Nizozemská Východoindická společnost

Rozbalit box

Obsah boxu

Nizozemská Východoindická společnost (nizozemsky Vereenigde Oostindische Compagnie, zkráceně VOC) byla v letech 1602 až 1799 nizozemská privilegovaná obchodní společnost, která je považována za první nadnárodní korporaci na světě a první společnost, která vydala veřejně obchodovatelné akcie. Byla založena nizozemskými Generálními stavy s cílem monopolizovat obchod s Asií, především s kořením.

Společnost disponovala na svou dobu nevídanými pravomocemi, které jí propůjčil nizozemský stát. Mohla vést války, vyjednávat a uzavírat smlouvy se suverénními vládci, razit vlastní mince, budovat pevnosti a zakládat kolonie. Díky těmto právům se VOC stala klíčovým nástrojem nizozemského kolonialismu a na téměř dvě století dominantní ekonomickou a vojenskou silou v Asii. Její hlavní sídlo v Asii bylo v Batávii (dnešní Jakarta) na ostrově Jáva. Na vrcholu své moci v 17. století zaměstnávala desítky tisíc lidí a provozovala stovky lodí, čímž významně přispěla k období známému jako Nizozemský zlatý věk.

📜 Historie

📈 Vznik a zlatý věk

Na konci 16. století byl lukrativní obchod s kořením z Východní Indie (především z Molucckých ostrovů) pevně v rukou Portugalů, kteří kontrolovali námořní trasy kolem Afriky. Po spojení Portugalska se Španělskem v rámci Iberské unie v roce 1580 se však nizozemští obchodníci, kteří byli ve válce se Španělskem (Nizozemská revoluce), ocitli bez přístupu k tomuto zboží. To vedlo k sérii nizozemských expedic, které se snažily najít vlastní cestu do Asie.

Tyto rané plavby byly financovány menšími, vzájemně si konkurujícími společnostmi (tzv. voorcompagnieën). Ačkoliv byly některé úspěšné, jejich rivalita stlačovala zisky a oslabovala nizozemskou pozici vůči Portugalcům. Vlivný nizozemský státník Johan van Oldenbarnevelt proto prosadil jejich sjednocení. Dne 20. března 1602 udělily Generální stavy nově vzniklé Sjednocené východoindické společnosti (VOC) 21letý monopol na veškerý nizozemský obchod na východ od mysu Dobré naděje a na západ od Magalhãesova průlivu.

VOC rychle a agresivně expandovala. Vytlačovala Portugalce z jejich pevností a obchodních stanic. Klíčovou postavou této expanze byl Jan Pieterszoon Coen, generální guvernér, který v roce 1619 dobyl a zničil město Jayakarta a na jeho troskách založil Batávii, jež se stala administrativním a obchodním centrem nizozemské moci v Asii. Coen byl také zodpovědný za brutální ovládnutí ostrovů Banda v roce 1621, čímž si VOC zajistila světový monopol na muškátový oříšek a muškátový květ. Podobně si zajistila i monopol na hřebíček. Společnost prosperovala a vyplácela svým akcionářům obrovské dividendy, což přispělo k ekonomickému rozkvětu Nizozemska.

📉 Úpadek a zánik

Od poloviny 18. století začala moc a ziskovost VOC upadat. Příčiny byly komplexní. Rostla konkurence, především ze strany Britské Východoindické společnosti, která se stávala dominantní silou v Indii. Uvnitř společnosti se šířila korupce a osobní obohacování zaměstnanců na její úkor. Náklady na udržování rozsáhlé vojenské a administrativní mašinérie v Asii neustále rostly, zatímco zisky z obchodu s kořením klesaly kvůli změnám ve spotřebitelských preferencích v Evropě (nárůst poptávky po čaji, kávě a bavlně).

Smrtelnou ránu společnosti zasadila Čtvrtá anglo-nizozemská válka (1780–1784), během níž britské námořnictvo zničilo velkou část flotily VOC a obsadilo mnoho jejích obchodních stanic. Společnost se ocitla v obrovských dluzích. Po francouzské revoluci a invazi do Nizozemska v roce 1795 byla vytvořena Batávská republika, loutkový stát pod francouzským vlivem. Nová vláda se rozhodla monopol VOC dále neprodlužovat. K 31. prosinci 1799 byla Nizozemská Východoindická společnost formálně rozpuštěna. Její rozsáhlá území, majetek i astronomické dluhy převzal nizozemský stát, čímž byl položen základ pro kolonii Nizozemská východní Indie (dnešní Indonésie).

🏛️ Organizace a struktura

👨‍💼 Vedení

Nejvyšším orgánem společnosti bylo sedmnáctičlenné ředitelstvo známé jako Heeren XVII (Páni sedmnácti). Tito ředitelé byli delegováni šesti regionálními komorami (Kamers), které reprezentovaly hlavní přístavní města podílející se na financování:

Komora Amsterdam (8 zástupců)
Komora Zeeland (Middelburg) (4 zástupci)
Komora Delft (1 zástupce)
Komora Rotterdam (1 zástupce)
Komora Hoorn (1 zástupce)
Komora Enkhuizen (1 zástupce)

Sedmnácté křeslo rotovalo mezi menšími komorami, aby se zabránilo patové situaci při hlasování. V praxi měla díky svému kapitálovému podílu dominantní vliv Komora Amsterdam. Heeren XVII se scházeli několikrát ročně a určovali celkovou strategii společnosti, počet lodí k vyslání, objem zboží k nákupu a prodejní ceny v Evropě.

🌍 Působení v Asii

V Asii byla moc soustředěna v rukou generálního guvernéra (Gouverneur-generaal) sídlícího v Batávii. Spolu se svou poradní radou, Radou Indie (Raad van Indië), vládl nad rozsáhlým impériem obchodních stanic, pevností a teritorií. Hierarchie pod ním zahrnovala guvernéry, ředitele a velitele jednotlivých obchodních center, jako byl Cejlon, Kapské Město nebo Moluky.

💰 Financování a akcie

VOC byla první společností na světě, která získala kapitál prostřednictvím veřejné emise akcií. Kdokoliv, od bohatého obchodníka po služku, si mohl koupit podíl ve společnosti. To umožnilo shromáždit obrovský počáteční kapitál. Na rozdíl od předchozích podniků, které byly financovány na jednu plavbu, byl kapitál VOC permanentní, což umožňovalo dlouhodobé plánování a investice. Akcie se obchodovaly na nově vzniklé Amsterdamské burze, která se stala prvním moderním akciovým trhem.

🗺️ Teritoriální expanze a obchodní síť

VOC vybudovala rozsáhlou síť obchodních stanic (faktorství) a pevností po celé Asii.

Nizozemská východní Indie (Indonésie): Byla srdcem impéria VOC. Z Batávie na Jávě se řídily operace v celém regionu. Společnost ovládala klíčové ostrovy produkující koření, zejména Ostrovy Banda (muškátový oříšek) a Ambon (hřebíček).
Cejlon (Srí Lanka): V polovině 17. století VOC vytlačila Portugalce z Cejlonu a získala monopol na obchod s vysoce ceněnou cejlonskou skořicí.
Japonsko (Dedžima): Po vyhnání všech ostatních Evropanů v rámci politiky sakoku se Nizozemci stali jedinými Evropany, kterým bylo povoleno obchodovat s Japonskem. Jejich obchodní stanice byla omezena na umělý ostrov Dedžima v přístavu Nagasaki. Tento exkluzivní přístup jim přinášel značné zisky z obchodu s mědí a stříbrem.
Kapsko (Jižní Afrika): V roce 1652 založil Jan van Riebeeck na příkaz společnosti zásobovací stanici u mysu Dobré naděje. Původně měla sloužit k doplňování čerstvé vody a potravin pro lodě plující do Asie, ale postupně se rozrostla v Kapskou kolonii.
Formosa (Tchaj-wan): V letech 1624–1662 udržovala VOC kolonii na jihu ostrova Tchaj-wanu (tehdy Formosa) se sídlem v pevnosti Fort Zeelandia. Odtud obchodovala s Čínou a Japonskem, než byla vyhnána vojsky čínského vojevůdce Koxingy.
Indie a Persie: Společnost měla významné faktorie na pobřeží Indie (např. v Suratu, na pobřeží Koromandel) a v Persii, kde obchodovala především s textiliemi, hedvábím a opiem.

🚢 Lodě a mořeplavba

VOC byla největším soukromým vlastníkem lodí své doby. Její flotila čítala na vrcholu moci stovky plavidel. Standardním typem lodi pro dálkové plavby do Asie byl Spiegelretourschip, velká a robustní plachetnice, často označovaná jako East Indiaman. Tyto lodě byly dobře vyzbrojené, aby se mohly bránit pirátům i konkurenčním námořnictvům.

Plavba z Evropy do Batávie trvala osm až deset měsíců a byla plná nebezpečí, jako byly bouře, nemoci (zejména kurděje) a útoky. Společnost zřídila vlastní loděnice v Amsterdamu a dalších městech, kde stavěla a opravovala své lodě. Během své existence vyslala VOC do Asie téměř 5000 lodních výprav, což je více než všechny ostatní evropské východoindické společnosti dohromady.

🏛️ Dědictví a dopad

Dědictví Nizozemské Východoindické společnosti je komplexní a kontroverzní.

Ekonomický dopad: VOC přinesla Nizozemsku obrovské bohatství, které financovalo Nizozemský zlatý věk – období rozkvětu umění, vědy a obchodu. Její organizační struktura, emise akcií a fungování na burze položily základy moderního kapitalismu a korporátního práva.
Politický dopad: Společnost vytvořila základy rozsáhlé nizozemské koloniální říše v Asii, která přetrvala až do 20. století. Její metody však byly často brutální a zahrnovaly vojenskou agresi, vykořisťování místního obyvatelstva, nucené práce a masakry, jako byl ten na ostrovech Banda.
Kulturní dopad: Obchod s Asii přinesl do Evropy nové zboží, které změnilo evropské zvyky – například pití čaje nebo používání porcelánového nádobí. V Nizozemsku se dodnes objevuje termín VOC-mentaliteit (mentalita VOC), který odkazuje na podnikavého a odvážného obchodního ducha, ale je také kritizován pro ignorování temných stránek koloniální minulosti.

💡 Pro laiky

Co to bylo za společnost? Představte si obrovskou firmu jako je dnes Google nebo Amazon, ale s jednou velkou odlišností: měla vlastní armádu, námořnictvo a mohla si v cizích zemích dělat, co chtěla. Nizozemská vláda jí dala exkluzivní právo obchodovat s celou Asií. Nikdo jiný z Nizozemska tam nesměl.
S čím obchodovala? Hlavně s drahým kořením, jako byl muškátový oříšek nebo hřebíček. V té době bylo koření v Evropě cenné jako zlato, protože se používalo k dochucování a konzervování jídla. Později obchodovala i s čajem, látkami a porcelánem.
Proč byla tak důležitá? Byla to první firma na světě, která prodávala své "kousky" (dnes jim říkáme akcie) komukoliv, kdo si je chtěl koupit. Tím získala obrovské množství peněz na stavbu lodí a pevností. V podstatě vynalezla moderní akciový trh. Její obrovská moc a bohatství pomohly z malého Nizozemska udělat na čas světovou velmoc.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025