Přeskočit na obsah

Hans Christian Ørsted

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Vědec

Hans Christian Ørsted (14. srpna 1777, Rudkøbing, Dánsko – 9. března 1851, Kodaň, Dánsko) byl významný dánský fyzik a chemik, který se proslavil především objevem vztahu mezi elektřinou a magnetismem, čímž položil základy pro rozvoj elektromagnetismu. Jeho experiment z roku 1820, kdy pozoroval odchylku střelky kompasu v blízkosti elektrického proudu, představoval přelomový moment v historii fyziky a sjednotil do té doby oddělené obory elektřiny a magnetismu. Kromě svých fyzikálních objevů byl Ørsted také plodným filozofem a pedagogem, který se zasazoval o šíření vědeckých poznatků a založil řadu důležitých institucí v Dánsku.

⏳ Historie a raný život

Hans Christian Ørsted se narodil 14. srpna 1777 v malém městečku Rudkøbing na ostrově Langeland v Dánském království. Jeho otec, Søren Christian Ørsted, byl lékárník, a mladý Hans Christian často pomáhal v rodinné lékárně, kde získal své první zkušenosti s chemií a přírodními vědami. Spolu se svým mladším bratrem Andersem Sandøe Ørstedem (který se později stal významným právníkem a politikem) získal většinu svého raného vzdělání doma.

V roce 1794, ve věku 17 let, se Ørsted přestěhoval do Kodani a zapsal se na Kodaňskou univerzitu. Zde studoval širokou škálu oborů, včetně filozofie, přírodní vědy, matematiky a farmacie. V roce 1799 získal doktorát za disertační práci s názvem „The Architectonics of Natural Metaphysics“, která odrážela jeho zájem o Kantovu filozofii a jednotu přírodních sil. Po dokončení studií cestoval po Evropě, kde se setkal s předními vědci své doby, jako byli Johann Wilhelm Ritter, s nímž rozvinul zájem o vztah mezi elektřinou a magnetismem.

🔬 Objev elektromagnetismu

Ørstedův nejslavnější objev se udál 21. dubna 1820 během přednášky na Kodaňské univerzitě. Předváděl experimenty s elektrickými proudy a náhodou si všiml, že magnetická střelka kompasu se odchýlila, když byl v její blízkosti zapojen elektrický obvod. Tento jev ho okamžitě zaujal a po dalších experimentech dospěl k závěru, že elektrický proud vytváří magnetické pole.

Ørsted publikoval své výsledky v latinském pojednání s názvem "Experimenta circa effectum conflictus electrici in acum magneticam" (Experimenty týkající se účinku elektrického konfliktu na magnetickou jehlu), které rychle oběhlo vědeckou komunitou. Jeho objev představoval první experimentální důkaz přímého spojení mezi elektřinou a magnetismem, což bylo do té doby považováno za dva nezávislé jevy. Tento průlomový objev inspiroval další vědce, jako byli André-Marie Ampère a Michael Faraday, k hlubšímu studiu elektromagnetismu a položil základy pro vývoj elektromagnetická teorie a moderní elektrotechniky. Jednotka magnetická indukce v soustavě CGS byla na jeho počest pojmenována oersted.

💡 Další vědecké příspěvky

Kromě objevu elektromagnetismu se Hans Christian Ørsted věnoval i dalším oblastem vědy. V roce 1825 se mu podařilo jako prvnímu izolovat hliník v poměrně čisté formě, a to reakcí bezvodého chloridu hlinitého s draslíkem. Tímto objevem předběhl Friedrich Wöhler, který je často mylně uváděn jako objevitel hliníku.

Ørsted také významně přispěl k rozvoji akustiky a fyziky kapalin. V roce 1822 provedl experimenty s stlačitelností kapalin, přičemž použil svůj vlastní vynález, piezometr, k měření stlačitelnosti vody. Jeho práce pomohla pochopit chování kapalin pod tlakem. Dále se zabýval studiem termoelektřiny a byl jedním z prvních, kdo zkoumal termoelektrický jev.

📚 Pedagogická a filozofická činnost

Hans Christian Ørsted nebyl pouze výjimečným vědcem, ale také vlivným pedagogem a filozofem. Po získání profesury na Kodaňské univerzitě v roce 1806 se stal klíčovou postavou v rozvoji vědeckého vzdělávání v Dánsku. Věřil v šíření vědeckých poznatků mezi širokou veřejnost a aktivně se podílel na zakládání institucí, které by to umožnily.

V roce 1824 založil Společnost pro šíření přírodních věd (Selskabet for Naturlærens Udbredelse), jejímž cílem bylo popularizovat vědu a zpřístupnit ji nejen akademikům, ale i běžným občanům. Byl také hnací silou při založení Polytechnické školy (Den Polytekniske Læreanstalt), předchůdce dnešní Technické univerzity Dánska, v roce 1829, kde působil jako její první ředitel.

Ørsted byl ovlivněn německým romantismem a filozofií Immanuela Kanta. Věřil v hlubokou jednotu přírody a snažil se najít spojení mezi různými přírodními jevy, což se projevilo i v jeho přístupu k objevu elektromagnetismu. Jeho filozofické myšlenky byly shrnuty v díle "The Soul in Nature" (Duše v přírodě), vydaném posmrtně v roce 1850.

🏆 Ocenění a odkaz

Za svůj objev elektromagnetismu byl Hans Christian Ørsted v roce 1820 oceněn Copleyho medailí, nejvyšším oceněním Královské společnosti v Londýně. Byl také členem mnoha vědeckých společností po celém světě, včetně Francouzská akademie věd a Pruská akademie věd.

Ørstedův odkaz je trvalý a dalekosáhlý. Jeho objev elektromagnetismu zcela změnil chápání fyzikálního světa a otevřel cestu k rozvoji moderních technologií, jako jsou elektromotory, generátory a bezdrátová komunikace. Na jeho počest je pojmenována jednotka magnetické indukce v soustavě CGS, oersted (Oe). Je mu věnována řada pomníků, institucí a ulic v Dánsku i po celém světě. V roce 2020 si Dánsko připomnělo 200. výročí jeho průlomového objevu řadou akcí a publikací, které zdůraznily jeho trvalý význam pro vědu a společnost.

🌍 Pro laiky

Představte si, že máte baterku a kompas. Když baterku zapnete, světlo svítí, a kompas ukazuje na sever. Tyto dvě věci spolu zdánlivě nemají nic společného. Ale Hans Christian Ørsted zjistil něco úžasného!

Jednoho dne, když učil studenty, si všiml, že když pustil elektrický proud drátem, střelka kompasu, která ležela blízko, se pohla! To bylo jako kouzlo! Najednou se ukázalo, že elektřina (proud v drátu) a magnetismus (střelka kompasu) jsou vlastně dvě strany téže mince.

Představte si to jako dvě ruce, které byly dříve oddělené, a Ørsted je spojil. Díky němu víme, že když něco elektricky nabijete a necháte to proudit (jako v drátu), vytvoří se kolem toho neviditelné magnetické pole. A naopak, magnety mohou ovlivnit elektřinu. Tento objev byl obrovský, protože bez něj bychom dnes neměli elektromotory (které pohání třeba pračky nebo vlaky), reproduktory, ani spoustu dalších elektrických věcí, které denně používáme. Je to jako základní kámen pro celý náš moderní elektrický svět!