Přeskočit na obsah

Černomořská flota

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Vojenská jednotka

Černomořská flota (rusky Черноморский флот, zkratkou ČF) je operativně-strategický svazek Námořnictva Ruské federace, operující primárně v Černém a Azovském moři, s operačním přesahem do Středozemního moře. Historicky jde o jednu z nejstarších a politicky nejvýznamnějších flotil Ruska, jejíž existence je úzce spjata s dějinami Krymu a města Sevastopol.

K prosinci 2025 se flota nachází v nejhlubší krizi od svého založení. V důsledku války na Ukrajině ztratila svou vlajkovou loď (křižník Moskva), přišla o dominanci v západním Černomoří a byla nucena stáhnout většinu svých cenných plavidel z historické základny v Sevastopolu do bezpečnějších přístavů na východě (Novorossijsk, Abcházie). Z nástroje ruské imperiální projekce síly se transformovala v defenzivní uskupení, jehož hlavním úkolem je odpalování střel s plochou dráhou letu (Kalibr) na pozemní cíle z bezpečné vzdálenosti.

🏛️ Založení a imperiální éra (1783–1917)

Potěmkinovo dílo

Dějiny floty se začaly psát bezprostředně po anexi Krymského chanátu Ruskem.

  • 13. května 1783: Do Achtjarské zátoky (dnešní Sevastopol) vplulo 11 lodí Azovské flotily. Toto datum se slaví jako den zrození Černomořské floty.
  • Založení Sevastopolu: Kníže Grigorij Potěmkin pochopil strategický význam hlubokých krymských zátok a založil zde město a pevnost Sevastopol, které se stalo hlavním domovským přístavem.
  • Účel: Flota byla nástrojem expanze Kateřiny Veliké proti Osmanské říši. V sérii rusko-tureckých válek (pod vedením admirálů jako Fjodor Ušakov) Rusko získalo kontrolu nad severním pobřežím Černého moře.

Trauma Krymské války

Během Krymské války (1853–1856) čelila flota technologicky vyspělejšímu loďstvu Velké Británie a Francie (které již disponovalo parníky).

  • Potopení lodí: Aby Rusové zabránili vjezdu nepřátelské flotily do Sevastopolské zátoky, sami své lodě potopili u vjezdu do přístavu. Námořníci pak bojovali jako pěchota na bastionech při obraně města (např. admirál Pavel Nachimov).
  • Pařížský mír (1856): Po prohrané válce bylo Rusku zakázáno držet v Černém moři válečné loďstvo. Tento zákaz byl zrušen až v roce 1871.

První světová válka

Před rokem 1914 byla flota modernizována (bitevní lodě třídy Imperatrica Marija). Během války úspěšně blokovala turecké pobřeží a zásobování uhlím, ačkoliv se musela potýkat s německým bitevním křižníkem SMS Goeben (operujícím pod osmanskou vlajkou).

⚓ Sovětská éra a Studená válka

Revoluce a zkáza

Po bolševické revoluci (1917) a během občanské války flota fakticky zanikla. Část lodí odplula s "bílými" vojsky generála Wrangela do Tuniska (Bizerte), kde byly internovány a později sešrotovány. Sověti museli flotu budovat od nuly.

Druhá světová válka (Velká vlastenecká válka)

V roce 1941 disponovala flota bitevní lodí Parižskaja Kommuna, křižníky a ponorkami.

  • Obrana základen: Lodě se podílely na obraně Oděsy a Sevastopolu. Po pádu Sevastopolu (1942) se zbytek floty stáhl do přístavů na Kavkaze (Poti, Batumi).
  • Role: Ačkoliv nedošlo k velkým námořním bitvám (Německo nemělo v Černém moři velké lodě), flota zajišťovala logistiku a výsadkové operace (např. Kerčsko-feodosijská operace).

Vrchol moci (1960–1990)

Během Studené války se Černomořská flota stala globálním hráčem.

  • Středomořská eskadra (5. operační eskadra): Sovětský svaz potřeboval protiváhu k 6. flotile USA ve Středozemním moři. Lodě z Černého moře pravidelně proplouvaly úžinami Bospor a Dardanely a operovaly v Sýrii, Egyptě či Libyi.
  • Nosiče letadel: V loděnicích v Mykolajivu (na Ukrajině) byly stavěny letadlové křižníky (třída Kyjev, později Kuzněcov), které spadaly pod Černomořskou flotu během zkoušek.

💔 Rozpad SSSR a dělení floty (1991–1997)

Nejsložitějším obdobím mírové historie byl rozpad SSSR. Když v roce 1991 vznikla nezávislá Ukrajina, prohlásila vše, co bylo na jejím území, za své vlastnictví – včetně Černomořské floty a Sevastopolu.

Konflikt o přísahu

Mnoho důstojníků odmítlo složit přísahu Ukrajině. Moskva (prezident Boris Jelcin) trvala na tom, že flota je ruská. Hrozil ozbrojený konflikt mezi loděmi, které vyvěsily ruskou vlajku (ondřejský kříž), a těmi, které vyvěsily ukrajinskou.

Charkovské dohody (2010)

Pronájem byl v roce 2010 prodloužen prezidentem Janukovyčem až do roku 2042 výměnou za slevu na ruský plyn. Tato přítomnost ruských vojsk na ukrajinském území se ukázala jako fatální v roce 2014, kdy vojáci floty sehráli klíčovou roli při anexi Krymu.

🏴‍☠️ Anexe Krymu a modernizace (2014–2021)

V únoru a březnu 2014 sehrála Černomořská flota klíčovou roli v ruské operaci na převzetí kontroly nad poloostrovem. Její přítomnost v Sevastopolu (legální na základě smluv) umožnila Rusku rychle nasadit tisíce vojáků, aniž by museli překračovat hranice.

Operace Donuzlav

Jedním z nejznámějších momentů anexe byla blokáda ukrajinského námořnictva v zátoce Donuzlav.

  • Aby Rusové zabránili ukrajinským lodím vyplout na otevřené moře, potopili v ústí zálivu vyřazený křižník Očakov a několik menších plavidel. Tím uvěznili část ukrajinské flotily, kterou následně bez boje zajali.
  • Velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj zradil přísahu a přešel na stranu floty, což způsobilo chaos v ukrajinském velení.

Přezbrojení a "Kalibrizace"

Po anexi Krymu přestala být Moskva vázána smlouvami s Ukrajinou, které omezovaly modernizaci lodí v Sevastopolu. Začala masivní obnova.

  • Ponorky: Do floty bylo zařazeno šest nových diesel-elektrických ponorek projektu 636.3 (třída Varšavjanka), přezdívaných "Černé díry" pro svou tichost.
  • Fregaty: Přibyly tři moderní fregaty třídy Admiral Grigorovič.
  • Střely Kalibr: Hlavní změnou bylo zavedení střel s plochou dráhou letu Kalibr. Tyto střely umožnily flotě zasahovat pozemní cíle na vzdálenost až 2 500 km. Černomořská flota si jejich použití "nacvičila" během intervence v Sýrii, kdy ostřelovala cíle islámských radikálů z východního Středomoří.

💥 Válka na Ukrajině: Od dominance k ústupu (2022–současnost)

Zahájení invaze v únoru 2022 mělo potvrdit dominanci floty. Realita se však vyvinula zcela opačně a vedla k historické porážce námořní mocnosti zemí bez funkčního námořnictva.

Úvodní fáze: Blokáda a Hadí ostrov

V prvních týdnech války flota absolutně ovládala moře.

  • Hadí ostrov: Křižník Moskva vyzval posádku Hadího ostrova ke kapitulaci, na což dostal slavnou odpověď („Ruská válečná lodi, jdi do...“).
  • Hrozba výsadku: Flota shromáždila výsadkové lodě u Oděsy, čímž vázala značné ukrajinské síly na pobřeží, ačkoliv k vylodění nikdy nedošlo.
  • Blokáda obilí: Lodě zablokovaly ukrajinské přístavy, což vyvolalo globální potravinovou krizi.

Zkáza křižníku Moskva (Duben 2022)

Zlomový moment nastal 14. dubna 2022. Ukrajinské pobřežní baterie zasáhly vlajkovou loď floty, křižník Moskva, dvěma protilodními střelami R-360 Neptun.

  • Význam: Moskva zajišťovala protivzdušný deštník pro ostatní lodě (systém S-300F). Její potopení donutilo ruské lodě stáhnout se dále od ukrajinského pobřeží, mimo dosah raket. Byla to největší válečná ztráta lodi v boji od války o Falklandy.

Válka dronů (Battle of the Black Sea)

Ukrajina, nemajíc velké lodě, vsadila na asymetrickou válku pomocí námořních dronů (USV - Unmanned Surface Vessels) jako Sea Baby a Magura V5.

  • Taktika vlčí smečky: Drony útočily v hejnech v noci. Postupně poškodily nebo potopily výsadkové lodě (např. Oleněgorskij Gorňak, Cezar Kunikov), korvety (třída Tarantul) a zásobovací lodě.
  • Prolomení blokády: Díky vytlačení ruských lodí do východní části moře se Ukrajině podařilo jednostranně obnovit "obilný koridor" podél pobřeží Rumunska a Bulharska.

Úder na srdce floty (Září 2023)

V září 2023 Ukrajina provedla sérii devastujících útoků na infrastrukturu v Sevastopolu pomocí střel Storm Shadow / SCALP-EG.

  • Suchý dok: Zničena byla ponorka Rostov na Donu a výsadková loď Minsk, které byly v opravě.
  • Velitelství: Rakety zasáhly přímo historickou budovu velitelství Černomořské floty v centru Sevastopolu během porady velení.

⚓ Velký ústup do Novorossijsku

V důsledku neustálých útoků se Sevastopol – historická a symbolická základna – stal pro lodě smrtící pastí.

  • Relokace: Satelitní snímky z let 2023 a 2024 potvrdily, že Rusko stáhlo většinu cenných plavidel (ponorky, fregaty nesoucí Kalibry) do přístavu Novorossijsk na ruském pobřeží Kavkazu.
  • Základna v Abcházii: Část menších lodí byla přesunuta do přístavu Očamčyra v separatistické Abcházii, aby byly co nejdále od ukrajinských dronů.
  • Strategický význam: K prosinci 2025 je flota fakticky "flotilou v bytí" (fleet in being). Její lodě vyplouvají jen sporadicky k odpálení střel na Ukrajinu a okamžitě se vracejí do přístavu. Ztratila schopnost kontrolovat západní část Černého moře.

⛓️ Past v Černém moři: Logistika a Montreux

Černomořská flota čelí unikátnímu problému, který ji odlišuje od ostatních ruských flotil (Severní nebo Tichomořské). Je uvězněna v uzavřeném moři bez možnosti posílení.

Úmluva z Montreux

Klíčovým faktorem je Úmluva z Montreux z roku 1936, která reguluje proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely.

  • Aplikace za války: Na začátku invaze v únoru 2022 aktivovalo Turecko článek 19 úmluvy a uzavřelo úžiny pro válečné lodě bojujících stran.
  • Důsledek: Rusko nemůže do Černého moře přivést žádné posily z jiných flotil (např. křižníky z Baltu). Ztráty (jako křižník Moskva nebo výsadkové lodě) jsou nenahraditelné. Flota pomalu "vykrvácí", protože loděnice na Krymu jsou pod palbou a nové lodě zvenčí nepřiplují.

Logistika v Novorossijsku

Přesun do Novorossijsku přinesl logistické komplikace.

  • Nabíjení Kalibrů: Po dlouhou dobu (2022–2023) bylo Rusko schopno nabíjet střely Kalibr na ponorky a fregaty pouze v Sevastopolu. Novorossijsk postrádal potřebnou infrastrukturu. To nutilo lodě riskovat plavbu do Sevastopolu pro přebití. Podle zpravodajských informací (např. britské MI6) se Rusku podařilo tuto kapacitu v Novorossijsku vybudovat až v roce 2024.
  • Přeplněnost: Přístav v Novorossijsku je primárně obchodní a ropný terminál. Vojenská část je nyní přeplněná, což činí lodě zranitelnými i tam (viz útok dronu na loď Oleněgorskij Gorňak přímo v přístavu).

⚓ Struktura a složení (Stav 2025)

I přes těžké ztráty zůstává flota hrozbou, především díky svému raketovému potenciálu. Její struktura je však fragmentovaná.

30. divize hladinových lodí

Jádro bojové síly.

  • Vlajková loď: Po potopení křižníku Moskva převzala roli vlajkové lodi fregata Admiral Makarov (třída Admiral Grigorovič). I ta však byla několikrát cílem útoků a strávila dlouhý čas v opravě.
  • Fregaty: Admiral Essen, Admiral Grigorovič. Tyto lodě jsou hlavními nosiči střel Kalibr.

Ponorková brigáda

Nejzachovalejší část floty.

  • Projekt 636.3: Ponorky třídy Varšavjanka (např. Novorossijsk, Krasnodar, Velikij Novgorod) operují převážně ponořené, což je chrání před drony. Pravidelně odpalují střely na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Námořní letectvo a pěchota

  • 810. brigáda námořní pěchoty: Elitní jednotka floty. Byla nasazena v nejtvrdších pozemních bojích (Mariupol, Cherson, Záporoží) a utrpěla katastrofální ztráty (podle některých zdrojů byla dvakrát zničena a znovu postavena z mobilizovaných).
  • Letectvo: Operuje ze základen na Krymu (Saky, Belbek), ale po sérii útoků ATACMS muselo část strojů stáhnout hlouběji do Ruska.

💰 Ekonomické dopady ztrát

Válka na Ukrajině je pro Černomořskou flotu ekonomickou katastrofou.

  • Hodnota ztrát: Jen potopení křižníku Moskva představovalo ztrátu v hodnotě cca 750 milionů USD. Celkové škody na lodích, infrastruktuře přístavů a suchých docích jdou do miliard dolarů.
  • Strategická paralýza: Rusko investovalo miliardy do modernizace floty, aby mohla projektovat sílu do Středozemí a Afriky (syrský expres). Nyní je tato síla uzamčena v defenzivě u vlastního pobřeží.

🔭 Budoucnost: Pobřežní stráž?

Analytici se shodují, že strategická role Černomořské floty se nenávratně změnila.

  • Konec dominance: I kdyby válka skončila zítra, flota ztratila auru neporazitelnosti. Turecké námořnictvo ji nyní kvalitativně i kvantitativně převyšuje.
  • Hrozba dronů: Úspěch ukrajinské taktiky levných dronů proti drahým lodím přepsal učebnice námořního boje. Velké hladinové lodě v uzavřeném moři jsou považovány za "plovoucí rakve".
  • Scénář "Flotila v bytí": Flota bude pravděpodobně nadále fungovat jako "Fleet in being" – bude vázat síly protivníka svou pouhou existencí, ale do přímých střetů se pouštět nebude. Její hlavní úlohou zůstane odpalování raket z bezpečí ruských teritoriálních vod.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Černomořská_flota&oldid=18822“