Přeskočit na obsah

Pravoslaví

Z Infopedia
Verze z 10. 6. 2025, 00:53, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Náboženství | název = Pravoslaví | obrázek = Orthodox_church_in_Kyiv_2.jpg | popisek = Pravoslavný chrám v Kyjevě | náboženství = Křesťanství | zakladatel = Ježíš Kristus (podle křesťanské tradice) | zakladatel_rok = 1. století n. l. | centrum = Historicky Konstantinopol (Istanbul), dnes společenství autokefálních církví | země = Východní a jihovýchodní Evropa, Blízký v…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Náboženství

Pravoslaví (někdy též Východní křesťanství nebo Byzantské křesťanství) je druhé největší křesťanské církevní společenství na světě, s odhadovaným počtem 220 až 300 milionů pokřtěných členů. Jedná se o soubor autokefálních (tj. samosprávných) místních církví, které sdílejí společnou teologii, liturgickou praxi a svatou tradici. Kořeny pravoslaví sahají do raně křesťanských obcí východní Římské říše a představuje přímé pokračování původního křesťanství z doby apoštolů a sedmi ekumenických koncilů.

---

Historie a Velké schizma

Pravoslaví se historicky vyvíjelo v kontextu Byzantské říše a jejího kulturního vlivu. Klíčovým okamžikem v dějinách křesťanství, a tedy i pravoslaví, bylo tzv. Velké schizma v roce 1054.

   * Filioque: Jedním z hlavních teologických sporů byl dodatek Filioque (i Syna) do Nicejsko-konstantinopolského vyznání víry v západní církvi. Pravoslaví trvá na tom, že Duch Svatý vychází pouze z Otce, zatímco západní církev dodala, že Duch Svatý vychází z Otce i Syna.
   * Papežský primát: Dalším sporným bodem byla rostoucí autorita a univerzální jurisdikce římského biskupa (papeže), kterou pravoslaví odmítlo, považující římského papeže za primus inter pares (prvního mezi rovnými) mezi biskupy.
   * Liturgické a kulturní rozdíly: Odlišnosti v jazyce (řečtina/latina), liturgických obřadech (např. používání nekvašeného chleba v eucharistii na Západě), celibát kněží na Západě oproti možnosti ženatých kněží na Východě.

---

Teologie a učení

Pravoslavná teologie je hluboce zakořeněna v Písmu svatém a svaté tradici, která zahrnuje učení církevních otců a dekrety ekumenických koncilů.

  • Bohopoznání: Pravoslaví klade důraz na mystický a kontemplativní aspekt víry. Cílem je theosis (zbožštění), což je proces sjednocení člověka s Bohem skrze Boží milost a asketický život.
  • Svatá Trojice: Věří v jednoho Boha ve třech osobáchBůh Otec, Ježíš Kristus (Syn) a Duch Svatý. V otázce vycházení Ducha Svatého trvá na tom, že vychází pouze z Otce.
  • Kristologie: Ježíš Kristus je plně Bůh i plně člověk, přičemž tyto dvě přirozenosti jsou v něm nerozděleně spojeny (tzv. chalkedonské dogma). Jeho smrt a vzkříšení umožňují spásu lidstva.
  • Theotokos: Panna Maria je uctívána jako Theotokos (Bohorodička), nikoli jako pouhá matka člověka, ale jako ta, která porodila Boha v lidské podobě. Její úcta je velmi silná, ale nevede k jejímu zbožštění.
  • Neexistuje očistec: Pravoslaví odmítá katolické učení o očistci, ale věří v možnost modlitby za zesnulé a v soukromé duchovní celnice.
  • Ikony: Mají ústřední roli v pravoslavné spiritualitě. Nejsou modloslužbou, ale "okny do nebe", která vizuálně zprostředkovávají přítomnost svatých a Boha. Uctívání ikony je zaměřeno na zobrazovanou osobu, nikoli na samotný obraz.
  • Svátosti (Tajiny): Pravoslaví uznává sedm hlavních svátostí, které nazývá "Tajiny" (z řeckého mysterion – tajemství):
   * Křest
   * Biřmování (křesťanské mazání myrem, udělované ihned po křtu)
   * Eucharistie (Božská liturgie, přijímání Těla a Krve Kristovy pod oběma způsoby – chléb a víno)
   * Pokání (zpověď)
   * Manželství (manželství je vnímáno jako svátostné sjednocení s Bohem, nikoli pouze jako plození dětí)
   * Svěcení (posvěcení duchovních)
   * Pomazání nemocných

---

Organizace a Autokefální církve

Pravoslaví nemá jednu centrální autoritu jako papež v římskokatolické církvi. Místo toho funguje jako společenství autokefálních (samosprávných) a autonomních církví, z nichž každá je řízena vlastním biskupským synodem.

  • Ekumenický patriarcha Konstantinopole: Je uznáván jako primus inter pares (první mezi rovnými), což znamená, že má čestné prvenství a hraje důležitou koordinační roli, ale nemá přímou jurisdikci nad ostatními autokefálními církvemi.
  • Největší autokefální církve:
   * Konstantinopolský patriarchát
   * Ruská pravoslavná církev (největší podle počtu věřících)
   * Srbská pravoslavná církev
   * Rumunská pravoslavná církev
   * Řecká pravoslavná církev (řízená církví Řecka a dalšími místními řeckými církvemi)
   * Bulharská pravoslavná církev
   * Gruzínská pravoslavná církev
   * Pravoslavná církev českých zemí a Slovenska (získala autokefalii v roce 1951/1988)
  • Autonomní církve: Mají určitou míru samosprávy, ale jsou stále závislé na jedné z autokefálních církví (např. Finská pravoslavná církev pod Konstantinopolí).

---

Liturgie a duchovní život

Pravoslavná liturgie je bohatá a smyslová, plná symboliky a mystickýho významu.

  • Božská liturgie: Centrem pravoslavného duchovního života je Božská liturgie, která se obvykle slouží v církevní slovanštině nebo národních jazycích. Je to komplexní obřad zahrnující zpěv, ikony, kadidlo a světlo svíček. Věřící během liturgie většinou stojí.
  • Ikony a ikonostas: Interiéry pravoslavných chrámů jsou bohatě zdobeny ikonami. Před hlavním oltářem se nachází ikonostas, stěna pokrytá ikonami, která odděluje svatyni od lodi chrámu.
  • Monašství: Mnišství hraje v pravoslaví klíčovou roli. Mniši a mnišky žijí v monastýrech, kde se věnují modlitbě, askezi a práci. Monastýry jsou často duchovními centry a uchovávají tradice.
  • Půst: Pravoslavní věřící dodržují četné a poměrně přísné půsty, zejména velký půst před Velikonocemi a před Vánocemi.

---

Pravoslaví v České republice (aktuální k červnu 2025)

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku je jednou z autokefálních pravoslavných církví. Její počátky sahají do doby svatých Cyrila a Metoděje a jejich misie na Velké Moravě v 9. století.

  • Historie: Po pokatoličtění českých zemí a násilném zavádění unie s Římem (zejména na Podkarpatská Rus) se pravoslaví znovu objevilo v 19. a 20. století, často v souvislosti s národním obrozením. V roce 1921 došlo k založení Pravoslavné církve v Československu. Během druhé světové války byla církev perzekvována, zejména po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy ukryla parašutisty a za což zaplatila životem svého biskupa Gorazda (Pavlíka) a mnoha věřících.
  • Autokefalie: V roce 1951 získala autokefalii od Moskevského patriarchátu, kterou později uznal i Konstantinopol (1988). Po rozdělení Československa v roce 1993 pokračovala jako Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku.
  • Současnost: K červnu 2025 působí v ČR a na Slovensku jako jednotná církev se dvěma metropolity (jeden pro Čechy, jeden pro Slovensko). Má řádné diecéze a farnosti. Počet věřících je v ČR menšinový, ale stabilní, s komunitami zejména v Praze, Brně a dalších větších městech.

---

Pro laiky

Představte si pravoslaví jako staršího bratra katolické církve. Obě víry vycházejí ze stejných kořenů, z Ježíše Krista a jeho učedníků, ale před dávnými časy (před víc než tisíci lety) se rozdělily.

Hlavní rozdíly, které byste si mohli všimnout:

  • Žádný papež: Pravoslaví nemá jednoho hlavního vůdce jako papež. Mají hodně církví (např. ruskou, řeckou, srbskou), které jsou samostatné, ale drží se stejné víry. Říkají si "první mezi rovnými".
  • Ikony: Pravoslavné kostely jsou plné krásných obrazů svatých a Ježíše, kterým se říká ikony. Lidé se před nimi modlí, líbají je, protože věří, že skrze ně mluví s Bohem a svatými.
  • Bohoslužby: Jsou velmi dlouhé, zpívané a plné mystiky. Lidé v kostele většinou stojí, nejsou tam lavice. Používá se hodně kadidla a světla svíček.
  • Půsty: Pravoslavní drží poměrně přísné půsty, kdy se na dlouhou dobu vzdávají masa, mléčných výrobků a vajec.

Pravoslaví je silně rozšířené hlavně ve východní Evropě (Rusko, Řecko, Srbsko) a na Blízkém východě. Je to velmi stará a bohatá tradice křesťanství.

---

Externí odkazy