1804

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1804 (MDCCCIV) byl přestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal nedělí. Tento rok je klíčovým momentem napoleonské éry, neboť Napoleon Bonaparte se prohlásil císařem Francouzů. Zároveň se jedná o rok, kdy Haiti vyhlásilo nezávislost, čímž se stalo prvním nezávislým státem v Latinské Americe a první postkoloniální republikou vedenou černochy. Ve Spojených státech začala slavná expedice Lewise a Clarka.

🌍 Události

1. ledna – Jean-Jacques Dessalines vyhlásil nezávislost Haiti na Francii. Tím byla završena Haitská revoluce, jediná úspěšná revoluce otroků v historii. Země se stala první nezávislou republikou v Latinské Americe.

14. února – V Srbsku vypuklo První srbské povstání proti nadvládě Osmanské říše, vedené Karađorđem Petrovićem.
16. února – Poručík Stephen Decatur vedl malý oddíl amerických námořníků na palubu zajaté fregaty USS Philadelphia v tripolském přístavu a zapálil ji, aby nepadla do rukou nepřátel během první berberské války.

15. března – Na příkaz Napoleona byl unesen Louis Antoine de Bourbon, vévoda z Enghienu z Bádenska.
21. března – Ve Francii byl zaveden Code civil, známý také jako Napoleonský kodex. Tento občanský zákoník se stal vzorem pro právní systémy mnoha zemí po celém světě.
21. března – Vévoda z Enghienu byl po zinscenovaném procesu popraven ve Vincennes, což vyvolalo šok a pobouření u evropských královských dvorů.

14. května – Lewisova a Clarkova expedice oficiálně vyplula z Camp Dubois poblíž dnešního Hartfordu v Illinois a vydala se proti proudu řeky Missouri.
18. května – Francouzský Senát prohlásil Napoleona Bonaparta dědičným císařem Francouzů. Tím formálně skončila První Francouzská republika a začalo První Francouzské císařství.

11. července – V Weehawkenu v New Jersey se odehrál slavný duel mezi viceprezidentem USA Aaronem Burrem a bývalým ministrem financí Alexanderem Hamiltonem. Hamilton byl smrtelně zraněn a následující den zemřel.

11. srpna – František II., císař Svaté říše římské, přijal titul císaře rakouského jako František I.. Tím bylo založeno Rakouské císařství jako reakce na Napoleonovo prohlášení se císařem.

1. září – Německý astronom Karl Ludwig Harding objevil třetí známý asteroid v pásu asteroidů, který pojmenoval Juno.

2. prosince – V katedrále Notre-Dame v Paříži se konala korunovace Napoleona Bonaparta na císaře Napoleona I. za přítomnosti papeže Pia VII. Napoleon si korunu vložil na hlavu sám, aby demonstroval, že jeho moc nepochází od církve.
12. prosince – Španělsko vyhlásilo válku Velké Británii.

Richard Trevithick postavil a předvedl první funkční parní lokomotivu na kolejích v železárnách Pen-y-Darren ve Walesu.
Francouzský chemik a fyzik Joseph Louis Gay-Lussac uskutečnil dva lety horkovzdušným balonem do výšky přes 7 000 metrů, aby studoval atmosféru a magnetické pole Země.
Německý lékárník Friedrich Sertürner poprvé izoloval z opia alkaloid, který pojmenoval morphium (později morfin). Jednalo se o první izolaci aktivní složky z rostliny.
Britský chemik Smithson Tennant objevil prvky iridium a osmium.
Britský chemik William Hyde Wollaston objevil prvky palladium a rhodium.

Ludwig van Beethoven dokončil svou Symfonii č. 3 Es dur, známou jako Eroica. Původně ji chtěl věnovat Napoleonovi, ale poté, co se Napoleon prohlásil císařem, dedikaci znechuceně odstranil.
Friedrich Schiller napsal a uvedl svou poslední dokončenou divadelní hru Vilém Tell.
William Blake začal pracovat na své epické básni Milton.

5. února – Johan Ludvig Runeberg, finský národní básník († 1877)
14. března – Johann Strauss starší, rakouský hudební skladatel († 1849)
1. července – George Sand, francouzská spisovatelka († 1876)
4. července – Nathaniel Hawthorne, americký spisovatel († 1864)
28. července – Ludwig Feuerbach, německý filozof († 1872)
23. listopadu – Franklin Pierce, 14. prezident Spojených států amerických († 1869)
10. prosince – Carl Gustav Jacob Jacobi, německý matematik († 1851)
21. prosince – Benjamin Disraeli, britský premiér a spisovatel († 1881)

12. února – Immanuel Kant, německý filozof (* 1724)
3. března – Giovanni Domenico Tiepolo, italský malíř (* 1727)
9. dubna – Jacques Necker, francouzský státník a ministr financí (* 1732)
12. července – Alexander Hamilton, americký státník a jeden z Otců zakladatelů (* 1755 nebo 1757)
20. září – Pierre Méchain, francouzský astronom (* 1744)
2. října – Nicolas Joseph Cugnot, francouzský vynálezce, tvůrce prvního parního automobilu (* 1725)

Rok 1804 byl přelomový a jeho události ovlivnily svět na desítky let dopředu. Zde je zjednodušené vysvětlení nejdůležitějších momentů:

Napoleon se stává císařem: Představte si, že generál, který se proslavil během revoluce, se najednou stane vládcem s téměř absolutní mocí, podobně jako staří římští císaři. Přesně to udělal Napoleon Bonaparte. Ukončil tím období Francouzské revoluce a začal budovat obrovskou říši, která změnila mapu Evropy. Jeho korunovace, kde si sám nasadil korunu, byla jasným vzkazem: "Moje moc nepochází od Boha ani od nikoho jiného, ale ode mě samotného."

Vznik Haiti – státu zrozeného z otroctví: Na karibském ostrově Hispaniola se stalo něco nevídaného. Otroci, kteří byli po staletí nuceni pracovat na plantážích s cukrovou třtinou, se vzbouřili a po dlouhém a krvavém boji porazili francouzskou armádu. Založili vlastní stát, Haiti, který se stal symbolem naděje pro zotročené lidi po celém světě a noční můrou pro otrokářské mocnosti.

Amerika objevuje sama sebe: Spojené státy nedlouho předtím koupily od Francie obrovské území zvané Louisiana. Nikdo ale pořádně nevěděl, co se na tomto území nachází. Proto prezident Thomas Jefferson vyslal expedici vedenou Lewisem a Clarkem, aby prozkoumala cestu až k Tichému oceánu. Jejich dobrodružná cesta otevřela dveře k osidlování amerického západu.

Zákon pro všechny: Ve Francii byl zaveden Napoleonský kodex, soubor zákonů, který poprvé jasně a srozumitelně stanovil práva občanů, například rovnost před zákonem nebo ochranu soukromého majetku. Tento zákoník byl tak moderní, že se stal inspirací pro právní systémy v mnoha dalších zemích.