Nacionalismus
Obsah boxu
| Nacionalismus |
|---|
Nacionalismus je komplexní ideologie a sociální hnutí, které klade důraz na význam národa jako primární jednotky politické organizace a kolektivní identity. Základním principem nacionalismu je přesvědčení, že lidstvo je přirozeně rozděleno do odlišných národů, a že každý národ má právo na sebeurčení, což často zahrnuje i právo na vlastní suverénní stát. Nacionalismus se projevuje různými způsoby, od pocitu hrdosti na vlastní kulturní dědictví a jazyk (tzv. patriotismus), až po extrémní formy, které vedou k xenofobii, rasismu, diskriminace a válečným konfliktům.
---
Dějiny a vývoj nacionalismu
Nacionalismus, jak ho známe dnes, se formoval postupně v průběhu moderních dějin.
Počátky a formování (18. – 19. století)
Kořeny moderního nacionalismu sahají do osvícenství a Velké francouzské revoluce na konci 18. století. Myšlenky lidové suverenity a občanství vedly k zpochybnění tradičních dynastií a k přesvědčení, že politická moc by měla vycházet z "národa".
- Francouzská revoluce (1789): Přenesla loajalitu z panovníka na národ, což dalo impuls k myšlence, že národ je politickou entitou. Vznikl koncept "občanského nacionalismu", kde příslušnost k národu byla definována občanstvím a loajalitou k politickým institucím.
- Napoleonské války: Napoleonovo tažení Evropou paradoxně posílilo nacionalismus i v zemích, které dobyl, protože se lidé sjednotili proti francouzské okupaci (např. v Německu nebo Španělsku).
- Romantismus (19. století): Zdůrazňoval jedinečnost národních kultur, jazyků, folkloru a historie. Vznikl takzvaný "etnický nacionalismus", který definoval národ na základě společného původu, kultury a dějin. To vedlo k národním obrozením a snahám o vytvoření národních států v střední a východní Evropě (např. Itálie, Německo, České národní obrození).
Vrchol a zneužití (20. století)
20. století bylo svědkem jak triumfů nacionalismu (rozpad rakousko-uherské a osmanské říše a vznik nových národních států po první světové válce), tak jeho nejtemnějších projevů.
- První světová válka: Nacionalistické rivality a imperialismus byly klíčovými příčinami konfliktu.
- Meziválečné období a Druhá světová válka: Extrémní formy nacionalismu, jako byl fašismus v Itálii a nacismus v Německu, vedly k rasové genocidě (holocaust) a celosvětovému konfliktu. Tyto ideologie zneužily národní hrdosti k ospravedlnění agrese a perzekuce menšin.
- Dekolonizace: Po druhé světové válce hrál nacionalismus klíčovou roli v procesech dekolonizace v Africe a Asii, kde se nově vznikající státy opíraly o národní identitu v boji za nezávislost.
Současné trendy (21. století)
V 21. století nacionalismus nadále formuje globální politiku.
- Vzestup populismu: Ve 21. století dochází k oživení nacionalistických tendencí, často ve spojení s populismem a protekcionismem.
- Brexit: Příkladem je Brexit, kde se argumenty o národní suverenitě a kontrole hranic staly ústředními.
- Konflikty: Nacionalistické spory stále vedou k ozbrojeným konfliktům (např. na západní Balkán, Ukrajina).
---
Formy a projevy nacionalismu
Nacionalismus není jednotný fenomén a projevuje se v mnoha podobách.
Občanský nacionalismus
- Definice: Národ je definován jako společenství občanů, kteří sdílejí stejné zákony, politické hodnoty a instituce, bez ohledu na etnický původ, náboženství nebo jazyk.
- Příklady: Původní francouzský a americký model.
- Pozitiva: Podporuje rovnost občanů a integrace.
- Negativa: Může vést k asimilaci menšin.
Etnický nacionalismus
- Definice: Národ je definován na základě sdíleného etnického původu, jazyka, kultury a historie. Přináležitost k národu je dána spíše "krví" než občanstvím.
- Příklady: Často se projevuje ve střední a východní Evropě, Asii a Africe.
- Pozitiva: Pomáhá udržovat kulturní identita a tradice.
- Negativa: Může vést k xenofobii, diskriminace menšin a konflikty.
Expanzivní nacionalismus
- Definice: Agresivní forma, která prosazuje národní zájmy na úkor ostatních národů a často usiluje o rozšíření území.
- Příklady: Nacistické Německo nebo imperialistické Japonsko ve 20. století.
- Důsledky: Války, anexe, genocida.
Anti-koloniální nacionalismus
- Definice: Vznikl v souvislosti s bojem proti kolonialismu a za nezávislost.
- Příklady: Hnutí za nezávislost v Indie, Alžírsko nebo afrických zemích.
- Důsledky: Vznik nových národních států.
---
Nacionalismus a související pojmy
Je důležité rozlišovat nacionalismus od podobných, ale odlišných konceptů.
Patriotismus
- Nacionalismus: Zahrnuje přesvědčení o nadřazenosti vlastního národa a jeho právu na samostatný stát.
- Patriotismus: Láska a hrdost na vlastní země a její kultura, bez pocitu nadřazenosti nad ostatními národy. Patriot je loajální ke státu a jeho hodnotám, ale uznává legitimitu ostatních národů. Často je považován za pozitivní projev národní identity.
Šovinismus
- Nacionalismus: Širší ideologie, která může být i pozitivní.
- Šovinismus: Extrémní a iracionální forma nacionalismu, charakterizovaná agresivní nadřazeností vlastního národa a nenávistí k ostatním. Šovinismus se projevuje agresí, netolerance a touhou dominovat.
Globalizace
- Globalizace: Procesy integrace a vzájemné provázanosti světa v oblasti ekonomiky, kultury a komunikace.
- Nacionalismus: Často vnímán jako protiklad globalizace, jelikož klade důraz na národní hranice, suverenita a ochranu národních zájmů před mezinárodními vlivy. Reakcí na globalizaci může být vzestup populistického nacionalismu.
---
Pozitivní a negativní aspekty nacionalismu
Nacionalismus má jak pozitivní, tak i velmi negativní dopady.
Pozitivní aspekty
- Národní soudržnost: Může posilovat soudržnost a solidarita v rámci národa.
- Mobilizace: Může mobilizovat lidi k dosažení společných cílů, jako je nezávislost nebo ekonomický rozvoj.
- Ochrana kultury: Pomáhá chránit a udržovat národní kulturu, jazyk a tradice.
- Vznik států: Hrál klíčovou roli při vzniku mnoha moderních národních států.
Negativní aspekty
- Konflikty a války: Často vede k rivalitě, napětí a válkám mezi národy.
- Diskriminace a pronásledování: Může vést k diskriminaci, xenofobii, rasismu a pronásledování menšin.
- Omezení svobody: V extrémních případech může omezovat svobodu slova a lidská práva ve jménu národních zájmů.
- Izolacionismus: Může vést k izolacionismu a odmítání mezinárodní spolupráce.
---
Nacionalismus pro laiky
Představte si, že máte moc rádi svou rodinu a jste na ni moc pyšní. Rádi s nimi trávíte čas, mluvíte jejich jazyk a máte své vlastní tradice. Nacionalismus je něco podobného, ale v mnohem větším měřítku – je to, když máte silnou lásku a hrdost na celou svou země a na všechny lidi, kteří v ní žijí a mluví stejným jazykem a mají stejnou historii a kulturu.
Někdy je to dobré, protože nás to spojuje a učí nás vážit si toho, co máme společné. Ale někdy se to může pokazit, když si lidé začnou myslet, že jejich národ je ten nejlepší na světě a že ostatní národy jsou horší. To pak může vést k tomu, že se lidé navzájem nemají rádi a někdy dokonce i k velkým hádkám nebo válkám. Je důležité být hrdý na svou zemi, ale nezapomenout, že všichni lidé na světě si zaslouží respekt.
---
Externí odkazy
- Sociologická encyklopedie – Nacionalismus
- Britannica – Nationalism (anglicky)
- Stanford Encyclopedia of Philosophy – Nationalism (anglicky)
- Council on Foreign Relations – Nationalism (anglicky)
---