Chalífát
Obsah boxu
Šablona:Infobox Historický stát
Chalífát (arabsky الخلافة, al-Chiláfa) je islámská forma vlády, která spojuje politickou a náboženskou autoritu v jedné osobě – chalífovi. Chalífa je považován za nástupce proroka Mohameda a vůdce celosvětové muslimské komunity (ummy). Koncept chalífátu hrál ústřední roli v dějinách islámu po více než 1300 let, od Mohamedovy smrti v roce 632 až do jeho formálního zrušení v roce 1924.
Chalífát v ideální podobě představuje jednotný stát všech muslimů, řízený podle islámského práva šaría. V průběhu historie však existovalo více chalífátů současně, které si navzájem konkurovaly, a moc chalífy byla často spíše symbolická než skutečná. Přesto idea jednotné muslimské říše pod jedním vůdcem zůstává pro část muslimů významným politickým a náboženským ideálem.
👑 Koncept chalífátu
Slovo chalífa (خليفة, chalífa) znamená v arabštině "nástupce" nebo "zástupce". Podle sunnitské tradice je chalífa politickým a vojenským vůdcem muslimské obce, jehož úkolem je chránit víru, spravovat stát a vést džihád (ve smyslu obrany a šíření islámu). Není považován za proroka ani za neomylného, ale za vykonavatele božího zákona na zemi. Jeho legitimita je odvozena od souhlasu komunity (nebo jejích představitelů).
Naopak ší'ité věří, že vedení muslimské komunity mělo po Mohamedovi přejít na jeho zetě a bratrance Alího a jeho potomky, kteří jsou nazýváni imámové. Podle nich je imám nejen politickým, ale i neomylným duchovním vůdcem, božsky vyvoleným k interpretaci Koránu a vedení věřících. Pro většinu ší'itů je koncept chalífátu, jak se vyvinul po prvních čtyřech vůdcích, nelegitimní uzurpací moci.
Základními funkcemi chalífy byly:
- **Ochrana víry:** Zajištění správného praktikování islámu a potírání herezí.
- **Soudnictví:** Uplatňování práva šaría a jmenování soudců (qádí).
- **Obrana území:** Velení armádě a ochrana hranic islámského státu.
- **Správa financí:** Výběr daní (jako zakát a džizja) a správa státní pokladny.
- **Veřejné blaho:** Zajištění infrastruktury, bezpečnosti a prosperity obyvatel.
📜 Historie
Dějiny chalífátu lze rozdělit do několika klíčových období, charakterizovaných různými vládnoucími dynastiemi a centry moci.
🕌 Rášídský chalífát (632–661)
První čtyři chalífové, známí jako Rášidún (Správně vedení), byli přímí společníci proroka Mohameda. Jsou jimi: 1. Abú Bakr (632–634): Sjednotil arabské kmeny po Mohamedově smrti a zahájil expanzi. 2. Umar ibn al-Chattáb (634–644): Velký dobyvatel a administrátor. Za jeho vlády muslimové dobyli Sýrii, Palestinu, Egypt a Persii. Zavedl islámský kalendář. 3. Uthmán ibn Affán (644–656): Standardizoval text Koránu. Jeho vláda byla poznamenána obviněními z nepotismu, což vedlo k jeho zavraždění. 4. Alí ibn Abí Tálib (656–661): Jeho vláda byla poznamenána první občanskou válkou (fitna), která vedla k rozkolu na sunnity a ší'ity.
Centrem Rášídského chalífátu byla Medína. Toto období je sunnity považováno za zlatý věk a ideální model islámské vlády.
династия Umajjovci (661–750)
Po Alího zavraždění se moci ujal Mu'ávija I., guvernér Sýrie, a založil dynastii Umajjovců. Hlavní změny oproti předchozímu období byly:
- **Zavedení dědičné monarchie:** Chalífát se začal předávat v rámci jednoho rodu.
- **Přesun hlavního města:** Centrum moci se přesunulo z Medíny do Damašku.
- **Masivní expanze:** Umajjovská vojska dobyla severní Afriku, Pyrenejský poloostrov (Al-Andalus) a pronikla až do Střední Asie a Indie. Chalífát dosáhl svého největšího územního rozsahu.
Umajjovská vláda byla kritizována za sekularizaci a přílišné zaměření na arabskou aristokracii, což vyvolávalo nespokojenost u nearabských muslimů (mawalí).
династия Abbásovci (750–1258)
Abbásovská revoluce svrhla Umajjovce a k moci se dostala dynastie Abbásovců, potomků Mohamedova strýce Abbáse.
- **Nové hlavní město:** Chalífa al-Mansúr založil nové hlavní město Bagdád, které se stalo centrem světové vědy, kultury a obchodu.
- **Zlatý věk islámu:** Období od 8. do 13. století bylo érou obrovského kulturního a vědeckého rozkvětu. Vzkvétala matematika, astronomie, medicína, filozofie a literatura.
- **Politická fragmentace:** Od 10. století začala moc abbásovských chalífů upadat. Vznikaly nezávislé dynastie a emiráty (např. Sámánovci v Persii, Tulúnovci v Egyptě), které chalífu v Bagdádu uznávaly jen formálně. Skutečnou moc často drželi vojenští velitelé nebo sultáni (např. Bújovci a později Seldžuci).
Konec Abbásovského chalífátu v Bagdádu přišel v roce 1258, kdy mongolská vojska pod vedením Hülegü zničila Bagdád a zabila posledního chalífu al-Musta'sima.
🇪🇸 Konkurenční chalífáty
Během abbásovské éry vznikly dva významné konkurenční chalífáty:
- **Córdobský chalífát** (929–1031): Založen v Al-Andalus (muslimské Španělsko) Abd ar-Rahmánem III., potomkem Umajjovců, kteří uprchli před Abbásovci. Córdoba se stala jedním z nejvyspělejších měst Evropy.
- **Fátimovský chalífát** (909–1171): Založen v severní Africe ší'itskou dynastií Fátimovců, kteří odvozovali svůj původ od Mohamedovy dcery Fátimy. Později dobyli Egypt a založili Káhiru.
🇹🇷 Osmanský chalífát (1517–1924)
Po zničení Bagdádu přežíval stínový abbásovský chalífát v Káhiře pod ochranou mamlúckých sultánů. V roce 1517 dobyl Egypt osmanský sultán Selim I.. Podle pozdější tradice mu poslední abbásovský chalífa předal symboly úřadu (Mohamedův meč a plášť) a titul chalífy tak přešel na osmanské sultány.
Osmanská říše se stala dominantní mocností islámského světa a její sultáni používali titul chalífy k posílení své autority, zejména od 19. století v reakci na evropský kolonialismus.
📉 Úpadek a zrušení
Po porážce Osmanské říše v první světové válce a vzestupu tureckého nacionalistického hnutí pod vedením Mustafy Kemala Atatürka byl nejprve v roce 1922 zrušen osmanský sultanát. Samotný chalífát, zbavený politické moci, byl ponechán jako čistě duchovní úřad.
Dne **3. března 1924** však Turecké velké národní shromáždění v rámci svých sekularizačních reforem zrušilo i chalífát. Poslední chalífa, Abdulmecid II., byl s rodinou vyhoštěn ze země. Tento krok vyvolal v islámském světě šok a vedl k mnoha debatám o budoucnosti vedení muslimské komunity, které však nevyústily v obecně přijímané řešení.
現代 Moderní interpretace a hnutí
Myšlenka obnovy chalífátu přežila a stala se ústředním bodem programu některých islamistických hnutí ve 20. a 21. století.
- **Muslimské bratrstvo**: Založeno v Egyptě v roce 1928, vnímá obnovu chalífátu jako dlouhodobý cíl.
- **Hizb ut-Tahrir**: Mezinárodní politická strana, jejímž jediným cílem je znovusjednocení muslimského světa pod vládou chalífátu.
- **Islámský stát (IS/DAEŠ)**: V roce 2014 tato militantní džihádistická skupina jednostranně vyhlásila na území, které ovládala v Iráku a Sýrii, obnovení chalífátu a svého vůdce Abú Bakra al-Bagdádího prohlásila za chalífu. Tento akt byl drtivou většinou muslimských autorit a států po celém světě odmítnut a odsouzen. K roku 2025 byla tato organizace vojensky poražena a ztratila kontrolu nad svým územím.
Pro většinu současných muslimů zůstává chalífát spíše historickým konceptem nebo duchovním ideálem jednoty, nikoli bezprostředním politickým cílem.
🤔 Pro laiky
Představte si, že by papež v Římě nebyl jen duchovním vůdcem všech katolíků, ale zároveň i císařem, který by politicky vládl všem katolickým zemím – od Itálie přes Polsko až po Brazílii. Měl by vlastní armádu, vybíral by daně a jeho zákony by platily pro všechny. To je zjednodušená představa toho, čím byl chalífát pro muslimy. Byl to jeden stát pro celou muslimskou komunitu (ummu), vedený jedním vládcem (chalífou), který byl nástupcem proroka Mohameda a měl jak politickou, tak náboženskou autoritu. I když se tento ideál v praxi často nedařilo naplnit a říše se rozpadala, myšlenka jednoty pod jedním vůdcem zůstala v islámském světě po staletí velmi silná.