1913

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1913 (MCMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal středou. Nacházel se v předvečer první světové války a byl charakterizován politickým napětím v Evropě, zejména na Balkáně, a zároveň významným technologickým a kulturním pokrokem ve Spojených státech a dalších částech světa.

📅 Události

Leden

14. ledna – V Brně byl založen fotbalový klub SK Židenice, předchůdce dnešní Zbrojovky Brno.

Únor

2. února – V New Yorku byl slavnostně otevřen Grand Central Terminal, v té době největší nádražní budova světa. Prvního dne ji navštívilo přes 150 000 lidí.

Březen

4. března – Proběhla inaugurace 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona.
18. března – V Soluni byl spáchán atentát na řeckého krále Jiřího I.. Na trůn nastoupil jeho syn Konstantin I..

Duben

1. dubna – Rudolf Jedlička založil v Praze na Vyšehradě první český ústav pro tělesně postižené, pozdější Jedličkův ústav.
24. dubna – V New Yorku byl otevřen mrakodrap Woolworth Building, který byl s výškou 241 metrů až do roku 1930 nejvyšší budovou na světě.

Květen

29. května – V Paříži se konala skandální premiéra baletu Svěcení jara ruského skladatele Igora Stravinského. Moderní hudba a nekonvenční choreografie Vaclava Nižinského vyvolaly v publiku bouřlivé reakce.
30. května – Londýnskou smlouvou byla ukončena první balkánská válka. Osmanská říše ztratila většinu svých evropských území.

Červen – Srpen

16. června – 18. července – Proběhla druhá balkánská válka, v níž se Bulharsko střetlo se svými bývalými spojenci (Srbsko, Řecko, Černá Hora) a také s Rumunskem a Osmanskou říší.
26. července – Tzv. Anenské patenty byl rozpuštěn Český zemský sněm.
10. srpna – Bukurešťská smlouva ukončila druhou balkánskou válku a nově rozdělila území na Balkáně. Bulharsko ztratilo významnou část území.

Říjen – Prosinec

18. října – V Lipsku byl slavnostně otevřen Památník Bitvy národů ke stému výročí bitvy.
7. prosince – Byla ukradena Mona Lisa z Louvru (krádež se stala již v roce 1911, ale obraz byl nalezen až tohoto dne).
23. prosince – V USA byl zaveden Federální rezervní systém.
Drač se stal hlavním městem nově vzniklé Albánie.
Norsko přiznalo volební právo ženám.

⚛️ Věda a technika

Niels Bohr publikoval svůj model atomu, který kombinoval prvky klasické a kvantové fyziky a vysvětlil spektrální čáry vodíku.
Henry Ford zavedl ve své továrně na automobily první pohyblivou montážní linku, což dramaticky zkrátilo čas výroby Modelu T a znamenalo revoluci v průmyslové výrobě.
Harry Brearley v Sheffieldu v Anglii vynašel nerezovou ocel.
Gideon Sundbäck si nechal patentovat moderní zip.
Ruský konstruktér Igor Sikorskij postavil a zalétal první čtyřmotorový letoun, Ruský bohatýr (Bolšoj Baltijskij).
Byla objevena ozonová vrstva francouzským fyzikem Charlesem Fabrym.
Byl objeven Vitamín A.
Britský geolog Arthur Holmes navrhl první geologickou časovou škálu založenou na radiometrickém datování.

🎨 Kultura a umění

V New Yorku se konala přelomová výstava moderního umění Armory Show, která americkému publiku představila evropský avantgardní kubismus, fauvismus a další moderní směry.
V Paříži proběhla skandální premiéra baletu Svěcení jara od Igora Stravinského.
Rabíndranáth Thákur získal Nobelovu cenu za literaturu jako první neevropský autor.

💡 Pro laiky

Představte si svět v roce 1913 jako obrovskou dílnu těsně před velkým třeskem. V Americe Henry Ford právě zapnul obrovský dopravní pás, díky kterému se auta vyráběla tak rychle a levně, že si je brzy mohl dovolit skoro každý – byla to revoluce jako dnes internet. V Evropě to ale vřelo jako v papiňáku. Malé státy na Balkáně se praly o to, kdo bude mít jak velké území, a velké mocnosti jako Německo a Británie na sebe nevraživě pokukovaly a stavěly stále větší válečné lodě. Zatímco vědci jako Niels Bohr objevovali, z jakých neviditelných kostiček je složen celý vesmír, a umělci v Paříži šokovali diváky divokou hudbou a tancem, politické napětí rostlo. Vzduch byl plný nových vynálezů – zipů, nerezové oceli, obřích letadel – ale zároveň byl prosycen tušením, že se blíží obrovský konflikt, který za rok změní celý svět.

👶 Narození

Česko

26. ledna – Otta Wichterle, chemik, vynálezce kontaktních čoček († 18. srpna 1998)
14. března – Dominik Čipera, politik a starosta Zlína († 11. června 1997)
18. března – Alois Andrle, odbojář a spolupracovník výsadku Anthropoid († 29. května 1942)
29. března – Jiří V. z Lichtenštejna, šlechtic († 13. ledna 1989)
24. května – Jiří Šlitr, hudební skladatel, klavírista a herec († 26. prosince 1969)
27. srpna – Josef Bican, fotbalista, nejlepší střelec v historii fotbalu († 12. prosince 2001)
14. října – Božena Srncová, gymnastka, olympijská vítězka († 30. listopadu 1997)

Svět

9. ledna – Richard Nixon, 37. prezident USA († 22. dubna 1994)
4. února – Rosa Parksová, americká aktivistka za občanská práva († 24. října 2005)
14. července – Gerald Ford, 38. prezident USA († 26. prosince 2006)
12. září – Jesse Owens, americký atlet, čtyřnásobný olympijský vítěz († 31. března 1980)
2. listopadu – Burt Lancaster, americký herec († 20. října 1994)
5. listopadu – Vivien Leighová, britská herečka, představitelka Scarlett O'Hary ve filmu Jih proti Severu († 8. července 1967)
7. listopadu – Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 4. ledna 1960)
11. června – Vince Lombardi, americký trenér amerického fotbalu († 3. září 1970)
18. prosince – Willy Brandt, německý kancléř, nositel Nobelovy ceny za mír († 8. října 1992)

⚰️ Úmrtí

Česko

18. ledna – František Xaver Krumlovský, hudební skladatel (* 4. prosince 1856)
28. ledna – Josef Tittel, historik a probošt litoměřické kapituly (* 6. října 1849)
28. září – František Hlaváček, pedagog a majitel obchodní školy (* 1853)
1. listopadu – Jan Malát, hudební skladatel a folklorista (* 16. června 1843)
25. listopadu – Ján S. Vančo, československý legionář a důstojník (* 18. října 1890)

Svět

22. února – Ferdinand de Saussure, švýcarský jazykovědec, zakladatel strukturalismu (* 26. listopadu 1857)
10. března – Harriet Tubmanová, americká abolicionistka a bojovnice za práva žen (* asi 1822)
18. března – Jiří I. Řecký, řecký král (* 24. prosince 1845)
31. března – J. P. Morgan, americký bankéř a finančník (* 17. dubna 1837)
8. června – Emily Davisonová, britská sufražetka, zemřela po srážce s koněm krále Jiřího V. na derby (* 11. října 1872)
13. srpna – August Bebel, německý politik, spoluzakladatel SPD (* 22. února 1840)
29. září – Rudolf Diesel, německý vynálezce dieselového motoru (* 18. března 1858)
7. listopadu – Alfred Russel Wallace, britský přírodovědec, spoluzakladatel evoluční teorie (* 8. ledna 1823)
12. prosince – Menelik II., etiopský císař (* 17. srpna 1844)

🏅 Nobelovy ceny

Fyzika: Heike Kamerlingh Onnes (za výzkum vlastností hmoty při nízkých teplotách, který vedl k výrobě kapalného helia)
Chemie: Alfred Werner (za práce o vazbách atomů v molekulách)
Fyziologie nebo lékařství: Charles Richet (za výzkum anafylaxe)
Literatura: Rabíndranáth Thákur
Mír: Henri La Fontaine

Zdroje

Wikipedia Encyclopaedia Britannica HISTORY PBS National Park Service