Přeskočit na obsah

Zlatá horda

Z Infopedia
Verze z 25. 12. 2025, 06:16, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - historický stát

Zlatá horda (mongolsky Altan Ord, tatarsky Altın Urda, turecky Altın Orda), známá také jako Džučiho ulus nebo Kypčacký chanát, byl původně mongolský a později turkizovaný chanát, který vznikl ve 40. letech 13. století jako severozápadní část Mongolské říše po jejím rozpadu. Po smrti Čingischána byla říše rozdělena mezi jeho syny a vnuky; Zlatá horda připadla rodu jeho nejstaršího syna Džučiho. Jejím faktickým zakladatelem byl Džučiho syn Bátú.

Na vrcholu své moci se Zlatá horda rozkládala od Karpat a Dněpru na západě až po Sibiř a Střední Asii na východě. Ovládala obrovská území dnešního jižního a východního Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu a Kavkazu. Po více než dvě století si udržovala nadvládu nad roztříštěnými ruskými knížectvími, která jí musela odvádět tribut. Státním náboženstvím se v roce 1313 stal islám. Od poloviny 14. století začal chanát upadat v důsledku vnitřních sporů, vojenských porážek (zejména od Tamerlána) a hospodářských problémů. Postupně se rozpadl na menší nástupnické chanáty, jako byl Krymský chanát, Kazaňský chanát a Astrachaňský chanát. Definitivní konec nadvlády nad Moskevským knížectvím je symbolicky spojen s takzvaným „stáním na řece Ugře“ v roce 1480.

📜 Historie

🏛️ Vznik a založení (1225–1242)

Základy budoucí Zlaté hordy položil Čingischán, když po dobytí Střední Asie přidělil svému nejstaršímu synovi Džučimu nejzápadnější území své říše, zahrnující oblasti západní Sibiře a Kazachstánu. Džuči však zemřel dříve než jeho otec, a tak se dědicem tohoto území, známého jako Džučiho ulus (Džučiho úděl), stal jeho syn Bátú.

V letech 1236–1242 vedl Bátú masivní mongolskou invazi do Evropy. Během tohoto tažení si Mongolové podmanili Volžské Bulharsko, porazili a zdevastovali většinu knížectví Kyjevské Rusi (včetně dobytí měst jako Rjazaň, Vladimir a Kyjev) a porazili kumánské (kypčacké) kmeny. Následně vtrhli do střední Evropy, kde porazili polsko-německá vojska v bitvě u Lehnice (1241) a uherská vojska v bitvě na řece Slané (1241). Tažení bylo zastaveno až zprávou o smrti velkého chána Ögedeje v prosinci 1241, která přiměla Bátúa k návratu na východ, aby se zúčastnil volby nového vládce.

Bátú se nakonec usadil v Povolží a založil zde hlavní město Saraj-Batu (Starý Saraj) na dolním toku Volhy. Tím položil základy samostatného státního útvaru, který, ačkoliv byl formálně součástí Mongolské říše, fungoval de facto nezávisle.

👑 Zlatý věk (1242–1359)

Po svém založení se Zlatá horda rychle konsolidovala. Bátú a jeho nástupci si podmanili ruská knížectví, která byla nucena platit vysoký tribut (jasak) a žádat chána o potvrzení své vlády (jarlyk). Mongolská nadvláda, v ruské historiografii známá jako tatarské jho, trvala přibližně 240 let a hluboce ovlivnila ruské dějiny.

Významným panovníkem byl Bátúův bratr Berke Chán (vládl 1257–1266), který jako první mongolský vládce přijal islám. Za jeho vlády se Horda plně osamostatnila od centrální moci velkého chána v Karakorumu a vedla války s Ílchanátem o kontrolu nad Kavkazem.

Vrchol moci a prosperity zažila Zlatá horda za vlády Uzbeg Chána (1313–1341). Uzbeg zavedl islám jako státní náboženství, což vedlo k napětí s částí mongolské šlechty lpící na tradičním tengrismusu a buddhismusu. Přesto se mu podařilo centralizovat moc, potlačit opozici a stabilizovat říši. Jeho hlavní město, Saraj-Berke (Nový Saraj), se stalo jedním z největších a nejbohatších měst středověkého světa, centrem obchodu mezi Asií a Evropou. Horda kontrolovala klíčové úseky Hedvábné stezky a obchodovala s Janovany, Benátčany i egyptskými Mamlúky.

📉 Úpadek a rozpad (1359–1502)

Po smrti Uzbegova syna Džani Bega v roce 1357 se Horda propadla do období anarchie a vnitřních bojů známého jako „Velká smuta“ (1359–1381). Během dvaceti let se na trůně vystřídalo více než 25 chánů, zatímco skutečnou moc často drželi vlivní vojevůdci a emíři, jako byl Mamaj.

Této nestability využili poddaní. Litevský velkokníže Algirdas porazil vojska Hordy v bitvě u Modrých vod (1362) a připojil k Litvě velkou část dnešní Ukrajiny, včetně Kyjeva. Na východě se v roce 1380 pokusil vymanit z nadvlády Dmitrij Donský, kníže moskevský, který v čele spojených ruských vojsk porazil Mamajova vojska v bitvě na Kulikovském poli. Ačkoliv byla nadvláda Hordy brzy obnovena chánem Tochtamišem, který o dva roky později vyplenil Moskvu, bitva měla obrovský psychologický význam a ukázala, že Hordu je možné porazit.

Smrtelnou ránu Zlaté hordě zasadil turko-mongolský dobyvatel Tamerlán (Timur Lenk). V sérii ničivých tažení v letech 1391 a 1395–1396 porazil Tochtamiše, zničil hlavní města Saraj-Batu a Saraj-Berke a zpustošil hospodářské centrum Hordy v Povolží. Tím narušil obchodní cesty a zlomil její vojenskou i ekonomickou moc.

Po Tamerlánových úderech se Horda již nikdy plně nevzpamatovala a začala se rozpadat na menší nástupnické státy:

Zbytek původní Zlaté hordy, známý jako Velká horda, postupně ztrácel vliv. V roce 1480 se moskevský velkokníže Ivan III. Veliký odmítl podrobit chánovi Achmatovi, což vedlo k tzv. stání na řece Ugře. Obě armády stály proti sobě, ale k rozhodující bitvě nedošlo a chánova vojska se stáhla. Tato událost je tradičně považována za konec mongolsko-tatarské nadvlády nad Ruskem. Poslední zbytky Velké hordy byly zničeny v roce 1502 vojsky Krymského chanátu.

🏛️ Společnost a kultura

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo

Zlatá horda byla multietnickým státem. Vládnoucí vrstvu tvořili původně Mongolové, kteří však byli početně slabí a postupně se asimilovali s místním, převážně turkickým obyvatelstvem. Většinu populace tvořili Kypčaci (Kumáni), jejichž jazyk se stal linguou francou celé říše. Dalšími významnými etniky byli Volžští Bulhaři, Mordvinci, Čerkesové, Alani a v podrobených oblastech také východní Slované.

🕌 Náboženství

Původním náboženstvím Mongolů byl tengrismus a šamanismus. Vládci Zlaté hordy byli zpočátku nábožensky velmi tolerantní a na jejich dvoře působili nestoriánští křesťané, buddhisté i muslimové. Berke Chán byl prvním, kdo přijal islám, ale teprve za vlády Uzbeg Chána v roce 1313 se sunnitský islám stal oficiálním státním náboženstvím. Konverze k islámu dále prohloubila kulturní rozdíly mezi Hordou a jejími pravoslavnými ruskými vazaly.

💰 Hospodářství a obchod

Ekonomika Zlaté hordy stála na dvou pilířích: kočovném pastevectví a kontrole obchodu.

  • Pastevectví: Většina turko-mongolského obyvatelstva se věnovala chovu koní, ovcí a skotu ve stepích.
  • Tribut: Podrobené národy, zejména ruská knížectví, musely odvádět pravidelný tribut (jasak), a to jak v penězích, tak v naturáliích (kožešiny, med, vosk). Ruská knížata byla také zodpovědná za výběr daní pro chána.
  • Obchod: Horda kontrolovala důležité obchodní trasy spojující Evropu s Čínou a Střední Asií. Města jako Saraj-Berke nebo Azov (Tana) byla kvetoucími obchodními centry, kde měli své kolonie janovští a benátští kupci. Horda vyvážela otroky, kožešiny, kůži a obilí a dovážela luxusní zboží, látky a zbraně.
  • Řemesla: Ve městech se rozvíjela řemeslná výroba, zejména keramika, šperkařství a zpracování kovů.

⚔️ Armáda

Vojenská síla Zlaté hordy vycházela z tradiční mongolské taktiky. Základem armády byla lehká jízda tvořená vynikajícími lučištníky na koních. Byli mistry v manévrování, taktice předstíraného ústupu a obkličování nepřítele. Armáda byla organizována podle desítkového systému (desítky, stovky, tisíce, desetitisíce – tümen). S postupem času a usazením se začala armáda více spoléhat i na těžkou jízdu a pěchotu rekrutovanou z podmaněných národů.

🌍 Dědictví a vliv

Zlatá horda zanechala hlubokou a trvalou stopu v dějinách východní Evropy a Asie.

  • Vliv na Rusko: Období nadvlády Hordy mělo zásadní dopad na formování ruského státu.
   * **Centralizace moci:** Nutnost platit tribut a spolupracovat s chány vedla k posílení moci moskevských knížat, která se stala hlavními výběrčími daní pro Hordu. Moskva tak postupně získala dominantní postavení mezi ruskými knížectvími.
   * **Vojenská taktika:** Rusové převzali některé prvky mongolské vojenské organizace a taktiky.
   * **Administrativa:** Některé administrativní a daňové systémy (např. systém poštovních stanic jam) byly převzaty od Mongolů.
   * **Jazyk:** Do ruštiny proniklo mnoho slov turkického a mongolského původu (např. деньги – děngi (peníze), таможня – tamožňa (celnice)).

💡 Pro laiky

Představte si Zlatou hordu jako obrovské středověké impérium, které založili potomci slavného dobyvatele Čingischána. Bylo to něco jako "divoký západ" Mongolské říše.

  • Vládci a poddaní: Vládli zde chánové (králové) mongolského původu, ale většina obyvatel byli turkické kmeny, podobné dnešním Kazachům nebo Tatarům. Toto impérium si podmanilo ruská knížectví, která mu musela po staletí platit daně (tribut), podobně jako když menší gang platí výpalné silnějšímu.
  • Moc a bohatství: Zlatá horda zbohatla nejen z daní, ale také z kontroly obchodních cest mezi Evropou a Asií – představte si to jako vybírání mýtného na nejdůležitější dálnici tehdejšího světa. Jejich hlavní města byla obrovská a plná kupců z celého světa.
  • Proč "Zlatá"? Název "Zlatá horda" pravděpodobně pochází od nádherného zlatého stanu (jurty), který používal chán Bátú. "Horda" (z turkického orda) znamenalo původně tábor nebo sídlo vládce.
  • Konec impéria: Jako mnoho velkých říší, i Zlatá horda se nakonec rozpadla. Vnitřní hádky o moc ji oslabily a vnější nepřátelé, jako slavný dobyvatel Tamerlán, jí zasadili těžké rány. Nakonec se rozpadla na několik menších států a podrobená ruská knížectví, vedená Moskvou, se konečně osvobodila. Její odkaz ale žije dál v kultuře a národech, které z ní vzešly.


Šablona:Aktualizováno