Jan Hraběta
| Jan Hraběta | |
|---|---|
| Celé jméno | Jan Hraběta |
| Datum narození | 10. ledna 1940 |
| Místo narození | Zlín, Československo |
| Státní příslušnost |  |
| Povolání | herec, moderátor, řezbář |
Jan Hraběta (narozen 10. ledna 1940, Zlín) je český herec, komik a dlouholetý kmenový člen Divadla Járy Cimrmana, kde jako cimrmanolog užívá titulu „doktor inženýr". Patří k nejcharismatičtějším a nejdéle sloužícím členům cimrmanovského souboru a jeho nezaměnitelný herecký typ – přirozený, civilní, s výrazným komickým timbre – z něj učinil miláčka publika. V lednu 2025 oslavil 85. narozeniny a nadále zůstává aktivním členem divadla.
Hrabětova cesta k herectví je příběhem oklikou: původní profesí byl elektromechanik, živil se jako řidič z povolání a opravář motorů, do divadelního světa vstoupil jako osvětlovač a teprve odtud se propracoval na jeviště. Do Divadla Járy Cimrmana nastoupil v roce 1978 rovněž jako osvětlovač a kulisák a již o rok později herecky debutoval. Vedle divadla se Hraběta objevoval v desítkách filmů a televizních seriálů, věnuje se řezbářství a moderoval pořad pro Českou televizi. V roce 2022 vyšla jeho rozhovorová kniha Přes Zábradlí k Cimrmanům.
👤 Životopis
Jan Hraběta se narodil 10. ledna 1940 ve Zlíně, moravském průmyslovém městě proslulém obuvnickým impériem Baťů. Dětství neměl bezstarostné: jeho otec zastával vysoké postavení u Baťů, což po komunistickém převratu v roce 1948 přineslo rodině vážné problémy. Komunisté otce obvinili ze špionáže a rozvracení republiky a zatkli jej. Hraběta jako chlapec prožil výslechy na Ruzyni a traumata spojená s perzekucí rodiny, která jej formovala po celý život.
Přestože od dětství miloval herectví, vydal se profesní cestou odpovídající možnostem doby: vyučil se elektromechanikem a poté se živil jako řidič z povolání a opravář motorů. Tato technická průprava jej paradoxně dobře připravila na přesnost a spolehlivost, jež cimrmanovský herecký styl vyžaduje.
Do divadelního prostředí vstoupil Hraběta v 60. letech jako osvětlovač v pražském Divadle Na zábradlí, kde se setkal s klíčovými osobnostmi české kultury. Zejména přátelství s režisérem Andrejem Krobem a setkání s Václavem Havlem formovaly jeho kulturní obzory. Společně s Krobem se podílel na slavném nedovoleném provedení Havlovy hry Žebrácká opera v hospodě u Čelikovských v Horních Počernicích, po němž následovaly výslechy. Právě Krob jej v roce 1978 doporučil do Divadla Járy Cimrmana.
🎭 Divadlo Járy Cimrmana
Cesta od osvětlovače k herci
Hraběta nastoupil do Divadla Járy Cimrmana v roce 1978 jako osvětlovač a kulisák – tedy ve stejné funkci, v níž předtím pracoval v Divadle Na zábradlí. Zákulisní práce mu umožnila pozorovat cimrmanovský styl zevnitř a přirozeně vrůst do souboru. Soubor záhy rozpoznal Hrabětův herecký potenciál a nabídl mu angažmá. Při svém divadelním debutu v roce 1979 převzal řadu rolí po Oldřichu Ungerovi, který tehdy emigroval.
Jeho první rolí byl Král v pohádkové hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký – postava vyžadující suverénní přítomnost na scéně, přirozenou autoritu a přesné načasování komických situací. Tato první role nastavila tón celé Hrabětovy divadelní kariéry.
Role v repertoáru
V průběhu desetiletí ztvárnil Hraběta v cimrmanovském repertoáru desítky rolí. Mezi jeho nejikoničtější patří Bedřich Síra ve hře Akt – postava, která po většinu představení sedí, což se po Hrabětově operaci nohy v roce 2008 ukázalo jako šťastná shoda okolností. Dalšími kultovními rolemi jsou Varel Frištenský v Dobytí severního pólu, hostinský v Hospodě Na mýtince, správcová v Lijavci, praotec Čech v Českém nebi a slavný český horolezec Sváťa Pulec ve Švestce.
Hraběta ztvárnil také postavu Děda Vševěda – čímž se zařadil do exkluzivní skupiny herců, kteří tuto roli hráli, přičemž všichni mají křestní jméno začínající na J: Jan Klusák, Jaroslav Weigel, Jiří Menzel, Jan Kašpar a Jan Hraběta.
Jedinou rolí, kterou hrál nerad, byla Třídnice – jak sám přiznal: „Jak je něco moc strojeného, není to moc pro mě. Jinak všechno hraju rád."
Semináře a cimrmanologie
Jako nositel titulu „doktor inženýr" patří Hraběta k pilířům cimrmanovských seminářů – úvodních částí každého představení, v nichž herci vystupují jako cimrmanologové a s vědeckou vážností prezentují nové poznatky o fiktivním géniovi Járovi da Cimrmanovi. Hrabětův přirozený, uvolněný projev a specifický komický timbre jsou v tomto žánru obzvláště účinné: jeho zdánlivě nezáměrný humor je výsledkem precizního řemeslného mistrovství.
Zdravotní komplikace a přizpůsobení
V roce 2008 podstoupil Hraběta operaci nohy, po níž začal chodit o holi. Toto omezení ho v hereckých možnostech sice zúžilo, ale v souboru Divadla Járy Cimrmana existovaly takzvané „sedavé" role, psané původně pro Jana Kašpara, který byl po úrazu upoutaný na invalidní vozík. Hraběta tyto role převzal a zůstal aktivním členem ansámblu. Například ve hře Blaník přešel od role Hynka z Michle k roli Smila Fleka, v Dlouhém, Širokém a Krátkozrakém přešel od Krále k Dědovi Vševědovi.
🎬 Filmová a televizní tvorba
Filmový debut a spolupráce se Smoljakem a Svěrákem
Před kamerou debutoval Jan Hraběta v roce 1980 v komedii Vrchní, prchni! režiséra Ladislava Smoljaka, kde ztvárnil roli vrchního číšníka. Tímto snímkem se otevřela dlouhá řada spolupracím s tandemem Smoljak–Svěrák.
V roce 1983 se Hraběta objevil ve snímku Jára Cimrman ležící, spící a ve stejném roce hrál v kultovní komedii Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela. O dva roky později, v roce 1985, se objevil ve Menzelově snímku Vesničko má středisková, kde působil i jako asistent režie.
Zvláštní místo v jeho filmografii zaujímá snímek Nejistá sezóna (1987), který zachycoval skutečné problémy a těžkosti Divadla Járy Cimrmana v době normalizace – ve filmu pojmenovaného Divadlo starých forem. Členové souboru zde hráli sami sebe pod lehce pozměněnými jmény a Hraběta zde vystupoval jako herec Honza Rdousil.
Pozdější filmová tvorba
V 90. letech a dále se Hraběta pravidelně objevoval v českých filmech. V roce 1993 hrál v Konec básníků v Čechách, v roce 1997 se objevil v Báječná léta pod psa a v roce 2007 ve Vratné lahve Jana Svěráka jako penzista v parku – snímku, v jehož scéně si skupinka postarších pánů míjí hlavního hrdinu a všichni jsou skuteční členové Divadla Járy Cimrmana: Ladislav Smoljak, Bořivoj Penc, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Petr Brukner, Jan Kašpar a Pavel Vondruška.
Televizní tvorba
Větší herecký prostor poskytl Hrabětovi televizní seriál Horákovi (2006), kde ztvárnil bratra hlavní postavy – hospodského Standu. Seriál mu umožnil ukázat herecký rozsah v opakující se, charakterově propracovanější roli než epizodní filmové výstupy.
Dále se objevil v seriálech Bylo nás pět, Vyprávěj a Ohnivý kuře, kde ztvárnil majitele lihovaru – jednu ze svých výraznějších televizních rolí. Příležitostně působil také jako asistent režie pro Ladislava Smoljaka, Jiřího Menzela a Václava Vorlíčka.
Pro Českou televizi Hraběta moderoval spolu s Petrem Rajchertem populární pořad Hodinový manžel.
📚 Knižní tvorba
V roce 2022 vyšla rozhovorová kniha Přes Zábradlí k Cimrmanům (nakladatelství XYZ), jejíž vznik inicioval Milan Šimáček, jemuž je kniha také věnována – osud mu ji nedovolil dokončit. Rozhovor s Hrabětou vedla publicistka Jana Magdoňová a kniha je opatřena předmluvou Zdeňka Svěráka, který o Hrabětovi napsal: „Je dobré, když divadlo poskládá svůj herecký soubor tak, aby v něm byly zastoupeny různé povahy a typy, a nejlepší je, když jsou to nezaměnitelné osobnosti. Hraběta takovou osobností je."
Kniha provádí čtenáře Hrabětovým životem od zlínského dětství přes zákulisí Divadla Na zábradlí a Divadla Járy Cimrmana až po vzpomínky na Ladislava Smoljaka, Zdeňka Svěráka a desítky dalších kolegů. Je doplněna fotografiemi ze zákulisí a ze soukromého archivu.
🌟 Koníčky a osobní život
Vedle herectví se Jan Hraběta věnuje řezbářství – práci s dřevem, která vyžaduje trpělivost, preciznost a cit pro materiál. Tento koníček výmluvně koresponduje s jeho hereckou poetikou: i v řezbářství jde o to, ubrat přesně tolik, kolik je potřeba, a nepřehnat.
Hraběta je znám pro svůj specifický filozofický nadhled a smysl pro humor přesahující jeviště. Na otázku, jaké je být pětaosmdesátiletý, odpověděl charakteristicky: „My v divadle máme takové pořekadlo, že stáří je jenom pro mladé. Jsem rád, že tady po světě ještě pajdám."
Píše poezii – ale výhradně v nemocnici, jak sám prozradil v rozhovoru pro Radiožurnál.
🗓 Současnost
Jan Hraběta oslavil v lednu 2025 své 85. narozeniny a nadále zůstává aktivním členem Divadla Járy Cimrmana. V lednu 2025 byl hostem pořadu Host Radiožurnálu, kde vzpomínal na svou kariéru, dětství ve Zlíně i na setkání s Václavem Havlem.