Neuron
Obsah boxu
| Neuron | |
|---|---|
| Soubor:Neuron drawing.svg | |
| Diagram typického neuronu | |
| Obor | Neurověda, Fyziologie, Buněčná biologie |
| Typy | Smyslové (aferentní), motorické (eferentní), interneurony |
| Klíčové součásti | Buněčné tělo (soma), Dendrit, Axon, Synapse |
| Charakteristika | Základní strukturní a funkční jednotka nervové soustavy |
| Latinský název | Neuron |
| Přenos signálu | Akční potenciál, Neurotransmiter |
Neuron (z řeckého neuron – šlacha, nerv) je základní strukturní a funkční jednotka nervové soustavy. Jedná se o specializovanou buňku, která je schopna přijímat, zpracovávat a přenášet elektrochemické signály – nervové impulsy (tzv. akční potenciály) – na velké vzdálenosti a vysokou rychlostí. Díky propojení miliard neuronů vzniká komplexní síť, která tvoří mozek a míchu a umožňuje všechny funkce, od smyslového vnímání po myšlení a vědomí.
Základní stavba neuronu
Typický neuron se skládá ze tří hlavních částí:
- Buněčné tělo (soma): Obsahuje jádro buňky a většinu organel. Je to centrum pro metabolické procesy a syntézu proteinů nezbytných pro funkci neuronu. Zde se také integrují signály přijímané dendrity.
- Dendrity: Jsou to krátké, bohatě větvené výběžky, které vycházejí z buněčného těla. Jejich hlavní funkcí je přijímat signály od jiných neuronů. Dendrity mají na svém povrchu mnoho receptorů, které se vážou na neurotransmitery.
- Axon: Je to dlouhý, tenký výběžek, který vede signály od buněčného těla k dalším neuronům, svalům nebo žlázám. Axony mohou být velmi krátké nebo dlouhé až přes metr (např. od míchy k chodidlu). Mnohé axony jsou obaleny myelinovou pochvou, která působí jako izolant a výrazně zrychluje vedení nervového impulsu. Na konci axonu se nacházejí axonální terminály (nebo synaptická zakončení), které se spojují s jinými buňkami na synapsích.
Přenos signálu (nervový impuls)
Komunikace mezi neurony probíhá pomocí elektrochemických signálů:
- Akční potenciál: Když neuron obdrží dostatečně silný stimulační signál (přes dendrity a soma), dojde k rychlé a krátkodobé změně membránového potenciálu buněčné membrány axonu. Tento jev se nazývá akční potenciál a šíří se po axonu jako vlna. Je založen na pohybu iontů (zejména sodných a draselných) přes iontové kanály v membráně.
- Synapse: Na konci axonu se nachází synapse, což je specializovaná struktura, kde neuron komunikuje s další buňkou. Většina synapsí je chemická. Když akční potenciál dorazí na synaptické zakončení, uvolní se do synaptické štěrbiny neurotransmiter (chemický posel).
- Neurotransmitery: Tyto chemické látky se vážou na receptory na membráně přijímající buňky (postsynaptická membrána), což buď stimuluje (excitační neurotransmitery) nebo tlumí (inhibiční neurotransmitery) vznik nového akčního potenciálu v této buňce. Příklady neurotransmiterů jsou acetylcholin, dopamin, serotonin, GABA a glutamát.
Typy neuronů
Neurony se klasifikují podle jejich funkce a tvaru:
- Smyslové (aferentní) neurony: Přijímají informace z receptorů (např. v kůži, oči, ucha) a přenášejí je do centrální nervové soustavy (mozek, mícha).
- Motorické (eferentní) neurony: Přenášejí signály z centrální nervové soustavy do svalů (řídí pohyb) nebo žláz (řídí sekrece).
- Interneurony: Jsou nejpočetnější skupinou neuronů a nacházejí se výhradně v centrální nervové soustavě. Propojují a zpracovávají signály mezi smyslovými a motorickými neurony, a jsou klíčové pro složité myšlení, paměť a učení.
Gliové buňky
Kromě neuronů obsahuje nervová tkáň také gliové buňky (glii), které sice nepřenášejí nervové impulsy, ale plní důležité podpůrné funkce:
- Poskytují výživu neuronům.
- Odstraňují odpadní látky.
- Tvoří myelinovou pochvu.
- Udržují homeostázu mikroprostředí neuronů.
- Hrají roli v imunitní odpovědi mozku.
Klinický význam
Poruchy neuronů nebo komunikace mezi nimi jsou příčinou mnoha neurologických a psychiatrických onemocnění:
- Neurodegenerativní onemocnění: Např. Alzheimerova choroba a Parkinsonova nemoc, charakterizované progresivní ztrátou neuronů.
- Roztroušená skleróza: Autoimunitní onemocnění, které poškozuje myelinovou pochvu kolem axonů, což vede k narušení přenosu signálů.
- Epilepsie: Porucha způsobená abnormální a synchronizovanou elektrickou aktivitou skupin neuronů.
- Deprese a úzkostné poruchy: Často spojeny s nerovnováhou neurotransmiterů v mozku.
Výzkum neuronů a jejich funkcí je základem pro pochopení mozku a vývoj nových léčebných postupů pro neurologická a psychiatrická onemocnění.
Neuron pro laiky
Představte si vaše tělo jako obrovskou síť elektrických kabelů, které přenášejí zprávy. Každý jednotlivý "kabel" v té síti je neuron (neboli nervová buňka).
Neuron je jako taková malá anténa s dlouhým drátem:
- Anténa (dendrity): Zachycuje zprávy od jiných neuronů.
- Centrum (buněčné tělo): Zpracuje zprávu.
- Dlouhý drát (axon): Pošle zprávu dál.
Tyto zprávy jsou jako malinké elektrické impulsy. Když se jedna nervová buňka "rozsvítí", pošle impuls dál po svém "drátu" na další nervovou buňku, a tak to jde dál a dál. Na konci "drá_tu" předá zprávu další nervové buňce pomocí malých chemických poslíčků (říkáme jim neurotransmitery).
Díky neuronům můžete:
- Vidět, slyšet, cítit: Zprávy z vašich očí, uší, kůže jdou přes neurony do mozku.
- Hýbat se: Mozek pošle zprávu přes neurony do svalů.
- Přemýšlet a pamatovat si: Miliardy neuronů ve vašem mozku spolu neustále komunikují, což vám umožňuje učit se, myslet a pamatovat si.
Bez neuronů by vaše tělo nemohlo nic dělat, protože by si žádná jeho část nemohla s jinou povídat!
Viz také
- Nervová soustava
- Mozek
- Mícha
- Synapse
- Akční potenciál
- Neurotransmiter
- Gliová buňka
- Dendrit
- Axon
- Myelinová pochva
- Neurověda
- Centrální nervová soustava
- Periferní nervová soustava
Odkazy
- Britannica – Neuron (anglicky)
- Queensland Brain Institute – What is a neuron? (anglicky)
- Wikiskripta – Neuron (česky)