Nový svět
Obsah boxu
Šablona:Různé významy Nový svět je historický a geografický termín, který se používá pro označení Ameriky a někdy také Oceánie (především Austrálie). Tento pojem vznikl na počátku 16. století během Věku objevů a sloužil k odlišení nově objevených kontinentů od tzv. Starého světa, který zahrnoval Evropu, Asii a Afriku. Termín odráží hlubokou změnu v evropském vnímání světa po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492.
📜 Historie a původ termínu
Pojem "Nový svět" se neobjevil okamžitě po první Kolumbově plavbě. Sám Kolumbus až do své smrti věřil, že doplul k východnímu pobřeží Asie, do tzv. Indií. Chápání, že se jedná o zcela nový, dosud neznámý kontinent, se prosazovalo postupně.
🗺️ Amerigo Vespucci a "Mundus Novus"
Klíčovou postavou v popularizaci myšlenky nového kontinentu byl florentský mořeplavec a obchodník Amerigo Vespucci. Po svých plavbách podél pobřeží Jižní Ameriky v letech 1499–1502 dospěl k závěru, že tato pevnina je příliš rozlehlá na to, aby byla součástí Asie.
Své poznatky shrnul v dopise nazvaném Mundus Novus (latinsky "Nový svět"), který byl publikován v letech 1502–1503 a rychle se rozšířil po celé Evropě. V něm poprvé explicitně formuloval myšlenku, že objevené země představují čtvrtý kontinent. Právě tento spis dal nově objeveným územím jejich jméno.
✍️ Kartografické potvrzení
Myšlenku nového kontinentu definitivně potvrdil německý kartograf Martin Waldseemüller. V roce 1507 vydal mapu světa s názvem Universalis Cosmographia, na které poprvé:
- Zobrazil Ameriku jako samostatný kontinent oddělený od Asie Tichým oceánem.
- Pojmenoval jižní část nového kontinentu "America" na počest Ameriga Vespucciho. Tento název se později ujal pro celý dvojkontinent.
🌍 Geografické vymezení
Termín Nový svět se v průběhu dějin používal pro různá území, vždy však v kontrastu ke Starému světu.
🌎 Amerika
V nejužším a nejčastějším smyslu označuje Nový svět americký dvojkontinent, tedy Severní a Jižní Ameriku, včetně přilehlých ostrovů a Střední Ameriky. Toto vymezení je přímým důsledkem historického kontextu jeho vzniku.
🌊 Oceánie
Později, po objevení a kolonizaci Austrálie a Nového Zélandu v 18. a 19. století, byl termín Nový svět někdy rozšiřován i na tyto oblasti. Důvodem bylo, že i tato území byla pro Evropany "nová" a stala se cílem masové kolonizace a migrace, podobně jako Amerika.
🆚 Starý svět
Jako protiklad k Novému světu se definuje Starý svět, který zahrnuje kontinenty známé Evropanům před Kolumbovými plavbami:
Tento propojený pevninský celek je také označován jako Afro-Eurasie.
🔄 Kolumbovská výměna
Setkání Starého a Nového světa odstartovalo bezprecedentní ekologickou a kulturní revoluci známou jako Kolumbovská výměna. Jednalo se o masivní přesun rostlin, zvířat, technologií, myšlenek a bohužel i nemocí mezi oběma hemisférami.
➡️ Z Nového do Starého světa
Starý svět získal z Ameriky mnoho klíčových plodin, které zásadně změnily zemědělství a kuchyni po celém světě:
- Rostliny: Brambory, kukuřice, rajčata, papriky, fazole, Dýně, kakao, tabák, slunečnice, arašídy, ananas, Vanilka.
- Zvířata: Krocan, lama, morče.
⬅️ Ze Starého do Nového světa
Nový svět byl naopak obohacen (a v některých případech zdevastován) importem ze Starého světa:
- Rostliny: Pšenice, Ječmen, rýže, Cukrová třtina, Kávovník, Jabloň, Vinná réva.
- Zvířata: Kůň, skot, prase, Ovce, koza, slepice, Včela medonosná.
- Nemoci: Pravé neštovice, Spalničky, Chřipka, Příušnice, [[Tyfus[nepřesný odkaz]|tyfus]]. Tyto nemoci měly katastrofální dopad na původní obyvatelstvo Ameriky, které proti nim nemělo vyvinutou imunitu. Odhady hovoří o úmrtí 50–90 % domorodé populace v důsledku epidemií.
🏛️ Kulturní a politický dopad
Objevení Nového světa mělo dalekosáhlé důsledky pro globální politiku, ekonomiku a kulturu.
🇪🇺 Evropská kolonizace
Po objevení Ameriky následovala masivní vlna kolonizace vedená evropskými mocnostmi, především
Španělskem a
Portugalskem, později také
Velkou Británií,
Francií a
Nizozemskem. Kolonizátoři těžili obrovské bohatství (zlato, stříbro) a zakládali plantáže, což vedlo k rozvoji trojúhelníkového obchodu a otrokářství.
🏞️ Vliv na původní obyvatelstvo
Pro původní obyvatele Ameriky znamenal příchod Evropanů katastrofu. Kromě smrtících epidemií čelili vojenskému dobývání, ztrátě půdy, nucené práci a systematickému ničení jejich kultur a civilizací, jako byly říše Aztéků a Inků.
💡 Nové myšlenky a ideály
Existence Nového světa zásadně změnila evropské myšlení. Zpochybnila dosavadní znalosti o světě založené na Bibli a antických autorech. Amerika se postupně stala symbolem nových začátků, příležitostí a svobody, což později vyvrcholilo vznikem Spojených států amerických a jejich ideály.
🗣️ Současné použití a kritika
Dnes je termín "Nový svět" používán především v historickém kontextu. V běžné mluvě se pro Ameriku používají přesnější geografické názvy.
Termín je také často kritizován pro svůj silný Eurocentrismus. Označení kontinentu jako "nového" zcela ignoruje tisíce let historie a civilizačního vývoje původních obyvatel, kteří zde žili dávno před příchodem Evropanů. Z jejich perspektivy nebyl svět nový, pouze byl násilně narušen a změněn vnější invazí.
🤓 Pro laiky
- Co je Nový svět? Zjednodušeně řečeno, je to staré pojmenování pro Ameriku. Představte si, že lidé v Evropě, Asii a Africe si po tisíce let mysleli, že znají celou mapu světa (to byl pro ně "Starý svět"). A pak, kolem roku 1500, mořeplavci objevili obrovský kus země, o kterém neměli tušení. Protože to pro ně bylo úplně nové, začali mu říkat "Nový svět".
- Co je Kolumbovská výměna? Bylo to jako obrovská výměna dárků mezi Starým a Novým světem. Amerika dala Evropě brambory, rajčata a čokoládu. Evropa na oplátku přivezla do Ameriky koně, pšenici a kávu. Bohužel s sebou Evropané přivezli i nemoci jako neštovice, které byly pro původní obyvatele Ameriky smrtící, protože jejich těla na ně nebyla zvyklá.
- Proč se tomu dnes tak neříká? Protože je to trochu neuctivé. Pro lidi, kteří v Americe žili už tisíce let (např. Aztékové nebo Inkové), to žádný "nový" svět nebyl. Byl to jejich domov. Dnes proto raději používáme přesné názvy jako Severní Amerika a Jižní Amerika.