Rusko-ukrajinská válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Rusko-ukrajinská válka je probíhající ozbrojený konflikt, který začal v únoru 2014 po ukrajinské Revoluci důstojnosti. Konflikt eskaloval 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, čímž začal největší konvenční vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. K prosinci 2025 válka pokračuje jako intenzivní opotřebovávací konflikt, soustředěný především na východní a jižní Ukrajině, přičemž ruské síly pomalu postupují za cenu obrovských ztrát.

Konflikt má několik fází: začal anexí Krymu Ruskou federací v březnu 2014 a následnou válkou na Donbasu, kde Rusko podporovalo separatistické síly. Po osmi letech zamrzlého konfliktu přišla masivní invaze v roce 2022. I přes počáteční neúspěch při pokusu o dobytí Kyjeva se Rusku podařilo okupovat rozsáhlá území na jihu a východě země. Roky 2024 a 2025 jsou charakterizovány brutálními opotřebovávacími boji, systematickými útoky na energetickou infrastrukturu obou zemí a intenzivním diplomatickým úsilím o nalezení mírového řešení, které je však stále v nedohlednu.

⏳ Příčiny a historický kontext

Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou historicky složité a napjaté. Moderní konflikt má kořeny v událostech po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Mezi hlavní příčiny konfliktu patří:

Rozšiřování NATO: Ruská vláda vnímá rozšiřování Severoatlantické aliance (NATO) na východ jako přímé ohrožení své bezpečnosti a sféry vlivu.
Ukrajinská prozápadní orientace: Po Oranžové revoluci (2004) a zejména po Revoluci důstojnosti (Euromajdan) v roce 2014 se Ukrajina začala silněji orientovat na Evropskou unii a NATO, což Kreml vnímal jako nepřátelský akt.
Ruský imperialismus a irredentismus: Vladimir Putin a další ruští představitelé opakovaně zpochybňovali ukrajinskou státnost a považují Ukrajince a Rusy za "jeden národ". Cílem je obnova kontroly nad územími bývalého Ruského impéria a SSSR.
Strategický význam Krymu: Krym má pro Rusko klíčový strategický význam, zejména kvůli přístavu Sevastopol, který je domovem ruské Černomořské floty.

💥 Fáze konfliktu

Válku lze rozdělit do tří hlavních fází:

Anexe Krymu a válka na Donbasu (2014–2022)

V únoru 2014, po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, obsadili neoznačení ruští vojáci ("zelení mužíčci") strategické body na Krymu. V březnu 2014 Rusko poloostrov anektovalo na základě sporného referenda, které mezinárodní společenství neuznalo.

Současně na jaře 2014 propukly na východě Ukrajiny, v regionu Donbas, Ruskem podporované a organizované nepokoje. Proruští separatisté vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. To vedlo k osmileté válce nízké intenzity, kterou se snažily urovnat Minské dohody, avšak bez úspěchu.

Plnohodnotná invaze (od února 2022)

Dne 24. února 2022 zahájila ruská armáda masivní útok na Ukrajinu z několika směrů – z jihu (Krym), východu (Donbas) a severu (Bělorusko). Původní cíl, rychlé dobytí Kyjeva a svržení vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, selhal kvůli silnému ukrajinskému odporu. Ruské síly se stáhly ze severu a soustředily se na dobytí celého Donbasu a vytvoření pozemního koridoru na Krym.

Během roku 2022 ruské síly dobyly klíčová města jako Mariupol, Severodoněck a Lysyčansk. Ukrajina na podzim 2022 provedla úspěšné protiofenzívy v Charkovské a Chersonské oblasti, kde osvobodila město Cherson.

Opotřebovávací válka (2023–2025)

Od roku 2023 se konflikt proměnil v brutální opotřebovávací válku s minimálními posuny frontové linie. Ukrajinská protiofenzíva v létě 2023 nepřinesla očekávaný průlom. V letech 2024 a 2025 převzaly iniciativu ruské síly, které za cenu extrémních ztrát pomalu postupují, zejména v Doněcké oblasti v okolí měst Bachmut, Avdijivka a Pokrovsk.

Pro toto období je typické masivní nasazení dělostřelectva, dronů a raketových útoků na vojenské i civilní cíle, včetně energetické infrastruktury hluboko v týlu obou zemí.

🗺️ Aktuální situace (k prosinci 2025)

K prosinci 2025 je situace na bojišti pro Ukrajinu velmi napjatá. Ruská armáda udržuje silný tlak podél celé východní fronty.

Frontová linie: Nejintenzivnější boje probíhají v Doněcké oblasti, kde se ruské síly snaží obklíčit a dobýt strategické město Pokrovsk. Bojuje se také o Kupjansk v Charkovské oblasti a v okolí Robotyne v Záporožské oblasti.
Vzdušná válka: Obě strany systematicky útočí na ekonomickou a energetickou infrastrukturu protivníka. Ukrajina pomocí dronů dlouhého doletu zasahuje ruské ropné rafinerie a vojenské cíle, zatímco Rusko pokračuje v masivních útocích na ukrajinské elektrárny a plynovou infrastrukturu, což předznamenává velmi těžkou zimu.
Mezinárodní podpora: Ukrajina je životně závislá na vojenské a finanční pomoci ze Západu, především od Spojených států a Evropské unie. Tato podpora však v roce 2025 čelí politickým výzvám a zpožděním. Česká republika patří mezi klíčové podporovatele Ukrajiny a poskytla vojenskou pomoc v hodnotě přes 17 miliard korun (k říjnu 2025).
Mírová jednání: Probíhají intenzivní diplomatická jednání, zejména za zprostředkování USA pod administrativou prezidenta Donalda Trumpa. V prosinci 2025 se v Moskvě uskutečnila schůzka mezi Vladimirem Putinem a americkým zmocněncem Stevem Witkoffem, avšak bez konkrétního průlomu. Rusko dává najevo ochotu jednat, ale zároveň je přesvědčeno o svém vítězství a klade nepřijatelné podmínky, jako je uznání anektovaných území.

⚖️ Válečné zločiny a humanitární dopady

Ruská invaze je doprovázena masivním pácháním válečných zločinů ze strany ruských ozbrojených sil. Mezi zdokumentované případy patří:

Úmyslné útoky na civilní cíle, včetně obytných domů, nemocnic a škol.
Masakry civilistů, nejznámější v Buči, Irpini a Izjumu.
Mučení, znásilňování a mimosoudní popravy.
Nucené deportace ukrajinských civilistů, včetně tisíců dětí, do Ruska, což je považováno za formu genocidy.

Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil vyšetřování a vydal zatykače na Vladimira Putina a další vysoké ruské představitele, včetně bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, kvůli obvinění z válečných zločinů.

Válka způsobila největší uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Miliony Ukrajinců opustily své domovy a hledaly bezpečí v jiných částech země nebo v zahraničí.

🧒 Pro laiky: Proč se bojuje na Ukrajině?

Představte si, že máte velkého a silného souseda (Rusko), který byl kdysi pánem celé ulice. Vy (Ukrajina) jste menší soused, který si chce zařídit dům po svém a kamarádit se s jinou partou z vedlejší ulice (Evropská unie a NATO).

Velkému sousedovi se to ale vůbec nelíbí. Má pocit, že mu berete jeho "dvorek" a že ho noví kamarádi ohrožují. Proto se rozhodne jednat. Nejdříve vám v roce 2014 násilím vezme zahradní domek (Krym), protože se mu hodí jeho poloha. Potom začne podporovat partu rváčů na vaší zahradě (Donbas), aby tam neustále dělali problémy.

Po osmi letech mu dojde trpělivost a rozhodne se, že si vezme celý váš dům. Vtrhne k vám s cílem vás vyhnat a nastěhovat si tam někoho, kdo ho bude poslouchat. Vy se ale začnete bránit ze všech sil. Vaši noví kamarádi z vedlejší ulice vám začnou posílat lepší nářadí a pomáhat vám se bránit, protože chápou, že pokud soused zabere váš dům, může si příště troufnout i na ně.

A tak už několik let probíhá tvrdý boj o váš dům a vaši svobodu rozhodovat si o vlastním životě. Nejde jen o pozemky, ale o princip, že silnější soused nemůže beztrestně přepadnout a ovládnout toho slabšího.

📈 Ekonomické dopady

Válka má drtivé dopady na ukrajinskou ekonomiku a významně ovlivňuje i globální hospodářství.

Na Ukrajině: Došlo k masivní destrukci infrastruktury, průmyslových podniků a obytných oblastí. Státní rozpočet je zcela závislý na zahraniční finanční pomoci.
V Rusku: Ruská ekonomika se přeorientovala na válečnou výrobu. I přes rozsáhlé mezinárodní sankce se Rusku daří financovat válku díky vysokým příjmům z prodeje ropy a plynu do Asie, i když tyto příjmy klesají a sankce začínají více dopadat na běžné obyvatele.
Ve světě: Konflikt způsobil energetickou a potravinovou krizi, zvýšil inflaci a narušil globální dodavatelské řetězce. Evropa se musela rychle zbavit závislosti na ruském plynu.

Zdroje