Císařský řez

Rozbalit box

Obsah boxu

Císařský řez (latinsky Sectio caesarea, hovorově „císař“ nebo „sekce“) je velká porodnická operace, při které je plod, placenta a plodové obaly vybaveny z dělohy matky chirurgickým řezem vedeným přes břišní stěnu (laparotomie) a stěnu dělohy (hysterotomie).

Ačkoliv je v moderní medicíně císařský řez považován za bezpečný zákrok, který denně zachraňuje životy matek i dětí, stále se jedná o závažnou břišní operaci s riziky, která jsou násobně vyšší než u nekomplikovaného vaginálního porodu. K lednu 2026 je celosvětovým trendem snaha o snížení počtu „zbytečných“ císařských řezů (zejména na přání) a zavedení prvků tzv. **laskavého císařského řezu** (gentle C-section), který podporuje okamžitý bonding a kontakt kůže na kůži přímo na operačním sále.

📜 Etymologie a historie: Mýtus o Caesarovi

Rozšířená legenda, že název pochází od Julia Caesara, který se měl takto narodit, je s největší pravděpodobností mylná. V římských dobách byla tato operace prováděna pouze na zemřelých nebo umírajících ženách (lex regia), aby bylo dítě zachráněno nebo alespoň pohřbeno odděleně. Caesarova matka Aurelia žila ještě mnoho let po jeho narození, což by při tehdejší smrtnosti zákroku (100 %) nebylo možné. Pravděpodobnější původ názvu je:

Z latinského slovesa caedere (řezat, sekat) – "narozený řezem".
Z římského zákona Lex Caesarea, který nařizoval vyjmutí dítěte z mrtvé matky.

První doložený císařský řez, který přežila matka i dítě, provedl v roce 1500 švýcarský zvěroklestič Jacob Nufer své vlastní ženě (ačkoliv historici o tom vedou debaty). Zlom nastal až v 19. století se zavedením anestezie (1846), antisepse (Lister, 1867) a především techniky sešívání dělohy (Sänger, 1882), protože dříve se děloha nešila a ženy umíraly na vykrvácení.

🎯 Indikace: Kdy je operace nutná?

Rozhodnutí o provedení císařského řezu může být plánované (elektivní) nebo akutní (statim).

1. Absolutní indikace (Vaginální porod není možný)

**Vcestné lůžko (Placenta praevia)**: Placenta překrývá děložní hrdlo, cesta pro dítě je zablokovaná.
**Cefalopelvický nepoměr**: Hlavička dítěte je prokazatelně větší než pánev matky.
**Příčná poloha plodu**: Dítě leží napříč dělohou.
**Ruptura dělohy**: Život ohrožující stav, kdy děloha praskne (např. v místě staré jizvy).
**Výhřez pupečníku**: Pupečník vypadne před hlavičku a je utlačován, což zastaví přísun kyslíku.

2. Relativní indikace (Vaginální porod je rizikový)

**Stav po předchozím císařském řezu**: Zejména pokud je jizva na děloze tenká a hrozí ruptura (téma VBAC).
**Poloha koncem pánevním**: V ČR se u prvorodiček často indikuje SC, ačkoliv vaginální porod je možný za přísných podmínek.
**Vícečetné těhotenství**: Trojčata vždy, dvojčata v závislosti na polohách plodů.
**Akutní hypoxie plodu**: Na CTG monitoru se objeví známky tísně (zpomalení srdeční akce), porod nepostupuje.

3. Císařský řez na přání (Maternal Request)

V České republice není legálně možné provést SC čistě na přání bez zdravotního důvodu. Často se však "skryje" pod diagnózu tokofobie (chorobný strach z porodu) indikovanou psychiatrem.

💉 Anestezie: Být či nebýt vzhůru

Volba anestezie je klíčová pro bezpečnost matky i zážitek z porodu.

Regionální anestezie (Zlatý standard)

Matka je při vědomí, necítí bolest od pasu dolů.

**Spinální anestezie**: Jednorázová aplikace anestetika do mozkomíšního moku v bederní oblasti. Nástup je okamžitý (minuty), svaly jsou zcela povolené. Ideální pro plánované řezy.
**Epidurální anestezie**: Zavedení katetru do epidurálního prostoru. Používá se, pokud už má žena zavedený epidurál z rozběhnutého porodu, který se zkomplikoval.

Celková anestezie (Narkóza)

Matka spí a je intubována. Používá se u:

**Akutních stavů (Kategorie 1)**: Když jde o vteřiny (masivní krvácení, hypoxie plodu) a není čas píchat spinál.
Poruch srážlivosti krve (kontraindikace spinálu).
Odmítnutí regionální anestezie pacientkou.

Nevýhodou je, že anestetika procházejí placentou k dítěti (může být spavé) a matka přichází o první kontakt.

🔪 Operační technika: Krok za krokem

Moderní technika (dle Misgav-Ladacha) minimalizuje poškození tkání. Místo řezání se tkáně spíše tupě oddělují (trhají) ve směru vláken, což urychluje hojení.

**Laparotomie**: Řez kůží se vede příčně v podbřišku, těsně nad ochlupením (tzv. **Pfannenstielův řez**). Je kosmeticky výhodný a pevný. Vzácně se používá dolní střední laparotomie (podélný řez), která je rychlejší, ale hůře se hojí.
**Otevření břicha**: Chirurg proniká přes podkožní tuk, fascii (povázku), rozestoupí přímé břišní svaly (neřeže je!) a otevře pobřišnici (peritoneum).
**Hysterotomie**: Řez na děloze se vede v dolním děložním segmentu (nejtenčí část).
**Vybavení plodu**: Chirurg vkládá ruku do dělohy pod hlavičku dítěte a vybavuje ho ven, zatímco asistent tlačí na fundus (horní část břicha).
**Porod placenty**: Po podání uterotonik (oxytocinu) se vybaví placenta.
**Sutura (Šití)**: Děloha se sešívá (většinou v jedné nebo dvou vrstvách vstřebatelným stehem). Poté se po vrstvách zavírá břišní stěna.

⚠️ Komplikace a rizika

Císařský řez má vyšší morbiditu než vaginální porod.

Rizika pro matku

**Krvácení (Hemoragie)**: Průměrná ztráta krve je 500–1000 ml (u vaginálního porodu cca 300–500 ml). Riziko atonie dělohy (děloha se nestáhne).
**Infekce**: Zánět dělohy (endometritida) nebo infekce v ráně.
**Tromboembolie**: Riziko krevních sraženin (trombóza) je po operaci vysoké, proto ženy dostávají injekce nízkomolekulárního heparinu (Fraxiparine/Clexane) a nosí kompresní punčochy.
**Poranění okolních orgánů**: Riziko poranění mochového měchýře nebo střev (zejména při opakovaných řezech se srůsty).
**Dlouhodobá rizika**: Placenta accreta (vrostlá placenta) v dalším těhotenství, děložní ruptura, chronická bolest v jizvě.

Rizika pro dítě

**Tranzitorní tachypnoe novorozence (TTN)**: "Syndrom mokrých plic". Při průchodu porodními cestami je hrudník dítěte stlačen a plodová voda vytlačena z plic. U císaře tento "squeeze" chybí, voda v plicích zůstává a dítě může mít přechodné potíže s dýcháním.
**Mikrobiom**: Dítě není osídleno vaginální flórou matky (laktobacily), ale kožní flórou a nemocničními bakteriemi. To může zvyšovat riziko astma, alergií a obezity v pozdějším věku. (Experimentální metoda "Vaginal Seeding" se snaží toto simulovat potřením dítěte poševním sekretem).
**Poranění skalpelem**: Vzácně může dojít k říznutí dítěte (obvykle povrchové).

🤱 Laskavý císařský řez a Bonding

Tradiční postup, kdy bylo dítě ihned odneseno, se mění. U "laskavé sekce":

**Pomalé vybavení**: Dítě se vyndavá pomaleji, aby se simuloval tlak v porodních cestách.
**Okamžitý bonding**: Pokud je matka ve spinální anestezii a dítě je zdravé, je položeno na hrudník matky ještě během šití rány ("skin-to-skin" na sále).
**Kojení**: První přisátí může proběhnout už na operačním sále nebo na dospávacím pokoji (za asistence porodní asistentky).

🤰 VBAC (Vaginální porod po císaři)

Heslo "Jednou císař, vždycky císař" (Dictum of Craigin, 1916) už neplatí. U mnoha žen je možný **VBAC** (Vaginal Birth After Cesarean). Úspěšnost se pohybuje kolem 60–80 %. Hlavním rizikem je ruptura jizvy (cca 0,5–1 %), proto musí být porod veden v nemocnici s možností okamžité operace.

📚 Zdroje