První Francouzská republika
Obsah boxu
Šablona:Infobox Historický stát První Francouzská republika (francouzsky Première République française) je označení pro období v dějinách Francie trvající od 21. září 1792 do 18. května 1804. Byla vyhlášena den po vítězství francouzské revoluční armády v bitvě u Valmy, kdy nově zvolený Národní konvent oficiálně sesadil krále Ludvíka XVI. a zrušil monarchii. Toto období je klíčovou fází Velké francouzské revoluce a je charakterizováno radikálními politickými, společenskými a kulturními změnami, stejně jako vleklými válkami s ostatními evropskými mocnostmi, známými jako Francouzské revoluční války. Existence První republiky skončila, když se Napoleon Bonaparte, tehdy První konzul, prohlásil císařem, čímž vzniklo První Francouzské císařství.
Republika se během své existence dělí na několik odlišných fází:
- Národní konvent (1792–1795), který zahrnoval období Jakobínského teroru.
- Direktorium (1795–1799), které představovalo pokus o umírněnější a stabilnější vládu.
- Konzulát (1799–1804), kdy moc postupně přebíral Napoleon Bonaparte.
📜 Historie
Historie První Francouzské republiky je dramatickým příběhem revolučního zápalu, vnitřních sporů, válek a postupného přechodu od radikální demokracie k autoritářské vládě.
👑 Konec monarchie a vyhlášení republiky
Po neúspěšném pokusu krále Ludvíka XVI. a jeho rodiny o útěk do Varennes v červnu 1791 se důvěra v monarchii dramaticky propadla. Válka s Rakouskem a Pruskem, vyhlášená v dubnu 1792, situaci dále zradikalizovala. Dne 10. srpna 1792 zaútočil dav na Tuilerijský palác, královské sídlo v Paříži, a královská rodina byla uvězněna v Templu.
Následovaly volby do nového zákonodárného sboru, Národního konventu, které probíhaly pod vlivem radikálních nálad a tzv. zářijových masakrů. Konvent se poprvé sešel 20. září 1792 a hned následující den, 21. září 1792, jednomyslně odhlasoval zrušení monarchie. Tím byla de facto založena První Francouzská republika. O den později bylo rozhodnuto, že všechny veřejné listiny budou datovány od "Roku I Francouzské republiky".
Gironde a Jakobínský teror
V Národním konventu brzy vypukl ostrý politický boj mezi dvěma hlavními frakcemi: umírněnějšími girondisty a radikálními jakobíny (také známými jako "Hora" – Montagnards), vedenými osobnostmi jako Maximilien Robespierre, Georges Danton a Jean-Paul Marat. Klíčovým sporem se stala otázka osudu sesazeného krále. Zatímco girondisté váhali, jakobíni prosadili soudní proces. Ludvík XVI. byl shledán vinným z velezrady a 21. ledna 1793 veřejně popraven gilotinou na Place de la Révolution (dnešní Place de la Concorde).
Poprava krále šokovala Evropu a vedla k vytvoření první protifrancouzské koalice. Vnitřní situaci zkomplikovalo povstání ve Vendée a ekonomická krize. V této napjaté atmosféře jakobíni v červnu 1793 svrhli girondisty a chopili se moci. Zřídili Výbor pro veřejné blaho, který se stal de facto vládou Francie. Tím začalo období známé jako Hrůzovláda (la Terreur). Během něj byly popraveny tisíce lidí považovaných za "nepřátele revoluce". Teror dosáhl vrcholu na jaře 1794, kdy byli popraveni i někteří z původních revolucionářů, včetně Dantona.
🏛️ Thermidorský převrat a Direktorium
Brutalita a paranoia teroru se nakonec obrátila proti jeho strůjcům. Strach z Robespierrovy rostoucí moci vedl ke spiknutí v Konventu. Dne 27. července 1794 (9. thermidoru roku II podle revolučního kalendáře) byl Maximilien Robespierre a jeho nejbližší spolupracovníci zatčeni a následující den popraveni. Tento thermidorský převrat znamenal konec jakobínské diktatury.
Následovalo období tzv. thermidorské reakce, kdy byli jakobíni pronásledováni a moc převzala umírněnější buržoazie. V roce 1795 byla přijata nová ústava (Ústava z roku III), která zavedla nový vládní systém – Direktorium. Výkonnou moc drželo pět direktorů, zatímco zákonodárná moc byla rozdělena mezi dvě komory: Rada pěti set a Rada starších. Cílem bylo zabránit koncentraci moci v rukou jedince nebo jedné skupiny. Období Direktoria bylo politicky nestabilní, poznamenané korupcí, hospodářskými problémy a pokusy o převrat zleva (např. Babeufovo spiknutí rovných) i zprava (royalisté).
⚔️ Vzestup Napoleona a konzulát
Zatímco vnitřní politika byla chaotická, francouzská armáda slavila v zahraničí velké úspěchy. Hvězdou se stal mladý a ambiciózní generál Napoleon Bonaparte, který si získal slávu svým tažením v Itálii a expedicí do Egypta. Když se v roce 1799 vrátil do Francie, našel vládu Direktoria v troskách a zdiskreditovanou.
Spolu s několika politiky, včetně direktora Sieyèse, provedl Napoleon 9. listopadu 1799 (18. brumairu roku VIII) státní převrat. Direktorium bylo svrženo a nahrazeno novým systémem – Konzulátem. Podle nové ústavy (Ústava z roku VIII) byla výkonná moc svěřena třem konzulům, ale Napoleon jako První konzul měl prakticky neomezenou moc. Tímto aktem byla republika fakticky ukončena, ačkoliv formálně existovala dál. Napoleon postupně centralizoval moc, v roce 1802 se stal doživotním konzulem a nakonec se 18. května 1804 prohlásil císařem Francouzů jako Napoleon I.. Tím První Francouzská republika zanikla a byla nahrazena Prvním Francouzským císařstvím.
🏛️ Politický systém a ústavy
První republika byla experimentálním obdobím, během kterého se vystřídalo několik ústav a forem vlády.
- Národní konvent (1792–1795): Jednokomorový parlament, který držel výkonnou i zákonodárnou moc. Jeho moc byla delegována na výbory, z nichž nejmocnější byl Výbor pro veřejné blaho.
- Ústava z roku I (1793): Velmi demokratická a radikální ústava vypracovaná jakobíny. Zaručovala všeobecné volební právo pro muže, právo na práci a vzdělání. Kvůli válečnému stavu však nikdy nevstoupila v platnost.
- Direktorium (1795–1799): Vláda založená na Ústavě z roku III. Měla dvoukomorový parlament (Rada pěti set a Rada starších) a pětičlennou výkonnou radu (Direktorium). Volební právo bylo omezeno majetkovým cenzem.
- Konzulát (1799–1804): Autoritářský režim pod fasádou republiky. Moc byla soustředěna v rukou Prvního konzula, Napoleona Bonaparta. Zákonodárné orgány (Senát, Tribunát, Zákonodárný sbor) měly jen omezené pravomoci.
🌍 Společnost a kultura
Revoluce se pokusila přetvořit nejen stát, ale i celou společnost a její hodnoty.
- Dekristianizace a nové kulty: Revolucionáři se snažili omezit vliv katolické církve. Kostely byly zavírány, kněží pronásledováni. Byly zavedeny nové, deistické a ateistické kulty, jako byl Kult Rozumu a později Robespierrův Kult Nejvyšší bytosti, které měly nahradit křesťanství.
- Francouzský revoluční kalendář: V roce 1793 byl zaveden nový kalendář, který začínal dnem vyhlášení republiky (22. září 1792). Rok měl 12 měsíců po 30 dnech, každý měsíc se dělil na tři desetidenní "dekády". Názvy měsíců byly odvozeny od přírodních jevů (např. Brumaire – měsíc mlh, Thermidor – měsíc horka). Kalendář byl zrušen Napoleonem v roce 1806.
- Symboly republiky: V tomto období vznikly klíčové symboly moderní
Francie:
* Trikolóra: Modro-bílo-červená vlajka, kombinující barvy Paříže (modrá a červená) s bílou barvou monarchie. * Marianne: Alegorická postava ženy symbolizující svobodu a republiku. * Heslo: Liberté, égalité, fraternité (Svoboda, rovnost, bratrství). * Hymna: Píseň La Marseillaise, původně pochod Rýnské armády, se stala národní hymnou.
💰 Hospodářství a reformy
Republika se potýkala s vážnými ekonomickými problémy, včetně vysoké inflace způsobené masivním tištěním papírových peněz, tzv. asignátů. Jakobínská vláda se pokusila situaci řešit zavedením maximálních cen (loi du maximum général), což ale vedlo k černému trhu a nedostatku zboží.
Navzdory chaosu přinesla republika i trvalé reformy. Nejvýznamnější bylo zavedení metrické soustavy (metr, kilogram, litr), která sjednotila do té doby chaotický systém měr a vah a později se rozšířila do celého světa. Napoleonův konzulát pak položil základy moderního francouzského právního systému (Code civil) a stabilizoval měnu zavedením francouzského franku.
⚔️ Války a zahraniční politika
První republika byla téměř po celou dobu své existence ve válce s koalicemi evropských monarchií. Revoluční armáda, zpočátku neorganizovaná, se postupně proměnila v efektivní bojovou sílu díky zavedení všeobecné branné povinnosti (levée en masse) a novým taktikám. Francie nejenže ubránila své území, ale přešla do ofenzívy a anektovala území jako Belgie, Porýní a části Itálie. Vytvořila také síť tzv. "sesterských republik" (např. Batávská republika v Nizozemsku, Helvétská republika ve Švýcarsku), které byly politicky závislé na Paříži. Tyto války šířily myšlenky revoluce po Evropě, ale zároveň položily základy pro budoucí Napoleonské války.
💡 Pro laiky
První Francouzská republika může znít jako složitý historický pojem, ale její základní myšlenky jsou srozumitelné.
- Co je to republika? Představte si, že místo krále nebo královny, kteří svou moc dědí, si lidé volí své zástupce, aby vládli. Přesně to se stalo v Francii v roce 1792. Po staletích vlády králů se Francouzi rozhodli, že si chtějí vládnout sami.
- Proč svrhli krále? Král Ludvík XVI. byl vnímán jako slabý vládce, který stranil šlechtě a nerozuměl problémům obyčejných lidí. Když se pokusil utéct ze země a spojit se s nepřáteli Francie, ztratil veškerou důvěru. Lidé ho začali považovat za zrádce.
- Co znamená "Svoboda, rovnost, bratrství"? Toto slavné heslo shrnuje hlavní cíle revoluce. Svoboda znamenala konec absolutní moci krále a svobodu slova a vyznání. Rovnost znamenala zrušení privilegií šlechty a duchovenstva – všichni občané si měli být rovni před zákonem. Bratrství vyjadřovalo myšlenku, že všichni Francouzi jsou součástí jednoho národa a měli by si navzájem pomáhat.
- Proč to bylo tak krvavé? Revoluce byla velmi bouřlivá. Různé skupiny měly odlišné představy o tom, jak by měla nová Francie vypadat, a bojovaly mezi sebou o moc. Navíc se Francie musela bránit útokům okolních království, která se bála, že se revoluční myšlenky rozšíří i k nim. Tento strach a vnitřní boje vedly k období velkého násilí, známému jako "teror".