České Slezsko

Rozbalit box

Obsah boxu

České Slezsko (německy Tschechisch-Schlesien, polsky Śląsk Czeski) je historická země na severovýchodě České republiky. Jedná se o tu část původně většího historického regionu Slezsko, která po slezských válkách v 18. století zůstala součástí zemí Koruny české a habsburské monarchie. Dnes je téměř celé území Českého Slezska součástí Moravskoslezského kraje, s malými přesahy do Olomouckého kraje v okolí Jeseníku. Tradičním hlavním městem je Opava.

Území se vyznačuje značnou průmyslovou tradicí, zejména v oblasti těžby černého uhlí a hutnictví, soustředěnou v ostravsko-karvinské aglomeraci. Zároveň je region kulturně a etnicky pestrý, zejména v oblasti Těšínska, kde žije významná polská menšina.

🌍 Geografie a vymezení

České Slezsko se rozkládá na ploše přibližně 4 459 km². Na severu a východě hraničí s Polskem (s polskou částí Slezska), na jihu a západě sousedí s Moravou. Hranice mezi Moravou a Slezskem je historicky dána toky řek Odra a Ostravice. Některá města, jako například Ostrava nebo Frýdek-Místek, leží přímo na této zemské hranici.

🏞️ Přírodní podmínky

Krajina Českého Slezska je rozmanitá. Na západě se rozprostírá pohoří Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd (1491 m n. m.), která je zároveň nejvyšší horou celé historické země Slezska i Moravy. Směrem na východ krajina klesá do Opavské pahorkatiny a Ostravské pánve. Na jihovýchodě se zvedají Moravskoslezské Beskydy.

Významnými vodními toky jsou Odra, Opava, Olše a Ostravice. Tyto řeky historicky formovaly nejen krajinu, ale i průmyslový rozvoj regionu.

🏛️ Administrativní členění

V současnosti není České Slezsko samostatným správním celkem. Jeho území je rozděleno mezi dva kraje:

Moravskoslezský kraj: Zahrnuje drtivou většinu území Českého Slezska, včetně měst jako Ostrava (slezská část), Opava, Karviná, Havířov, Třinec, Krnov a Bruntál.
Olomoucký kraj: Zahrnuje malou část na západě, konkrétně okres Jeseník.

📜 Historie

Dějiny Českého Slezska jsou úzce spjaty s historií celého Slezska, které bylo po staletí součástí zemí Koruny české, ale také předmětem sporů mezi mocnostmi.

👑 Středověk a součást Koruny české

Ve středověku bylo Slezsko součástí Polského království, ale postupně se rozpadlo na řadu nezávislých slezských knížectví. Během 13. a 14. století se tato knížectví postupně dostávala pod vliv Českého království. Tento proces završil český král a římský císař Karel IV., který v roce 1348 definitivně připojil Slezsko jako jednu z vedlejších zemí k zemím Koruny české. Hlavními centry na území dnešního Českého Slezska byla Opavské, Krnovské a Těšínské knížectví.

🇦🇹 Habsburgská nadvláda a slezské války

Po nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 se Slezsko stalo součástí habsburské monarchie. Klíčovým momentem v dějinách regionu byly slezské války mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. Velikým v letech 1740–1763. Výsledkem těchto válek, potvrzeným Vratislavským mírem (1742), byla ztráta většiny Slezska (včetně jeho hlavního města Wroclawi) ve prospěch Pruska.

Část Slezska, která zůstala pod vládou Habsburků, byla reorganizována jako Vévodství Horní a Dolní Slezsko se správním centrem v Opavě. Toto území je dnes známé jako České Slezsko (tehdy označované jako Rakouské Slezsko). Zahrnovalo především Opavsko, Krnovsko, Těšínsko a Jesenicko.

🏭 19. století a průmyslová revoluce

V 19. století se Rakouské Slezsko stalo jedním z nejprůmyslovějších regionů monarchie. Objev a masivní těžba černého uhlí na Ostravsku a Karvinsku, spolu s rozvojem hutnictví (Vítkovické železárny, Třinecké železárny), proměnily agrární krajinu v průmyslové centrum. Tento rozvoj přilákal velké množství pracovních sil z Moravy, Haliče i dalších částí monarchie, což vedlo k rychlému růstu měst a změně etnické struktury.

🇨🇿 Vznik Československa a spory o Těšínsko

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se celé Rakouské Slezsko stalo součástí nově vzniklého Československa jako země Slezská. Nároky na část území, zejména na etnicky smíšené a průmyslově bohaté Těšínsko, si však činilo i nově obnovené Polsko. Tento spor přerostl v roce 1919 v krátký vojenský konflikt známý jako sedmidenní válka. Spor byl nakonec vyřešen v roce 1920 na mezinárodní konferenci ve Spa, která Těšínsko rozdělila mezi oba státy podél řeky Olše. Toto rozdělení vytvořilo dodnes existující polskou menšinu na českém území a českou menšinu na polském.

V roce 1928 byla země Slezská v rámci správní reformy sloučena s Moravou do země Moravskoslezské se sídlem v Brně.

🇩🇪 Druhá světová válka

Na základě Mnichovské dohody v roce 1938 bylo Těšínsko anektováno Polskem a zbytek pohraničí (včetně Opavska a Krnovska) připadl nacistickému Německu jako součást Říšské župy Sudety. Po porážce Polska v roce 1939 bylo i Polskem zabrané území připojeno k Německu. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byly hranice obnoveny v předmnichovské podobě. Následoval odsun většiny německého obyvatelstva.

☭ Poválečný vývoj a současnost

Po válce bylo obnoveno Československo a země Moravskoslezská. V roce 1949 bylo zemské zřízení komunistickým režimem zrušeno a nahrazeno kraji, které nerespektovaly historické hranice. Území Českého Slezska se stalo součástí Ostravského kraje. Po roce 1989 a vzniku samostatné České republiky v roce 1993 došlo k obnově krajského zřízení. V roce 2000 vznikl Moravskoslezský kraj, který svým názvem i územním rozsahem navazuje na historické dědictví Moravy i Slezska.

🏙️ Významná města a oblasti

Ostrava: Třetí největší město Česka. Jeho pravobřežní část (Slezská Ostrava) leží ve Slezsku. Průmyslové srdce regionu, známé těžbou uhlí a hutnictvím (dnes v útlumu).
Opava: Historická metropole Českého Slezska, sídlo Slezské univerzity a mnoha kulturních institucí.
Karviná: Významné hornické město v srdci uhelné pánve.
Havířov: Nejmladší statutární město v Česku, postavené v 50. letech 20. století v duchu socialistického realismu.
Frýdek-Místek: Souměstí na historické hranici Moravy (Místek) a Slezska (Frýdek).
Třinec: Centrum hutního průmyslu s Třineckými železárnami.
Krnov: Průmyslové město na severozápadě regionu, známé výrobou varhan a textilu.
Těšínsko: Specifický region na česko-polském pomezí s výraznou polskou menšinou a specifickým nářečím po našymu.
Hlučínsko: Oblast, která byla v letech 1742–1920 součástí Pruska, a proto má odlišný historický vývoj. Obyvatelé byli pruskými občany a muži sloužili v německé armádě.

👥 Obyvatelstvo a kultura

České Slezsko je regionem s bohatou a složitou kulturní a etnickou historií. Po staletí zde vedle sebe žili Češi, Němci a Poláci. Po odsunu Němců po druhé světové válce se region stal převážně českým, avšak na Těšínsku přetrvává silná polská menšina, která má vlastní školy, kulturní organizace a tisk.

Kromě standardní češtiny a polštiny se zde mluví specifickými lašskými a těšínskými nářečími, která jsou přechodem mezi češtinou a polštinou. Část obyvatel se také hlásí ke slezské národnosti.

Kulturní život je soustředěn ve městech jako Ostrava (např. festival Colours of Ostrava) a Opava (Slezské zemské muzeum, nejstarší muzeum v Česku). Region je také známý svou industriální architekturou, z níž mnohé památky byly přeměněny na kulturní centra (např. Dolní oblast Vítkovice).

💡 Pro laiky

Co je to "historická země"?

Historická země je území, které v minulosti tvořilo samostatný správní celek s vlastními hranicemi, sněmem a symboly. České Slezsko bylo jednou ze tří historických zemí Česka, spolu s Čechy a Moravou. Dnes už toto dělení nemá správní význam, ale stále je důležité pro regionální identitu a historii.

Proč je Slezsko rozdělené?

Původně jednotné Slezsko bylo v 18. století rozděleno v důsledku válek mezi Rakouskem (kam patřily české země) a Pruskem. Většinu si zabralo Prusko (dnes je to součást Polska) a menší část zůstala Rakousku. Tato rakouská část je to, čemu dnes říkáme České Slezsko. Další dělení proběhlo po první světové válce mezi Československem a Polskem v oblasti Těšínska.

Je Moravskoslezský kraj totéž co České Slezsko?

Ne. Moravskoslezský kraj je současný správní celek (jako třeba Jihočeský nebo Plzeňský kraj). Jeho území zahrnuje téměř celé České Slezsko, ale také severovýchodní část Moravy. Název kraje odráží fakt, že je složen z obou těchto historických zemí.

🖼️ Symboly

Hlavním symbolem Slezska je slezská orlice. Jedná se o černou orlici se stříbrným půlměsícem (perisoniem) na hrudi, zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, to vše ve zlatém (žlutém) poli. Tento znak je součástí velkého státního znaku České republiky, kde reprezentuje právě Slezsko. Je také ústředním motivem znaku Moravskoslezského kraje.

Šablona:Aktualizováno