník" dobývá soupeřovu polovinu), představují Asijské hry absolutní sportovní vrchol, protože tyto disciplíny na klasické olympiádě vůbec nefigurují. Získat zde zlatou medaili je v zemích jako Čína, Japonsko nebo Jižní Korea otázkou obrovské národní hrdosti a úspěšným sportovcům to často zajišťuje celoživotní slávu, vysoké prémie a společenské uznání v jejich domovských státech.

Zdroje

💬 Diskuze k článku