Zikkurat
Obsah boxu
Zikkurat (nebo také ziqqurat, z akkadského ziqqurratu, odvozeno od slovesa zaqāru – "stavět na vyvýšeném místě") je masivní stupňovitá stavba ve tvaru terasovité pyramidy, která byla typickým prvkem náboženské architektury starověké Mezopotámie. Tyto monumentální věže stavěli Sumerové, Akkadové, Asyřané a Babylóňané přibližně od konce 3. tisíciletí př. n. l. až do 6. století př. n. l. Na vrcholu zikkuratu stála svatyně zasvěcená hlavnímu božstvu daného města. Zikkuraty nebyly místem veřejných bohoslužeb, ale byly považovány za příbytek bohů a přístup do nich měli pouze kněží.
Nejznámějším příkladem je Velký zikkurat v Uru a legendární zikkurat Etemenanki v Babylonu, který je často spojován s biblickým příběhem o Babylonské věži.
📜 Historie a vývoj
Vývoj zikkuratů lze vysledovat až k jednoduchým vyvýšeným platformám, na kterých se stavěly chrámy již v ubajdském období (cca 5000–4000 př. n. l.). Cílem bylo vyzdvihnout chrám nad úroveň okolního terénu, a to jak z praktických důvodů (ochrana před záplavami), tak z důvodů symbolických (přiblížení se k nebesům). Příkladem takového proto-zikkuratu je Bílý chrám v Uruku z konce 4. tisíciletí př. n. l., který stál na 12 metrů vysoké plošině.
🏛️ Sumerské období a Třetí dynastie z Uru
První skutečné, stupňovité zikkuraty se začaly objevovat během vlády Třetí dynastie z Uru (cca 2112–2004 př. n. l.). Zakladatel této dynastie, král Ur-Nammu, inicioval rozsáhlý stavební program, jehož součástí byla výstavba zikkuratů v městech Ur, Eridu, Uruk a Nippur. Cílem bylo demonstrovat královskou moc, zbožnost a centralizovanou vládu nad sjednocenou Sumerskou říší. Velký zikkurat v Uru, zasvěcený měsíčnímu bohu Nannovi, je nejlépe dochovaným příkladem z tohoto období.
Babylonie a Asýrie
Tradice stavby zikkuratů pokračovala i v pozdějších obdobích pod nadvládou Babylonie a Asýrie. Vládci těchto říší často renovovali staré sumerské zikkuraty nebo stavěli nové, ještě velkolepější. Nejznámějším zikkuratem z tohoto období je Etemenanki v Babylonu, což v sumerštině znamená "Chrám základů nebe a země". Byl zasvěcen hlavnímu babylonskému bohu Mardukovi. Po mnoha přestavbách dosáhl za vlády novobabylonských králů Nabopolassara a Nebukadnesara II. výšky údajně až 91 metrů. Právě tato stavba se s největší pravděpodobností stala předlohou pro biblický příběh o Babylonské věži.
📉 Úpadek
S pádem Novobabylonské říše v roce 539 př. n. l. a nástupem Perské říše začala tradice stavby zikkuratů upadat. Noví vládci již neměli zájem na udržování nákladných mezopotámských kultů. Zikkuraty, postavené převážně z nepálených cihel, začaly podléhat erozi a postupně se rozpadaly. Dnes z většiny z nich zbyly jen hliněné pahorky.
🏛️ Architektura a konstrukce
Zikkuraty byly monumentální stavby s pevnou strukturou a promyšleným designem, který odrážel kosmologické představy tehdejších lidí.
🧱 Materiály
Jádro zikkuratu bylo postaveno z milionů nepálených hliněných cihel (tzv. vepřovic), které byly levným a snadno dostupným materiálem v oblasti Úrodného půlměsíce. Vnější plášť, který musel odolávat povětrnostním vlivům, byl tvořen kvalitnějšími, v pecích pálenými cihlami. Jako malta a hydroizolační vrstva mezi vrstvami cihel se používal přírodní asfalt neboli bitumen.
🏗️ Struktura a design
Základna zikkuratu byla obvykle čtvercová nebo obdélníková. Stavba se skládala z několika stupňovitě se zmenšujících teras, jejichž počet se pohyboval od dvou do sedmi. Každá terasa mohla mít jinou barvu, což pravděpodobně mělo symbolický význam spojený s planetami nebo různými sférami kosmu.
Na vrchol vedla soustava schodišť. Obvykle se jednalo o tři monumentální schodiště – jedno kolmé k čelní stěně a dvě souběžná se stěnou, která se spojovala na úrovni první terasy. Odtud pokračovalo menší schodiště na další úrovně.
Na samém vrcholu stála malá svatyně, která byla považována za skutečný příbytek boha na zemi. Byla často obložena modře glazovanými cihlami, symbolizujícími nebesa. Uvnitř se nacházela lůžka a stůl, připravené pro božského návštěvníka.
🧭 Orientace
Rohy zikkuratu byly téměř vždy orientovány na čtyři světové strany (sever, jih, východ, západ). Tato precizní astronomická orientace podtrhovala kosmologický význam stavby jako centra světa.
⚙️ Účel a symbolika
Primární funkcí zikkuratu byl náboženský účel. Nebyl to hrob jako egyptské pyramidy, ani místo pro shromažďování věřících jako moderní kostely.
- Spojení nebe a země: Zikkurat byl vnímán jako symbolické spojení mezi pozemským světem lidí a nebeským světem bohů. Představoval uměle vytvořenou horu, která měla bohům usnadnit sestup na zem a kněžím umožnit se k nim přiblížit.
- Příbytek boha: Svatyně na vrcholu byla považována za dočasné pozemské sídlo patrona města. Kněží zde vykonávali tajné rituály, přinášeli oběti a starali se o sochu božstva.
- Axis Mundi: Zikkurat symbolizoval "osu světa" (latinsky Axis mundi), kosmický pilíř, který spojuje podsvětí, zemi a nebesa a udržuje tak vesmírný řád.
- Astronomická observatoř: Někteří badatelé se domnívají, že zikkuraty mohly sloužit i jako observatoře pro sledování hvězd, což bylo klíčové pro sestavování kalendáře a určování času pro náboženské svátky.
- Symbol moci: Monumentalita stavby byla také demonstrací moci a bohatství krále a města.
🌍 Nejvýznamnější zikkuraty
Archeologové objevili pozůstatky přibližně 32 zikkuratů na území dnešního Iráku a Íránu.
- Velký zikkurat v Uru: Nachází se poblíž města Násiríja v Iráku. Je nejlépe dochovaným zikkuratem. Postavil ho král Ur-Nammu kolem roku 2100 př. n. l. Jeho základna měří 64 × 45 metrů a původně měl tři terasy. Spodní část byla ve 20. století částečně zrekonstruována.
- Etemenanki (Babylon): Zikkurat boha Marduka v Babylonu. Byl pravděpodobně nejvyšší a největší ze všech, se čtvercovou základnou o délce strany 91 metrů a stejnou výškou. Dnes z něj zbyly jen základy, protože jeho cihly byly v průběhu staletí rozebrány na stavební materiál.
- Čogha Zanbíl: Nachází se v provincii Chúzistán v dnešním Íránu a je jedním z nejlépe zachovaných zikkuratů mimo Mezopotámii. Byl postaven ve 13. století př. n. l. Elamity. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
- Zikkurat v Aqar Quf (Dur-Kurigalzu): Nachází se západně od Bagdádu. Postavili ho Kassité ve 14. století př. n. l. Jeho jádro se dochovalo do výšky 52 metrů.
🤔 Pro laiky: Zikkurat zjednodušeně
Představte si obrovský, stupňovitý dort postavený z milionů hliněných cihel. To je v podstatě zikkurat. Nebyla to pyramida s hrobkou krále uvnitř, jako ty slavné v Egyptě. Místo toho to byla uměle vytvořená hora s malým chrámem úplně nahoře.
Lidé ve starověké Mezopotámie věřili, že jejich bohové sídlí na nebi. Zikkurat pro ně byl jakýsi "výtah" nebo "schodiště do nebe". Věřili, že po něm bohové mohou sestoupit na zem, aby navštívili svůj chrám na vrcholu. Zároveň to bylo místo, kam mohli nejvyšší kněží vystoupat, aby byli bohům co nejblíže a mohli s nimi komunikovat. Běžní lidé nahoru nesměli. Protože se stavěly hlavně z cihel sušených na slunci, většina z nich se za tisíce let rozpadla a dnes vypadají jako velké hliněné kopce.