Přeskočit na obsah

CITES

Z Infopedia
Verze z 21. 12. 2025, 11:19, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox mezinárodní organizace

Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, všeobecně známá pod zkratkou CITES (z anglického Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora), je mezinárodní smlouva mezi vládami. Jejím cílem je zajistit, aby mezinárodní obchod s exempláři volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin neohrožoval jejich přežití v přírodě. Úmluva byla podepsána ve Washingtonu, D.C. v roce 1973 a proto je někdy označována jako Washingtonská úmluva.

CITES poskytuje různou míru ochrany pro více než 38 000 druhů živočichů a rostlin. Tyto druhy jsou zařazeny do tří příloh podle stupně ohrožení, kterému čelí v důsledku mezinárodního obchodu. Úmluva reguluje obchod s živými zvířaty a rostlinami, ale také s jejich částmi a výrobky z nich, jako jsou například slonovina, kůže, kosti, kaviár nebo sušené byliny.

📜 Historie

Myšlenka na regulaci mezinárodního obchodu s volně žijícími druhy vznikla v 60. letech 20. století jako reakce na rostoucí obavy vědecké komunity a veřejnosti z drancování přírodních populací. Mnoho druhů, jako například velryby, tygři nebo nosorožci, se ocitlo na pokraji vyhynutí kvůli nadměrnému lovu pro komerční účely.

V roce 1963 přijali členové Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) rezoluci, která vyzývala k vytvoření mezinárodní úmluvy regulující obchod s ohroženými druhy. Po deseti letech vyjednávání se zástupci 80 zemí sešli ve Washingtonu, D.C. a 3. března 1973 úmluvu podepsali. V platnost vstoupila 1. července 1975, poté co ji ratifikovalo prvních deset signatářských států.

Sekretariát CITES byl zřízen v Švýcarsku a je spravován Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Jeho sídlem je Ženeva.

Bývalé Československo přistoupilo k úmluvě v roce 1992. Česká republika je smluvní stranou od svého vzniku 1. ledna 1993.

⚙️ Jak CITES funguje

CITES funguje na principu povolovacího systému. Každá smluvní strana musí určit jeden nebo více výkonných orgánů (Management Authority), které jsou zodpovědné za vydávání povolení, a jeden nebo více vědeckých orgánů (Scientific Authority), které posuzují, zda obchod s daným druhem neohrozí jeho přežití.

Klíčovým nástrojem úmluvy jsou tři přílohy, do kterých jsou zařazeny chráněné druhy.

🏛️ Příloha I

Zahrnuje druhy, které jsou přímo ohroženy vyhynutím. Mezinárodní obchod s exempláři těchto druhů je zakázán, s výjimkou mimořádných okolností, jako je vědecký výzkum. Pro takový obchod je nutné získat jak povolení k vývozu, tak povolení k dovozu. Komerční obchod je prakticky vyloučen.

🏛️ Příloha II

Obsahuje druhy, které sice nejsou bezprostředně ohroženy vyhynutím, ale mohly by se jimi stát, pokud by obchod s nimi nebyl přísně regulován. Zahrnuje také druhy, které je nutné regulovat, aby byl umožněn efektivní dohled nad obchodem s jinými ohroženými druhy (tzv. podobné druhy, které lze snadno zaměnit). Obchod s těmito druhy je povolen, ale vyžaduje povolení k vývozu nebo certifikát o zpětném vývozu.

🏛️ Příloha III

Zahrnuje druhy, které jsou chráněny v alespoň jedné zemi, která požádala ostatní smluvní strany CITES o pomoc při kontrole obchodu s nimi. Obchod s exempláři těchto druhů vyžaduje povolení k vývozu (pokud pochází ze země, která druh zařadila do přílohy) nebo certifikát o původu (pokud pochází z jiné země).

🏛️ Struktura a orgány

Hlavním rozhodovacím orgánem úmluvy je Konference smluvních stran (Conference of the Parties, CoP), která se schází přibližně jednou za tři roky. Na těchto setkáních strany hodnotí implementaci úmluvy, projednávají změny v seznamu chráněných druhů (přeřazování mezi přílohami) a přijímají rezoluce a rozhodnutí pro další období.

Mezi zasedáními CoP řídí úmluvu Stálý výbor (Standing Committee), který dohlíží na rozpočet a práci sekretariátu a výborů. Dále existují dva odborné výbory:

  • Výbor pro zvířata (Animals Committee)
  • Výbor pro rostliny (Plants Committee)

Tyto výbory poskytují vědecké poradenství a doporučení Stálému výboru a Konferenci stran.

Administrativní a koordinační funkci plní Sekretariát CITES se sídlem v Ženevě, který je spravován Programem OSN pro životní prostředí (UNEP).

📈 Dopad a kritika

CITES je považována za jednu z nejúspěšnějších mezinárodních dohod v oblasti ochrany přírody. Výrazně přispěla ke zvýšení povědomí o dopadech mezinárodního obchodu na divoké populace a v mnoha případech pomohla stabilizovat nebo obnovit populace ohrožených druhů, například některých druhů krokodýlů nebo vikuně andské.

Přesto čelí úmluva i řadě výzev a kritice:

  • Nelegální obchod: Navzdory regulacím existuje rozsáhlý černý trh s divokými zvířaty a rostlinami, poháněný vysokou poptávkou po produktech jako slonovina, rohy nosorožců, šupiny luskounů nebo vzácná dřeva.
  • Nedostatečné vymáhání: Úspěch CITES závisí na schopnosti a ochotě jednotlivých států úmluvu vymáhat. V některých zemích brání efektivní kontrole korupce, nedostatek zdrojů nebo slabá legislativa.
  • Pomalý proces: Proces zařazení druhu do příloh může být zdlouhavý a politicky citlivý, což může vést k tomu, že ochrana přijde příliš pozdě.
  • Konflikt mezi ochranou a udržitelným využíváním: Probíhají neustálé debaty o tom, zda by kontrolovaný a udržitelný obchod s některými druhy (např. slonovina ze zemí s velkými populacemi slonů) mohl generovat prostředky pro jejich ochranu, nebo zda by jakýkoli legální obchod pouze stimuloval nelegální trh.

🇨🇿 CITES v České republice

Česká republika je smluvní stranou CITES od svého vzniku v roce 1993. Implementace úmluvy je zajištěna národní legislativou a evropskými nařízeními, která jsou v některých ohledech dokonce přísnější než samotná úmluva.

Na kontrole a vymáhání pravidel CITES se podílí především Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Celní správa České republiky. ČIŽP řeší případy nelegálního obchodu, zabavuje exempláře a ukládá pokuty. Celní správa provádí kontroly na hranicích a letištích.

Mezi nejčastěji zabavované předměty v Česku patří výrobky z kůží plazů, slonovina, tradiční asijská medicína obsahující části ohrožených druhů, živí papoušci, plazi nebo korály.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si CITES jako celosvětový "pasový systém" pro ohrožená zvířata a rostliny. Stejně jako lidé potřebují pas a vízum k cestování mezi zeměmi, tak i exempláře chráněných druhů potřebují speciální povolení, aby mohly být legálně prodány a převezeny přes hranice.

  • **Příloha I (Červený pas):** To jsou druhy na pokraji vyhynutí, jako tygr nebo gorila. Mají "červený pas" s nejpřísnějším režimem. Obchod s nimi pro komerční účely je zakázán. Cestovat mohou jen ve velmi výjimečných případech, například do zoologické zahrady v rámci záchranného programu.
  • **Příloha II (Žlutý pas):** Sem patří druhy, kterým by obchod mohl ublížit, například medvěd lední nebo mnoho druhů kaktusů. Mají "žlutý pas", který říká: "Obchod je možný, ale opatrně a pod kontrolou." K jejich vývozu je potřeba speciální povolení, které zaručuje, že jejich odchyt nebo sběr neohrozil celou populaci.
  • **Příloha III (Modrý pas):** To jsou druhy, které chrání konkrétní země a žádá ostatní o pomoc. Je to jako kdyby například Indie řekla: "Tento druh hada je u nás chráněný, prosím, pomozte nám kontrolovat, zda ho někdo nelegálně nevyváží."

Díky tomuto systému se státy snaží zabránit tomu, aby poptávka po exotických mazlíčcích, luxusních výrobcích z kůže, slonoviny nebo vzácných rostlinách vedla k úplnému vyhubení těchto druhů v přírodě.


Šablona:Aktualizováno