Kurdové

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Etnikum Kurdové jsou íránský národ pocházející z horské oblasti Blízkého východu známé jako Kurdistán, která se rozkládá na území dnešního Turecka, Iráku, Íránu a Sýrie. S odhadovanou populací mezi 35 a 45 miliony lidí představují největší etnickou skupinu na světě bez vlastního státu. Většina Kurdů hovoří kurdštinou, která patří do západní větve íránských jazyků.

Po staletí hráli Kurdové významnou roli v historii regionu, ale po rozpadu Osmanské říše na počátku 20. století jim byla odepřena možnost vytvořit si vlastní nezávislý stát. Od té doby je jejich historie poznamenána bojem za kulturní, politická a národní práva, který často přerostl v ozbrojené konflikty s vládami států, na jejichž území žijí. Navzdory útlaku si Kurdové uchovali bohatou a svébytnou kulturu, jazyk a společenské tradice.

🌍 Geografické rozšíření a demografie

Kurdové jsou původním obyvatelstvem regionu Kurdistán, který však není mezinárodně uznaným státem. Jejich populace je rozdělena mezi čtyři hlavní státy:

• Turecko: Zde žije největší kurdská populace, odhadovaná na 15 až 20 milionů lidí, což představuje přibližně 18–25 % celkové populace země. Obývají především jihovýchodní a východní oblasti země, známé jako Severní Kurdistán. Mnoho Kurdů také žije ve velkých městech na západě Turecka, jako je Istanbul, İzmir nebo Ankara.
• Írán: V Íránu žije přibližně 8 až 12 milionů Kurdů, soustředěných hlavně v západních a severozápadních provinciích, které tvoří Východní Kurdistán. Nejvýznamnějšími provinciemi jsou Kermánšáh, Ílám, Kurdistán a Západní Ázerbájdžán.
• Irák: Iráčtí Kurdové, jejichž počet se odhaduje na 6 až 8 milionů, se těší nejvyšší míře autonomie. Irácký Kurdistán (Jižní Kurdistán) je od roku 1992 autonomní oblastí s vlastní vládou, parlamentem a ozbrojenými silami (Pešmerga). Hlavním městem je Erbíl.
• Sýrie: V Sýrii žije přibližně 2 až 3 miliony Kurdů, převážně na severu a severovýchodě země v oblasti zvané Rojava (Západní Kurdistán). Během syrské občanské války si zde Kurdové vytvořili de facto autonomní správu známou jako Autonomní správa severní a východní Sýrie.

Kromě těchto čtyř zemí existuje významná kurdská diaspora, zejména v Evropě. Největší komunita žije v Německu, další početné skupiny se nacházejí ve Francii, Švédsku, Nizozemsku a Spojeném království. Menší komunity žijí také v zemích bývalého Sovětského svazu, jako je Arménie a Gruzie.

📜 Historie

Historie Kurdů je dlouhá a složitá, plná období kulturního rozkvětu i brutálního útlaku.

🏛️ Původ a starověk

Původ Kurdů je předmětem debat, ale mnoho historiků a lingvistů je spojuje se starověkými Médy, íránským kmenem, který v 7. století př. n. l. založil mocnou Médskou říši. Po pádu Médů se region stal součástí následných říší, včetně Achaemenovské, Seleukovské, Parthské a Sásánovské. Řecký historik Xenofón ve svém díle Anabasis popisuje setkání s kmenem Karduchů (Kardoukhoi), kteří jsou považováni za jedny z předků dnešních Kurdů.

🕌 Středověk a islámské dynastie

Po arabské islámské expanzi v 7. století Kurdové postupně přijali islám, převážně jeho sunnitskou větev. Během středověku vzniklo několik kurdských dynastií a knížectví, která si udržovala různou míru autonomie. Mezi nejvýznamnější patřili Šaddádovci a Marvánovci.

Nejslavnější postavou kurdského původu je bezpochyby Saladin (Salah al-Din al-Ayyubi), který v 12. století založil dynastii Ajjúbovců. Jako sultán Egypta a Sýrie sjednotil muslimské síly, porazil křižáky v bitvě u Hattínu a znovu dobyl Jeruzalém.

Ottoman a Perská říše

Od 16. století se Kurdistán stal nárazníkovou zónou mezi dvěma mocnými rivaly: Osmanskou říší a perskou Safíovskou říší. Bitva u Čaldiránu v roce 1514 vedla k rozdělení kurdského území. Definitivní hranice byla stanovena smlouvou ze Zuhabu v roce 1639, která rozdělila Kurdistán na osmanskou a perskou část. Toto rozdělení položilo základ moderního rozdělení kurdského národa.

🗺️ 20. století a boj za autonomii

Po porážce Osmanské říše v první světové válce svitla Kurdům naděje na vlastní stát. Sèvreská smlouva z roku 1920 počítala s vytvořením autonomního a potenciálně nezávislého Kurdistánu. Tento slib však nebyl nikdy naplněn. Turecké národní hnutí pod vedením Mustafy Kemala Atatürka smlouvu odmítlo a následná Lausannská smlouva z roku 1923 již o kurdském státě nemluvila. Kurdistán byl definitivně rozdělen mezi nově vzniklé státy: Turecko, Irák (britský mandát) a Sýrie (francouzský mandát).

Toto období odstartovalo sérii kurdských povstání:

• **V Turecku:** Kurdská identita byla potlačována, jazyk zakázán a Kurdové byli označováni jako "horští Turci". To vedlo k četným povstáním (např. povstání Šejcha Saida v roce 1925 nebo povstání v Dersim). Od 80. let vede ozbrojený boj za kurdská práva Strana kurdských pracujících (PKK).
• **V Iráku:** Kurdové vedli dlouhý boj za autonomii proti bagdádským vládám. Režim Saddáma Husajna proti nim vedl genocidní kampaň Anfal v letech 1986–1989, jejíž součástí byl i chemický útok na město Halabdža.
• **V Íránu:** V roce 1946 byla s podporou Sovětského svazu na krátkou dobu vyhlášena Mahábádská republika, která se stala prvním moderním kurdským státním útvarem. Po necelém roce byla však íránskou armádou zlikvidována.
• **V Sýrii:** Kurdové byli dlouhodobě diskriminováni, mnozí z nich neměli ani syrské občanství.

💥 Současnost (21. století)

Na počátku 21. století se situace Kurdů v jednotlivých zemích výrazně lišila.

• **Irácký Kurdistán:** Po pádu Saddáma Husajna v roce 2003 se postavení iráckých Kurdů upevnilo. Jejich autonomní region se stal nejstabilnější a ekonomicky nejúspěšnější částí Iráku. V roce 2017 uspořádali referendum o nezávislosti, které drtivá většina podpořila, ale mezinárodní společenství ani centrální vláda v Bagdádě ho neuznaly.
• **Sýrie:** Během občanské války se kurdské milice YPG staly klíčovým spojencem mezinárodní koalice v boji proti Islámskému státu (ISIS), zejména při obraně města Kobani. Na severu Sýrie si Kurdové vybudovali autonomní správu, která čelí tlaku ze strany Turecka, syrského režimu i dalších aktérů.
• **Turecko:** Mírový proces mezi tureckou vládou a PKK zkolaboval v roce 2015, což vedlo k obnovení násilí na jihovýchodě země. Politická reprezentace Kurdů je pod silným tlakem a mnoho jejích představitelů bylo uvězněno.

🗣️ Jazyk a literatura

Kurdština (Zimanê Kurdî) je indoevropský jazyk, který patří do severozápadní skupiny íránských jazyků. Není jednotná a dělí se na několik hlavních dialektů, které nejsou vždy vzájemně plně srozumitelné:

• **Kurmandží** (severní kurdština): Nejrozšířenější dialekt, kterým mluví Kurdové v Turecku, Sýrii a části Iráku a Íránu. Píše se latinkou (tzv. Hawarova abeceda).
• **Sorání** (střední kurdština): Používá se v Iráckém Kurdistánu a v íránském Kurdistánu. Píše se upraveným arabským písmem.
• **Palewaní** (jižní kurdština): Mluví se jím v částech Íránu a Iráku.

Kurdská literatura má bohatou tradici ústní slovesnosti, včetně epických básní a písní. Mezi klasické básníky patří Melayê Cizîrî (16. století) a Ehmedê Xanî (17. století), autor národního eposu Mem a Zin. Moderní literatura se začala rozvíjet ve 20. století a často reflektuje politický boj a touhu po národní identitě.

☪️ Náboženství a kultura

Víra

Drtivá většina Kurdů (asi 75 %) jsou sunnitští muslimové, převážně stoupenci šáfi'ovské právní školy. Existují však i významné náboženské menšiny, které hrají důležitou roli v kurdské identitě:

• **Alevité:** Synkretické náboženství s prvky šíitského islámu, súfismu a starých anatolských tradic. Žijí především v Turecku.
• **Jezídové:** Starobylé monoteistické náboženství s prvky zoroastrismu a islámu. Jejich komunita byla v roce 2014 terčem genocidy ze strany Islámského státu.
• **Jarsanisté (Ahl-e Haqq):** Další synkretické náboženství, rozšířené hlavně v Íránu.

Kromě toho existují i malé komunity kurdských křesťanů a židů.

Tradice a zvyky

Kurdská kultura je bohatá a rozmanitá. Klíčovou roli hraje rodina a kmenová příslušnost.

• **Newroz:** Nejvýznamnější svátek, oslava jarní rovnodennosti a nového roku, který se slaví 21. března. Je spojen se zapalováním ohňů a má silný politický význam jako symbol odporu a svobody.
• **Hudba a tanec:** Kurdská hudba je charakteristická svými melodiemi a rytmy. Tradiční tanec govend je kolektivní tanec v kruhu, který je nedílnou součástí svateb a oslav.
• **Oděv:** Tradiční mužský oděv se skládá ze širokých kalhot (şalwar) a vesty, zatímco ženy nosí barevné šaty zdobené výšivkami a šperky.

⚖️ Politický status a nacionalismus

Kurdové jsou často označováni za "největší národ bez státu". Kurdský nacionalismus se zformoval na přelomu 19. a 20. století a jeho cíle se liší v závislosti na regionu a politické orientaci – od požadavků na kulturní a jazyková práva, přes federální uspořádání až po plnou nezávislost a vytvoření sjednoceného Kurdistánu.

Mezi nejdůležitější politické a vojenské organizace patří:

• **Strana kurdských pracujících (PKK):** Působí v Turecku, původně marxisticko-leninistická organizace bojující za nezávislý stát, dnes prosazuje ideologii "demokratického konfederalismu". Je Tureckem, USA a EU považována za teroristickou organizaci.
• **Demokratická strana Kurdistánu (KDP):** Jedna ze dvou hlavních vládnoucích stran v Iráckém Kurdistánu, vedená klanem Barzání.
• **Vlastenecká unie Kurdistánu (PUK):** Druhá hlavní strana v Iráckém Kurdistánu, založená Džalálem Talabáním.
• **Strana demokratické unie (PYD):** Vedoucí politická síla v syrské Rojavě, ideologicky spřízněná s PKK. Její ozbrojenou složkou jsou milice YPG a YPJ.

💡 Pro laiky

• Kurdistán: V překladu "země Kurdů". Není to oficiální stát, ale geografická a kulturní oblast, kde Kurdové historicky žijí. Rozkládá se na území čtyř států (Turecko, Írán, Irák, Sýrie). Jedinou oficiálně uznanou autonomní částí je Irácký Kurdistán.
• Pešmerga: Název pro ozbrojené síly autonomního Iráckého Kurdistánu. V kurdštině tento termín znamená "ti, kdo čelí smrti". Jsou známí svým bojem proti režimu Saddáma Husajna a později proti Islámskému státu.
• Národ bez státu: Označení pro etnickou skupinu, která má společnou identitu, kulturu a jazyk, ale nemá vlastní suverénní stát. Kurdové jsou největším příkladem takového národa na světě.

Šablona:Aktualizováno