Ganglion

Rozbalit box

Obsah boxu

Ganglion (množné číslo ganglia) je termín, který v medicíně a biologii označuje dvě odlišné struktury. V primárním, neurologickém významu, je to shluk (uzlina) těl nervových buněk nacházející se v periferní nervové soustavě (PNS). Tato ganglia fungují jako důležitá přepojovací a integrační centra pro nervové signály.

V druhém, klinicky velmi častém významu, se jako ganglion označuje nezhoubná cystická bulka naplněná rosolovitou tekutinou, která se tvoří v blízkosti kloubů nebo šlachových pochev, nejčastěji na zápěstí nebo na noze. Tento útvar je přesněji nazýván synoviální ganglion nebo pseudocysta. Tento článek se primárně věnuje nervovému gangliu, ale pro úplnost podrobně popisuje i ganglion synoviální.

🧠 Nervové ganglion

Nervové ganglion je anatomicky definovaná struktura v periferní nervové soustavě, která je tvořena těly neuronů, gliovými buňkami (konkrétně satelitními buňkami) a podpůrnou vazivovou tkání. Je obaleno vazivovým pouzdrem zvaným epineurium. Ganglia jsou klíčová pro přenos a modifikaci informací mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a periferií těla.

🔬 Struktura a funkce

Každé ganglion obsahuje:

• Těla neuronů (perikarya): Jedná se o "řídící centra" nervových buněk, která obsahují jádro a většinu organel.
• Satelitní gliové buňky: Tyto buňky obklopují těla neuronů, poskytují jim strukturální podporu, výživu a podílejí se na regulaci jejich chemického prostředí. Jsou analogií astrocytů v CNS.
• Nervová vlákna: Gangliem procházejí axony a dendrity, které přivádějí a odvádějí signály.
• Vazivové pouzdro: Poskytuje ochranu a strukturální integritu.

Funkčně slouží ganglia jako reléové stanice. V některých typech ganglií dochází k přepojení signálu z jednoho neuronu na druhý prostřednictvím synapsí. V jiných typech slouží pouze jako shluk těl neuronů, jejichž vlákna probíhají bez přepojení.

🗺️ Typy nervových ganglií

Nervová ganglia se dělí do dvou hlavních kategorií podle jejich funkce a umístění.

Senzitivní ganglia

Tato ganglia obsahují těla senzitivních neuronů, které přenášejí informace (jako je dotyk, bolest, teplota, tlak) z periferie těla do centrálního nervového systému. Neurony v těchto gangliích jsou typicky pseudounipolární, což znamená, že mají jedno vlákno, které se dělí na periferní a centrální větev. V těchto gangliích nedochází k přepojování signálů.

• Spinální ganglia (ganglia spinalia): Nacházejí se na zadních (dorzálních) kořenech míšních nervů. Pro každý míšní nerv existuje jedno pár spinálních ganglií. Obsahují těla neuronů prvního řádu pro somatosenzitivní dráhy.
• Kraniální ganglia: Jsou asociována s některými hlavovými nervy (např. ganglion trigeminale pro trojklaný nerv, ganglion geniculi pro lícní nerv).

Autonomní (vegetativní) ganglia

Tato ganglia jsou součástí autonomního nervového systému, který řídí vnitřní orgány a funkce nezávislé na naší vůli (např. srdeční tep, trávení, dýchání). V těchto gangliích dochází k přepojení signálu mezi pregangliovým a postgangliovým neuronem.

• Sympatická ganglia (ganglia sympatica): Jsou součástí sympatického nervového systému ("bojuj nebo uteč"). Tvoří dva řetězce (truncus sympathicus) podél páteře. Signál z míchy je zde přepojen na postgangliový neuron, který pokračuje k cílovému orgánu.
• Parasympatická ganglia (ganglia parasympathica): Jsou součástí parasympatického nervového systému ("odpočívej a trav"). Tato ganglia se obvykle nacházejí velmi blízko nebo přímo ve stěně cílových orgánů (tzv. intramurální ganglia).

🩺 Klinický význam

Poškození nebo dysfunkce nervových ganglií může vést k řadě zdravotních problémů.

• Herpes zoster (pásový opar): Virus varicella-zoster, který způsobuje plané neštovice, může po prodělání infekce zůstat v latentní (spící) fázi v tělech neuronů ve spinálních nebo kraniálních gangliích. Při reaktivaci viru dochází k jeho šíření podél nervu do kůže, což způsobuje charakteristickou bolestivou vyrážku.
• Neuropatie: Poškození ganglií (ganglionopatie) může způsobit poruchy citlivosti, chronickou bolest nebo dysfunkci autonomního systému.
• Dysautonomie: Poruchy autonomních ganglií mohou vést k problémům s regulací krevního tlaku, srdeční frekvence, trávení a dalších vnitřních funkcí.

🖐️ Ganglion jako cysta (Synoviální ganglion)

V běžné mluvě i klinické praxi se termínem "ganglion" velmi často myslí synoviální ganglion. Jedná se o benigní (nezhoubný) útvar, který vzniká v blízkosti kloubů nebo šlachových pochev. Nejedná se o pravou cystu, protože nemá vlastní výstelku (epitel), a proto se někdy označuje jako pseudocysta.

📝 Popis a příčiny

Synoviální ganglion je váček naplněný hustou, čirou, rosolovitou tekutinou, která je velmi podobná synoviální tekutině vyživující klouby. Nejčastěji se vyskytuje na dorzální (hřbetní) straně zápěstí (cca 60-70 % případů), ale může se objevit i na dlaňové straně zápěstí, na prstech, na kotníku nebo na noze.

Přesná příčina vzniku není zcela objasněna. Předpokládá se, že vzniká v důsledku drobných poranění (mikrotraumat) kloubního pouzdra nebo šlachové pochvy, což vede k úniku synoviální tekutiny do okolní tkáně, kde se opouzdří. Rizikovými faktory mohou být opakované přetěžování kloubu (např. u sportovců, hudebníků) nebo artróza.

симптомы a diagnostika

• Bulka: Hlavním příznakem je viditelná a hmatatelná bulka pod kůží, která je obvykle hladká, kulatá a může být měkká i tuhá.
• Velikost: Velikost se může měnit, někdy se ganglion může dočasně zmenšit nebo i zmizet.
• Bolest: Mnoho ganglií je nebolestivých. Pokud se však nachází v blízkosti nervu, může způsobovat bolest, brnění nebo svalovou slabost.
• Omezení pohybu: Velké ganglion může mechanicky omezovat pohyb v přilehlém kloubu.

Diagnostika je obvykle založena na klinickém vyšetření (pohled, pohmat). Lékař může prosvítit bulku světlem (transiluminace), aby potvrdil její tekutý obsah. Pro potvrzení diagnózy a vyloučení jiných útvarů (např. nádor) se může využít ultrazvuk nebo v nejasných případech magnetická rezonance.

🩹 Léčba

Léčba závisí na přítomnosti příznaků.

• Sledování (Expektace): Pokud ganglion nezpůsobuje žádné potíže, často se neléčí a pouze se sleduje. Zhruba v polovině případů může spontánně zmizet.
• Aspirace: Odsátí obsahu ganglia jehlou. Často se kombinuje s aplikací kortikosteroidu do prázdného váčku. Tento postup má však vysokou míru recidivy (návratu), protože stěna ganglia zůstává na místě.
• Chirurgické odstranění (Exstirpace): Jedná se o nejúčinnější metodu léčby s nejnižším rizikem recidivy. Zákrok spočívá v odstranění celého ganglia včetně jeho stopky, která komunikuje s kloubním pouzdrem nebo šlachovou pochvou. Může být proveden klasicky nebo artroskopicky.

Historická "léčba" úderem těžkou knihou (např. Bible) se důrazně nedoporučuje, protože může způsobit poranění okolních struktur a problém neřeší.

🤔 Pro laiky

Proč se dvě tak odlišné věci – nervová uzlina a kloubní bulka – jmenují stejně? Slovo ganglion pochází z řečtiny a znamená "uzel" nebo "zauzlenina".

1. Nervové ganglion si svůj název zasloužilo, protože při pitvě vypadá jako malý uzlík nebo zduření na průběhu nervu. Je to tedy "uzel na nervu". Je to normální a životně důležitá součást našeho těla. 2. Synoviální ganglion (kloubní bulka) bylo takto pojmenováno později kvůli svému vzhledu. Také vypadá jako tvrdý uzlík pod kůží. Na rozdíl od nervového ganglia se jedná o patologický (chorobný) útvar, i když nezhoubný.

Je to tedy příklad, kdy jedno slovo popisuje dvě různé struktury na základě jejich podobného vnějšího vzhledu (tvaru uzlu), i když jejich původ, složení a funkce jsou naprosto odlišné.

🏛️ Etymologie

Slovo ganglion (γάγγλιον) použil již starořecký lékař Galén k popisu jak nervových uzlin, tak podkožních cystických útvarů. Tento dvojí význam přetrval v medicínské terminologii až do současnosti.

Šablona:Aktualizováno