1685
Obsah boxu
Šablona:Infobox rok 1685 (MDCLXXXV) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. V juliánském kalendáři, který byl o deset dní opožděn, začal ve čtvrtek.
Tento rok je v evropských dějinách významný především dvěma událostmi: ve Francii král Ludvík XIV. zrušil Edikt nantský, čímž ukončil náboženskou toleranci vůči hugenotům, a v Anglii po smrti Karla II. nastoupil na trůn jeho katolický bratr Jakub II., což vedlo k neúspěšnému Monmouthovu povstání. Rok 1685 je také mimořádně významný pro dějiny hudby, neboť se v něm narodili tři z největších skladatelů barokní éry: Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel a Domenico Scarlatti.
🌍 Události
🇪🇺 Evropa
- 6. února – V Anglii umírá král Karel II. Stuart. Na trůn nastupuje jeho bratr, vévoda z Yorku, jako Jakub II. (v Skotsku jako Jakub VII.). Jeho katolická víra vyvolává okamžité napětí v protestantské zemi.
- 11. června – V jihozápadní Anglii se vylodil James Scott, vévoda z Monmouthu, nemanželský syn Karla II., a zahájil tzv. Monmouthovo povstání s cílem svrhnout Jakuba II. z trůnu.
- 6. července – V bitvě u Sedgemooru je Monmouthova povstalecká armáda, složená převážně z farmářů a řemeslníků, drtivě poražena královským vojskem. Byla to poslední velká bitva svedená na anglické půdě.
- 15. července – Vévoda z Monmouthu je na Tower Hill v Londýně popraven.
- Srpen–září – V Anglii probíhají tzv. „Krvavé soudy“ (Bloody Assizes) pod vedením soudce George Jeffreyse. Stovky povstalců jsou odsouzeny k smrti a více než 800 jich je deportováno do Západní Indie jako otroci.
- 18. října – Francouzský král Ludvík XIV. vydává Edikt z Fontainebleau, kterým ruší Edikt nantský z roku 1598. Protestantství (kalvinismus) je ve Francii postaveno mimo zákon. Dochází k masivnímu exodu hugenotů (odhadem 200 000 až 400 000) do protestantských zemí jako Anglie, Nizozemsko, Švýcarsko a Braniborsko, což pro Francii znamená významnou hospodářskou a intelektuální ztrátu.
- 29. října – V reakci na zrušení Ediktu nantského vydává braniborský kurfiřt Fridrich Vilém I. Postupimský edikt. V něm zve francouzské hugenoty, aby se usadili v jeho zemích, a zaručuje jim náboženskou svobodu a finanční podporu. Tento krok výrazně přispěl k hospodářskému a kulturnímu rozvoji Braniborska-Pruska.
- 19. srpna – Během Velké turecké války dobývá císařská armáda pod velením Karla V. Lotrinského po obléhání osmanskou pevnost Nové Zámky na území dnešního Slovenska.
🌎 Amerika
- Únor – Francouzský objevitel René Robert Cavelier de La Salle se při hledání ústí řeky Mississippi omylem vylodil v zálivu Matagorda v dnešním Texasu. Založil zde osadu Fort St. Louis, čímž položil základ francouzského nároku na toto území.
🌏 Asie
- V Siamu (dnešní Thajsko) přijímá král Narai francouzské diplomatické poselstvo vedené Chevalierem de Chaumont. Cílem mise je posílit francouzský vliv a pokusit se konvertovat krále ke křesťanství.
🔬 Věda a umění
- Rok 1685 je v dějinách klasické hudby považován za zázračný, neboť se narodili tři nejvýznamnější skladatelé vrcholného baroka: Johann Sebastian Bach, Georg Friedrich Händel a Domenico Scarlatti.
- Anglický matematik John Wallis publikuje dílo A Treatise of Algebra, které obsahuje významné příspěvky k algebře a infinitezimálnímu počtu.
👶 Narození
- 23. února – Georg Friedrich Händel, německo-britský hudební skladatel († 14. dubna 1759)
- 12. března – George Berkeley, irský filosof a biskup († 14. ledna 1753)
- 31. března – Johann Sebastian Bach, německý hudební skladatel a varhaník († 28. července 1750)
- 30. června – John Gay, anglický básník a dramatik, autor Žebrácké opery († 4. prosince 1732)
- 26. října – Domenico Scarlatti, italský hudební skladatel a cembalista († 23. července 1757)
- 9. prosince – Jan V. Portugalský, portugalský král († 31. července 1750)
⚰️ Úmrtí
- 6. února – Karel II. Stuart, král anglický, skotský a irský (* 29. května 1630)
- 22. března – Go-Sai, japonský císař (* 1. ledna 1638)
- 15. července – James Scott, 1. vévoda z Monmouthu, anglický šlechtic a uchazeč o trůn (popraven) (* 9. dubna 1649)
- 28. července – Henry Bennet, 1. hrabě z Arlingtonu, anglický státník (* 1618)
- 22. října – Michel Le Tellier, francouzský státník a kancléř (* 19. dubna 1603)
- 12. prosince – John Pell, anglický matematik (* 1. března 1611)
💡 Pro laiky
Zrušení Ediktu nantského
Představte si, že ve vaší zemi platí zákon, který menšině (například lidem s jiným náboženským přesvědčením) zaručuje svobodu a ochranu. To byl ve Francii Edikt nantský, který od roku 1598 chránil protestanty (hugenoty) v převážně katolické zemi. V roce 1685 se však král Ludvík XIV., známý jako "Král Slunce", rozhodl, že chce mít v zemi jen jednu víru – katolickou. Vydal proto Edikt z Fontainebleau, kterým ten starý ochranný zákon zrušil. Pro hugenoty to byla katastrofa. Jejich kostely byly zničeny, školy zavřeny a bylo jim zakázáno praktikovat svou víru. Mnozí byli nuceni přestoupit na katolicismus, ale statisíce jich raději uprchly ze země. Byli to často velmi schopní řemeslníci, obchodníci a intelektuálové. Jejich odchod Francii ekonomicky poškodil, zatímco země, které je přijaly (jako Prusko nebo Anglie), z jejich znalostí a pracovitosti naopak velmi profitovaly.
Monmouthovo povstání a Krvavé soudy
Když v Anglii zemřel oblíbený, i když poněkud prostopášný král Karel II., na trůn nastoupil jeho bratr Jakub. Problém byl v tom, že Jakub byl katolík, zatímco většina Angličanů byli protestanti. Mnozí se báli, že se pokusí zemi znovu přivést pod vliv papeže. Tuto nespokojenost se rozhodl využít Karlův nemanželský syn, vévoda z Monmouthu. Vylodil se v Anglii a prohlásil se za krále. Podařilo se mu shromáždit armádu, ale ta byla složená hlavně z obyčejných lidí bez vojenského výcviku. V rozhodující bitvě u Sedgemooru byla jeho armáda snadno poražena. Monmouth byl chycen a popraven. Co následovalo, byla krutá pomsta. Král Jakub vyslal soudce George Jeffreyse, aby potrestal všechny, kdo se povstání zúčastnili. Tyto soudy vešly do dějin jako "Krvavé soudy", protože Jeffreys odsoudil stovky lidí k oběšení a další stovky poslal jako otroky na plantáže v Karibiku. Tato brutalita měla zastrašit všechny odpůrce, ale ve skutečnosti jen zvýšila nenávist vůči králi Jakubovi a připravila půdu pro jeho svržení o tři roky později během Slavné revoluce.