Rašelina

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hornina Rašelina je organogenní sediment, který vzniká v mokřadech nazývaných rašeliniště. Tvoří ji nahromaděná a částečně rozložená rostlinná hmota, především mechy (zejména rašeliník), ostřice, rákos a další bahenní rostliny. Klíčovým faktorem pro její vznik je trvalé zamokření a nedostatek kyslíku, což výrazně zpomaluje rozkladné procesy. Rašelina je považována za nejmladší typ kaustobiolitu a předstupeň uhlí. Má široké využití v energetice, zahradnictví, balneologii a při výrobě whisky.

🌱 Vznik a složení

Vznik rašeliny, proces zvaný rašelinění (humifikace), je dlouhodobý geologický a biologický proces trvající tisíce let. Probíhá v prostředí s vysokou hladinou podzemní vody, kde odumřelé části rostlin klesají pod vodní hladinu.

🏛️ Podmínky vzniku

• Nadbytek vody: Trvalé zamokření zamezuje přístupu vzdušného kyslíku k odumřelé biomase.
• Anaerobní prostředí: Bez kyslíku nemohou efektivně pracovat aerobní bakterie a houby, které by jinak organickou hmotu kompletně rozložily. Místo toho probíhá pomalý anaerobní rozklad.
• Kyselé prostředí: Zejména u vrchovištní rašeliny, tvořené mechy rašeliníky, je prostředí velmi kyselé (pH často 3,5–4,5). Kyselost dále inhibuje činnost mikroorganismů.
• Nízká teplota: Proces je typický pro mírné a chladné klimatické pásy, kde nízké teploty dále zpomalují rozklad.

Rychlost akumulace rašeliny je velmi pomalá, obvykle se pohybuje kolem 1 milimetru za rok. Vrstva rašeliny o mocnosti několika metrů tak představuje tisíce let historie.

🧪 Chemické složení

Složení rašeliny se liší podle typu rašeliniště a stupně rozkladu. Obecně obsahuje:

• Voda: Čerstvá rašelina obsahuje 85–95 % vody.
• Organická hmota (sušina): Tvoří ji především celulóza, hemicelulóza, lignin, humusové látky (huminové kyseliny, fulvokyseliny), vosky a pryskyřice.
• Minerální látky (popeloviny): Obsah anorganických látek se pohybuje od 2 % (u vrchovištní rašeliny) až po více než 20 % (u slatiništní rašeliny).

Základními prvky v sušině jsou uhlík (cca 50–60 %), kyslík, vodík, dusík a síra.

🌍 Výskyt a typy rašelinišť

Rašeliniště pokrývají přibližně 3 % zemského povrchu (asi 4 miliony km²) a nacházejí se především na severní polokouli. Největší plochy se rozkládají v Kanadě, Rusku (zejména na Sibiři), Finsku, Švédsku, Irsku a Spojeném království (především ve Skotsku).

Podle způsobu vzniku a zdroje vody se rašeliniště dělí na dva základní typy:

• Slatiniště (nížinná rašeliniště): Vznikají v nížinách a říčních nivách, kde jsou sycena podzemní vodou bohatou na minerály. Mají neutrální až mírně zásadité pH. Rašelina z nich (slatina) je tmavší, více rozložená a bohatší na živiny. Typickými rostlinami jsou ostřice, rákos a olše.
• Vrchoviště (horská rašeliniště): Vznikají ve srážkově bohatých oblastech, často v horách, a jsou sycena výhradně chudými srážkovými vodami. Jsou charakteristická velmi kyselým prostředím a nízkým obsahem živin. Rašelina (vrchovištní) je světle hnědá, vláknitá a tvořená převážně mechy rodu rašeliník (Sphagnum). Vrchoviště se často vyklenují nad okolní terén.

Existují i přechodné typy rašelinišť, které kombinují vlastnosti obou.

⚙️ Vlastnosti

Rašelina má několik unikátních fyzikálních a chemických vlastností, které určují její využití.

• Vysoká nasákavost: Díky své porézní struktuře dokáže zadržet obrovské množství vody, až dvacetinásobek své hmotnosti v sušině.
• Nízká objemová hmotnost: Je velmi lehká, zejména v suchém stavu.
• Vysoká kyselost (acidita): Vrchovištní rašelina má nízké pH, což ji činí nevhodnou pro některé rostliny, ale ideální pro kyselomilné druhy.
• Tepelně izolační vlastnosti: V suchém stavu je dobrým izolantem.
• Konzervační účinky: Kyselé a anaerobní prostředí rašelinišť dokonale konzervuje organické materiály. V rašelině se nacházejí tisíce let staré pyly, dřevo, a dokonce i velmi dobře zachovalá těla lidí a zvířat (tzv. mumie z bažin, např. Tollundský muž).

⛏️ Těžba a zpracování

Těžba rašeliny, historicky nazývaná borkování, probíhá několika způsoby:

• Ruční těžba: Tradiční metoda pomocí speciálních rýčů, kterými se vyřezávají cihly rašeliny (borky). Ty se následně suší na vzduchu. Dnes se používá jen lokálně nebo pro specifické účely (např. pro palírny whisky).
• Frézování: Nejběžnější průmyslová metoda. Povrchová vrstva rašeliniště se rozruší frézou do hloubky několika centimetrů. Po částečném proschnutí na slunci a větru se tato vrstva sebere a proces se opakuje.
• Bloková těžba: Těžká technika vyřezává velké bloky rašeliny, které se dále zpracovávají.

Vytěžená rašelina se dále suší, drtí, třídí a lisuje podle zamýšleného použití.

🔥 Využití

Rašelina má široké spektrum využití, které se však v posledních desetiletích stává kontroverzním kvůli ekologickým dopadům těžby.

⚡ Energetika

Rašelina je považována za fosilní palivo, i když je mnohem mladší než uhlí. Má nižší výhřevnost než černé uhlí, ale vyšší než dřevo. V zemích jako Finsko, Irsko a Rusko se stále ve velkém spaluje v teplárnách a elektrárnách pro výrobu elektrické energie a tepla. Její spalování však produkuje značné množství oxidu uhličitého.

🌳 Zahradnictví a zemědělství

Díky své schopnosti zadržovat vodu a provzdušňovat půdu je rašelina klíčovou složkou zahradnických substrátů.

• Zlepšování půdy: Přidává se do těžkých jílovitých i lehkých písčitých půd pro zlepšení jejich struktury.
• Pěstební substráty: Tvoří základ většiny substrátů pro pěstování květin, zeleniny a okrasných dřevin v květináčích a kontejnerech.
• Pěstování kyselomilných rostlin: Čistá vrchovištní rašelina je ideální pro pěstování rododendronů, azalek, vřesů nebo kanadských borůvek.

🥃 Potravinářství

Rašelina hraje nezastupitelnou roli při výrobě skotské whisky, zejména z oblasti Islay. Při sušení naklíčeného ječmene (sladu) se používá kouř z hořící rašeliny. Tento kouř dodává sladu a následně i whisky charakteristické fenolické aroma připomínající kouř, jód a dehet. Míra "nakouřenosti" je jedním z hlavních faktorů určujících chuťový profil whisky.

🛁 Balneologie

Rašelina (především slatina) se využívá v lázeňství pro léčebné zábaly a koupele. Teplé rašelinové zábaly pomáhají při léčbě onemocnění pohybového aparátu, jako jsou artróza nebo revmatismus, a mají také pozitivní účinky na kožní problémy. Mezi známé rašelinové lázně v Česku patří Třeboň nebo Lázně Bělohrad.

🏗️ Ostatní využití

• Absorpční materiál: Pro svou nasákavost se používá k likvidaci ropných a chemických havárií.
• Stavební izolace: V minulosti se lisované rašelinové desky používaly jako izolační materiál.
• Podestýlka pro zvířata: V některých zemích se používá jako podestýlka ve stájích.
• Filtrační médium: V akvaristice se používá k úpravě vody – snižuje pH a obohacuje vodu o huminové látky.

♻️ Ekologický význam a ochrana

Rašeliniště jsou unikátní a velmi cenné ekosystémy.

• Zásobárna uhlíku: Rašeliniště jsou největší suchozemskou zásobárnou uhlíku. Přestože pokrývají jen 3 % povrchu Země, vážou v sobě přibližně dvakrát více uhlíku než všechny lesy světa dohromady. Těžba rašeliny a vysoušení rašelinišť uvolňuje tento uhlík zpět do atmosféry ve formě CO₂, čímž přispívá ke globálnímu oteplování.
• Zadržování vody v krajině: Fungují jako obrovské houby, které zadržují srážkovou vodu, zpomalují její odtok a pomáhají tak předcházet povodním i suchu.
• Útočiště pro vzácné druhy: Poskytují domov mnoha specializovaným a ohroženým druhům rostlin (např. masožravé rostliny jako rosnatka okrouhlolistá) a živočichů.

Z těchto důvodů je těžba rašeliny stále více vnímána jako neudržitelná. Mnoho zemí přistupuje k omezování těžby a snaží se o revitalizaci (obnovu) poškozených rašelinišť, například zahrazováním odvodňovacích kanálů a obnovou vodního režimu. V zahradnictví se hledají alternativy k rašelině, jako jsou kokosová vlákna, kompost z kůry nebo dřevovláknité materiály.

🇨🇿 Rašeliniště v Česku

V České republice se nacházejí významná rašeliniště především v horských a podhorských oblastech. Mezi nejznámější patří:

• Šumavské slatě: Komplex rozsáhlých vrchovišť, jako je Jezerní slať, Chalupská slať nebo Tříjezerní slať, které jsou chráněny v rámci Národního parku Šumava.
• Krkonošská rašeliniště: Například Úpské rašeliniště nebo Pančavská louka v hřebenových partiích Krkonoš.
• Rašeliniště Jizerských hor: Rozsáhlé komplexní rašeliniště na náhorní plošině Jizerských hor.
• Třeboňsko: Oblast s největšími komplexními slatiništi v Česku, například Červené blato.

Těžba rašeliny v Česku v minulosti probíhala ve velkém, dnes je však výrazně omezena a soustředí se na ochranu a obnovu těchto cenných biotopů.

💡 Pro laiky

Představte si rašelinu jako obrovskou přírodní houbu, která se tvořila tisíce let. Vzniká na místech, kde je neustále mokro, jako jsou bažiny. Rostliny, které zde odumřou, se kvůli nedostatku vzduchu a kyselému prostředí nerozloží úplně, ale pomalu se hromadí na sobě a mění se v hnědou až černou hmotu – rašelinu.

• Proč je důležitá? Rašeliniště zadržují obrovské množství vody, čímž pomáhají proti povodním a suchu. Zároveň v sobě skladují ohromné množství uhlíku, a brání tak jeho úniku do atmosféry, kde by přispíval ke změně klimatu. Jsou také domovem pro mnoho vzácných rostlin a živočichů.
• K čemu se používá? Lidé rašelinu těží a používají ji jako palivo v elektrárnách, jako přísadu do zeminy pro květiny (protože skvěle drží vodu) nebo v lázních na léčivé zábaly. Speciální využití má ve Skotsku, kde se kouřem z hořící rašeliny suší ječmen pro výrobu slavné kouřové whisky.
• Jaký je problém? Těžba rašeliny ničí tyto unikátní ekosystémy a uvolňuje do ovzduší velké množství skleníkových plynů. Proto se dnes ochránci přírody snaží rašeliniště chránit a obnovovat a hledají se náhrady za rašelinu v zahradnictví.

Šablona:Aktualizováno