1855

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1855 (MDCCCLV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Tento rok byl klíčovým momentem 19. století, především kvůli dramatickým událostem Krymské války, která zásadně ovlivnila politickou mapu Evropy. V oblasti vědy a techniky došlo k revolučnímu objevu v metalurgii, zatímco v kultuře vyšla některá z nejvýznamnějších děl světové i české literatury.

📅 Události

🌍 Svět

23. ledna – Sardinské království se připojilo k Velké Británii a Francii v Krymské válce proti Rusku.
2. března – V Petrohradě zemřel ruský car Mikuláš I. Pavlovič. Na trůn nastoupil jeho syn Alexandr II. Nikolajevič, který zahájil období reforem.
31. března – Zemřela anglická spisovatelka Charlotte Brontëová.
15. května – V Paříži byla zahájena Světová výstava (Exposition Universelle), která měla demonstrovat francouzskou průmyslovou a kulturní převahu.
16. srpna – Spojenecká vojska (francouzská, sardinská a osmanská) porazila ruskou armádu v bitvě na Černé řece na Krymu.
8. září – Po téměř ročním obléhání padla klíčová ruská pevnost Sevastopol. Francouzská vojska dobyla strategicky významný Malachovský kurgan. Pád Sevastopolu de facto rozhodl o výsledku Krymské války.
24. října – Henry Bessemer si nechal patentovat svůj proces výroby oceli, známý jako Bessemerův proces. Tento vynález způsobil revoluci v ocelářství a umožnil masovou produkci levné a kvalitní oceli.
11. listopadu – V Kodani zemřel dánský filozof Søren Kierkegaard, jeden ze zakladatelů existencialismu.
16. listopadu – Skotský misionář a cestovatel David Livingstone jako první Evropan spatřil mohutné vodopády na řece Zambezi a pojmenoval je Viktoriiny vodopády na počest britské královny Viktorie.
26. listopadu – V Konstantinopoli zemřel polský básník Adam Mickiewicz.
Během roku pokračovaly menší konflikty v rámci druhé opiové války v Číně.

🇨🇿 Česko

V Praze vyšlo první souborné vydání stěžejního díla české literatury, Babička od Boženy Němcové. Kniha se okamžitě stala nesmírně populární.
18. srpna – Rakouské císařství, jehož součástí byly i České země, podepsalo konkordát se Svatým stolcem. Tato smlouva poskytla katolické církvi rozsáhlá privilegia, zejména v oblasti školství a manželského práva, a posílila její vliv ve státě. Tento akt byl jedním z pilířů Bachova absolutismu.
Pokračovala výstavba železniční sítě, například Severní státní dráha propojující Prahu s Drážďany.
V českých zemích se rozvíjel průmysl, zejména textilní v severních Čechách a těžební na Ostravsku.

🔬 Věda a technika

Henry Bessemer patentoval Bessemerův konvertor, který umožnil masovou výrobu oceli z roztaveného surového železa. Tento vynález byl klíčový pro druhou průmyslovou revoluci, umožnil stavbu železnic, mostů, mrakodrapů a lodí v dosud nevídaném měřítku.
Německý lékař a patolog Rudolf Virchow publikoval svůj aforismus Omnis cellula e cellula („každá buňka z buňky“), čímž položil základy moderní buněčné teorie a patologie.
Švýcarský chemik Georges Audemars vynalezl první metodu výroby umělého hedvábí z nitrocelulózy.
V Německu Robert Wilhelm Bunsen zdokonalil laboratorní hořák, který je dnes známý jako Bunsenův kahan.

🎨 Umění a kultura

📖 Literatura

Božena Němcová – Babička (první souborné vydání)
Walt Whitman – Stébla trávy (Leaves of Grass), sbírka básní, která způsobila revoluci v americké poezii.
Henry Wadsworth Longfellow – Píseň o Hiawathovi (The Song of Hiawatha), epická báseň inspirovaná mytologií původních obyvatel Ameriky.
Anthony Trollope – Správce (The Warden), první román z jeho slavné série Kronika Barsetshiru.
Elizabeth Gaskellová – Sever a Jih (North and South), sociální román popisující kontrasty mezi průmyslovým severem a agrárním jihem Anglie.

🖼️ Výtvarné umění

Gustave Courbet – Na Světové výstavě v Paříži byla jeho díla odmítnuta oficiální porotou. Courbet si proto vedle výstaviště postavil vlastní "Pavilon realismu", kde vystavil mimo jiné svůj monumentální obraz Malířův ateliér. Tento akt je považován za manifest realismu.
Jean-Auguste-Dominique Ingres – Na Světové výstavě naopak slavil úspěch a byla mu věnována retrospektivní výstava.

🎵 Hudba

Hector Berlioz dokončil své oratorium L'enfance du Christ (Dětství Kristovo).
Giuseppe Verdi uvedl v Paříži premiéru své opery Sicilské nešpory (Les vêpres siciliennes).
Jacques Offenbach otevřel v Paříži své divadlo Théâtre des Bouffes-Parisiens, které se stalo centrem francouzské operety.

👶 Narození

🇨🇿 Česko

28. ledna – Václav Nebeský, český klasický filolog a historik († 1916)
12. února – Otakar Ševčík, český houslový virtuos a pedagog († 1934)
24. března – Josef Šmaha, český herec a režisér († 1915)
1. května – Cecílie hraběnka z Hartigu, česká šlechtična, malířka a spisovatelka († 1927)
21. června – František Ženíšek, český malíř, autor opony Národního divadla († 1916)
11. srpna – Josef Klička, český hudební skladatel a varhaník († 1937)

🌍 Svět

21. ledna – John Browning, americký konstruktér zbraní († 1926)
13. února – Paul Deschanel, francouzský prezident († 1922)
13. března – Percival Lowell, americký astronom, který předpověděl existenci planety Pluto († 1916)
9. května – Julius Falkenstein, německý lékař a cestovatel po Africe († 1917)
28. července – Joseph Duveen, britský obchodník s uměním († 1939)
9. října – Mary "Mother" Jones, americká socialistka a odborářka († 1930)
1. listopadu – Guido Adler, rakouský hudební vědec narozený v Ivančicích († 1941)
10. listopadu – Alexandr Michajlovič Zajcev, ruský chemik († 1910)

✝️ Úmrtí

🇨🇿 Česko

20. července – František Vetešník, český kněz, spisovatel a národní buditel (* 1784)
28. října – Josef Chmela, český pedagog a spisovatel (* 1793)

🌍 Svět

26. ledna – Gérard de Nerval, francouzský básník a spisovatel (* 1808)
23. února – Carl Friedrich Gauss, německý matematik a fyzik (* 1777)
2. března – Mikuláš I. Pavlovič, ruský car (* 1796)
31. března – Charlotte Brontëová, anglická spisovatelka (* 1816)
13. července – Gaspard de Chatin, francouzský botanik (* 1813)
11. listopadu – Søren Kierkegaard, dánský filozof a teolog (* 1813)
26. listopadu – Adam Mickiewicz, polský básník, dramatik a publicista (* 1798)

💡 Pro laiky

Krymská válka a pád Sevastopolu: Představte si to jako velký konflikt mezi Ruskem na jedné straně a spojenectvím Osmanské říše, Francie a Británie na straně druhé. Bojovalo se hlavně o vliv na Balkáně a Blízkém východě. Pád pevnosti Sevastopol v roce 1855 byl pro Rusko obrovskou porážkou, která ukázala jeho zaostalost a donutila nového cara Alexandra II. zahájit velké reformy, včetně pozdějšího zrušení nevolnictví.
Bessemerův proces: Do roku 1855 byla výroba oceli velmi drahá a pomalá. Henry Bessemer přišel na způsob, jak foukáním vzduchu do roztaveného železa rychle a levně odstranit nečistoty a vyrobit ocel. Byla to revoluce srovnatelná s vynálezem internetu pro naši dobu. Najednou bylo možné stavět mnohem pevnější a větší mosty, koleje, lodě a budovy, což odstartovalo obrovský průmyslový boom.
Vydání Babičky: Pro Čechy to byla obrovská událost. V době, kdy se český národ snažil obnovit svůj jazyk a kulturu pod nadvládou Rakouska, přišla Božena Němcová s knihou, která idealizovaně zobrazovala český venkov, tradice a moudrost prostých lidí. Babička se stala symbolem národní identity a dodnes patří k základním dílům české literatury.

Šablona:Aktualizováno