Podvod

Podvod je trestný čin spočívající v úmyslném obohacení sebe nebo jiné osoby tím, že pachatel uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, čímž způsobí na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. V České republice je podvod upraven v trestním zákoníku pod paragrafem 209. Jedná se o jeden z nejčastěji stíhaných majetkových trestných činů.

⏳ Historie podvodů

Podvody jsou staré jako lidstvo samo a provázejí společnost napříč historií. Od starověkých triků a šejdířství se vyvinuly až po sofistikované kybernetické útoky 21. století. Mezi nejznámější historické podvody patří například Ponziho schéma z počátku 20. století, které podvedlo miliony lidí. Dalším významným podvodem byl Piltdownský člověk, jeden z největších archeologických podvrhů 20. století, který zkreslil chápání vývoje člověka. Tyto případy ukazují, že podvodníci vždy dokázali zneužít důvěřivosti a neznalosti lidí k vlastnímu prospěchu.

⚖️ Právní aspekty

V českém právu je trestný čin podvodu definován v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v ustanovení § 209. K naplnění skutkové podstaty podvodu je nutné, aby pachatel:

• Sebe nebo jiného obohatil.
• Uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti.
• Tímto jednáním způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

Škoda nikoli nepatrná je v České republice definována částkou od 10 000 Kč. U podvodu se vždy vyžaduje úmyslné zavinění, což znamená, že úmysl pachatele obohatit se na úkor někoho jiného musí existovat již od počátku jeho jednání.

Trestní zákoník rozlišuje i zvláštní formy podvodu, mezi které patří:

• Pojistný podvod (§ 210 TrZ).
• Úvěrový podvod (§ 211 TrZ) – uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru, případně zamlčení podstatných údajů.
• Dotační podvod (§ 212 TrZ) – zamlčení nebo uvádění nepravdivých či hrubě zkreslených údajů v žádosti o poskytnutí dotace, případně její využití na jiný než určený účel.

Trestní sazby se zvyšují v závislosti na výši způsobené škody, spáchání činu v rámci organizované skupiny nebo osobou, která má povinnost hájit zájmy poškozeného.

📈 Typy podvodů

V současné době se s rozvojem technologií objevuje stále více typů podvodů, zejména v online prostředí. Mezi nejčastější a nejnebezpečnější patří:

• Phishing (a jeho varianty Smishing, Vishing) – útočníci se vydávají za banky, telekomunikační společnosti, sociální sítě nebo jiné důvěryhodné instituce s cílem vylákat citlivé údaje, jako jsou přihlašovací údaje nebo informace o platebních kartách. V roce 2025 patřily falešné zprávy od telekomunikačních společností, poskytovatelů sociálních sítí a bank k dominantním typům podvodů v Česku.
• Deepfake audio a video – s využitím umělé inteligence útočníci napodobují hlas nebo tvář konkrétních osob (např. ředitele firmy) k vydání falešných příkazů k převodu peněz nebo získání přístupu k citlivým datům.
• Falešné investiční a obchodní platformy – podvodníci vytvářejí sofistikované weby, které vypadají jako renomované investiční služby, často s nabídkou vysokých výnosů z kryptoměn nebo akcií. Cílí na firemní finance i jednotlivce.
• Podvody na online bazarech – útočníci se zaměřují na prodávající, snaží se vylákat údaje o platebních kartách přes falešné odkazy na "kurýra" nebo platby předem za neexistující zboží.
• Falešné e-shopy – nabízejí zboží za podezřele nízké ceny, avšak po zaplacení zboží buď nedodají, nebo zašlou nefunkční či nekvalitní výrobek.
• Dědické podvody – lákají na údajné bohatství výměnou za zaslání dat a peněz na fiktivní „notářské poplatky“.
• Falešní policisté a bankéři – útočníci se vydávají za policisty nebo bankovní úředníky a pod psychologickým nátlakem přesvědčují oběti k převodu peněz na „bezpečné účty“. V prosinci 2025 byl tento typ podvodu novým trendem a způsobil značné škody, například plzeňské neziskové organizaci.
• Podvody s QR kódy (Quishing) – novější forma podvodu, kdy jsou zneužívány podvodné QR kódy nebo aplikace pro jejich skenování, které odkazují na podvodné stránky.
• Podvody se zneužitím identity blízkých osob – útočníci se vydávají za děti obětí na platformách jako WhatsApp a žádají o naléhavou finanční pomoc.

🛡️ Prevence a ochrana

Ochrana před podvody vyžaduje neustálou obezřetnost a informovanost. Mezi klíčové preventivní kroky patří:

• Ověřování identity – vždy ověřovat identitu volajících, pisatelů nebo odesílatelů e-mailů, zejména pokud žádají o citlivé údaje nebo finanční transakce.
• Nikdy nesdělovat citlivé údaje – hesla, autorizační kódy, čísla platebních karet (včetně CVC/CVV) nebo přístupové údaje k internetovému bankovnictví by se neměly sdělovat nikomu po telefonu, e-mailem ani přes neznámé odkazy.
• Používání silných hesel a dvoufázového ověření – silná hesla a dvoufázové ověření výrazně zvyšují bezpečnost účtů.
• Pravidelná aktualizace softwaru a antivirové ochrany – udržování aktuálního softwaru a antivirového programu pomáhá chránit před škodlivým softwarem a kybernetickými útoky.
• Kontrola adres webových stránek – před zadáním jakýchkoli údajů vždy zkontrolovat URL adresu webu, zda se nejedná o falešnou stránku.
• Vyhýbání se platbám na neověřené účty – při nákupu zboží nebo investicích preferovat ověřené platformy a vyvarovat se plateb na soukromé či neznámé účty.
• Konzultace s odborníky – v případě větších investic nebo podezřelých nabídek se poradit s advokátem nebo finančním poradcem.
• Hlášení podvodů – při podezření na podvod okamžitě kontaktovat banku a policii.

Pojišťovny v roce 2025 rozšiřují nabídku pojištění proti kyberpodvodům, zahrnující krytí nedoručených internetových nákupů, phishingových útoků a zneužití karet. Některé dokonce zvažují mobilní aplikace, které by mohly potenciální podvod samy odhalovat a zastavit.

🌍 Podvody v mezinárodním kontextu

Podvody často přesahují hranice států a vyžadují mezinárodní spolupráci v boji proti nim. Evropská unie (EU) má k tomuto účelu zřízen Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který vyšetřuje podezření na podvody a nesrovnalosti ovlivňující rozpočet EU, korupci a závažná pochybení pracovníků evropských orgánů. OLAF spolupracuje s příslušnými orgány členských států a poskytuje podporu v koordinaci akcí.

V kontextu mezinárodní policejní spolupráce se policie České republiky podílí na řešení případů, jako jsou například dotační podvody, kde cizinci zneužívají podpory určené pro uprchlíky. Takové případy často vyžadují spolupráci s Europolem, Interpolem a dalšími národními a mezinárodními agenturami.

📊 Statistika a dopady

Podvody představují v České republice významný problém s rostoucím trendem.

• V roce 2024 bylo v Česku nahlášeno 19 592 kybernetických útoků, při nichž lidé přišli o více než 1,39 miliardy Kč.
• Kriminalita v kyberprostoru v roce 2025 opět zamířila vzhůru, přičemž způsobená škoda přesáhla rekordních pět miliard korun, což je výrazný nárůst oproti 3,7 miliardám v roce 2024.
• Riziko finančních podvodů v Česku v posledních měsících roku 2025 vzrostlo o 226 %, což zemi řadí na třetí místo na světě v mezinárodním srovnání za Kolumbii a Německo.
• Podvod (na fyzické osobě) byl v roce 2024 jedním z nejčastějších majetkových trestných činů, s 13 701 případy a nárůstem o 8,4 % oproti předchozímu roku.
• V období před Vánoci 2025 se očekává zvýšená aktivita podvodníků, zejména v online prostředí, kde se 21 % lidí v minulých letech stalo obětí online podvodu s průměrnou škodou 13 tisíc korun. Nejvyšší zaznamenaná ztráta dosáhla 800 tisíc korun.

Dopady podvodů nejsou pouze finanční. Oběti často trpí značnou psychickou újmou, ztrátou důvěry a v některých případech i reputačními škodami. Pro firmy to může znamenat i právní postihy.

💡 Pro laiky

Představte si, že vám někdo slíbí, že když mu dáte malou částku peněz, on vám za to pošle velký poklad. Vy mu peníze pošlete, ale poklad nikdy nepřijde a vaše peníze jsou pryč. To je zjednodušeně řečeno podvod.

Podvod je, když vás někdo úmyslně oklame, aby z vás dostal peníze nebo něco cenného. Může to být tak, že vám řekne lež (například, že je bankéř a potřebuje vaše heslo), využije toho, že se mýlíte (třeba když si myslíte, že posíláte peníze kamarádovi, ale ve skutečnosti je to podvodník), nebo vám něco důležitého zatají (například, že zboží, které vám prodává, vůbec nemá).

V dnešní době se hodně podvodů děje na internetu. Může vám přijít falešná SMS zpráva nebo e-mail, který vypadá jako od banky nebo poštovní společnosti, a chce po vás, abyste klikli na odkaz a zadali své údaje. Ale ten odkaz vás zavede na falešnou stránku, kde podvodník vaše údaje ukradne.

Jak se bránit?

• Buďte opatrní! Nikdy nevěřte hned všemu, co vám kdo řekne nebo napíše, zvláště když jde o peníze.
• Ověřujte si informace. Pokud vám volá „bankéř“ nebo „policista“, zavěste a zavolejte zpátky na oficiální číslo té instituce, které si najdete na jejich webových stránkách.
• Neklikejte na podezřelé odkazy. Zvláště v e-mailech a SMS zprávách.
• Nikdy nikomu nedávejte svá hesla ani kódy z SMS. Ani banka, ani policie je po vás nikdy chtít nebude.
• Používejte silná hesla a tam, kde to jde, zapněte si dvoufázové ověření (když se přihlašujete, musíte zadat heslo a ještě kód z telefonu).
• Pravidelně aktualizujte svůj počítač a mobil. To pomáhá chránit se před viry a dalšími hrozbami.
• Pokud se vám něco nezdá, raději to neudělejte. Je lepší být příliš opatrný než přijít o peníze.

```