Aztécká říše

Rozbalit box

Obsah boxu

Aztécká říše, přesněji známá jako Trojspolek (v jazyce nahuatl Ēxcān Tlahtōlōyān), byla aliance tří městských států (altepetl) v Mexickém údolí: Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu. Tato konfederace vznikla v roce 1428 a během necelého století se stala dominantní mocností v Mezoamerice, ovládající rozsáhlá území od Atlantského po Tichý oceán. V čele aliance stáli Mexikové z Tenochtitlánu, kteří postupně získali hegemonii nad ostatními členy. Říše byla známá svou komplexní společenskou strukturou, vyspělým zemědělstvím, monumentální architekturou a propracovaným náboženským systémem, jehož součástí byly i masové lidské oběti. Její existence byla ukončena v roce 1521 dobytím Tenochtitlánu španělskými conquistadory vedenými Hernánem Cortésem a jejich domorodými spojenci.

📜 Historie

🌄 Původ a migrace

Podle vlastních legend pocházeli Mexikové, dominantní etnikum Aztécké říše, z mytické severní země zvané Aztlán („Místo volavek“). Odtud se na pokyn svého kmenového boha Huitzilopochtliho vydali na dlouhou pouť na jih. Po staletích putování dorazili do hustě osídleného Mexického údolí, kde se usadili kolem jezera Texcoco. Zpočátku byli vnímáni jako barbaři a sloužili jako žoldnéři pro mocnější městské státy v regionu, zejména pro Azcapotzalco.

🦅 Založení Tenochtitlánu

Legenda praví, že Huitzilopochtli přikázal Mexikům, aby založili své město na místě, kde uvidí orla sedícího na opuncii a požírajícího hada. Tento výjev údajně spatřili kolem roku 1325 na malém ostrově uprostřed jezera Texcoco. Zde založili své hlavní město, Tenochtitlán. Tato legenda je dnes zvěčněna ve státním znaku Mexika. Díky své strategické poloze a odhodlání obyvatel se Tenochtitlán rychle rozrůstal a stal se významným politickým a vojenským centrem.

🤝 Vznik Trojspolku

V roce 1428 se vládce Tenochtitlánu, Itzcóatl, spojil s městy Texcoco a Tlacopán. Společně se vzbouřili proti nadvládě Azcapotzalka a porazili ho. Tímto vítězstvím byl položen základ Aztécké říše, známé jako Trojspolek. Ačkoliv byla aliance formálně rovná, Tenochtitlán brzy získal dominantní postavení. Z veškerého tributu vybraného z podmaněných území připadly dvě pětiny Tenochtitlánu, dvě pětiny Texcocu a pouze jedna pětina Tlacopánu. Tenochtitlán se stal de facto hlavním městem říše.

⚔️ Expanze a nadvláda

Během vlády panovníků jako Moctezuma I. a Ahuitzotl říše rapidně expandovala. Aztécká armáda si podmanila desítky městských států po celém středním Mexiku. Cílem válek nebylo přímé obsazení území, ale vynucení si placení tributu. Podrobené státy si mohly ponechat své vládce a vnitřní autonomii, ale musely pravidelně odvádět daně v podobě kukuřice, fazolí, bavlněných plášťů, kakaových bobů, zlata, drahých kamenů, peří exotických ptáků a především zajatců pro obětní rituály. Specifickým typem konfliktu byly tzv. květinové války (xochiyaoyotl), což byly rituální bitvy s okolními státy (např. s Tlaxcalou), jejichž hlavním účelem bylo získat zajatce pro lidské oběti a zároveň trénovat válečníky.

🇪🇸 Španělská conquista a pád

V roce 1519 přistála na pobřeží Mexického zálivu výprava španělských conquistadorů vedená Hernánem Cortésem. Tehdejší aztécký vládce, Moctezuma II., zpočátku zaujal nerozhodný postoj, ovlivněn mýtem o návratu boha Quetzalcoatla. Cortés využil nespokojenosti podrobených národů, zejména Tlaxcaltéků, kteří se stali jeho klíčovými spojenci. Španělé dorazili do Tenochtitlánu a zajali Moctezumu II. jako rukojmí. Po povstání Aztéků, známém jako Smutná noc (La Noche Triste), byli Španělé z města dočasně vyhnáni. Cortés se však vrátil s posilami a po dlouhém a brutálním obléhání, během kterého město zdecimovaly také neštovice zavlečené z Evropy, Tenochtitlán 13. srpna 1521 padl. Poslední aztécký vládce Cuauhtémoc byl zajat a později popraven, což znamenalo definitivní konec Aztécké říše.

👨‍👩‍👧‍👦 Společnost a politika

📊 Společenská struktura

Aztécká společnost byla přísně hierarchicky rozdělena:

Huey Tlatoani: Nejvyšší vládce, považovaný za poloboha a vrchního velitele armády.
Pīpiltin: Šlechta, která zahrnovala vysoké kněze, vojenské velitele a úředníky. Jejich postavení bylo dědičné.
Mācehualtin: Prostí lidé, především zemědělci, řemeslníci a obchodníci. Byli organizováni do rodových klanů zvaných calpulli, které společně vlastnily půdu.
Pochteca: Speciální třída dálkových obchodníků, kteří často sloužili i jako špehové a diplomaté. Těšili se značným privilegiím.
Tlātlācohtin: Otroci. Otrokem se člověk mohl stát kvůli dluhům, jako trest za zločin nebo prodejem sebe sama či svých dětí. Otroctví nebylo dědičné a otroci měli určitá práva.

🏛️ Vláda a správa

Říše byla spravována z Tenochtitlánu. Huey Tlatoani vládl s pomocí rady složené z nejvýznamnějších šlechticů. Správa říše se soustředila především na výběr tributu z podmaněných provincií. Každá provincie měla určeného výběrčího daní, který dohlížel na pravidelné dodávky zboží do hlavního města. Tento systém umožňoval Tenochtitlánu a jeho spojencům prosperovat na úkor ostatních.

💰 Ekonomika a obchod

🌽 Zemědělství

Základem aztécké ekonomiky bylo zemědělství. Hlavními plodinami byly kukuřice, fazole, tykev, chilli papričky, rajče a amarant. Vzhledem k poloze Tenochtitlánu na jezeře vyvinuli Aztékové unikátní a vysoce produktivní metodu zemědělství zvanou chinampas. Jednalo se o umělé plovoucí ostrovy vytvořené z bahna a vodních rostlin, které byly ukotveny ke dnu jezera. Tento systém umožňoval sklízet úrodu několikrát do roka.

📦 Tributární systém

Tribut byl životně důležitou součástí ekonomiky. Podrobené národy musely odvádět obrovské množství surovin a výrobků. Záznamy o tributu byly pečlivě vedeny v kodexech, jako je například Codex Mendoza. Tento neustálý přísun bohatství umožnil financovat armádu, stavbu monumentálních chrámů a paláců a podporovat luxusní životní styl šlechty.

🛍️ Obchod a tržiště

Aztékové měli rozvinutý obchodní systém. V každém větším městě se konaly pravidelné trhy. Největší a nejznámější trh se nacházel v sousedním městě Tlatelolco, kde se denně scházelo až 60 000 lidí. Obchodovalo se se vším, od potravin a textilu po otroky a luxusní zboží. Jako platidlo se používaly kakaové boby, bavlněné pláště (quachtli) nebo měděné sekerky.

☀️ Náboženství a mytologie

🐍 Bohové a božstva

Aztécké náboženství bylo polyteistické s rozsáhlým panteonem bohů, kteří ovládali přírodní síly a lidský osud. Mezi nejdůležitější božstva patřili:

Huitzilopochtli: Bůh slunce, války a patron Mexiků. Jemu bylo obětováno nejvíce lidských životů.
Tlaloc: Bůh deště, vody a plodnosti. Byl uctíván, ale zároveň se ho lidé báli kvůli jeho schopnosti seslat sucho nebo záplavy.
Quetzalcoatl: „Opeřený had“, bůh větru, moudrosti, umění a stvořitel lidstva.
Tezcatlipoca: „Kouřící zrcadlo“, bůh noci, osudu a magie, často zobrazovaný jako rival Quetzalcoatla.

🌌 Kosmologie a kalendář

Aztékové věřili, že svět prošel čtyřmi předchozími cykly stvoření a zničení (tzv. Slunci). Žili v pátém Slunci, které mělo být podle proroctví zničeno zemětřesením. Aby oddálili tento konec, museli bohy, zejména Huitzilopochtliho, posilovat lidskou krví. Používali dva kalendáře souběžně:

Xiuhpohualli: 365denní sluneční kalendář pro zemědělské a občanské účely.
Tonalpohualli: 260denní posvátný kalendář pro věštění a rituální účely.

Kombinace obou kalendářů vytvářela 52letý cyklus. Konec každého cyklu byl spojen s velkými obavami a obřady, které měly zajistit, že slunce znovu vyjde.

🩸 Lidské oběti

Lidské oběti byly ústředním prvkem aztéckého náboženství. Věřili, že lidská krev a srdce jsou chalchihuatl („drahocenná voda“), která dává bohům sílu k udržování vesmírného řádu. Oběti byli nejčastěji váleční zajatci, ale také otroci nebo speciálně vybraní jedinci. Nejběžnější metodou bylo vyříznutí srdce z hrudi oběti obsidiánovým nožem na vrcholu pyramidy. Ačkoliv přesný počet obětí je předmětem debat, jednalo se o masový jev, který šokoval španělské dobyvatele a sloužil také jako nástroj politického zastrašování.

🎨 Kultura a věda

🏛️ Architektura

Aztécká architektura byla monumentální. Centrem Tenochtitlánu byl posvátný okrsek s desítkami chrámů a paláců. Nejvýznamnější stavbou byl Templo Mayor (Velký chrám), dvojitá pyramida zasvěcená Huitzilopochtlimu a Tlalocovi. Město samotné bylo mistrovským dílem urbanismu, protkané kanály a spojené s pevninou třemi širokými hrázemi.

🗿 Umění a řemesla

Aztékové byli zruční umělci a řemeslníci. Vynikali v kamenosochařství, jak dokazuje slavný Aztécký sluneční kámen. Dále byli mistry v tvorbě mozaik z tyrkysu, výrobě keramiky a především v umění zvaném amantecayotl – tvorbě složitých obrazců a oděvů z pestrobarevného peří kvesala a dalších exotických ptáků.

✍️ Písmo a znalosti

Aztékové používali piktografické a ideografické písmo, které zaznamenávali do knih z kůry nebo jelenice, známých jako kodexy. Tyto kodexy obsahovaly informace o historii, náboženství, genealogii a tributu. Měli také pokročilé znalosti v astronomii, které jim umožňovaly sestavit přesné kalendáře, a v matematice, kde používali dvacítkovou soustavu.

🧠 Pro laiky

Říše založená na tributu: Aztécká říše nebyla jako evropská království, kde král vládl přímo celému území. Byla to spíše síť podmaněných měst, která musela platit daně (tribut) třem hlavním městům v čele s Tenochtitlánem. Pokud platila, měla relativní klid.
Plovoucí zahrady (Chinampas): Protože jejich hlavní město stálo na jezeře, Aztékové vymysleli geniální způsob, jak pěstovat plodiny. Vytvářeli umělé ostrůvky z bahna a rostlin, které byly neuvěřitelně úrodné a umožnily nakrmit obrovskou populaci.
Náboženství krve: Lidské oběti nebyly jen projevem krutosti. Aztékové upřímně věřili, že slunce je bůh, který potřebuje "potravu" v podobě lidské krve, aby mělo sílu každý den vyjít. Obětováním zajatců tak podle nich zachraňovali svět před zánikem.
Trojspolek, ne jen Aztékové: Správně bychom měli mluvit o "Trojspolku", protože říši tvořila aliance tří měst. Aztékové (přesněji Mexikové z Tenochtitlánu) byli jen ti nejsilnější a nejdominantnější z nich.

Šablona:Aktualizováno