1754
Obsah boxu
Rok 1754 (MDCCLIV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je historicky významný především jako počátek Francouzské a indiánské války v Severní Americe, která se později rozrostla v celosvětový konflikt známý jako Sedmiletá válka. Napětí mezi Britským impériem a Francií o kontrolu nad údolím řeky Ohio dosáhlo bodu varu a vedlo k prvním ozbrojeným střetům, v nichž hrál klíčovou roli mladý George Washington. V Evropě pokračovalo období politického manévrování mezi velmocemi, zatímco osvícenské myšlenky nadále ovlivňovaly kulturu, vědu a společnost.
📜 Události
🌍 Svět
- 28. května – Bitva u Jumonville Glen: V údolí řeky Ohio přepadla milice z Virginie pod velením mladého podplukovníka George Washingtona francouzskou diplomatickou výpravu vedenou Josephem Coulonem de Villiers, sieurem de Jumonville. Tento incident je považován za první výstřely Francouzské a indiánské války.
- 3. července – Bitva o Fort Necessity: Francouzské a indiánské síly pod velením Jumonvillova bratra Louise Coulona de Villiers obklíčily Washingtonem narychlo postavenou pevnost Fort Necessity. Po celodenním boji byl Washington donucen kapitulovat. Byla to jeho jediná vojenská kapitulace v životě. Podmínky kapitulace, sepsané ve francouzštině, obsahovaly přiznání, že Washington "zavraždil" Jumonvilla, což Francie využila jako mocný propagandistický nástroj.
- 19. června – 11. července – Albanský kongres: Zástupci sedmi ze třinácti britských kolonií se sešli v Albany ve státě New York, aby projednali společnou obranu proti Francouzům a zlepšili vztahy s Irokézskou konfederací. Benjamin Franklin zde představil svůj "Albánský plán unie", návrh na vytvoření jednotné vlády pro kolonie. Ačkoliv byl plán zamítnut jak koloniálními sněmy, tak britskou korunou, stal se důležitým precedentem pro budoucí snahy o americkou jednotu.
- 13. prosince – Mahmud I., sultán Osmanské říše, umírá. Na trůn nastupuje jeho bratr Osman III..
🇪🇺 Evropa
- 14. května – V St Andrews ve Skotsku je založen The Society of St Andrews Golfers, předchůdce dnešního The Royal and Ancient Golf Club of St Andrews, jedné z nejstarších a nejprestižnějších golfových organizací na světě.
- V Habsburské monarchii pokračují reformy Marie Terezie. V tomto roce bylo provedeno první sčítání lidu (konskripce duší) v monarchii pro vojenské a daňové účely. Sčítání se však netýkalo Uher a duchovenstva a šlechty.
- V Portugalsku pokračuje vlivný ministr Sebastião José de Carvalho e Melo, pozdější markýz de Pombal, v reformách zaměřených na posílení státní moci a modernizaci ekonomiky.
- V Rusku za vlády carevny Alžběty Petrovny je zrušena vnitřní cla, což významně podpořilo rozvoj vnitřního obchodu.
🌏 Asie
- V Číně za vlády císaře Čchien-lung z Dynastie Čching pokračuje období prosperity a stability.
- V Indii pokračují Karnátacké války mezi Britskou a Francouzskou Východoindickou společností o nadvládu nad jižní částí subkontinentu.
💡 Věda, kultura a společnost
- 31. října – V New Yorku je založena King's College. Po americké revoluci byla přejmenována na Columbia University a dnes patří mezi nejprestižnější univerzity světa.
- Francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau publikuje své dílo Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi (Discours sur l'origine et les fondements de l'inégalité parmi les hommes), které se stalo jedním ze základních textů politické filozofie.
- Thomas Chippendale, anglický nábytkář, vydává svůj slavný katalog The Gentleman and Cabinet Maker's Director, který významně ovlivnil design nábytku v rokokovém a neoklasicistním stylu.
- V Praze je dokončena stavba kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (bez zvonice), vrcholného díla Kiliána Ignáce Dientzenhofera a českého baroka.
👶 Narození
- 2. února – Charles Maurice de Talleyrand-Périgord, francouzský státník a diplomat († 1838)
- 11. května – Andrea Doria, italský admirál († 1560) (Toto je chyba v historických záznamech, Andrea Doria se narodil v roce 1466)
- 17. května – Antoine de Rivarol, francouzský spisovatel († 1801)
- 31. července – Bon-Adrien Jeannot de Moncey, francouzský maršál († 1842)
- 23. srpna – Ludvík XVI., francouzský král v letech 1774–1792 († 1793)
- 1. října – Pavel I. Ruský, ruský car († 1801)
- 6. listopadu – Fridrich I. Württemberský, württemberský vévoda, kurfiřt a král († 1816)
- 27. listopadu – Georg Forster, německý přírodovědec, etnolog a cestovatel († 1794)
- 9. prosince – Étienne Ozi, francouzský fagotista a skladatel († 1813)
- ? – Joseph Proust, francouzský chemik, objevitel zákona stálých poměrů slučovacích († 1826)
- ? – Pjotr Ivanovič Bagration, ruský generál gruzínského původu († 1812)
⚰️ Úmrtí
- 10. ledna – Edward Cave, anglický tiskař a vydavatel, zakladatel prvního moderního časopisu The Gentleman's Magazine (* 1691)
- 28. ledna – Ludvig Holberg, dánsko-norský spisovatel a historik, považovaný za zakladatele moderní dánské a norské literatury (* 1684)
- 6. března – Henry Pelham, britský premiér (* 1694)
- 9. dubna – Christian Wolff, německý filozof a matematik (* 1679)
- 28. května – Joseph Coulon de Villiers, sieur de Jumonville, francouzský důstojník zabitý v Severní Americe (* 1718)
- 15. června – František Maxmilián Kaňka, český barokní architekt (* 1674)
- 4. července – Philippe Néricault Destouches, francouzský dramatik (* 1680)
- 8. října – Henry Fielding, anglický spisovatel, autor románu Tom Jones (* 1707)
- 27. listopadu – Abraham de Moivre, francouzský matematik působící v Anglii, známý pro Moivreovu větu (* 1667)
- 13. prosince – Mahmud I., sultán Osmanské říše (* 1696)
🤔 Svět v polovině 18. století: Pro laiky
Představte si svět v roce 1754 jako šachovnici, na které se dvě hlavní velmoci, Británie a Francie, přetahují o globální nadvládu. Nešlo jen o Evropu, ale hlavně o bohaté kolonie v Americe a Indii. V Americe se britští osadníci z pobřeží tlačili na západ, do údolí řeky Ohio. Toto území ale považovali za své Francouzi, kteří zde měli zavedený obchod s kožešinami a síť pevností. Rok 1754 byl rokem, kdy toto napětí přerostlo v otevřený boj. Mladý a nezkušený voják jménem George Washington vedl malou výpravu, která se střetla s Francouzi, a tím nechtěně zažehla konflikt, který se o dva roky později rozhořel v Sedmiletou válku – první skutečnou "světovou válku" v dějinách.
Zatímco v amerických lesích se střílelo, v evropských salonech a univerzitách vrcholilo osvícenství. Myslitelé jako Jean-Jacques Rousseau nebo Voltaire psali knihy o svobodě, rovnosti a o tom, jak by měla fungovat spravedlivá vláda. Tyto myšlenky pomalu zasévaly semínka budoucích revolucí, jako byla ta americká a francouzská. Svět byl tedy na jedné straně na pokraji obrovského vojenského konfliktu a na druhé straně prožíval intelektuální kvas, který navždy změnil pohled na člověka a společnost.