1515

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1515 (MDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal v pondělí. Jednalo se o klíčový rok v období vrcholné renesance a italských válek, který byl poznamenán významnými politickými změnami v Evropě, zejména nástupem Františka I. na francouzský trůn a jeho rozhodujícím vítězstvím v bitvě u Marignana.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

• 1. ledna – Po smrti Ludvíka XII. nastupuje na francouzský trůn jeho bratranec a zeť František I. Francouzský. Jeho vláda je považována za vrchol francouzské renesance.
• 25. ledna – František I. Francouzský je korunován v katedrále v Remeši.
• Březen – Švýcarská konfederace obnovuje spojenectví s císařem Maxmiliánem I. a obsazuje klíčové alpské průsmyky, aby zabránila francouzské invazi do Itálie.
• Červenec – Ve Vídni se koná tzv. První vídeňský kongres (nebo také Vídeňské dvojí zásnuby), kde se setkávají císař Maxmilián I. Habsburský, český a uherský král Vladislav Jagellonský a jeho bratr, polský král Zikmund I. Starý. Je zde dohodnuta dynastická smlouva o vzájemném následnictví mezi Habsburky a Jagellonci. Vnučka Maxmiliána, Marie Habsburská, je zasnoubena s Vladislavovým synem Ludvíkem, zatímco Maxmiliánův vnuk Ferdinand si má vzít Vladislavovu dceru Annu. Tato smlouva položila základ budoucí Habsburské monarchie.
• Srpen – František I. s armádou čítající přes 40 000 mužů překračuje Alpy novou, nečekanou cestou přes průsmyk Col de l'Argentière a vstupuje do Piemontu.
• 13.–14. září – Probíhá bitva u Marignana (dnešní Melegnano v Itálii). Francouzská armáda pod velením Františka I. drtivě poráží vojska Švýcarské konfederace, která byla považována za neporazitelnou pěchotu. Bitva ukončila švýcarskou expanzi a vedla k politice neutrality.
• 4. října – Francouzská vojska vstupují do Milána, čímž František I. Francouzský získává kontrolu nad Milánským vévodstvím.
• 29. listopadu – Je podepsána Fribourská smlouva (tzv. "Věčný mír") mezi Francií a Švýcarskou konfederací. Švýcarsko se zavázalo k neutralitě a poskytování žoldnéřů výhradně Francii, což ukončilo nepřátelství mezi oběma mocnostmi na staletí.
• V Německu vychází satirický spis Epistolæ Obscurorum Virorum (Listy tmářů), který zesměšňuje scholastické myšlení a podporuje humanistu Johannese Reuchlina v jeho sporu s dominikány.
• Anglický kardinál Thomas Wolsey je jmenován lordem kancléřem.

🌏 Asie

• Portugalci pod vedením Afonsa de Albuquerque dobývají strategický přístav Hormuz v Perském zálivu, čímž získávají kontrolu nad obchodem s Persií a Indií.
• Osmanská říše pod vládou sultána Selima I. upevňuje svou moc na východě po vítězství nad Safíovci v bitvě na Čaldiránské rovině v předchozím roce.

🌎 Amerika

• Španělský conquistador Diego Velázquez de Cuéllar zakládá na Kubě město Havana (původně na jižním pobřeží, později přesunuto).
• Španělé zakládají Cumaná na pobřeží dnešní Venezuely, jednu z prvních stálých evropských osad v pevninské Jižní Americe.

🔬 Věda a umění

• Albrecht Dürer vytváří svůj slavný dřevořez Dürerův nosorožec na základě písemného popisu a náčrtu indického nosorožce, který byl poslán darem portugalskému králi. Přestože zvíře nikdy neviděl, jeho zobrazení ovlivnilo evropské umění na staletí.
• V Itálii působí vrcholní renesanční umělci jako Leonardo da Vinci, Raffael Santi a Michelangelo Buonarroti. Raffael pracuje na výzdobě vatikánských komnat (Stanze di Raffaello).
• V Benátkách umírá slavný tiskař a humanista Aldus Manutius, zakladatel tiskárny Aldine Press, která se proslavila vydáváním řeckých a latinských klasiků v kapesním formátu.

👶 Narození

• 28. března – Terezie od Ježíše, španělská mystička, reformátorka karmelitánského řádu a světice († 1582)
• 22. července – Filip Neri, italský kněz, zakladatel kongregace oratoriánů a světec († 1595)
• 22. září – Anna Klevská, čtvrtá manželka anglického krále Jindřicha VIII. († 1557)
• Lucas Cranach mladší, německý renesanční malíř († 1586)
• Pjer Leskot, francouzský renesanční architekt, hlavní architekt Louvru († 1578)
• Valerius Cordus, německý lékař, botanik a farmakolog († 1544)

⚰️ Úmrtí

• 1. ledna – Ludvík XII., francouzský král (* 1462)
• 6. února – Aldus Manutius, italský humanista a tiskař (* asi 1449)
• 5. listopadu – Mariotto Albertinelli, florentský renesanční malíř (* 1474)
• 16. prosince – Afonso de Albuquerque, portugalský mořeplavec, dobyvatel a druhý guvernér Portugalské Indie (* 1453)
• Neacșu, autor nejstaršího dochovaného dokumentu psaného v rumunštině (* ?)

👑 Hlava státu

• České království – Vladislav Jagellonský
• Svatá říše římská – Maxmilián I. Habsburský
• Papežský stát – Lev X.
• Anglické království – Jindřich VIII. Tudor
• Francouzské království – Ludvík XII. / František I. Francouzský
• Polské království – Zikmund I. Starý
• Uherské království – Vladislav Jagellonský
• Španělská království – Jana I. Kastilská a Ferdinand II. Aragonský
• Osmanská říše – Selim I.
• Skotské království – Jakub V. Skotský

Pro laiky

Rok 1515 si lze představit jako dobu velkých změn a střetů. V Evropě to bylo jako na šachovnici, kde se hýbalo s králi a královstvími.

• Nástup nového krále ve Francii: Na začátku roku se ve Francii ujal vlády mladý a ambiciózní král František I. Francouzský. Byl to velký milovník umění (pozval do Francie i Leonarda da Vinciho), ale také chtěl ukázat svou vojenskou sílu.
• Velká bitva u Marignana: František I. se rozhodl získat zpět Milánské vévodství (bohatou oblast v dnešní severní Itálii). V cestě mu stáli švýcarští žoldnéři, kteří byli v té době považováni za nejlepší a nejdrsnější vojáky v Evropě. V obrovské a krvavé bitvě u Marignana je ale Francouzi, hlavně díky svému dělostřelectvu, porazili. Tato porážka byla pro Švýcary takový šok, že se od té doby rozhodli být neutrální a nevměšovat se do válek jiných zemí, což jim vydrželo dodnes.
• Svatba, která změnila mapu Evropy: Zatímco se bojovalo, ve Vídni se domlouvaly sňatky. Císař Maxmilián I. z rodu Habsburků dohodl, že si jeho vnoučata vezmou děti českého a uherského krále Vladislava Jagellonského. Tímto chytrým tahem si Habsburkové zajistili, že po smrti Jagellonců zdědí jejich trůny. To se o pár let později skutečně stalo a vznikla tak obrovská Habsburská monarchie, která vládla velké části střední Evropy po dalších 400 let.

Šablona:Aktualizováno