1745

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1745 (MDCCXLV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pátek. Tento rok byl jedním z nejbouřlivějších v rámci Války o rakouské dědictví, poznamenaný klíčovými bitvami v Evropě a významnými událostmi v Severní Americe. Ve Velké Británii se rozhořelo poslední velké Jakobitské povstání, které se pokusilo na trůn navrátit dynastii Stuartovců.

📜 Události

Rok 1745 byl dominován dvěma hlavními konflikty: pokračujícími Válkami o rakouské dědictví a nově vzplanuvším Jakobitským povstáním ve Skotsku.

🌍 Evropa

• 20. ledna – Zemřel Karel VII. Bavorský, císař Svaté říše římské a bavorský kurfiřt. Jeho smrt otevřela cestu k volbě nového císaře a oslabila protihabsburskou koalici. Jeho syn a nástupce, Maxmilián III. Josef, brzy uzavřel s Rakouskem separátní mír.
• 8. ledna – Ve Varšavě byla podepsána Varšavská smlouva, která vytvořila "Čtyřaliance" mezi Velkou Británií, Rakouskem, Saskem a Spojenými provinciemi, namířenou proti Prusku.
• 15. dubna – Bitva u Pfaffenhofenu: Rakouská armáda drtivě porazila spojené francouzsko-bavorské síly, což donutilo Bavorsko definitivně vystoupit z války.
• 22. dubna – Füssenský mír: Maxmilián III. Josef se vzdal nároků na císařský trůn a slíbil podpořit kandidaturu Františka Štěpána Lotrinského, manžela Marie Terezie. Válka v Německu se tím zúžila na konflikt mezi Rakouskem a Pruskem.
• 11. května – Bitva u Fontenoy: Jedna z největších bitev války. Francouzská armáda pod velením Mořice Saského porazila spojené britsko-hannoversko-nizozemské síly vedené vévodou z Cumberlandu. Vítězství otevřelo Francouzům cestu k obsazení většiny Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).
• 4. června – Bitva u Hohenfriedbergu: Ve Slezsku dosáhl pruský král Fridrich II. Veliký jednoho ze svých největších vítězství, když drtivě porazil početně silnější rakousko-saskou armádu. Tato bitva upevnila jeho pověst geniálního vojevůdce.
• 23. července – Karel III. Stuart (známý jako "Bonnie Prince Charlie") se vylodil na ostrově Eriskay ve Vnějších Hebridách, čímž zahájil poslední jakobitské povstání s cílem získat britský trůn pro svého otce Jakuba Františka Stuarta.
• 19. srpna – Karel Stuart vztyčil standartu svého otce v Glenfinnan a oficiálně zahájil povstání. Začal shromažďovat armádu skotských horalů.
• 13. září – František I. Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen císařem Svaté říše římské. Tím byl splněn jeden z hlavních politických cílů Marie Terezie.
• 17. září – Jakobitská armáda bez boje obsadila Edinburgh, hlavní město Skotska.
• 21. září – Bitva u Prestonpans: Jakobité pod velením Karla Stuarta drtivě porazili vládní armádu generála Sira Johna Copea. Vítězství posílilo morálku povstalců a přilákalo další rekruty.
• 30. září – Bitva u Žďáru (německy Schlacht bei Soor): Fridrich II. Veliký znovu porazil rakouskou armádu vedenou Karlem Alexandrem Lotrinským v severovýchodních Čechách.
• 8. listopadu – Jakobitská armáda překročila hranice a vstoupila do Anglie.
• 4. prosince – Jakobité dosáhli města Derby, pouhých 200 km od Londýna. V hlavním městě vypukla panika. Navzdory úspěchu se však velitelé povstání rozhodli pro ústup zpět do Skotska kvůli nedostatku podpory od anglických jakobitů a zprávám o blížících se vládních armádách.
• 15. prosince – Bitva u Kesselsdorfu: Pruská armáda pod velením Leopolda I. Anhaltsko-Desavského porazila saskou armádu, což vedlo k obsazení Drážďan.
• 25. prosince – Drážďanský mír: Prusko a Rakousko uzavřely mír, který ukončil druhou slezskou válku. Fridrich II. Veliký uznal Františka I. Štěpána císařem a za to mu Marie Terezie definitivně postoupila Slezsko.

🌎 Amerika

• 28. května – Začalo obléhání francouzské pevnosti Louisbourg na ostrově Cape Breton britskými koloniálními silami z Nové Anglie během Války krále Jiřího (americké odnože Války o rakouské dědictví).
• 28. června – Po 40 dnech obléhání se francouzská posádka v Louisbourgu vzdala. Pád této strategické pevnosti byl velkým vítězstvím pro britské kolonie a významnou ranou pro francouzskou kontrolu nad Kanadou.

🌏 Asie

• V Indii pokračovaly střety mezi britskou a francouzskou Východoindickou společností v rámci první karnátacké války.

🔬 Věda a umění

• Ewald Georg von Kleist v Pomořansku nezávisle vynalezl Kleistovu láhev, primitivní formu kondenzátoru schopnou uchovat elektrický náboj. Téměř současně k podobnému objevu dospěl i Pieter van Musschenbroek v Leidenu, po němž je zařízení dnes známější jako Leydenská láhev.
• V Paříži byl publikován první díl díla Histoire naturelle, générale et particulière, monumentální encyklopedie přírodních věd od hraběte de Buffona.
• Georg Friedrich Händel začal v Londýně komponovat své oratorium Judas Maccabaeus, inspirované událostmi jakobitského povstání.

👶 Narození

• 18. února – Alessandro Volta, italský fyzik, vynálezce elektrického článku († 1827)
• 20. února – Johann Peter Salomon, německý houslista a impresário († 1815)
• 7. května – Karel Stamic, český skladatel a houslový virtuos, syn Jana Václava Stamice († 1801)
• 16. října – Olaudah Equiano, otrok, spisovatel a vůdce abolicionistického hnutí ve Velké Británii († 1797)
• 10. prosince – Thomas Holcroft, anglický dramatik a spisovatel († 1809)
• 12. prosince – John Jay, americký politik, státník, jeden z Otců zakladatelů a první předseda Nejvyššího soudu USA († 1829)
• neznámé datum – Ivan Petrovič Argunov, ruský malíř-portrétista († 1802)

⚰️ Úmrtí

• 20. ledna – Karel VII. Bavorský, císař Svaté říše římské a bavorský kurfiřt (* 1697)
• 18. února – Nicola Fago, italský barokní skladatel (* 1677)
• 18. března – Robert Walpole, britský státník, považovaný za prvního předsedu vlády Velké Británie (* 1676)
• 9. května – Tomáš František, kníže z Carignana, savojský šlechtic a vojevůdce (* 1656)
• 13. července – Christian-Louis II de Montmorency-Luxembourg, francouzský maršál (* 1675)
• 28. srpna – Jonathan Swift, irský spisovatel, satirik a autor knihy Gulliverovy cesty (* 1667)
• 16. listopadu – Johann Lukas von Hildebrandt, rakouský barokní architekt (* 1668)
• 19. prosince – Jean-Baptiste van Loo, francouzský malíř (* 1684)
• 23. prosince – Jan Dismas Zelenka, český barokní skladatel působící v Drážďanech (* 1679)

💡 Pro laiky

• Válka o rakouské dědictví: Byl to velký evropský konflikt, který začal v roce 1740. Hlavní příčinou bylo, že někteří panovníci neuznali právo Marie Terezie vládnout v habsburských zemích, protože byla žena. Pruský král Fridrich II. Veliký využil situace a zabral bohaté Slezsko. Válka se vedla na mnoha frontách – v Německu, Itálii, Nizozemí i v zámořských koloniích. Rok 1745 byl pro Marii Terezii klíčový, protože se jí podařilo prosadit svého manžela na císařský trůn, ale za cenu definitivní ztráty Slezska.
• Jakobitské povstání: Jakobité byli příznivci vyhnané dynastie Stuartovců. Věřili, že právoplatným králem Velké Británie je Jakub František Stuart, syn sesazeného krále Jakuba II.. Jeho syn, Karel Stuart ("Bonnie Prince Charlie"), se v roce 1745 pokusil trůn získat zpět vojenskou silou. Získal velkou podporu ve Skotsku, zejména mezi horskými klany, a dokonce vpadl do Anglie. Povstání nakonec skončilo drtivou porážkou v následujícím roce v bitvě u Cullodenu.
• Svatá říše římská: V 18. století to už nebyla skutečná říše, ale spíše volný svazek stovek německých států, státečků a měst. Císař měl spíše prestižní než skutečnou moc. Volilo ho sedm (později více) nejmocnějších vládců, tzv. kurfiřtů. Zvolení manžela Marie Terezie císařem bylo pro ni velkým diplomatickým úspěchem, který posílil legitimitu její rodiny.

Šablona:Aktualizováno