Přeskočit na obsah

Naruhito

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Naruhito (japonsky: 徳仁; * 23. února 1960, Tokio) je 126. císařem Japonska a od 1. května 2019 vládne éře Reiwa (令和). Na Chryzantémový trůn usedl po historické abdikaci svého otce, císaře Akihita. Je prvním japonským císařem narozeným po druhé světové válce.

Naruhito (徳仁)
Soubor:The Emperor of Japan Naruhito (2024).jpg
Císař Naruhito v roce 2024
Titul126. císař Japonska
PředchůdceAkihito
DynastieJamato
OtecAkihito
MatkaMičiko
ManželkaMasako
DětiAiko, princezna Toši
Datum narození23. února 1960

Mládí a vzdělání

Naruhito se narodil v Tokiu jako nejstarší syn tehdejšího korunního prince Akihita a korunní princezny Mičiko. Jeho dětství bylo na poměry konzervativního císařského dvora poměrně moderní; jeho matka se například zasazovala o to, aby své děti vychovávala sama, namísto aby je svěřila do péče komorníků.

Základní, střední i vysokoškolské vzdělání získal na prestižních školách a univerzitě Gakušúin, které tradičně navštěvují členové císařské rodiny a aristokracie. V roce 1982 získal bakalářský titul v oboru historie.

V letech 1983 až 1985 studoval v Spojeném království na Merton College na Oxfordské univerzitě. Stal se tak prvním budoucím japonským císařem, který studoval v zahraničí. Během svého pobytu se věnoval výzkumu historie vodní dopravy na řece Temže, což předznamenalo jeho celoživotní zájem o problematiku vody[1]. Své zážitky z Anglie později popsal v pamětech s názvem Temže a já.

Korunní princ

Po smrti svého dědečka, císaře Hirohita, v lednu 1989 a nástupu svého otce Akihita na trůn se Naruhito stal korunním princem. Formálně byl do této pozice uveden při slavnostním ceremoniálu 23. února 1991, v den svých 31. narozenin.

Jako korunní princ převzal řadu oficiálních povinností. Zastupoval svého otce a Japonsko na mnoha zahraničních cestách a při setkáních se zahraničními hodnostáři. Stal se čestným předsedou Poradního výboru generálního tajemníka OSN pro vodu a hygienu a aktivně se účastnil mezinárodních konferencí, jako bylo Světové vodní fórum.

Během svého působení v roli korunního prince se snažil, podobně jako jeho otec, o modernější a civilnější pojetí monarchie, které by bylo bližší běžným lidem.

Nástup na Chryzantémový trůn a éra Reiwa

Cesta Naruhita na Chryzantémový trůn byla historicky unikátní, neboť se tak stalo po první abdikaci japonského císaře po více než 200 letech.

Abdikace císaře Akihita

V roce 2016 císař Akihito ve veřejném projevu vyjádřil obavy, že mu jeho pokročilý věk a zhoršující se zdravotní stav brání v plném vykonávání povinností. Tím naznačil své přání abdikovat. Protože tehdejší Císařský zákon o domácnosti neumožňoval císaři abdikovat, musel japonský parlament (Diet) přijmout speciální jednorázový zákon, který to císaři Akihitovi umožnil[2].

Dne 30. dubna 2019 císař Akihito formálně abdikoval, čímž ukončil třicetiletou éru Heisei.

Převzetí trůnu a nová éra

Naruhito se stal 126. císařem Japonska o půlnoci 1. května 2019. Tímto okamžikem v Japonsku začala nová císařská éra, která dostala jméno Reiwa (令和). Název, poprvé v historii převzatý z klasické japonské básnické sbírky Man'jóšú namísto čínských textů, je oficiálně překládán jako "Krásná harmonie"[3].

Během krátkého a symbolického obřadu ráno 1. května převzal Naruhito Japonské císařské regálie (Sanšu no Džingi): posvátný meč Kusanagi, klenot Yasakani no Magatama a zrcadlo Yata no Kagami, které legitimizují jeho nástupnictví.

Slavnostní intronizace

Oficiální a mnohem okázalejší intronizační ceremoniál (Sokuirei-Seiden-no-gi) se konal 22. října 2019 v Císařském paláci v Tokiu. Císař Naruhito, oděný v tradičním rouchu, formálně oznámil svůj nástup na trůn ze speciálního pavilonu zvaného Takamikura. Ceremoniálu se zúčastnily hlavy států a hodnostáři z více než 180 zemí světa, včetně tehdejšího českého premiéra Andreje Babiše[4].

Role císaře

Podle poválečné Ústavy Japonska nemá císař žádnou politickou moc. Jeho role je definována jako "symbol státu a jednoty lidu"[5]. Jeho povinnosti jsou čistě ceremoniální a zahrnují například jmenování předsedy vlády (na základě volby parlamentu), svolávání parlamentu a přijímání zahraničních velvyslanců.

Císař Naruhito pokračuje v odkazu svého otce a snaží se o moderní pojetí monarchie. Klade důraz na sociální a humanitární otázky, setkává se s oběťmi přírodních katastrof a pokračuje ve svém celoživotním zájmu o globální problémy spojené s vodou a životním prostředím.

Osobní život a rodina

Manželství s Masako Owadou

V roce 1993 se tehdejší korunní princ Naruhito oženil s Masako Owadou, talentovanou a úspěšnou diplomatkou s harvardským a oxfordským vzděláním. Jejich svatba byla v Japonsku vnímána jako symbol modernizace a naděje.

Život u konzervativního císařského dvora se však pro císařovnu Masako ukázal jako mimořádně náročný. Očekávání, že porodí mužského následníka trůnu, a přísná omezení jejího osobního i profesního života vedly k tomu, že se u ní rozvinuly vážné psychické problémy, oficiálně diagnostikované jako "porucha přizpůsobení"[6]. Na mnoho let se stáhla z veřejného života a její zdravotní stav je i nadále předmětem velkého zájmu veřejnosti. Císař Naruhito svou manželku po celou dobu veřejně podporoval a bránil, což bylo v kontextu japonské monarchie bezprecedentní.

Dcera, princezna Aiko

V roce 2001 se císařskému páru narodilo jejich jediné dítě, dcera Aiko, princezna Toši. Její narození vyvolalo v Japonsku celonárodní debatu o následnictví na Chryzantémovém trůnu.

Otázka nástupnictví

Současný Císařský zákon o domácnosti z roku 1947 povoluje nástupnictví na trůn pouze mužům v mužské linii. To znamená, že princezna Aiko, ačkoliv je jediným dítětem císaře, se nemůže stát vládnoucí císařovnou.

Po jejím narození se v Japonsku vedla vážná politická debata o změně tohoto zákona, která by umožnila nástupnictví i ženám. Veřejné mínění se silně přiklánělo ke změně. Tento proces byl však náhle zastaven v roce 2006, kdy se Naruhitovu mladšímu bratrovi, princi Akišinovi, narodil syn, princ Hisahito[7]. Narození prvního chlapce do císařské rodiny po více než 40 letech dočasně vyřešilo krizi nástupnictví a debata o změně zákona utichla.

Podle současného zákona je linie následnictví následující: 1. Fumihito, korunní princ Akišino (mladší bratr císaře Naruhita) 2. Hisahito, princ Akišino (synovec císaře Naruhita) 3. Masašito, princ Hitači (strýc císaře Naruhita)

Otázka nástupnictví však zůstává dlouhodobým problémem, protože kromě mladého prince Hisahita již v císařské rodině nejsou žádní další mladí mužští členové. Budoucnost nejstarší monarchie na světě tak zůstává nejistá.

Reference