Krevety
Obsah boxu
Krevety je souhrnné české označení pro různé skupiny korýšů z řádu desetinožci (Decapoda). Nejedná se o přesně vymezenou taxonomickou skupinu, ale spíše o hospodářské a kulinářské označení pro plovoucí desetinožce s protáhlým, ze stran zploštělým tělem. Většina druhů žije v mořích a oceánech, ale existují i sladkovodní zástupci. Krevety hrají klíčovou roli v mořských ekosystémech a představují jednu z nejdůležitějších komodit v globálním obchodu s mořskými plody.
V anglicky mluvících zemích se často rozlišuje mezi menšími "shrimp" a většími "prawn", ačkoliv toto dělení není vědecky konzistentní a v praxi se často zaměňuje. V češtině se pro obě skupiny používá primárně termín kreveta, pro větší druhy se někdy užívá označení "tygří kreveta" nebo "královská kreveta".
🧬 Biologie a anatomie
Krevety jsou typickými zástupci rakovců s charakteristickou stavbou těla, která je dokonale přizpůsobena životu ve vodním prostředí.
🔬 Vnější stavba
Tělo krevety se skládá ze dvou hlavních částí: hlavohrudi (cephalothorax) a zadečku (abdomen).
- Hlavohruď: Je kryta pevným krunýřem zvaným karapax, který je tvořen chitinem a je zpevněn uhličitanem vápenatým. Z přední části karapaxu vybíhá ostrý výběžek, tzv. rostrum. Na hlavohrudi se nachází pár složených očí na pohyblivých stopkách, dva páry tykadel (antenuly a antény), která slouží jako smyslové orgány, a ústní ústrojí tvořené kusadly a čelistmi. K hlavohrudi je připojeno pět párů kráčivých končetin (pereiopody), přičemž první páry mohou být zakončeny malými klepítky.
- Zadeček: Je článkovaný a svalnatý, což umožňuje charakteristický únikový pohyb – rychlé mrsknutí ocasem vzad. Na spodní straně zadečku se nachází pět párů plovacích nožek (pleopody), které samičky využívají k nošení vajíček. Zadeček je zakončen ocasní ploutvičkou (telson) a párem vějířovitých uropodů, které společně tvoří ocasní vějířek.
Celé tělo je chráněno vnějším exoskeletem, který kreveta musí v průběhu růstu pravidelně svlékat (proces zvaný ekdyze).
⚙️ Vnitřní orgány
Vnitřní uspořádání odpovídá ostatním členovcům.
- Trávicí soustava: Začíná ústním otvorem, pokračuje jícnem do žaludku v hlavohrudi a dále střevem, které prochází celým zadečkem a ústí řitním otvorem u telsonu.
- Cévní soustava: Je otevřená. Srdce, uložené v hřbetní části hlavohrudi, pumpuje bezbarvou hemolymfu do tělních dutin, kde omývá orgány.
- Dýchací soustava: Krevety dýchají žábrami, které jsou umístěny po stranách hlavohrudi a chráněny karapaxem.
- Nervová soustava: Je žebříčkovitá, s hlavovým gangliem (mozkem) a břišní nervovou páskou.
🔄 Životní cyklus a rozmnožování
Většina krevet je gonochoristická, tedy s odděleným pohlavím. Po páření samička klade vajíčka, která si přilepuje na plovací nožky na zadečku a nosí je s sebou až do vylíhnutí. Z vajíček se líhnou drobné larvy zvané nauplius, které jsou součástí planktonu. Larvy procházejí několika vývojovými stádii (např. zoea, mysis), během nichž se postupně přeměňují, až dosáhnou podoby dospělé krevety a klesnou ke dnu. Délka života se liší podle druhu, od jednoho do několika let.
🌍 Výskyt a životní prostředí
Krevety obývají prakticky všechny typy vodních prostředí po celém světě.
- Mořské druhy: Většina druhů žije ve slané vodě, od mělkých pobřežních zón, korálových útesů a porostů mangrovů až po hlubokomořské příkopy a okolí hydrotermálních průduchů. Některé druhy podnikají rozsáhlé migrace.
- Sladkovodní druhy: Menší počet druhů se adaptoval na život ve sladkých vodách – řekách, jezerech a potocích, zejména v tropických a subtropických oblastech. Některé z nich, jako například kreveta japonská (Caridina multidentata) nebo různé druhy rodu Neocaridina (např. 'Red Cherry'), jsou velmi populární v akvaristice.
🐠 Ekologická role
Krevety jsou klíčovou součástí potravních řetězců. Slouží jako potrava pro širokou škálu predátorů, včetně ryb, hlavonožců, mořských ptáků a savců (např. velryby a delfíni). Samy se živí převážně řasami, detritem (organickými zbytky) a drobnými organismy, čímž přispívají k čištění vodního prostředí. Některé druhy, známé jako "čisticí krevety" (např. z rodu Lysmata), žijí v symbióze s většími rybami, kterým odstraňují parazity z kůže a žaber.
🍽️ Krevety v gastronomii
Krevety patří mezi celosvětově nejoblíbenější mořské plody díky své jemné, mírně nasládlé chuti a pevné textuře.
📜 Historie konzumace
Konzumace krevet je doložena již od starověku. Byly běžnou součástí jídelníčku v Římě i Řecku a po staletí tvořily důležitý zdroj potravy v pobřežních komunitách po celém světě, zejména v Asii. Globální popularitu získaly až ve 20. století s rozvojem technologií mražení a dopravy.
👨🍳 Příprava a druhy pokrmů
Krevety se připravují na nespočet způsobů. Mohou se vařit, smažit, grilovat, péct nebo jíst syrové (např. v sushi). Před tepelnou úpravou se obvykle zbavují hlavy, krunýře a střívka (tmavá žilka na hřbetě). Mezi nejznámější pokrmy patří:
- Krevetový koktejl: Vařené krevety podávané se studenou omáčkou.
- Scampi: Krevety restované na česneku, másle a víně.
- Paella: Španělský pokrm z rýže, jehož součástí jsou často i krevety.
- Tempura: Japonský pokrm, kde jsou krevety obalovány v lehkém těstíčku a smaženy.
- Grilované krevety: Oblíbená úprava zejména u větších druhů.
- Krevetové kari: Populární v indické a thajské kuchyni.
⚠️ Zdravotní aspekty a alergie
Krevety jsou bohatým zdrojem kvalitních bílkovin, jódu, selenu a omega-3 mastných kyselin. Mají nízký obsah nasycených tuků. Obsahují také cholesterol, ale podle současných výzkumů jeho konzumace u většiny lidí nemá významný vliv na hladinu cholesterolu v krvi.
Největším rizikem je alergie na korýše, která patří mezi nejčastější a nejnebezpečnější potravinové alergie. Může vyvolat silnou reakci, včetně anafylaktického šoku.
🎣 Hospodářský význam a chov
Globální poptávka po krevetách z nich činí jednu z nejcennějších komodit v rybářském průmyslu. Produkce pochází ze dvou hlavních zdrojů: tradičního rybolovu a akvakultury.
🦐 Akvakultura (farmový chov)
Více než polovina světové produkce krevet dnes pochází z farem. Největšími producenty jsou země v jihovýchodní Asii (
, 
, 
) a Jižní Americe (
). Chov probíhá v umělých pobřežních rybnících.
Tento způsob produkce je však spojen s vážnými ekologickými problémy:
- Ničení mangrovových porostů: Rozsáhlé plochy cenných mangrovových lesů, které slouží jako přirozená ochrana pobřeží a líhně pro mnoho druhů, byly vykáceny kvůli výstavbě krevetích farem.
- Znečištění vody: Odpad z farem (zbytky krmiva, exkrementy, chemikálie a antibiotika) znečišťuje pobřežní vody.
- Šíření nemocí: Vysoká hustota chovaných jedinců nahrává rychlému šíření chorob, které mohou ohrozit i divoké populace.
⛵ Tradiční rybolov
Lov divokých krevet probíhá nejčastěji pomocí vlečných sítí tažených po mořském dně. Tato metoda je kritizována pro vysoké množství vedlejších úlovků (bycatch), kdy v sítích uvízne a zahyne velké množství jiných mořských živočichů, včetně mladých ryb, želv a delfínů. Snahy o snížení dopadů zahrnují používání selektivnějších sítí s únikovými otvory pro nežádoucí druhy.
💡 Zajímavosti
- Některé hlubokomořské krevety jsou schopny bioluminiscence – produkují vlastní světlo.
- Kreveta pistolová (rod Alpheus) dokáže jedním ze svých klepet vytvořit tak rychlý pohyb, že vznikne kavitační bublina. Její imploze vytvoří zvuk o síle až 218 decibelů a teplo dosahující téměř teploty povrchu Slunce, čímž omráčí nebo usmrtí kořist.
- Barva krevet se mění při vaření. Šedé nebo průsvitné zbarvení se mění na růžové či červené v důsledku rozkladu pigmentu astaxanthin, který je v živé krevetě vázán na bílkoviny. Teplem se tato vazba poruší a projeví se jeho přirozená červená barva.
🤔 Pro laiky: Co je to kreveta?
Představte si malého vodního živočicha, který vypadá trochu jako miniaturní humr nebo velký "vodní brouk". Má tvrdý krunýř, který ho chrání, spoustu nožiček pro chůzi po dně a plavání, a dlouhá tykadla, kterými ohmatává okolí. Žije ve slané i sladké vodě po celém světě. V přírodě je důležitou potravou pro větší zvířata, jako jsou ryby nebo chobotnice. Pro lidi je to velmi oblíbené jídlo, protože má jemné a chutné maso. Když se kreveta uvaří, její původně šedá barva se změní na typickou růžovou.