1676
Obsah boxu
1676 (MDCLXXVI) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. V 17. století se jednalo o rok plný vojenských konfliktů, významných vědeckých objevů a politických změn v Evropě i Severní Americe. Tento rok je klíčový zejména pro dánsko-švédské dějiny kvůli bitvě u Lundu, pro historii vědy díky prvnímu změření rychlosti světla a pro dějiny Spojených států kvůli konci Války krále Filipa.
🌍 Události
🇪🇺 Evropa
- 29. ledna – Fjodor III. Alexejevič se stal ruským carem po smrti svého otce Alexeje I. Michajloviče.
- 22. dubna – V bitvě u Augusty u pobřeží Sicílie byl smrtelně zraněn slavný nizozemský admirál Michiel de Ruyter v boji proti francouzské flotile. Zemřel o týden později v Syrakusách.
- 1. června – V bitvě u Ölandu porazilo spojené dánsko-nizozemské loďstvo švédskou flotilu. Švédská vlajková loď Kronan se potopila s téměř celou posádkou.
- 27. července – Francouzská vojska pod velením maršála de Rochefort dobyla německé město Dinant.
- 21. září – Benedetto Odescalchi byl zvolen papežem a přijal jméno Inocenc XI.. Nahradil tak Klementa X., který zemřel v červenci.
- 2. listopadu – V Osmanské říši byl popraven velkovezír Köprülüzade Fazıl Ahmed Paša a na jeho místo nastoupil jeho švagr Kara Mustafa.
- 4. prosince – V rámci Skånské války se odehrála bitva u Lundu, jedna z nejkrvavějších bitev v dějinách Skandinávie. Švédská armáda pod velením krále Karla XI. porazila dánské síly, čímž zvrátila průběh války ve prospěch Švédska.
- Začala rusko-turecká válka o kontrolu nad Ukrajinou.
- V Anglii byla založena Královská greenwichská observatoř a prvním královským astronomem byl jmenován John Flamsteed.
🌎 Amerika
- 10. února – Během Války krále Filipa indiánští bojovníci kmene Narragansett zaútočili na koloniální osadu Lancaster v kolonii Massachusettského zálivu.
- 12. srpna – Metacomet, náčelník kmene Wampanoag známý jako král Filip, byl zabit v Rhode Islandu. Jeho smrt znamenala faktický konec Války krále Filipa, jednoho z nejkrvavějších konfliktů mezi kolonisty a původními obyvateli v dějinách Severní Ameriky.
- 19. září – V Virginii vypuklo Baconovo povstání, ozbrojená rebelie osadníků vedená Nathanielem Baconem proti guvernérovi Williamu Berkeleymu. Povstalci vypálili hlavní město kolonie, Jamestown.
🌏 Asie
- V Číně za vlády císaře Kchang-si pokračovalo potlačování Povstání tří feudatářů.
- V Mughalské říši v Indii vládl císař Aurangzéb.
🔬 Věda a umění
- Antoni van Leeuwenhoek, nizozemský obchodník a vědec, poprvé pozoroval a popsal bakterie, které nazval animalcules (zvířátka). Svůj objev zaslal v dopise Královské společnosti v Londýně.
- Dánský astronom Ole Rømer provedl první kvantitativní odhad rychlosti světla. Na základě pozorování zákrytů Jupiterova měsíce Io dospěl k závěru, že světlo potřebuje určitý čas k překonání vzdálenosti mezi Jupiterem a Zemí. Jeho odhad byl přibližně 220 000 km/s.
- Anglický fyzik Robert Hooke formuloval Hookův zákon elasticity, který popisuje vztah mezi deformací materiálu a napětím, které ji způsobilo.
- V Paříži byla vydána kniha Le gouvernement de la famille od Jeana-Baptisty de La Salle, která se stala významným dílem v oblasti pedagogiky.
👶 Narození
- 26. srpna – Robert Walpole, první britský premiér († 1745)
- Alexander Selkirk, skotský námořník, jehož příběh inspiroval Daniela Defoa k napsání románu Robinson Crusoe († 1721)
- Élisabeth Jacquet de La Guerre, francouzská hudební skladatelka a cembalistka († 1729)
- Jacopo Riccati, italský matematik († 1754)
⚰️ Úmrtí
- 29. ledna – Alexej I. Michajlovič, ruský car (* 1629)
- 29. dubna – Michiel de Ruyter, nizozemský admirál (* 1607)
- 22. července – Klement X., papež (* 1590)
- 12. srpna – Metacomet (Král Filip), náčelník kmene Wampanoag (* cca 1638)
- 17. srpna – Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen, německý spisovatel, autor románu Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (* cca 1621)
- 26. října – Nathaniel Bacon, vůdce Baconova povstání ve Virginii (* 1647)
- Paul Gerhardt, německý luteránský teolog a autor duchovních písní (* 1607)
👑 Hlavy státu
- **Anglie, Skotsko a Irsko** – Karel II.
- **Francie** – Ludvík XIV.
- **Svatá říše římská** – Leopold I.
- **Španělsko** – Karel II.
- **Švédsko** – Karel XI.
- **Dánsko a Norsko** – Kristián V.
- **Osmanská říše** – Mehmed IV.
- **Polsko-litevská unie** – Jan III. Sobieski
- **Rusko** – Alexej I. Michajlovič (do 29. ledna), poté Fjodor III. Alexejevič
- **Papežský stát** – Klement X. (do 22. července), poté Inocenc XI.
🧑🏫 Pro laiky
V roce 1676 se podařil jeden z největších objevů v historii fyziky, a to bez moderních přístrojů. Dánský astronom Ole Rømer si všiml něčeho zvláštního, když pozoroval měsíc Io, který obíhá kolem planety Jupiter. Io se pravidelně schovává za Jupiter, což se nazývá zákryt. Rømer zjistil, že doba mezi těmito zákryty není vždy stejná.
Když byla Země na své dráze nejblíže k Jupiteru, zákryty nastávaly o něco dříve, než se předpokládalo. Naopak, když byla Země nejdále, zákryty měly zpoždění. Rømera napadlo, že jediným vysvětlením je, že světlo necestuje okamžitě, ale má určitou, i když obrovskou, rychlost. Zpoždění bylo způsobeno tím, že světlo muselo urazit delší vzdálenost od Jupitera k Zemi. Z tohoto pozorování jako první člověk v historii vypočítal, že rychlost světla je konečná, a odhadl její hodnotu. I když jeho výpočet nebyl úplně přesný, byl to revoluční krok, který změnil naše chápání vesmíru.