Fake news

Fake news
	[[Soubor:Soubor:Fake news propaganda.svg\|250px]]
	Slova "fake news" stylizovaná jako "propaganda".
Definice	Záměrně šířené nepravdivé nebo zavádějící informace, které se tváří jako legitimní zprávy.
Oblast	Žurnalistika, média, politika, sociální sítě
Související pojmy	Dezinformace, misinformace, malinformace, hoax, propaganda, deepfake

Rozbalit box

Obsah boxu

Fake news (z anglického „falešné zprávy“) je termín označující záměrně šířené nepravdivé nebo zavádějící informace, které se tváří jako legitimní zprávy. Jejich cílem je obvykle ovlivnit a zmanipulovat příjemce, vyvolat emoce, získat politický vliv nebo finanční zisk. V širším kontextu se fake news řadí do kategorie takzvané informační poruchy (information disorder), která zahrnuje i dezinformace, misinformace a malinformace.

⏳ Historie a vývoj

Fenomén nepravdivých zpráv není nový a provází lidstvo po celou historii. Již v Byzantské říši bylo známo, že manipulace s informacemi je levnější než vedení války. V 19. století, s rozvojem masmédií a knihtisku, se objevily první moderní případy fake news. Příkladem je Velký měsíční podvod z roku 1835, kdy newyorský časopis „The Sun“ publikoval smyšlený článek o objevu lidí-netopýrů na Měsíci, což vedlo k obrovským prodejům.

V moderní době získal termín „fake news“ na popularitě především kolem roku 2016, v době amerických prezidentských voleb, kdy byl často používán k označení nepravdivých zpráv šířených online. Od té doby se stal běžnou součástí slovníku a odkazuje na jakékoli lži a zkreslená fakta. Historici Michal Stehlík a Martin Groman ve svém podcastu „Přepište dějiny“ uvádějí, že dezinformace jsou nedílnou součástí lidské kultury a že 19. století bylo kolébkou fake news. I komunistické Československo využívalo propagandu a dezinformace, které patřily mezi špičku v oboru.

📚 Definice a typologie

I když je termín „fake news“ často používán jako zastřešující pojem, odborníci rozlišují několik typů informační poruchy, které se liší záměrem a obsahem:

Misinformace (misinformation): Nepravdivá nebo nepřesná informace, kterou osoba šíří, aniž by si uvědomovala její nepravdivost. Často se jedná o neúmyslné sdílení.
Dezinformace (disinformation): Záměrně lživá a klamavá informace šířená s úmyslem oklamat nebo způsobit škodu. Je tvořena účelově a vědomě, což ji odlišuje od chybné zprávy.
Malinformace (malinformation): Informace založená na pravdě, ale použitá ke způsobení újmy nebo manipulaci. Může jít například o zveřejnění soukromých, ale pravdivých informací za účelem poškození pověsti.

UNHCR dále rozlišuje různé formy dezinformací a misinformací, jako je zmanipulovaný obsah, falešný kontext, napodobování důvěryhodných zdrojů (imposter content) nebo zcela vymyšlený obsah (fabricated content). Satira a parodie, ačkoliv obsahují nepravdivé prvky, nejsou obvykle považovány za fake news, pokud je jejich záměrem humor, nikoliv manipulace.

💡 Dopady na společnost

Šíření fake news má v roce 2025 stále alarmující rozsah a vážné dopady na společnost, politiku a ekonomiku.

Eroze důvěry: Více než polovina informací na internetu může být nepravdivá, což vede k nedůvěře v média a instituce. Až 86 % globálních občanů bylo vystaveno dezinformacím.
Politická polarizace a ovlivňování voleb: Fake news jsou často využívány k ovlivňování voleb a k šíření politické propagandy. V roce 2025 se Česko potýká s nárůstem falešných videí a umělou inteligencí generované propagandy před volbami.
Sociální rozdělení: Falešné zprávy mohou rozdělovat společnost, vytvářet zbytečné konflikty a narušovat sociální vztahy.
Finanční podvody a kyberbezpečnost: Deepfakes, vytvořené pomocí AI, se stávají hrozbou pro kyberbezpečnost, používají se k finančním podvodům, krádežím identit a manipulativním kampaním. Příkladem je podvod v Hongkongu z roku 2024, kdy společnost přišla o 25 milionů dolarů kvůli deepfake video hovoru.

🛡️ Boj proti fake news

Boj proti šíření fake news je komplexní a vyžaduje kombinaci mediální gramotnosti, regulace a technologických řešení.

Mediální gramotnost: Rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti je klíčový pro rozpoznávání manipulace, a to již od raného věku. V Česku se mediální gramotnosti věnují organizace jako Zvol si info a Fakescape, které pořádají workshopy pro žáky a učitele. Dospělí by si měli ověřovat zdroje, kontrolovat datum zpráv, číst celý obsah a být obezřetní vůči zprávám vyvolávajícím silné emoce.
Fakt-checking a ověřování informací: Existují specializované platformy a organizace, které se zabývají ověřováním faktů, například Demagog.cz nebo Manipulátoři.cz v Česku.
Regulace a legislativa: Evropská unie hraje významnou roli v boji proti dezinformacím. Od 1. července 2025 je v platnost integrován Kodex chování v oblasti dezinformací do Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA), což znamená přísnější požadavky na transparentnost a audit pro velké online platformy a vyhledávače. Některé země, jako například Singapur, zavedly zákony proti fake news, které však čelí kritice kvůli potenciálnímu omezení svobody slova.
Technologická řešení: Platformy a technologické společnosti vyvíjejí nástroje pro detekci a označování deepfake videí a dezinformací, ačkoliv tato oblast se neustále vyvíjí.

🤖 Role umělé inteligence

Umělá inteligence (AI) má v roce 2025 dvojí roli v souvislosti s fake news: je jak nástrojem pro jejich tvorbu, tak i pro boj proti nim.

Generování deepfakes a zmanipulovaného obsahu: Pokročilé algoritmy strojového učení umožňují vytvářet vysoce realistická deepfake videa, audio nahrávky a obrázky, které jsou obtížně rozpoznatelné. V roce 2025 se očekává sdílení až 8 milionů deepfakes. Tyto technologie jsou zneužívány k šíření propagandy, finančním podvodům a narušování politických procesů.
Šíření dezinformací pomocí chatbotů: Studie z roku 2025 ukázaly, že více než třetina odpovědí generovaných AI obsahuje nepravdivé informace, což je nárůst oproti předchozím letům. Chatboty často čerpají z dezinformačních sítí, které se na internetu jeví jako často citované zdroje.
Nástroj pro detekci a ověřování: Zároveň se AI využívá k vývoji nástrojů pro automatickou detekci fake news, deepfakes a dezinformací. Evropská unie například vyžaduje, aby poskytovatelé AI systémů implementovali opatření na odhalování a označování deepfakes.

📊 Statistiky a trendy

Situace kolem fake news v roce 2025 ukazuje na pokračující nárůst a globální obavy:

Prevalence: Přibližně 62 % online informací by mohlo být nepravdivých.
Expozice: Zhruba 86 % globálních občanů bylo vystaveno dezinformacím.
Sociální média: Průměrně 40 % obsahu sdíleného na sociálních sítích je falešných. Sociální média jsou považována za nejméně důvěryhodný zdroj zpráv.
Obavy veřejnosti: Až 72 % dospělých ve 25 zemích považuje šíření falešných informací online za velkou hrozbu pro svou zemi. V Africe a USA je tato obava nejvyšší (73 %).
AI a deepfakes: V roce 2025 se očekává sdílení 8 milionů deepfake videí. Více než třetina odpovědí generovaných AI obsahuje nepravdivé informace.
Česká republika: V České republice se před volbami v roce 2025 množí falešná videa a ChatGPT je zahlcen propagandou z Kremlu. Produkce dezinformačních webů je na historickém maximu a stále roste. Odhaduje se, že české konspirační weby mohou měsíčně vydělat z online reklamy až 190 000 Kč.

Pro laiky

Představte si, že jste ve škole a někdo vám řekne, že zítra nebude škola, protože na oblohu přiletí létající talíř. Zní to zajímavě, že? Ale je to pravda? Pravděpodobně ne. To je taková "školní fake news".

Fake news je vlastně jako taková falešná zpráva, která se tváří, že je opravdová, ale ve skutečnosti si ji někdo vymyslel, aby vás oklamal. Může to být vymyšlený článek na internetu, video, které vypadá jako skutečné, ale je upravené, nebo třeba jen fotografie s popiskem, který k ní vůbec nepatří. Lidé to dělají z různých důvodů – třeba aby někoho naštvali, aby získali peníze z reklam na svém webu, nebo aby ovlivnili, koho budete volit ve volbách.

Je to, jako když vám někdo řekne, že čokoláda je zdravější než ovoce. Zní to hezky, ale není to pravda. Proto je důležité si vždycky ověřit, jestli je to, co čtete nebo vidíte, skutečně pravda. Podívejte se, kdo to napsal, jestli to říkají i jiné, důvěryhodné zdroje, a jestli to ve vás nevyvolává moc silné emoce, které by vás mohly zaslepit.