Přeskočit na obsah

Maslowova pyramida

Z Infopedia
Verze z 14. 1. 2026, 05:11, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Psychologický koncept | název = Maslowova pyramida potřeb | obrázek = Maslows_Hierarchy_of_Needs.svg | popisek = Klasické zobrazení hierarchie. Ačkoliv sám Maslow pyramidu nikdy nenakreslil (je to dílo konzultantů ze 60. let), stala se ikonou Psychologie. | definice = Hierarchické uspořádání lidských potřeb od základních po růstové | autor = Abraham Maslow | rok formulace = 1943 (článek), 1…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Psychologický koncept

Maslowova pyramida potřeb (anglicky Maslow's hierarchy of needs) je vlivná teorie motivace v psychologii, kterou navrhl americký psycholog Abraham Maslow. Teorie tvrdí, že lidské potřeby nejsou rovnocenné, ale jsou uspořádány do hierarchického systému. Aby se člověk mohl věnovat vyšším, duchovním nebo růstovým cílům (jako je kreativita nebo morálka), musí mít nejprve uspokojeny základní biologické a bezpečnostní požadavky.

Tento model byl revoluční reakcí na tehdy dominující směry – behaviorismus (který redukoval člověka na reakce na podněty) a psychoanalýzu Sigmunda Freuda (která se soustředila na nevědomé pudy a neurózy). Maslow, jako jeden ze zakladatelů humanistické psychologie, chtěl zkoumat zdravé, úspěšné jedince a jejich cestu k naplnění potenciálu.

Ačkoliv je v roce 2026 teorie považována za zjednodušující a čelí kritice ze strany evoluční psychologie (např. Douglas Kenrick), zůstává fundamentálním rámcem pro management, marketing, vzdělávání a sociologii.

📜 Historie: Od opic k seberealizaci

Abraham Maslow poprvé představil svůj koncept v roce 1943 v článku "A Theory of Human Motivation" publikovaném v časopise Psychological Review. Později ji rozvinul ve své nejslavnější knize Motivation and Personality (1954).

  • **Inspirace:** Maslow studoval chování primátů u Harryho Harlowa (známého experimenty s opičími matkami) a všiml si, že některé potřeby mají prioritu. Žíznivá opice zapomene na sex i na hru. Maslow aplikoval tento postřeh na lidi a integroval myšlenky Kurta Goldsteina (pojem seberealizace) a Alfreda Adlera (touha po moci/uznání).
  • **Mýtus o pyramidě:** Je důležité poznamenat, že **Maslow nikdy nezobrazil svou teorii jako pyramidu**. V jeho spisech najdeme pouze textový popis hierarchie. Ikonický trojúhelník vytvořili až v 60. letech manažerští konzultanti a autoři učebnic (např. Charles McDermid), aby byla teorie srozumitelnější pro byznys.

🧱 Pět pater hierarchie (Klasický model)

Model se tradičně dělí na pět úrovní. Spodní čtyři Maslow nazýval **nedostatkové potřeby** (D-needs, Deficiency needs) – pokud nejsou naplněny, cítíme úzkost. Pátá úroveň jsou **bytostné potřeby** (B-needs, Being needs) – jejich naplnění nevede k úlevě, ale k růstu.

1. Fyziologické potřeby (Physiological needs)

Základna pyramidy. Jde o biologické požadavky pro přežití organismu a udržení homeostázy.

  • **Obsah:** Dýchání (kyslík), voda, potrava (kalorie, nutrienty), spánek, vylučování, stálá tělesná teplota a sex (z pohledu zachování druhu).
  • **Dynamika:** Pokud má člověk extrémní hlad, jeho vědomí se zúží. Není schopen myslet na svobodu, lásku ani umění. Jak řekl Maslow: *„Pro člověka, který má extrémní hlad, je rájem bochník chleba.“*

2. Potřeba bezpečí a jistoty (Safety needs)

Jakmile je tělo syté, nastupuje potřeba chránit se před nebezpečím.

  • **Obsah:** Fyzické bezpečí (ochrana před násilím, predátory, válkou), stabilita zaměstnání, finanční rezervy, zdraví, pojištění, řád a zákon.
  • **Projevy:** V dětství se projevuje strachem z cizích lidí nebo tmy. U dospělých se projevuje preferencí známého před neznámým, spořením peněz či vírou v silného vůdce v dobách chaosu. Pokud není naplněna, vzniká chronická úzkost nebo posttraumatická stresová porucha (PTSD).

3. Potřeba lásky a sounáležitosti (Love and Belonging)

Sociální potřeby. Člověk je evolučně sociální živočich a izolace je pro něj stresorem.

4. Potřeba uznání a úcty (Esteem)

Tato úroveň má dvě podkategorie:

  1. **Nižší úcta:** Potřeba respektu od *druhých*. Touha po slávě, statusu, uznání, pozornosti a dominanci.
  2. **Vyšší úcta:** Potřeba sebeúcty. Zahrnuje sebevědomí, kompetenci, nezávislost a svobodu.
  • **Význam:** Uspokojení vede k pocitu užitečnosti. Frustrace vede k pocitu méněcennosti (komplex méněcennosti, termín Adlera) a bezmoci.

5. Seberealizace (Self-Actualization)

Vrchol původní pyramidy. Maslow ji definoval slovy: *„Čím člověk může být, tím také musí být.“*

  • **Obsah:** Naplnění vlastního potenciálu, kreativita, spontánnost, řešení problémů bez předsudků, přijetí faktů.
  • **Charakteristika seberealizovaných:** Maslow studoval životopisy osobností jako Albert Einstein, Eleanor Rooseveltová nebo Baruch Spinoza. Zjistil, že tito lidé mají specifické rysy: odstup od povrchních vztahů, hluboký smysl pro humor, odolnost vůči konformitě a časté prožívání tzv. **vrcholných zážitků** (Flow).

🪜 Rozšířený model (7 a 8 stupňů)

Méně známým faktem je, že Maslow před svou smrtí (v 60. a 70. letech) hierarchii revidoval a přidal další patra, která se v běžných učebnicích managementu často vynechávají.

5a. Kognitivní potřeby (Cognitive needs)

Potřeba znát a rozumět. Zvědavost, touha po vědění, filozofování, experimentování. Pokud není naplněna, člověk pociťuje nudu a kognitivní zmatek.

5b. Estetické potřeby (Aesthetic needs)

Potřeba krásy, symetrie, řádu a formy. Někteří lidé fyzicky trpí v ošklivém prostředí.

6. Sebetranscendence (Self-Transcendence)

Úplný vrchol, který Maslow přidal těsně před smrtí (ovlivněn Viktorem Franklem). Jde o potřebu překročit hranice vlastního ega.

  • **Obsah:** Altruismus, služba vyššímu celku (lidstvu, Bohu, přírodě), mystické zážitky, spiritualita.
  • Zde se člověk realizuje tím, že se "vydává" pro druhé. To vysvětluje chování světců, mučedníků nebo matek, které se obětují pro děti (což původní model seberealizace nedokázal vysvětlit).

⚙️ Dynamika: Jak to funguje?

Maslowova teorie není statický žebřík.

  • **Princip prepotence:** Vyšší potřeba se stává motivátorem až tehdy, když je nižší potřeba relativně uspokojena. Maslow uváděl příklad: *„Stačí, když je potřeba naplněna třeba na 70 %.“* Nemusíme být 100% v bezpečí, abychom mohli milovat.
  • **Regrese:** Pokud dojde k ohrožení nižší potřeby (např. ztráta práce – bezpečí, nebo rozvod – láska), člověk padá z vrcholu pyramidy dolů a přestává se zajímat o seberealizaci, dokud krizi nevyřeší.
  • **Výjimky:** Maslow uznával, že u některých lidí je hierarchie zpřeházená. Např. "hladovějící umělec" (Vincent van Gogh) upřednostní tvorbu před jídlem, nebo aktivista (Jan Palach) obětuje bezpečí za vyšší princip.

📉 Kritika a vědecké limity

Ačkoliv je teorie intuitivní, vědecká psychologie k ní má řadu výhrad.

  • **Absence empirických důkazů:** Studie Wahby a Bridwella (1976) nenašly statistický důkaz pro existenci pěti oddělených fází. Potřeby se spíše prolínají.
  • **Kulturní zkreslení (Ethnocentrism):** Teorie je silně západní a individualistická. V asijských kulturách (např. Japonsko, Čína), které jsou založeny na kolektivismu, je potřeba sounáležitosti často kladena nad seberealizaci jednotlivce.
  • **Evoluční kritika:** Evoluční psychologové (Douglas Kenrick) tvrdí, že "seberealizace" není biologický cíl. Z pohledu genů je vrcholem pyramidy **reprodukce** a **rodičovská péče**. V roce 2010 navrhli "rekonstruovanou pyramidu", kde na vrcholu není seberealizace, ale "Parenting" (Rodičovství).

🚀 Aplikace v roce 2026

I po 80 letech je Maslowův model všudypřítomný.

V managementu a HR

Firmy používají pyramidu k motivaci zaměstnanců.

  • **Plat:** Řeší fyziologické potřeby a bezpečí.
  • **Teambuilding:** Řeší potřebu sounáležitosti.
  • **Zaměstnanec měsíce / Povyšování:** Řeší potřebu uznání.
  • **Inovativní projekty (Google 20% time):** Cílí na seberealizaci.

Moderní teorie, jako je Herzbergova dvoufaktorová teorie, na Maslowovi přímo staví.

V marketingu

Reklamní agentury cílí na konkrétní patra.

  • Pojišťovny prodávají **jistotu** (2. patro).
  • Coca-Cola prodává **sounáležitost** (3. patro).
  • Luxusní auta (Mercedes) prodávají **status** (4. patro).
  • Vzdělávací kurzy prodávají **seberealizaci** (5. patro).

Scott Barry Kaufman: Metafora plachetnice

V roce 2020 přišel psycholog Scott Barry Kaufman s moderní aktualizací v knize *Transcend*. Navrhl nahradit pyramidu **plachetnicí**.

  • **Trup lodi (Bezpečí):** Potřebujeme pevný trup (bezpečí, vazby, sebeúcta), abychom se nepotopili.
  • **Plachta (Růst):** Potřebujeme vytáhnout plachtu (zvídavost, láska, účel), abychom se hýbali.
  • Pyramida je statická, plachetnice je dynamická – v bouři musíme stáhnout plachty (vrátit se k bezpečí), za větru je můžeme roztáhnout (riskovat a růst).

👶 Pro laiky: Stavba domu

Představte si, že stavíte dům. To jste vy.

1. **Základy (Fyziologie):** Nejdřív musíte mít pevný beton, vodu a elektřinu. Pokud nemáte jídlo a spánek, je to jako dům na blátě. Zhroutí se, ať je nahoře sebekrásnější. 2. **Stěny a střecha (Bezpečí):** Musíte mít zámky na dveřích a střechu, do které neteče. Potřebujete vědět, že vás v noci nikdo nevykrade (finanční rezerva). 3. **Obývák s krbem (Láska):** Dům je postavený, ale je prázdný. Pozvete rodinu a přátele. Bez nich je dům jen studená budova. 4. **Trofeje na krbové římse (Uznání):** Chcete se pochlubit, co jste dokázali. Vystavíte diplomy a medaile. Cítíte se hrdí na svou práci. 5. **Ateliér v podkroví (Seberealizace):** Teď, když máte teplo, bezpečí, přátele i respekt, jdete do podkroví a začnete malovat obraz. Ne proto, abyste ho prodali (peníze už máte), ne proto, aby vás chválili (uznání už máte), ale prostě proto, že vás baví malovat. To je seberealizace.

    • Maslowův vzkaz:** Nemůžete malovat v podkroví, když vám hoří základy.

Zdroje