Ekumenický koncil

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox křesťanství Ekumenický koncil (z řeckého oikúmené, „obydlený svět“) je v křesťanství nejvyšší autoritativní shromáždění biskupů z celého světa, svolané za účelem projednání a rozhodnutí o zásadních otázkách víry, teologie, církevní disciplíny a morálky. Usnesení ekumenického koncilu, známá jako dogmata a kánony, jsou považována za neomylná a závazná pro věřící těch církví, které daný koncil uznávají.

Historicky byly koncily klíčovými momenty, které formovaly křesťanskou doktrínu, zejména v prvních staletích, kdy se církev potýkala s různými heretickými výklady své víry, například ohledně podstaty Nejsvětější Trojice nebo osoby Ježíše Krista. Počet uznávaných ekumenických koncilů se mezi jednotlivými křesťanskými denominacemi liší.

📜 Historie a vývoj

Koncept celocírkevního sněmu navazuje na tzv. Apoštolský koncil v Jeruzalémě kolem roku 50, popsaný v knize Skutků apoštolů, kde se apoštolové radili o přijímání pohanů do církve. Tento model se stal vzorem pro řešení budoucích sporů.

🏛️ První koncily (Starověk)

Prvních sedm ekumenických koncilů, konaných mezi 4. a 8. stoletím, má zvláštní význam, protože jsou uznávány jak římskokatolickou církví, tak východními pravoslavnými církvemi. Byly svolávány římskými, resp. byzantskými císaři, kteří měli zájem na jednotě víry v celé říši. Tyto koncily definovaly základní pilíře křesťanské christologie a nauky o Trojici.

• První nikajský koncil (325): Svolán císařem Konstantinem Velikým k řešení sporu o arianismus, který popíral Ježíšovo božství. Koncil formuloval Nicejské vyznání víry a odsoudil Aria jako heretika.
• První konstantinopolský koncil (381): Potvrdil a rozšířil Nicejské vyznání víry, zejména v části o božství Ducha svatého.
• Efezský koncil (431): Odsoudil nestorianismus, který odděloval Ježíšovu lidskou a božskou přirozenost. Prohlásil Pannu Marii za Theotokos (Bohorodičku).
• Chalcedonský koncil (451): Definoval tzv. chalcedonskou definici o dvou přirozenostech (božské a lidské) v jedné osobě Ježíše Krista. Toto rozhodnutí vedlo k odštěpení orientálních církví (např. koptské).
• Druhý konstantinopolský koncil (553): Znovu odsoudil nestoriánské spisy a potvrdil chalcedonskou definici.
• Třetí konstantinopolský koncil (680–681): Odsoudil monotheletismus (názor, že Kristus měl jen jednu vůli) a potvrdil, že Kristus měl dvě vůle, božskou a lidskou.
• Druhý nikajský koncil (787): Řešil spor o uctívání ikon (ikonoklasmus). Koncil rozhodl, že uctívání ikon je legitimní, neboť úcta nepatří hmotě obrazu, ale zobrazené osobě.

⛪ Středověké a novověké koncily (Západní církev)

Po Velkém schizmatu v roce 1054 se cesty západní a východní církve rozešly. Další koncily svolávané papeži v Římě jsou uznávány pouze římskokatolickou církví jako ekumenické. Mezi nejvýznamnější patří:

• Čtvrtý lateránský koncil (1215): Jeden z nejvýznamnějších středověkých koncilů, který definoval nauku o transsubstanciaci, stanovil povinnost každoroční zpovědi a přijímání eucharistie a zavedl řadu disciplinárních reforem.
• Kostnický koncil (1414–1418): Ukončil papežské schizma (trojpapežství) a zabýval se reformními hnutími, což vedlo k odsouzení a upálení Jana Husa.
• Tridentský koncil (1545–1563): Byl reakcí katolické církve na protestantskou reformaci. Jasně definoval katolickou nauku v oblastech zpochybňovaných reformátory (např. Písmo a tradice, ospravedlnění, svátosti) a zahájil období protireformace.
• První vatikánský koncil (1869–1870): Nejznámější pro svou definici dogmatu o papežské neomylnosti, když papež mluví ex cathedra ve věcech víry a mravů. Koncil byl předčasně ukončen kvůli obsazení Říma.
• Druhý vatikánský koncil (1962–1965): Svolán papežem Janem XXIII. s cílem aggiornamenta (modernizace) církve. Přinesl zásadní změny v liturgii (zavedení národních jazyků), ekumenismu, vztahu k jiným náboženstvím a pojetí církve ve moderním světě.

⚖️ Charakteristika a autorita

📜 Svolávání a předsednictví

V prvním tisíciletí svolávali koncily císaři, kteří se považovali za ochránce církve a měli praktické prostředky k jejich organizaci. Císař koncilu často předsedal nebo jmenoval svého zástupce. Od středověku v západní církvi přešlo právo svolávat, řídit a potvrzovat ekumenické koncily výhradně na papeže. Podle katolického kanonického práva nemůže existovat ekumenický koncil, který by nebyl svolán nebo alespoň schválen papežem.

🗳️ Účastníci a hlasování

Hlavními účastníky s hlasovacím právem jsou biskupové jako nástupci apoštolů. Na koncily bývají zváni také teologičtí experti (periti), zástupci řeholních řádů a v moderní době i pozorovatelé z jiných křesťanských církví (bez hlasovacího práva). Rozhodnutí se obvykle přijímají většinovým hlasováním, ale usiluje se o co nejširší konsenzus.

📖 Závaznost usnesení

Dokumenty koncilu, zejména dogmatické konstituce a kánony, mají nejvyšší stupeň autority. V katolické církvi nabývají plné právní moci až po potvrzení papežem. Věroučné definice ekumenického koncilu jsou považovány za neomylné, tedy chráněné Duchem svatým před omylem.

🌍 Seznam ekumenických koncilů

Následující seznam ukazuje rozdílné vnímání koncilů v hlavních křesťanských tradicích.

✝️ Koncily uznávané katolickou a pravoslavnou církví (Prvních sedm)

1. První nikajský koncil (325)
2. První konstantinopolský koncil (381)
3. Efezský koncil (431)
4. Chalcedonský koncil (451)
5. Druhý konstantinopolský koncil (553)
6. Třetí konstantinopolský koncil (680–681)
7. Druhý nikajský koncil (787)

⛪ Koncily uznávané pouze katolickou církví

1. Čtvrtý konstantinopolský koncil (869–870)
2. První lateránský koncil (1123)
3. Druhý lateránský koncil (1139)
4. Třetí lateránský koncil (1179)
5. Čtvrtý lateránský koncil (1215)
6. První lyonský koncil (1245)
7. Druhý lyonský koncil (1274)
8. Viennský koncil (1311–1312)
9. Kostnický koncil (1414–1418)
10. Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil (1431–1445)
11. Pátý lateránský koncil (1512–1517)
12. Tridentský koncil (1545–1563)
13. První vatikánský koncil (1869–1870)
14. Druhý vatikánský koncil (1962–1965)

☦️ Pohled ostatních církví

• Starobylé východní církve (např. koptská, arménská, syrská) uznávají pouze první dva nebo tři koncily, protože odmítly christologické závěry Chalcedonského koncilu.
• Protestantské církve (např. luteránství, kalvinismus) obecně přijímají teologické závěry prvních čtyř až sedmi koncilů jako správný výklad Písma, ale nepřiznávají jim stejnou dogmatickou autoritu jako katolická nebo pravoslavná církev. Pro ně je nejvyšší autoritou pouze Písmo svaté (princip Sola scriptura).
• Anglikánská církev má k prvním koncilům postoj blízký protestantskému, ale s větším důrazem na tradici.

🤔 Pro laiky: Co je to koncil?

Představte si ekumenický koncil jako celosvětový sněm všech nejvyšších představitelů křesťanství (biskupů) v určité době. Bylo to něco jako krizový summit, který se svolal, když se objevil opravdu velký problém nebo nejasnost ve víře.

Hlavním cílem bylo společně se dohodnout na klíčových otázkách, například:

• Kdo přesně byl Ježíš Kristus? Byl to Bůh, člověk, nebo obojí? (Tuto otázku řešilo několik prvních koncilů).
• Jak máme správně slavit bohoslužby a svátosti?
• Jaká pravidla mají platit pro kněze a věřící?

Výsledkem takového koncilu byla jasná a závazná pravidla pro celou církev. Bylo to, jako když parlament schválí nový zákon, který pak platí pro všechny občany. Rozhodnutí koncilu se stala součástí oficiální nauky církve a pomohla udržet její jednotu po celá staletí. V moderní době, jako například na Druhém vatikánském koncilu, se řešilo, jak má církev fungovat v současném světě.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025