1851
Obsah boxu
| 1851 | |
|---|---|
| Rok | 1851 |
| Soubor:Crystal Palace 1851.jpg | |
| Křišťálový palác, dějiště Velké světové výstavy v Londýně | |
| Století | 19. století |
| Desetiletí | 1850. léta |
1851 (MDCCCLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Byl to rok, který se nesl ve znamení technologického pokroku, symbolizovaného především Velkou světovou výstavou v Londýně, ale také politické reakce a upevňování absolutistických režimů v Evropě, zejména ve Francii a Rakouském císařství. Ve Spojených státech pokračovalo napětí ohledně otroctví a v literatuře vyšlo jedno z nejvýznamnějších děl americké literatury, Bílá velryba.
📜 Události
🌍 Svět
- 1. května – V Londýně byla zahájena Velká světová výstava (The Great Exhibition of the Works of Industry of All Nations). Konala se ve speciálně postaveném Křišťálovém paláci v Hyde Parku. Výstava, iniciovaná princem Albertem, představila nejnovější technologické a průmyslové inovace z celého světa a stala se symbolem viktoriánské éry a průmyslové nadvlády Velké Británie. Navštívilo ji přes šest milionů lidí.
- 18. září – V USA byl založen deník The New York Times.
- 18. října – V USA byl poprvé publikován román Hermana Melvilla Bílá velryba (Moby-Dick; or, The Whale), nejprve ve Spojeném království ve třech svazcích pod názvem The Whale.
- 2. prosince – Ve Francii provedl prezident Ludvík Napoleon Bonaparte státní převrat. Rozpustil Národní shromáždění a nechal zatknout své politické oponenty. Tímto krokem si připravil půdu pro obnovení císařství a o rok později se prohlásil císařem jako Napoleon III..
- V Austrálii propukla zlatá horečka ve Victorii poté, co bylo objeveno zlato v oblastech Ballarat a Bendigo. To vedlo k masivnímu přílivu imigrantů a dramatickému nárůstu populace kolonie.
- V Číně oficiálně začalo Povstání tchaj-pchingů, když se Chung Siou-čchüan prohlásil za "Nebeského krále" a založil Nebeskou říši velkého míru. Toto povstání se stalo jedním z nejkrvavějších konfliktů v lidské historii.
- Byl položen první funkční podmořský telegrafní kabel přes Lamanšský průliv, spojující Dover v Anglii a Calais ve Francii.
🇨🇿 České země
- 31. prosince – Císař František Josef I. vydal tzv. Silvestrovské patenty, kterými byla zrušena oktrojovaná březnová ústava z roku 1849. Tímto aktem byl v Rakouském císařství formálně nastolen neoabsolutismus, známý jako Bachův absolutismus. Byla zrušena svoboda tisku, shromažďování a další občanské svobody vydobyté během revoluce v roce 1848. Moc byla plně centralizována ve Vídni.
🔬 Věda a technika
- Léon Foucault v pařížském Panthéonu veřejně demonstroval rotaci Země pomocí svého slavného Foucaultova kyvadla.
- Isaac Merritt Singer získal patent na vylepšenou verzi šicího stroje, což významně přispělo k jeho masovému rozšíření v domácnostech i v průmyslu.
- Britský astronom William Lassell objevil dva měsíce planety Uran – Ariel a Umbriel.
- Německý lékař Hermann von Helmholtz vynalezl oftalmoskop, přístroj umožňující vyšetření očního pozadí.
🎨 Umění a kultura
- 11. března – V benátském divadle La Fenice měla premiéru opera Rigoletto od Giuseppe Verdiho. Stala se okamžitým úspěchem a patří k nejhranějším operám dodnes.
- Byla založena tisková agentura Reuters v Londýně Paulem Reuterem.
- V Drážďanech byla otevřena Semperova galerie (Gemäldegalerie Alte Meister), navržená architektem Gottfriedem Semperem.
👶 Narození
Česko
- 14. května – Václav Brožík, český malíř, představitel akademismu († 1901)
- 29. června – Petr Oliva, český herec a politik († 1927)
- 8. července – František Kmoch, český dirigent a skladatel pochodové hudby († 1912)
- 20. srpna – Václav Juda Novotný, český hudební skladatel a spisovatel († 1922)
Svět
- 19. ledna – Jacobus Kapteyn, nizozemský astronom († 1922)
- 27. března – Vincent d'Indy, francouzský hudební skladatel a pedagog († 1931)
- 20. května – Emile Berliner, německo-americký vynálezce gramofonu († 1929)
- 29. června – Jane Dieulafoy, francouzská archeoložka a spisovatelka († 1916)
- 8. července – Arthur Evans, britský archeolog, objevitel mínojské civilizace na Krétě († 1941)
- 10. prosince – Melvil Dewey, americký knihovník, tvůrce Deweyho desetinného třídění († 1931)
- 20. prosince – Knut Wicksell, švédský ekonom († 1926)
⚰️ Úmrtí
Česko
- 28. ledna – Václav Emanuel Horák, český varhaník a hudební skladatel (* 1800)
- 4. července – Martin Štěpán, luteránský pastor, zakladatel Luteránské církve Missourské synody (* 1777)
Svět
- 24. ledna – Gaspare Spontini, italský hudební skladatel (* 1774)
- 1. února – Mary Shelley, anglická spisovatelka, autorka románu Frankenstein (* 1797)
- 18. února – Carl Gustav Jacob Jacobi, německý matematik (* 1804)
- 9. března – Hans Christian Ørsted, dánský fyzik a chemik, objevitel elektromagnetismu (* 1777)
- 10. července – Louis Daguerre, francouzský umělec a vynálezce, průkopník fotografie a daguerrotypie (* 1787)
- 14. listopadu – Täwädros II., etiopský císař (* 1818)
- 19. prosince – William Turner, anglický romantický malíř (* 1775)
🧐 Pro laiky
Co byly Silvestrovské patenty?
Představte si, že po velké revoluci v roce 1848 lidé v Rakouském císařství (včetně Českých zemí) získali určité svobody – mohli svobodněji psát do novin, scházet se a měli slíbenou ústavu, která by omezila moc císaře. Silvestrovské patenty byly dokumenty, které císař František Josef I. vydal na Silvestra roku 1851 a kterými všechny tyto svobody a sliby zrušil. Bylo to jako říct: "Experiment s demokracií končí, vracíme se k tomu, že já, císař, rozhoduji o všem." Tím začalo období přísné vlády a policejního dohledu, kterému se říká Bachův absolutismus.
Proč byla Velká světová výstava tak důležitá?
Velká světová výstava v Londýně byla v podstatě první obrovské mezinárodní Expo. Byla to akce, kde země z celého světa ukazovaly to nejlepší, co uměly vyrobit – od obrovských parních strojů po jemné krajky. Konala se v neuvěřitelné budově ze skla a oceli zvané Křišťálový palác. Pro Velkou Británii to byla příležitost ukázat světu: "Jsme nejlepší, jsme dílna světa." Výstava nastartovala éru podobných akcí a ukázala, jak moc průmyslová revoluce změnila svět.
Jak Foucaultovo kyvadlo dokázalo, že se Země točí?
Do té doby lidé věděli, že se Země točí, ale bylo těžké to jednoduše ukázat. Fyzik Léon Foucault zavěsil v obrovské kupoli pařížského Panthéonu velmi těžkou kouli na dlouhém laně. Když kyvadlo rozhoupal, zdálo se, že se jeho dráha pomalu otáčí. Ve skutečnosti se ale neotáčelo kyvadlo – to si zachovávalo stále stejný směr kmitání vůči hvězdám. Točila se pod ním podlaha, tedy celá planeta Země. Byl to první přímý a viditelný důkaz rotace Země.