Francouzsko-nizozemská válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Francouzsko-nizozemská válka
Soubor:Adam Frans van der Meulen - The Crossing of the Rhine by the French Army, 12th June 1672 - WGA15104.jpg
Překročení Rýna armádou Ludvíka XIV. v červnu 1672, malba Adama Franse van der Meulena
Základní informace
Datum	1672–1678
Místo	Nizozemsko, Španělské Nizozemí, Porýní, Středomoří, Karibik
Výsledek	Francouzské vítězství; Nijmegenský mír
Strana 1	Strana 2
Francouzské království Anglické království (1672–1674) Švédsko (od 1674) Knížecí biskupství Münster Soubor:Flag of Cologne.svg Kolínské kurfiřtství	Spojené provincie nizozemské Svatá říše římská (od 1673) Španělské impérium (od 1673) Braniborsko-Prusko Dánsko-Norsko (od 1675)
Velitelé
Ludvík XIV. Turenne † Condé Luxembourg Jakub II. Stuart Ruprecht Falcký	Vilém III. Oranžský Michiel de Ruyter † Raimondo Montecuccoli Carlos de Gurrea Fridrich Vilém I. Braniborský
Síla
Cca 120 000 mužů (Francie, 1672)	Cca 80 000 mužů (Nizozemsko, 1672)
Ztráty
Neznámé, ale značné	Neznámé, ale značné

Francouzsko-nizozemská válka, známá také jako Holandská válka (francouzsky Guerre de Hollande, nizozemsky Hollandse Oorlog), byl rozsáhlý evropský konflikt probíhající v letech 1672 až 1678. Na jedné straně stála Francie krále Ludvíka XIV. a její spojenci (zpočátku především Anglie), na druhé straně Spojené provincie nizozemské a jejich spojenci, kteří se postupně přidávali (zejména Svatá říše římská, Španělsko a Braniborsko-Prusko).

Válka začala drtivým francouzským útokem na Nizozemsko v roce 1672, který je v nizozemských dějinách znám jako Rampjaar (Rok katastrofy). Nizozemci však dokázali zastavit postup nepřítele protržením hrází a zaplavením klíčových území. Postupně se jim podařilo vytvořit širokou protifrancouzskou koalici. Válka se tak rozšířila do Španělského Nizozemí, Porýní a na moře. Konflikt skončil podepsáním Nijmegenských mírových smluv v letech 1678–1679, které potvrdily pozici Francie jako dominantní evropské mocnosti, ačkoliv Nizozemsko si uhájilo svou nezávislost.

📜 Příčiny konfliktu

Kořeny války sahají do předchozích desetiletí a byly směsicí osobních ambicí, ekonomické rivality a strategických kalkulací.

👑 Ambice Ludvíka XIV.

Francouzský král Ludvík XIV., známý jako "Král Slunce", usiloval o dosažení francouzské hegemonie v Evropě. Jeho cílem bylo rozšířit hranice Francie na úkor habsburských držav, zejména Španělského Nizozemí. Během předchozí Devoluční války (1667–1668) sice dosáhl určitých zisků, ale byl donucen k míru Trojitou aliancí tvořenou Anglií, Švédskem a Spojenými provinciemi. Ludvík XIV. vnímal nizozemskou účast v této alianci jako zradu a ponížení, neboť Francie Nizozemcům v minulosti pomáhala v jejich boji za nezávislost na Španělsku. Touha po odplatě a eliminaci nizozemské překážky v jeho expanzivních plánech byla klíčovým motivem.

💰 Ekonomická rivalita

V 17. století byly Spojené provincie nizozemské vedoucí obchodní a finanční mocností světa. Jejich obchodní loďstvo dominovalo světovým mořím a Amsterdam byl centrem globálního obchodu. Francouzský ministr financí Jean-Baptiste Colbert prosazoval politiku merkantilismu, která se snažila posílit francouzskou ekonomiku na úkor konkurentů. Colbert zavedl vysoká cla na nizozemské zboží, což vedlo k obchodní válce mezi oběma zeměmi. Zničení nizozemské obchodní moci bylo vnímáno jako nezbytný krok k dosažení francouzské ekonomické prosperity.

🤝 Diplomatická příprava

Ludvík XIV. se z předchozího neúspěchu poučil a před útokem na Nizozemsko se pustil do pečlivé diplomatické přípravy s cílem izolovat svého protivníka.

• **Tajná doverská smlouva (1670):** Klíčovým krokem bylo uzavření tajné smlouvy s anglickým králem Karlem II.. Karel, finančně závislý na francouzských dotacích, se zavázal připojit se k útoku na Nizozemsko výměnou za peníze a příslib územních zisků. Tím byla rozbita Trojitá aliance.
• **Spojenectví se Švédskem:** Francie si zajistila švédskou neutralitu a pozdější vojenskou podporu prostřednictvím štědrých finančních subvencí.
• **Německá knížata:** Ludvík XIV. si také zajistil podporu Münsteru a Kolínského kurfiřtství, jejichž vojska měla zaútočit na Nizozemsko z východu.

Díky této diplomacii stály Spojené provincie na počátku roku 1672 prakticky osamocené proti drtivé přesile.

⚔️ Průběh války

Válku lze rozdělit do několika fází, od počátečního francouzského bleskového útoku po vleklý celoevropský konflikt.

💥 Rampjaar (Rok katastrofy) 1672

Válka začala v březnu 1672, kdy Anglie vyhlásila Nizozemsku válku (známou jako Třetí anglo-nizozemská válka). V květnu pak obrovská francouzská armáda, čítající asi 120 000 mužů a osobně vedená Ludvíkem XIV. a jeho nejlepšími maršály, jako byli Turenne a Condé, obešla Maastricht a vtrhla na nizozemské území překročením Rýnu.

Postup Francouzů byl drtivě rychlý. Padla města jako Utrecht, Arnhem a Nijmegen. Nizozemská armáda byla slabá a špatně připravená. V zemi zavládla panika. Politická moc vlivného Johana de Witta se zhroutila. V této zoufalé situaci se Nizozemci uchýlili k poslednímu obrannému prostředku: otevřeli stavidla a protrhli hráze, čímž záměrně zaplavili rozsáhlé území. Tento systém, známý jako Holandská vodní linie, zastavil francouzský postup a zachránil provincii Holland a klíčová města jako Amsterdam a Haag.

Politické otřesy v Nizozemsku vedly k pádu bratrů de Wittů, kteří byli v srpnu 1672 zlynčováni davem v Haagu. Do čela státu se jako místodržící (stadtholder) dostal mladý Vilém III. Oranžský, který se stal duší nizozemského odporu a úhlavním nepřítelem Ludvíka XIV. po zbytek jejich životů.

🌊 Válka na moři

Zatímco na souši čelili Nizozemci katastrofě, na moři se jim dařilo lépe. Vynikající admirál Michiel de Ruyter dokázal v sérii bitev v letech 1672–1673 (např. u Solebay a u Texelu) odrazit spojené anglo-francouzské loďstvo. Tím zabránil invazi z moře a udržel otevřené životně důležité námořní obchodní cesty. Tyto úspěchy přiměly anglický parlament, který válku nikdy plně nepodporoval, donutit krále Karla II. k uzavření separátního míru s Nizozemskem (Westminsterský mír, 1674).

🌍 Rozšíření konfliktu (1673–1674)

Nizozemská diplomacie, vedená Vilémem Oranžským, horečně pracovala na vytvoření protifrancouzské koalice. Úspěchy admirála de Ruytera a houževnatý odpor na souši přesvědčily ostatní evropské mocnosti, že Francie je hrozbou pro rovnováhu sil. V roce 1673 se k Nizozemsku připojili:

• Císař Leopold I. za Svatou říši římskou
• Španělsko, které stále ovládalo jižní Nizozemí
• Braniborsko-Prusko
• Lotrinsko

Válka se tak přenesla z nizozemského území do Porýní a Španělského Nizozemí. Francouzi museli stáhnout většinu svých sil z okupovaných nizozemských provincií, aby mohli čelit novým hrozbám.

♟️ Opotřebovávací válka a závěrečná fáze (1675–1678)

Konflikt se změnil v dlouhou a krvavou opotřebovávací válku. Bojovalo se na několika frontách:

• **Flandry:** Zde probíhaly velké bitvy, jako například krvavá, ale nerozhodná bitva u Seneffe (1674) mezi Condém a Vilémem Oranžským.
• **Porýní:** Maršál Turenne zde vedl brilantní zimní tažení (1674–1675), ale v bitvě u Salzbachu (1675) byl zabit dělovou koulí, což byla pro Francii obrovská ztráta.
• **Skandinávie:** V roce 1675 vstoupilo do války na straně koalice Dánsko-Norsko, které napadlo francouzského spojence Švédsko. Tím začala tzv. Skånská válka. Švédové byli poraženi Branibory v bitvě u Fehrbellinu.
• **Středomoří:** Francouzské loďstvo bojovalo se španělskou a nizozemskou flotilou. V bitvě u Augusty (1676) byl smrtelně zraněn admirál de Ruyter.

Ke konci války byly všechny strany finančně i lidsky vyčerpané, což otevřelo cestu k mírovým jednáním.

🕊️ Mírová jednání a důsledky

Mírový kongres se sešel v nizozemském městě Nijmegen. Jednání byla složitá a vedla k sérii smluv podepsaných v letech 1678 a 1679.

📜 Nijmegenský mír

• **Francie a Nizozemsko:** Francie vrátila všechna okupovaná nizozemská území a zrušila Colbertova cla z roku 1667. Nizozemsko si tak uhájilo svou suverenitu a obchodní pozice.
• **Francie a Španělsko:** Španělsko zaplatilo nejvyšší cenu. Muselo Francii postoupit strategicky důležitou oblast Franche-Comté a řadu měst ve Flandrech a Hainautu, čímž se francouzská severní hranice dále posunula a opevnila.
• **Francie a Svatá říše římská:** Císař souhlasil s francouzskou anexí města Freiburg a postoupením některých alsaských území.

📈 Důsledky pro jednotlivé státy

• **Francie:** Vyšla z války jako jednoznačný vítěz. Ačkoliv se jí nepodařilo zničit Nizozemsko, získala cenná území a potvrdila svou pozici nejmocnějšího státu v Evropě. Vláda Ludvíka XIV. dosáhla svého vrcholu.
• **Spojené provincie nizozemské:** Přežily existenční hrozbu a ubránily svou nezávislost. Válka však byla nesmírně nákladná a znamenala začátek konce nizozemského Zlatého věku. Finanční a obchodní dominance se postupně začala přesouvat do Anglie. Vilém III. Oranžský se stal nezpochybnitelným vůdcem a hlavním organizátorem budoucích koalic proti Ludvíku XIV.
• **Španělsko:** Utrpělo další územní ztráty a potvrdilo svůj pokračující úpadek.
• **Braniborsko-Prusko:** Jeho vojenská prestiž výrazně vzrostla, zejména po vítězství u Fehrbellinu, což položilo základy budoucího vzestupu Pruska.

🎖️ Významní velitelé

• **Henri de Turenne (Francie):** Považován za jednoho z největších vojevůdců v historii. Jeho smrt v roce 1675 byla pro francouzskou armádu velkou ranou.
• **Louis, Velký Condé (Francie):** Další legendární francouzský maršál, známý svou odvahou a taktickými schopnostmi. Po bitvě u Seneffe odešel do výslužby.
• **Vilém III. Oranžský (Nizozemsko):** Ačkoliv nebyl geniální taktik, byl nesmírně houževnatý, odhodlaný a skvělý diplomat, který dokázal sjednotit Evropu proti Francii.
• **Michiel de Ruyter (Nizozemsko):** Jeden z nejlepších admirálů v námořní historii. Jeho vítězství zachránila Nizozemsko před invazí z moře.

🧑‍🏫 Pro laiky

• **Rampjaar (Rok katastrofy):** Nizozemský termín pro rok 1672. Představte si, že vaši zemi napadne ze tří stran obrovská přesila, armáda se hroutí a nepřítel rychle obsazuje jedno město za druhým. To byla pro Nizozemce situace v tomto roce.
• **Holandská vodní linie:** Unikátní obranný systém. Nizozemci záměrně protrhli hráze a zaplavili nízko položenou krajinu vodou. Vytvořili tak široký, ale mělký pás vody a bahna, který byl pro tehdejší armádu s děly a povozy prakticky neprůchodný. Tím zastavili postup nepřítele.
• **Merkantilismus:** Ekonomická teorie populární v 17. a 18. století. Hlavní myšlenkou bylo, že bohatství státu je dáno množstvím drahých kovů (zlata a stříbra), které vlastní. Státy se proto snažily co nejvíce vyvážet a co nejméně dovážet, často pomocí vysokých cel. Cílem bylo poškodit ekonomiku konkurentů a posílit tu vlastní.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025