Periferní nervový systém

Rozbalit box

Obsah boxu

Periferní nervový systém (zkratka PNS), též periferní nervstvo nebo obvodová nervová soustava, je jedna ze dvou hlavních částí nervové soustavy. Tou druhou je centrální nervový systém (CNS), který tvoří mozek a mícha. PNS zahrnuje všechny nervy a ganglia, které se nacházejí mimo CNS. Jeho hlavní funkcí je spojovat CNS s končetinami, orgány a tkáněmi v celém těle, a tím zajišťovat obousměrnou komunikaci. Umožňuje tak mozku a míše přijímat informace z okolního prostředí i z vnitřku těla a zároveň vysílat řídící signály ke svalům a žlázám.

Periferní nervový systém se dále dělí na somatický a autonomní (vegetativní) nervový systém. Zatímco somatický systém ovládáme vůlí (např. pohyb kosterních svalů), autonomní systém řídí funkce, které jsou z větší části mimovolní (např. srdeční tep, trávení, dýchání).

🏗️ Struktura a dělení

Základními stavebními kameny PNS jsou neurony, jejichž výběžky (axony a dendrity) se sdružují do svazků a tvoří tak nervy. Těla neuronů se shlukují v gangliích.

🧠 Hlavové nervy

Hlavové (kraniální) nervy odstupují přímo z mozkového kmene a inervují především oblast hlavy a krku. Existuje 12 párů hlavových nervů, které se tradičně označují římskými číslicemi:

I. Čichový nerv (nervus olfactorius) – přenáší čichové vjemy.
II. Zrakový nerv (nervus opticus) – přenáší zrakové informace ze sítnice.
III. Okohybný nerv (nervus oculomotorius) – ovládá většinu očních svalů.
IV. Kladkový nerv (nervus trochlearis) – inervuje jeden z okohybných svalů.
V. Trojklaný nerv (nervus trigeminus) – zajišťuje citlivost obličeje a ovládá žvýkací svaly.
VI. Odtahující nerv (nervus abducens) – ovládá odtahování oka do strany.
VII. Lícní nerv (nervus facialis) – ovládá mimické svaly, přenáší chuťové vjemy.
VIII. Sluchově-rovnovážný nerv (nervus vestibulocochlearis) – přenáší sluchové a polohové informace.
IX. Jazykohltanový nerv (nervus glossopharyngeus) – podílí se na polykání, chuti a vnímání krevního tlaku.
X. Bloudivý nerv (nervus vagus) – nejdelší hlavový nerv, inervuje orgány v hrudníku a břiše.
XI. Přídatný nerv (nervus accessorius) – ovládá svaly krku (zdvihač hlavy, trapézový sval).
XII. Podjazykový nerv (nervus hypoglossus) – ovládá svaly jazyka.

🦴 Míšní nervy

Míšní (spinální) nervy vystupují z míchy párově meziobratlovými otvory. U člověka je jich celkem 31 párů a dělí se podle úseku páteře, ze kterého vystupují:

Krční nervy (cervikální) – 8 párů (C1–C8)
Hrudní nervy (thorakální) – 12 párů (T1–T12)
Bederní nervy (lumbální) – 5 párů (L1–L5)
Křížové nervy (sakrální) – 5 párů (S1–S5)
Kostrční nerv (kokcygeální) – 1 pár (Co1)

Po výstupu z páteřního kanálu se míšní nervy často spojují a vytvářejí složité sítě zvané nervové pleteně (plexusy). Nejvýznamnější jsou:

Krční pleteň (plexus cervicalis) – inervuje kůži a svaly krku, inervuje také bránici.
Pažní pleteň (plexus brachialis) – inervuje celou horní končetinu.
Bederní pleteň (plexus lumbalis) – inervuje břišní stěnu a přední a vnitřní stranu stehna.
Křížová pleteň (plexus sacralis) – inervuje hýždě a většinu dolní končetiny; odstupuje z ní nejdelší nerv v těle, sedací nerv (nervus ischiadicus).

⚙️ Funkční dělení

Z funkčního hlediska se PNS dělí na dvě hlavní složky, které se dále větví.

🏃 Somatický nervový systém

Somatický nervový systém (SNS) je zodpovědný za přenos informací, které vnímáme vědomě, a za ovládání kosterního svalstva, které podléhá naší vůli.

Senzorická (aferentní) vlákna vedou vzruchy z receptorů v kůži, svalech a kloubech do CNS. Informují tak mozek o dotyku, bolesti, teplotě, tlaku a poloze těla (propriocepce).
Motorická (eferentní) vlákna vedou povely z CNS ke kosterním svalům a způsobují jejich stah (kontrakci).

Typickým příkladem funkce somatického systému je reflexní oblouk, například patelární reflex, kdy úder do kolenní šlachy vyvolá bezděčné natažení bérce.

❤️ Autonomní nervový systém

Autonomní (vegetativní) nervový systém (ANS) řídí činnost vnitřních orgánů, hladké svaloviny a žláz. Jeho funkce jsou z velké části nezávislé na naší vůli a jsou klíčové pro udržení vnitřní rovnováhy těla (homeostáza). ANS se dělí na tři hlavní části:

💨 Sympatikus

Sympatický nervový systém připravuje organismus na zátěžové situace – reakci "bojuj nebo uteč" (fight or flight). Jeho aktivace způsobuje:

Zrychlení srdeční činnosti a zvýšení krevního tlaku.
Rozšíření průdušek pro lepší okysličení krve.
Uvolnění glukózy z jaterních zásob.
Rozšíření zornic.
Útlum trávicích procesů.

Hlavním neurotransmiterem sympatiku je noradrenalin.

🧘 Parasympatikus

Parasympatický nervový systém je aktivní v klidových podmínkách a zajišťuje procesy spojené s odpočinkem, trávením a regenerací (rest and digest). Jeho činnost vede k:

Zpomalení srdeční činnosti.
Zúžení průdušek.
Podpoře trávení a vylučování (zvýšená sekrece slin a trávicích šťáv).
Zúžení zornic.

Hlavním neurotransmiterem parasympatiku je acetylcholin.

🍽️ Enterický nervový systém

Enterický nervový systém (ENS) je často označován jako "druhý mozek". Jedná se o komplexní síť neuronů uloženou ve stěně trávicí trubice (od jícnu po konečník). Ačkoliv je ovlivňován sympatikem a parasympatikem, je schopen fungovat i do značné míry autonomně. Řídí peristaltiku, sekreci enzymů a lokální průtok krve v trávicím traktu.

🩺 Klinický význam a poruchy

Poškození periferních nervů se nazývá neuropatie. Může mít mnoho příčin, včetně úrazů, infekcí, metabolických poruch nebo toxických vlivů.

Mononeuropatie: Postižení jednoho nervu. Typickým příkladem je syndrom karpálního tunelu, kde dochází k útlaku středového nervu (nervus medianus) v zápěstí.
Polyneuropatie: Symetrické postižení více nervů, často na končetinách. Častou příčinou je diabetes mellitus (diabetická neuropatie) nebo alkoholismus.
Radikulopatie: Postižení míšního kořene, nejčastěji způsobené výhřezem meziobratlové ploténky. Projevuje se bolestí a poruchou citlivosti v oblasti, kterou daný kořen inervuje.
Guillain-Barré syndrom: Vzácné autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá periferní nervy, což vede k rychle postupující svalové slabosti až ochrnutí.
Traumatické poškození: Nervy mohou být přerušeny, stlačeny nebo zhmožděny při úrazech. Na rozdíl od CNS mají periferní nervy určitou schopnost regenerace, která je však často pomalá a neúplná.

💡 Pro laiky

Představte si centrální nervový systém (mozek a míchu) jako hlavní řídící centrálu nebo velitelství. Periferní nervový systém je pak rozsáhlá síť telefonních a datových kabelů, která spojuje toto velitelství s každým jednotlivým domem, továrnou a senzorem ve městě (tedy s vašimi svaly, orgány a smyslovými buňkami).

Senzorické nervy jsou jako kabely od bezpečnostních kamer a senzorů (oči, uši, kůže), které posílají do velitelství informace o tom, co se děje venku i uvnitř.
Motorické nervy jsou jako kabely, kterými velitelství posílá příkazy k akci – například "pohni rukou" (somatický systém, který ovládáte vůlí) nebo "zrychli srdeční tep" (autonomní systém, který funguje automaticky).

Když si například říznete do prstu, senzorické nervy okamžitě pošlou zprávu o bolesti do míchy a mozku. Mozek informaci zpracuje a přes motorické nervy pošle příkaz svalům v ruce, abyste s ní ucukli. To vše se děje během zlomku sekundy díky efektivní komunikaci přes periferní nervový systém.

Šablona:Aktualizováno