René Descartes

Rozbalit box

Obsah boxu

René Descartes (latinsky Renatus Cartesius; 31. března 1596 La Haye en Touraine (dnes Descartes) – 11. února 1650 Stockholm) byl francouzský filozof, matematik a fyzik. Je považován za jednoho ze zakladatelů raně novověké filozofie a moderní filozofie. Jeho dílo zásadně ovlivnilo západní myšlení a položil základy racionalismu, analytické geometrie a mechanicistického pojetí světa. Jeho nejslavnější výrok je Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem).

---

Životopis

Mládí a vzdělání (1596–1619)

René Descartes se narodil 31. března 1596 v La Haye en Touraine (dnes město Descartes ve Francii) v rodině nižšího šlechtice. Jeho matka zemřela krátce po jeho narození.

1606–1614: Studoval na jezuitské koleji v La Flèche, jedné z nejprestižnějších škol tehdejší Evropy. Zde získal důkladné vzdělání v filozofii, matematice, fyzice a klasických jazycích. I když kritizoval scholastickou filozofii, kterou se zde učil, ocenil důslednost matematiky.
1616: Studoval právo na Univerzitě v Poitiers, kde získal bakalářský a licenciátský titul. I když ho rodiče tlačili k právnické kariéře, nikdy se jí nevěnoval.

Vojenská služba a cestování (1619–1628)

Po dokončení vzdělání se Descartes vydal na cesty po Evropě a krátce sloužil v armádě.

1619: Vstoupil do armády knížete Mořice Oranžského v Nizozemsku, a později do armády Maxmiliána Bavorského v Německu. Právě během zimní ubytování v Neuburgu (10. listopadu 1619) prožil slavnou noc "tří snů", které ho inspirovaly k hledání jednoty všeho vědění pomocí matematiky.

Život v Nizozemí (1628–1649)

Od roku 1628 žil Descartes převážně v Nizozemí, kde našel klidné prostředí pro svou práci a studium. Zde napsal většinu svých hlavních děl.

1637: Vydal své první významné dílo Rozprava o metodě (Discours de la méthode), která obsahovala i tři dodatky: Optika, Meteorologie a Geometrie. V Geometrii představil analytickou geometrii.
1641: Publikoval Meditace o první filozofii (Meditationes de prima philosophia), ve kterých podrobněji rozvinul svou metafyziku a epistemologii, včetně slavného pochybování a argumentu cogito ergo sum.
1644: Vyšly Principy filozofie (Principia philosophiae), ucelené shrnutí jeho filozofie a přírodní vědy, které měly sloužit jako učebnice.
Během svého pobytu v Nizozemí vedl bohatou korespondence s předními intelektuály své doby.

Poslední léta ve Švédsku a smrt (1649–1650)

1649: Na pozvání švédské královny Kristiny přesídlil do Stockholmu, aby jí soukromě vyučoval filozofii. Chladné podnebí a neobvyklý režim (královna preferovala lekce v 5 hodin ráno) se podepsaly na jeho zdraví.
1650: René Descartes zemřel 11. února 1650 v Stockholmu na zápal plic.

---

Filozofie

Descartes se snažil vybudovat pevný základ vědění, podobně jako v matematice, a to pomocí rozumu a dedukce.

Metodické pochybování a Cogito ergo sum

Jádrem Descartesovy filozofie je metodické pochybování. Descartes pochyboval o všem, co by mohlo být alespoň sebemenším způsobem zpochybněno – o smyslové poznání, o vnější svět a dokonce i o existenci Boha, který by nás mohl klamat (tzv. zlý démon).

Cílem tohoto pochybování nebylo skepse, ale nalezení nezpochybnitelného základu, o který by se dalo opřít.
Jako jediná věc, o které nemohl pochybovat, se ukázalo samotné pochybování. Jestliže pochybuje, musí myslet, a jestliže myslí, musí existovat. Odtud pochází jeho nejslavnější výrok: „Cogito ergo sum“ (lat. „Myslím, tedy jsem“). Tento výrok se stal výchozím bodem jeho filozofie a základem subjektivismu v moderní filozofii.

Dualismus

Descartesova filozofie je charakteristická svým substančním dualismem, který rozlišuje dvě základní a odlišné substance:

Mysl (res cogitans): Myšlenková substance, jejímž atributem je myšlení. Je nedělitelná, nemateriální a nesmrtelná. Nachází se v člověku.
Rozprostraněnost (res extensa): Materiální substance, jejímž atributem je rozprostraněnost (prostorová dimenze). Je dělitelná a mechanistická. Sem patří všechna hmota, včetně lidského těla.
Vztah mezi duše a tělo byl pro Descarta složitým problémem. Předpokládal, že se mysl a tělo setkávají a vzájemně se ovlivňují v šišince mozkové (glandula pinealis). Tento bod jeho teorie byl později kritizován a vedl k rozvoji occasionalismu a paralelismu.

Důkazy existence Boha

Descartes, ačkoliv podrobil vše pochybování, dospěl k závěru, že Bůh musí existovat. Předložil několik důkazů, z nichž nejslavnější je:

Argument z dokonalosti: Člověk má v sobě ideu dokonalé bytosti (Bůh). Tato idea nemohla vzniknout z nedokonalého člověka, a proto ji musela vložit samotná dokonalá bytost, tedy Bůh. Z dokonalosti Boha vyplývá i jeho existence.
Bůh je pro Descarta garantem pravdy a existence vnějšího světa. Jelikož je dokonalý, nemůže být klamavý, a proto to, co poznáváme jasně a zřetelně, musí být pravdivé.

Mechanistické pojetí světa

Descartes se snažil vysvětlit přírodní jevy na základě mechanických principů.

Vesmír a vše v něm (s výjimkou lidské duše) chápal jako obrovský stroj, který funguje podle přírodních zákonů. Zvířata považoval za komplexní stroje (tzv. zvířecí automaty).
Jeho fyzika byla založena na kontaktu a tlaku mezi částicemi, odmítal akce na dálku (gravitace). To se lišilo od pozdější Newtonovy fyziky.

---

Matematika a věda

Descartes byl nejen filozof, ale také významný matematik a vědec.

Analytická geometrie: Descartes je považován za zakladatele analytické geometrie, která spojuje geometrie a algebra. Zavedl souřadnicový systém (tzv. kartézský systém), který umožnil vyjadřovat geometrické tvary pomocí rovnic a řešit geometrické problémy pomocí algebraických metod. To mělo zásadní význam pro rozvoj matematiky a fyziky.
Optika: Ve své práci Optika studoval lom světla a reflexi. Formuloval Snellův zákon lomu (nezávisle na Snelliovi).
Fyzika: Pokoušel se vytvořit jednotnou fyziku založenou na pohybu a srážkách těles. Měl vliv na formulaci zákona zachování hybnosti.

---

Hlavní díla

Rozprava o metodě (Discours de la méthode, 1637): Dílo, ve kterém představil svou metodu vědeckého poznání a formuloval Cogito ergo sum. Obsahuje také jeho úvahy o optice, meteorologii a geometrii.
Meditace o první filozofii (Meditationes de prima philosophia, 1641): Nejdůležitější metafyzické dílo, kde systematicky rozvíjí své metodické pochybování, dokazuje existenci duše a Boha a formuluje dualismus.
Principy filozofie (Principia philosophiae, 1644): Komplexní učebnice, která shrnuje jeho filozofické a vědecké názory, od metafyziky až po fyziku a kosmologie.
Vášně duše (Les Passions de l'âme, 1649): Poslední dílo, ve kterém se zabývá etikou, psychologií a fyziologií emocí.

---

Odkaz a vliv

René Descartes je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v historii západní filozofie.

Zakladatel racionalismu: Spolu s Spinozou a Leibnizem je považován za otce kontinentálního racionalismu.
Vliv na vědu: Jeho analytická geometrie položila základy moderní matematiky a fyziky. Jeho mechanistické pojetí světa ovlivnilo Newtona a další vědce.
Rozvoj epistemologie: Jeho otázky týkající se jistoty poznání a vztahu mezi myslí a tělom formovaly epistemologické diskuse na staletí dopředu.
Kritika: Ačkoliv byl velmi vlivný, jeho dualismus byl často kritizován pro problém interakce duše a těla. Navzdory tomu jeho myšlenky stimulovaly další filozofický výzkum.

---

Pro laiky

Představte si Reného Descarta jako takového velkého myslitele a vědce ze 17. století. Je to něco jako průkopník moderního přemýšlení.

Co dělal a proč je důležitý?

Chtěl si být vším jistý: Descartes si řekl, že o všem, co ho učili ve škole nebo co viděl, bude pochybovat. Chtěl najít něco, o čem by si byl stoprocentně jistý.
Slavná věta "Myslím, tedy jsem": A na co přišel? Že i když o všem pochybuje, nemůže pochybovat o tom, že pochybuje! A když pochybuje, tak myslí, a když myslí, tak existuje. To je jeho nejslavnější myšlenka: "Cogito ergo sum" – česky "Myslím, tedy jsem". To byl pro něj pevný základ pro další poznání.
Rozdělil svět na dvě části: Věřil, že existují dva úplně odlišné světy:

   * Svět myšlenek: To je naše mysl, duše, vědomí. Je to něco nemateriálního.
   * Svět hmoty: To je všechno kolem nás – naše tělo, stoly, stromy. To je něco materiálního, co zabírá prostor.

Matematika: Byl tak chytrý, že vymyslel něco, čemu říkáme analytická geometrie. To je způsob, jak pomocí čísel a rovnic popisovat tvary a křivky. Díky tomu můžeme dnes dělat přesné výpočty v inženýrství a vědě.

Descartes byl zkrátka člověk, který nám ukázal, že je dobré přemýšlet za sebe a hledat jistotu v rozumu. Jeho myšlenky ovlivnily spoustu vědců a filozofů po něm.

---

Související články

---

Externí odkazy