Kardiopulmonální resuscitace

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Lékařský zákrok Kardiopulmonální resuscitace (zkráceně KPR, anglicky Cardiopulmonary resuscitation, CPR) je soubor jednoduchých a logicky na sebe navazujících úkonů, jejichž cílem je neprodlené obnovení dodávky okysličené krve do mozku u osoby, u které došlo k náhlé zástavě krevního oběhu. Jedná se o klíčovou součást první pomoci, která může významně zvýšit šanci na přežití postiženého bez trvalých následků.

Základem KPR je rytmické stlačování hrudníku (nepřímá srdeční masáž), které částečně nahrazuje mechanickou funkci srdce jako pumpy, a u proškolených zachránců také umělé dýchání, které zajišťuje okysličení krve. Moderní postupy kladou důraz především na kvalitní a nepřerušované komprese hrudníku a včasné použití automatizovaného externího defibrilátoru (AED), pokud je k dispozici.

📜 Historie

Snahy o oživení člověka jsou staré jako lidstvo samo, avšak vědecký základ resuscitace byl položen až v novověku. V 18. století se v Amsterdamu objevily první organizované snahy o záchranu tonoucích, které zahrnovaly zahřívání, umělé dýchání z úst do úst a další metody.

Moderní éra KPR začala v polovině 20. století. V roce 1956 prokázali lékaři James Elam a Peter Safar, že umělé dýchání z úst do úst je efektivní metodou ventilace. V roce 1960 pak William Kouwenhoven, Guy Knickerbocker a James Jude popsali účinnost zevní srdeční masáže. Spojením těchto dvou technik vznikla kardiopulmonální resuscitace, jak ji známe dnes. Od té doby jsou doporučené postupy (tzv. guidelines) pravidelně aktualizovány mezinárodními organizacemi, jako je European Resuscitation Council (ERC) nebo American Heart Association (AHA), na základě nejnovějších vědeckých poznatků.

⚙️ Principy a fyziologie

Při náhlé zástavě oběhu přestává srdce pumpovat krev do těla. Nejkritičtější je přerušení dodávky kyslíku do mozku. Mozkové buňky začínají odumírat již po 3–5 minutách bez kyslíku, což vede k nevratnému poškození.

Cílem KPR je tento proces zpomalit nebo zastavit:

Nepřímá srdeční masáž: Rytmickým stlačováním hrudní kosti proti páteři dochází ke stlačování srdce. Tím je krev mechanicky vypuzována z srdečních komor do velkých cév (aorta, plicnice) a je tak zajištěn alespoň minimální průtok krve mozkem a dalšími životně důležitými orgány. Tento mechanismus se nazývá "teorie srdeční pumpy".
Umělé dýchání: Vdechováním vzduchu do plic postiženého se doplňuje kyslík do krve. Ačkoliv vydechovaný vzduch zachránce obsahuje méně kyslíku než vzduch okolní, je jeho koncentrace stále dostatečná pro udržení základních životních funkcí. V prvních minutách po zástavě oběhu z kardiální příčiny je však v krvi ještě zbytkový kyslík, proto je absolutní prioritou nepřerušovaná masáž srdce.

🚑 Postup KPR u dospělých (BLS)

Postup pro laické zachránce se označuje jako základní neodkladná resuscitace (Basic Life Support, BLS). Řídí se jednoduchým algoritmem.

1. Bezpečnost a kontrola vědomí

Než se přiblížíte k postiženému, zhodnoťte bezpečnost situace pro sebe, postiženého i okolí (např. doprava, elektrický proud, plyn). Poté zkontrolujte, zda je osoba při vědomí. Hlasitě ji oslovte ("Haló, slyšíte mě?") a jemně s ní zatřeste za ramena.

2. Přivolání pomoci

Pokud postižený nereaguje, je v bezvědomí. Okamžitě volejte na tísňovou linku (v Evropě 155 nebo 112). Hovor dejte na hlasitý odposlech, abyste mohli komunikovat s operátorem a zároveň mít volné ruce pro resuscitaci. Operátor vám bude po telefonu radit. Pokud je na místě více zachránců, jeden volá a druhý zahajuje další kroky. Požádejte někoho, aby přinesl AED, pokud je v blízkosti.

3. Uvolnění dýchacích cest

Položte postiženého na záda na pevnou podložku. Uvolněte mu dýchací cesty provedením záklonu hlavy a zvednutím brady. Jednu ruku položte na čelo a zakloňte hlavu, prsty druhé ruky zvedněte bradu. Tím se zabrání zapadnutí jazyka, které by bránilo dýchání.

4. Kontrola dýchání

Udržujte dýchací cesty průchodné a zkontrolujte, zda postižený dýchá normálně. Přiložte své ucho k jeho ústům a nosu, dívejte se směrem k hrudníku a po dobu maximálně 10 sekund sledujte, poslouchejte a vnímejte:

Sledujte, zda se zvedá a klesá hrudník.
Poslouchejte, zda slyšíte dýchací šelesty.
Vnímejte, zda cítíte proud vydechovaného vzduchu na své tváři.

Lapavé dechy (tzv. gasping), které mohou připomínat chrápání nebo ojedinělé, nepravidelné nádechy, nepovažujte za normální dýchání. Pokud si nejste jisti, jednejte, jako by postižený nedýchal.

5. Zahájení kompresí hrudníku

Pokud postižený nereaguje a nedýchá normálně, neprodleně zahajte stlačování hrudníku.

Klekněte si vedle hrudníku postiženého.
Umístěte hranu dlaně jedné ruky doprostřed hrudníku (na dolní polovinu hrudní kosti).
Přiložte dlaň druhé ruky na tu první a propleťte prsty.
S napnutými pažemi se nakloňte nad hrudník tak, aby vaše ramena byla přímo nad místem komprese.
Stlačujte hrudník do hloubky 5–6 cm frekvencí 100–120 stlačení za minutu (přibližně 2 stlačení za sekundu). Rytmus pomohou udržet písně jako "Stayin' Alive" od Bee Gees nebo "Jingle Bells".
Po každém stlačení hrudník zcela uvolněte, ale neztrácejte kontakt rukou s hrudníkem.

6. Umělé dýchání

Proškolení zachránci by měli kombinovat komprese s umělými vdechy v poměru 30 stlačení : 2 vdechy.

Po 30 stlačeních zakloňte hlavu postiženého, stiskněte mu nosní dírky a svými ústy obemkněte jeho ústa.
Plynule do něj vdechněte po dobu asi 1 sekundy, sledujte, zda se mu zvedá hrudník.
Nechte hrudník klesnout a proveďte druhý vdech.
Okamžitě pokračujte další sérií 30 stlačení.

Pokud nejste trénovaní nebo si na umělé dýchání netroufáte, provádějte nepřetržitě pouze stlačování hrudníku. I to je velmi účinné.

7. Použití AED

Jakmile je k dispozici AED, okamžitě jej zapněte a postupujte podle jeho hlasových a vizuálních pokynů. Přístroj sám analyzuje srdeční rytmus a v případě potřeby doporučí podat elektrický výboj (defibrilace).

V resuscitaci pokračujte bez přerušení až do:

příjezdu zdravotnické záchranné služby, která si resuscitaci převezme,
okamžiku, kdy postižený začne jevit známky života (hýbe se, otevírá oči, normálně dýchá),
úplného vyčerpání zachránce.

👶 KPR u dětí a kojenců

Postup resuscitace u dětí se v několika bodech liší, protože příčina zástavy oběhu je u nich nejčastěji respirační (dušení, tonutí), nikoliv kardiální jako u dospělých.

Pořadí kroků: Pokud jste sami, proveďte nejprve 1 minutu resuscitace a až poté volejte záchrannou službu (pokud nemůžete volat s hlasitým odposlechem).
Úvodní vdechy: Resuscitaci u dětí zahajte 5 úvodními umělými vdechy.
Komprese hrudníku:

   * U kojenců (do 1 roku) stlačujte hrudník dvěma prsty do hloubky asi 4 cm (cca 1/3 hloubky hrudníku).
   * U dětí (od 1 roku do puberty) stlačujte hrudník jednou nebo oběma rukama (podle velikosti dítěte) do hloubky asi 5 cm (cca 1/3 hloubky hrudníku).

Poměr kompresí a vdechů: Po úvodních vdeších je poměr u laiků stejný jako u dospělých, tedy 30:2. U profesionálních záchranářů (pokud jsou dva) se používá poměr 15:2.

🏥 Rozšířená neodkladná resuscitace (ALS)

Rozšířená neodkladná resuscitace (Advanced Life Support, ALS) je prováděna zdravotnickými profesionály. Navazuje na základní resuscitaci a zahrnuje pokročilé postupy, jako jsou:

Zajištění dýchacích cest pomocí endotracheální intubace nebo jiných pomůcek.
Použití manuálního defibrilátoru.
Zajištění nitrožilního nebo nitrokostního vstupu pro podávání léků.
Podávání léků, jako je adrenalin (pro podporu oběhu) a amiodaron (při poruchách rytmu).
Diagnostika a léčba reverzibilních příčin zástavy oběhu (tzv. 4H a 4T).

⚠️ Komplikace a úspěšnost

Kardiopulmonální resuscitace je invazivní výkon a může být spojena s komplikacemi. Nejčastější je zlomenina žeber nebo hrudní kosti. Vzácněji může dojít k poranění plic (pneumotorax) nebo orgánů v dutině břišní. Riziko těchto komplikací je však nesrovnatelně menší než jistá smrt v případě neposkytnutí pomoci.

Úspěšnost KPR, tedy přežití pacienta do propuštění z nemocnice v dobrém neurologickém stavu, je bohužel nižší, než jak je často prezentováno v médiích. U mimonemocniční zástavy oběhu se pohybuje v řádu jednotek až desítek procent. Úspěšnost dramaticky zvyšuje včasné zahájení KPR laiky a brzké použití AED. Každá minuta prodlevy snižuje šanci na přežití o přibližně 10 %.

💡 Pro laiky

Proč je KPR tak důležitá? Představte si srdce jako pumpu, která rozvádí krev s kyslíkem po celém těle. Když se tato pumpa zastaví, mozek a další orgány začnou během několika minut odumírat. Stlačováním hrudníku vlastně ručně pumpujete krev místo srdce a kupujete tak drahocenný čas, než dorazí profesionální pomoc.
Co dělá AED (defibrilátor)? U některých typů srdeční zástavy srdce nepřestane bít úplně, ale začne se jen chaoticky a neúčinně chvět (tomu se říká fibrilace komor). AED dokáže do srdce poslat elektrický výboj, který toto chvění "resetuje" a dá srdci šanci znovu začít bít normálně. Je to bezpečný přístroj, který sám pozná, kdy je výboj potřeba, a navede vás, co dělat.
Nemůžu ublížit? Největší chybou je neudělat nic. Člověk se zástavou oběhu je v podstatě klinicky mrtvý. Jakýkoliv pokus o pomoc je lepší než žádný. Zlomená žebra se zahojí, ale poškozený mozek bez kyslíku nikoliv.
Co když si na dýchání netroufnu? Nevadí. Moderní doporučení zdůrazňují, že nejdůležitější je stlačování hrudníku. Pokud si nejste jistí, nebo se vám z jakéhokoliv důvodu do dýchání nechce, provádějte alespoň nepřetržitou masáž srdce.

🔗 Související články

Šablona:Aktualizováno