Tudorovci

Rozbalit box

Obsah boxu

Tudorovci (anglicky House of Tudor) byli panovnický rod velšského původu, který vládl Anglickému království a jeho državám, včetně Irska, v letech 1485 až 1603. Jejich vláda začala nástupem krále Jindřicha VII. na trůn a skončila smrtí královny Alžběty I., která nezanechala žádného potomka. Období vlády Tudorovců je jedním z nejvýznamnějších v anglických dějinách, spojené s koncem středověku, nástupem renesance, anglickou reformací a vzestupem Anglie jako námořní velmoci.

Celkem vládlo pět tudorovských panovníků: Jindřich VII., Jindřich VIII., Eduard VI., Marie I. a Alžběta I.. Šestou panovnicí bývá někdy označována Jana Greyová, která vládla pouhých devět dní. Po smrti Alžběty I. přešla koruna na skotský rod Stuartovců.

📜 Původ a vzestup k moci

Rod Tudorovců odvozoval svůj původ od velšského šlechtice jménem Owain ap Maredudd ap Tudur, poangličtěně Owen Tudor. Owen byl dvořanem na dvoře anglického krále Jindřicha V. Po králově smrti se tajně oženil s jeho vdovou, královnou Kateřina z Valois. Tento sňatek byl skandální, ale jejich synové, Edmund a Jasper Tudor, byli legitimizováni a králem Jindřichem VI. (jejich nevlastním bratrem) povýšeni do šlechtického stavu.

Klíčovou postavou pro vzestup rodu byl Edmund Tudor. Jeho sňatkem s Markétou Beaufortovou, která byla pravnučkou Jana z Gentu, syna krále Eduarda III., získali Tudorovci velmi slabý, ale přesto existující nárok na anglický trůn z linie Lancasterů. Jejich jediný syn, Jindřich Tudor, se narodil po Edmundově smrti.

Během Války růží, občanské války mezi rody Lancasterů (červená růže) a Yorků (bílá růže), se Jindřich Tudor stal hlavním lancasterským uchazečem o trůn. Po letech v exilu ve Francii se v roce 1485 vylodil ve Walesu, shromáždil armádu a v bitvě u Bosworthu porazil a zabil yorského krále Richarda III.. Tímto vítězstvím ukončil Války růží a usedl na trůn jako Jindřich VII..

👑 Tudorovští panovníci

Vláda pěti (respektive šesti) tudorovských panovníků trvala 118 let a zásadně proměnila Anglii.

Jindřich VII. (1485–1509)

Jindřich VII. byl zakladatelem dynastie. Jeho hlavním cílem bylo upevnit svou moc, stabilizovat zemi po desetiletích občanské války a naplnit královskou pokladnu. Svůj nárok na trůn posílil sňatkem s Alžbětou z Yorku, dcerou yorského krále Eduarda IV.. Tímto aktem symbolicky spojil oba znepřátelené rody. Z tohoto spojení vznikl i nový erbovní symbol – Tudorská růže, kombinace červené lancasterské a bílé yorské růže.

Jindřich VII. byl prozíravý a šetrný panovník. Vyhýbal se nákladným válkám, podporoval obchod a zavedl efektivní daňový systém. Potlačil moc příliš vlivné šlechty, například pomocí speciálního soudu známého jako Hvězdná komora. Když v roce 1509 zemřel, zanechal svému synovi stabilní království a plnou pokladnici.

Jindřich VIII. (1509–1547)

Jindřich VIII. je bezpochyby nejznámějším tudorovským králem. Na rozdíl od svého otce byl v mládí charismatický, extravagantní a toužil po vojenské slávě. Jeho vláda je však nejvíce spojována s jeho šesti manželkami a anglickou reformací.

Jeho posedlost zplodit mužského dědice, který by zajistil pokračování dynastie, ho vedla ke snaze anulovat manželství s první ženou, Kateřinou Aragonskou. Když papež Klement VII. odmítl, Jindřich se rozhodl k radikálnímu kroku. V roce 1534 prosadil v parlamentu Zákon o svrchovanosti (Act of Supremacy), kterým se prohlásil za nejvyšší hlavu církve v Anglii. Tím se Anglie odtrhla od Říma a katolické církve. Následovalo rušení anglických klášterů, jejichž obrovský majetek připadl koruně.

Jeho šesti manželkami byly:

Kateřina Aragonská (rozvedena)
Anna Boleynová (popravena)
Jana Seymourová (zemřela po porodu)
Anna Klevská (anulováno)
Kateřina Howardová (popravena)
Kateřina Parrová (přežila ho)

Z těchto manželství vzešly tři děti, které se později staly panovníky: Marie, Alžběta I. a Eduard.

Eduard VI. (1547–1553)

Eduard VI., syn Jindřicha VIII. a Jany Seymourové, usedl na trůn jako devítiletý chlapec. Byl vychován jako přesvědčený protestant a během jeho vlády, kdy za něj vládli regenti (nejprve jeho strýc Edward Seymour, 1. vévoda ze Somersetu a později John Dudley, 1. vévoda z Northumberlandu), pokračovala a prohlubovala se protestantská reformace. Byla zavedena Kniha společných modliteb (Book of Common Prayer) a angličtina se stala liturgickým jazykem. Eduard však trpěl chatrným zdravím a zemřel v pouhých 15 letech na tuberkulózu.

Marie I. (1553–1558)

Po Eduardově smrti se na trůn dostala jeho nevlastní sestra Marie, dcera Kateřiny Aragonské. Byla zapřisáhlou katoličkou a jejím hlavním cílem bylo navrátit Anglii ke katolické víře. Zrušila protestantské reformy svého otce a bratra a zahájila tvrdé pronásledování protestantů. Za její vlády bylo upáleno téměř 300 lidí, což jí vyneslo přezdívku Krvavá Marie (Bloody Mary). Její nepopulární sňatek se španělským králem Filipem II. a ztráta poslední anglické pevnosti na kontinentu, Calais, dále snížily její oblibu. Zemřela bezdětná v roce 1558.

Alžběta I. (1558–1603)

Alžběta I., dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové, byla poslední a nejvýznamnější tudorovskou panovnicí. Její 44letá vláda je považována za zlatý věk anglických dějin, známý jako Alžbětinská éra. Byla mimořádně inteligentní a politicky nadanou panovnicí.

Provedla tzv. Alžbětinské náboženské uspořádání, které bylo kompromisem mezi katolicismem a radikálním protestantismem a položilo základy moderní Anglikánské církve. Podařilo se jí stabilizovat zemi a odrazit vnější hrozby, z nichž největší bylo poražení španělské Armady v roce 1588. Podporovala zámořské objevy (Francis Drake, Walter Raleigh) a kulturu (William Shakespeare, Christopher Marlowe).

Alžběta se nikdy nevdala a neměla děti, čímž si vysloužila přezdívku Panenská královna (The Virgin Queen). Její smrtí v roce 1603 dynastie Tudorovců vymřela. Nástupcem se stal její příbuzný, skotský král Jakub VI., který jako Jakub I. Anglický spojil anglickou a skotskou korunu a založil dynastii Stuartovců.

🏛️ Dědictví a odkaz

Vláda Tudorovců měla na Anglii trvalý dopad:

Centralizace moci: Tudorovci výrazně posílili moc koruny na úkor staré feudální šlechty a vytvořili základy moderního centralizovaného státu.
Anglická reformace: Odtržení od Říma a vytvoření národní církve zásadně ovlivnilo anglickou identitu, kulturu a politiku na staletí dopředu.
Vzestup námořní moci: Za Alžběty I. se zrodilo Královské námořnictvo a Anglie se vydala na cestu k tomu, aby se stala globální námořní a koloniální velmocí.
Kulturní rozkvět: Alžbětinská éra byla obdobím velkého rozkvětu literatury, divadla a hudby.
Národní identita: Tudorovci, zejména Alžběta I., se stali silnými symboly anglické národní hrdosti a nezávislosti.

🧐 Pro laiky

Kdo byli Tudorovci? Byl to královský rod, který vládl v Anglii zhruba v době, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku a kdy žil Leonardo da Vinci. Byli to velmi mocní a slavní králové a královny.
Proč jsou tak známí? Hlavně kvůli králi Jindřichu VIII., který měl šest manželek a dvě z nich nechal popravit. Také se rozešel s papežem a založil vlastní, anglikánskou církev. Další slavnou panovnicí byla jeho dcera Alžběta I., která porazila obrovskou španělskou flotilu (Armadu) a za její vlády žil William Shakespeare.
Co je to Tudorská růže? Před nástupem Tudorovců probíhala v Anglii dlouhá občanská válka mezi dvěma rody – Lancastery (měli v erbu červenou růži) a Yorky (měli bílou růži). První tudorovský král si vzal za ženu princeznu z nepřátelského rodu a spojil jejich erby do jedné, červenobílé růže. Tím symbolicky ukončil válku a sjednotil zemi.

Šablona:Aktualizováno