1823
Rozbalit box
Obsah boxu
Rok 1823 byl rokem, který zásadně ovlivnil mezinárodní vztahy na desítky let dopředu, především vyhlášením Monroeovy doktríny ve Spojených státech. V Evropě pokračovala éra restaurace a potlačování liberálních hnutí, což se nejvýrazněji projevilo francouzskou intervencí ve Španělsku. V Latinské Americe se konsolidovaly nové nezávislé státy po rozpadu koloniálních říší.
📜 Události
🌍 Evropa
- 7. dubna – Francouzská armáda, známá jako „Sto tisíc synů svatého Ludvíka“, překročila hranice Španělska. Cílem této intervence, schválené na Veronském kongresu v rámci Svaté aliance, bylo potlačit liberální revoluci (tzv. Trienio Liberal) a obnovit absolutní moc krále Ferdinanda VII..
- 23. května – Francouzská vojska vstoupila do Madridu.
- 27. května – V Portugalsku proběhl absolutistický převrat známý jako Vilafrancada, vedený princem Michalem. Převrat ukončil první portugalskou liberální éru a obnovil absolutní monarchii.
- 31. srpna – V bitvě u Trocadera francouzské síly porazily španělské liberální jednotky bránící přístav Cádiz, kde se ukrývala liberální vláda i král.
- 1. října – Král Ferdinand VII. Španělský byl osvobozen a okamžitě zrušil ústavu z roku 1812 a veškeré liberální reformy. Následovalo období tvrdých represí proti liberálům.
- V Spojeném království byl zrušen trest smrti za více než 100 menších trestných činů, což byl významný krok v reformě trestního práva.
- Lord Byron odplul do Řecka, aby se připojil k boji za řeckou nezávislost proti Osmanské říši.
🌎 Amerika
- 19. března – Mexický císař Agustín de Iturbide abdikoval pod tlakem republikánských povstalců vedených Antoniem Lópezem de Santa Anna. Tím skončilo První Mexické císařství.
- 1. července – Provincie Střední Ameriky (dnešní Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua a Kostarika) vyhlásily nezávislost na Mexiku a vytvořily Spojené provincie Střední Ameriky.
- 2. prosince – Prezident USA James Monroe představil v poselství Kongresu soubor principů zahraniční politiky, který vešel ve známost jako Monroeova doktrína. Doktrína deklarovala, že jakýkoli pokus evropských mocností o kolonizaci nebo vměšování se do záležitostí nově vzniklých nezávislých států na americkém kontinentu bude považován za akt nepřátelství vůči USA. Stala se jedním z pilířů americké zahraniční politiky.
- V Brazílii císař Petr I. rozpustil ústavodárné shromáždění a začal pracovat na vlastní, centralističtější ústavě.
🌏 Asie
- V Britské Indii pokračovala expanze Britské Východoindické společnosti.
- Začala První anglo-barmská válka (i když hlavní boje propukly až v roce 1824), konflikt mezi Britským impériem a Barmskou říší o kontrolu nad severovýchodní Indií.
🌐 Věda, technika a společnost
- Skotský chemik Charles Macintosh si nechal patentovat nepromokavou látku, která se stala základem pro výrobu plášťů do deště, známých jako „mackintosh“.
- Anglický fyzik a chemik Michael Faraday poprvé úspěšně zkapalnil chlór.
- Podle legendy během fotbalového zápasu na škole ve městě Rugby student William Webb Ellis popadl míč do rukou a běžel s ním k brance, čímž údajně položil základ nového sportu – ragby.
- V Londýně byla založena lékařská revue The Lancet, která se stala jedním z nejprestižnějších lékařských časopisů na světě.
🎨 Umění a kultura
- Franz Schubert dokončil písňový cyklus Krásná mlynářka (Die schöne Müllerin).
- Gioachino Rossiniho opera Semiramide měla premiéru v Benátkách.
- Ludwig van Beethoven intenzivně pracoval na své Symfonii č. 9.
- James Fenimore Cooper vydal román The Pioneers, první díl své slavné série Příběhy Kožené punčochy.
- Walter Scott publikoval historický román Quentin Durward.
👶 Narození
- 1. ledna – Sándor Petőfi, maďarský básník a revolucionář († 1849)
- 8. ledna – Alfred Russel Wallace, britský přírodovědec, spolutvůrce evoluční teorie († 1913)
- 28. ledna – Moritz Schiff, německý fyziolog († 1896)
- 23. dubna – Abdülmecid I., osmanský sultán († 1861)
- 12. května – John Russell Hind, britský astronom († 1895)
- 14. července – Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, ruský dramatik († 1886)
- 16. července – Mary Bakerová Eddyová, americká náboženská vůdkyně, zakladatelka Křesťanské vědy († 1910)
- 3. srpna – Francisco Asenjo Barbieri, španělský hudební skladatel († 1894)
- 23. listopadu – Édouard Lalo, francouzský hudební skladatel († 1892)
- 7. prosince – Leopold Kronecker, německý matematik († 1891)
- 27. prosince – Alexandre Dumas mladší, francouzský spisovatel a dramatik († 1895)
⚰️ Úmrtí
- 26. ledna – Edward Jenner, anglický lékař, průkopník vakcinace proti pravým neštovicím (* 1749)
- 7. února – Ann Radcliffe, anglická spisovatelka, zakladatelka gotického románu (* 1764)
- 1. června – Louis-Nicolas Davout, francouzský maršál z dob napoleonských válek (* 1770)
- 20. srpna – Pius VII., papež (* 1742)
- 11. září – David Ricardo, britský ekonom, představitel klasické politické ekonomie (* 1772)
- 30. října – Edmund Cartwright, anglický vynálezce mechanického tkalcovského stavu (* 1743)
- 7. listopadu – Rafael del Riego, španělský generál a liberální politik (popraven) (* 1784)
- 3. prosince – Giovanni Battista Belzoni, italský cestovatel a egyptolog (* 1778)
💡 Pro laiky: Monroeova doktrína
Představte si, že Amerika (Severní i Jižní) je velký dům, který se právě osamostatnil od svých rodičů (Evropy). Noví majitelé domu (jako Spojené státy americké, Mexiko, Brazílie) si chtějí vládnout sami. Jenže mají strach, že se jejich bývalí „rodiče“ (evropské mocnosti jako Španělsko, Francie nebo Rusko) pokusí vrátit a znovu jim říkat, co mají dělat.
Prezident James Monroe proto v roce 1823 vzkázal do Evropy něco jako:
- Žádné nové kolonie: „Už si tady v Americe nebudete zabírat žádná nová území. Co je naše, je naše.“
- Nechte nás na pokoji: „Nebudete se vměšovat do vlády našich nových, nezávislých států. My jsme teď samostatní.“
- My se nebudeme plést do vás: „Na oplátku slibujeme, že my se nebudeme plést do vašich evropských sporů a válek.“
Stručně řečeno, byla to zpráva: „Evropa Evropanům, Amerika Američanům.“ Zpočátku to bylo spíše odvážné prohlášení, protože USA ještě nebyly tak silné, aby ho mohly vojensky prosadit. Postupem času se ale Monroeova doktrína stala základem americké zahraniční politiky a ospravedlněním pro její vliv v celé Latinské Americe.