Ukrajina: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | {{K rozšíření}} | ||
{{Infobox Stát | |||
| název = Ukrajina | |||
| rodný_název = Україна | |||
| obrázek_vlajka = Flag of Ukraine.svg | |||
| popisek_vlajka = Vlajka Ukrajiny | |||
| obrázek_znak = Coat of arms of Ukraine.svg | |||
| popisek_znak = Státní znak Ukrajiny (Trojzubec) | |||
| heslo = Volnost, Svrchovanost, Sjednocení (Воля, Соборність, Єдність) | |||
| hymna = Šče ne vmerla Ukrajiny i slava, i volja (Ještě neumřela Ukrajina, ani sláva, ani svoboda) | |||
| mapa = Location Ukraine Europe.png | |||
| popisek_mapa = Poloha Ukrajiny v Evropě | |||
| hlavní_město = [[Kyjev]] | |||
| největší_město = [[Kyjev]] | |||
| úřední_jazyk = [[Ukrajinština]] | |||
| forma_vlády = [[Poloprezidentská republika|Poloprezidentská republika]] (jednotný stát) | |||
| prezident = [[Volodymyr Zelenskyj]] (od 20. května 2019) | |||
| předseda_vlády = [[Denys Šmyhal]] (od 4. března 2020) | |||
| rozloha = 603 550 km² (46. na světě, největší v Evropě, pokud se započítá celé území včetně okupovaných částí) | |||
| vodní_plocha = 7% | |||
| počet_obyvatel = Přibližně 38 milionů (odhad pro 2025, výrazně ovlivněno válkou a migrací) | |||
| hustota_zalidnění = Přibližně 63 ob./km² | |||
| HDP_nominální = Odhad pro 2025: cca 190 miliard USD | |||
| HDP_per_capita = Odhad pro 2025: cca 5 000 USD | |||
| měna = [[Ukrajinská hřivna]] (UAH) | |||
| časové_pásmo = [[Východoevropský čas|EET]] (UTC+2), [[Východoevropský letní čas|EEST]] (UTC+3) | |||
| internetová_doména = .ua | |||
| telefonní_předvolba = +380 | |||
| členství = [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Rada Evropy]], [[OBSE]], [[GUAM]], [[Světová obchodní organizace|WTO]], [[Evropská unie|EU]] (kandidátská země od června 2022) | |||
}} | |||
'''Ukrajina''' (ukrajinsky | '''Ukrajina''' (ukrajinsky ''Україна'') je [[Východní Evropa|východoevropský]] stát, rozlohou největší země zcela ležící v [[Evropa|Evropě]]. Na východě a severovýchodě sousedí s [[Rusko|Ruskem]], na severu s [[Bělorusko|Běloruskem]], na západě s [[Polsko|Polskem]], [[Slovensko|Slovenskem]], [[Maďarsko|Maďarskem]], [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Moldavsko|Moldavskem]] a na jihozápadě s [[Černé moře|Černým mořem]] a [[Azovské moře|Azovským mořem]]. Její [[hlavní město]] a největší [[město]] je [[Kyjev]]. Ukrajina má bohatou historii, strategickou polohu a značné přírodní zdroje, což z ní činí významného geopolitického aktéra v regionu. | ||
Ukrajina je | --- | ||
== Geografie == | |||
Ukrajina zaujímá rozlohu přibližně 603 550 km², což ji činí největší zemí v Evropě z hlediska celkové rozlohy, pokud se nezapočítává asijská část Ruska. | |||
* '''Topografie:''' Většina země je pokryta úrodnými [[rovina|rovinami]] (stej, ukrajinsky ''step''), které jsou součástí [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]]. Na západě se rozprostírají [[Karpaty|Karpatské pohoří]] s nejvyšším bodem [[Hoverla]] (2 061 m n. m.). Na jihu se táhne [[Krymské hory|Krymské pohoří]]. | |||
* '''Vodstvo:''' Nejvýznamnější [[řeka]] je [[Dněpr]], která protéká středem země a ústí do [[Černé moře|Černého moře]]. Dalšími významnými řekami jsou [[Dněstr]], [[Jižní Bug]] a [[Doněc]]. Ukrajina má dlouhé pobřeží u Černého a Azovského moře. | |||
* '''Klima:''' Převládá [[mírné kontinentální klima]] s teplými léty a chladnými zimami. Na jižním pobřeží Krymu je subtropické podnebí. | |||
* '''Přírodní zdroje:''' Ukrajina je bohatá na nerostné suroviny, zejména [[černé uhlí]], [[železná ruda]], [[mangan]], [[zemní plyn]], [[ropa]] a [[sůl]]. Má také jedny z nejúrodnějších půd na světě (černozemě), což ji činí významným producentem obilovin a olejnin. | |||
--- | |||
== Historie == | == Historie == | ||
Ukrajina má | Ukrajina má komplexní a často turbulentní historii, která je ovlivněna její strategickou polohou na křižovatce kultur a civilizací: | ||
* '''Kyjevská Rus (9.–13. století):''' První východoslovanský státní útvar s centrem v Kyjevě, který položil základy pro pozdější ruskou, ukrajinskou a běloruskou identitu. Kyjevská Rus přijala křesťanství z Byzance. | |||
* '''Období fragmentace a cizí nadvlády (14.–18. století):''' Po rozpadu Kyjevské Rusi se ukrajinská území dostala pod nadvládu různých mocností, včetně [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Moskevské knížectví|Moskevského knížectví]] (pozdějšího Ruska). Vznikla kozácká samospráva, která hrála významnou roli v ukrajinské identitě. | |||
* '''Ruská a Rakousko-uherská nadvláda (18.–20. století):''' Většina ukrajinského území byla součástí [[Ruské impérium|Ruského impéria]], zatímco západní oblasti (Galicie, Zakarpatsko) patřily [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]]. V tomto období se formovalo moderní ukrajinské národní hnutí. | |||
* '''Ukrajinská národní republika a sovětská éra (1917–1991):''' Po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v Rusku vznikla v roce [[1918]] [[Ukrajinská lidová republika]], ale po bojích s bolševiky a dalšími silami se v roce [[1922]] stala součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] jako [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinská SSR]]. Toto období bylo poznamenáno [[Holodomor|Holodomorem]] (velkým hladomorem ve 30. letech) a [[politická represe|represím]]. | |||
* '''Nezávislost (1991):''' Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila Ukrajina dne [[24. srpen|24. srpna]] [[1991]] nezávislost. Následovalo období přechodu k [[tržní ekonomika|tržní ekonomice]] a budování demokratických institucí. | |||
* '''Oranžová revoluce (2004) a Euromajdan (2014):''' Tyto události demonstrovaly touhu ukrajinské společnosti po [[demokracie|demokracii]] a [[Evropská unie|evropské integraci]]. Euromajdan vedl ke svržení proruského prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]]. | |||
--- | |||
== Ruská agrese a současná situace (k červnu 2025) == | |||
Od roku [[2014]] čelí Ukrajina [[Ruská agrese proti Ukrajině|ruské agresi]], která dramaticky změnila její politickou, ekonomickou a sociální krajinu. | |||
* '''Anexe Krymu a válka na Donbasu (2014):''' Po Euromajdanu Rusko v březnu 2014 anektovalo [[Krym]] a podpořilo proruské [[separatismus|separatisty]] v oblasti [[Donbas]]u (Doněcká a Luhanská oblast), což vedlo k ozbrojenému konfliktu. | |||
* '''Plnohodnotná invaze (2022):''' Dne [[24. únor|24. února]] [[2022]] Rusko zahájilo rozsáhlou [[ruská invaze na Ukrajinu (2022)|invazi na Ukrajinu]], jejímž cílem bylo svrhnout ukrajinskou vládu a obsadit zemi. Ukrajinská armáda a národ se však postavili silnému odporu, což vedlo k dlouhodobému a vyčerpávajícímu konfliktu. | |||
* '''Mezinárodní podpora:''' Ukrajina získala masivní [[mezinárodní podpora|mezinárodní podporu]] ve formě vojenské pomoci, finančních prostředků a humanitární pomoci od zemí [[Západní svět|Západu]], včetně [[Evropská unie|EU]] a [[NATO]]. Rusku byly uvaleny rozsáhlé [[mezinárodní sankce|sankce]]. | |||
* '''Územní ztráty a obnova (k červnu 2025):''' K červnu 2025 Rusko stále okupuje značnou část ukrajinského území, včetně Krymu a částí Donbasu, Záporožské a Chersonské oblasti. Probíhají intenzivní boje, zejména na východní a jižní frontě. Ukrajina se zároveň potýká s obrovskými humanitárními a ekonomickými problémy. Počet obyvatel je výrazně snížen kvůli masové emigraci a vnitřnímu přesídlování. Mezinárodní společenství se zaměřuje na poválečnou obnovu Ukrajiny, přičemž plány zahrnují investice do infrastruktury, bydlení a ekonomiky. Otázka poválečných reparací a spravedlnosti za válečné zločiny zůstává klíčová. | |||
--- | |||
== Politika a administrativa == | |||
Ukrajina je [[poloprezidentská republika]] s [[demokratický systém|demokratickým systémem]]. | |||
* '''Prezident:''' Hlava státu, volený přímo lidem na pětileté období. Současným prezidentem je [[Volodymyr Zelenskyj]]. | |||
* '''Parlament (Verchovna Rada):''' Jednokomorový [[parlament]] s 450 poslanci, kteří jsou voleni na pětileté období. Je to hlavní zákonodárný orgán. | |||
* '''Vláda:''' Vede ji [[předseda vlády (Ukrajina)|předseda vlády]], kterého jmenuje prezident s většinovou podporou parlamentu. | |||
* '''Administrativní dělení:''' Země je rozdělena na 24 [[oblast (Ukrajina)|oblastí]] (provincie), jednu autonomní republiku ([[Autonomní republika Krym]]) a dvě města se speciálním statusem (Kyjev a [[Sevastopol]] – obě aktuálně pod ruskou okupací). | |||
--- | |||
== Ekonomika == | |||
Před rokem 2014 měla Ukrajina rozvíjející se [[tržní ekonomika|tržní ekonomiku]] s významným [[průmysl|průmyslovým]] a [[zemědělství|zemědělským]] sektorem. Válka však způsobila masivní [[hospodářská krize|hospodářský pokles]] a ničení infrastruktury. | |||
* '''Zemědělství:''' Ukrajina je často nazývána "obilnicí Evropy" díky svým úrodným černozemím. Je významným světovým vývozcem [[obiloviny|obilovin]] ([[pšenice]], [[kukuřice]]), [[slunečnice|slunečnicového oleje]] a dalších zemědělských produktů. Válka však narušila produkci a export. | |||
* '''Průmysl:''' Důležitý je [[hutnictví|hutnický]] průmysl, [[strojírenství]], [[chemický průmysl]] a [[potravinářský průmysl]]. Mnoho průmyslových oblastí se nachází na východě země, které jsou postiženy konfliktem. | |||
* '''Energetika:''' Země je závislá na dovozu [[zemní plyn|zemního plynu]], ale má také významné zásoby [[uhlí]] a rozvíjí [[obnovitelné zdroje energie|obnovitelné zdroje]]. | |||
* '''Hospodářské dopady války (k červnu 2025):''' Ukrajinská ekonomika se v důsledku invaze propadla o desítky procent. Velká část infrastruktury je zničena, miliony lidí opustily zemi, což vede k nedostatku pracovní síly. Západní finanční pomoc a snahy o obnovu jsou klíčové pro její přežití a budoucí oživení. Ukrajina se aktivně snaží o plnou [[integrace (sociologie)|integraci]] do [[Evropská unie|EU]] a její ekonomiky. | |||
--- | |||
== | == Demografie a společnost == | ||
Demografická situace Ukrajiny je k červnu 2025 velmi dynamická a nejistá. | |||
* '''Počet obyvatel:''' Před válkou se počet obyvatel pohyboval kolem 43 milionů. V důsledku invaze došlo k masivnímu exodu obyvatel (odhadem 6–8 milionů uprchlíků do zahraničí a miliony vnitřně přesídlených osob). Přesný počet je obtížné zjistit, ale odhady pro rok 2025 se pohybují kolem 38 milionů. | |||
* '''Etnické složení:''' Převládají [[Ukrajinci]], následuje významná [[Rusové|ruská menšina]] a další etnika ([[Bělorusové]], [[Krymští Tataři]], [[Maďaři]], [[Rumuni]], [[Poláci]] atd.). | |||
* '''Jazyk:''' Úředním jazykem je [[ukrajinština]]. [[Ruština]] je široce rozšířena, zejména na východě a jihu země. Konflikt však posílil pozici ukrajinštiny. | |||
* '''Náboženství:''' Převládá [[pravoslaví]], rozdělené mezi několik církví (např. [[Pravoslavná církev Ukrajiny]] a [[Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)]]). Existuje také [[Řeckokatolická církev]], [[Římskokatolická církev|římskokatolíci]] a [[protestantismus|protestanti]]. | |||
--- | |||
== Kultura == | == Kultura == | ||
Ukrajinská kultura je bohatá a rozmanitá, ovlivněná východoslovanskými, evropskými a asijskými tradicemi. | |||
* '''Literatura:''' Významní spisovatelé jako [[Tarase Ševčenko|Taras Ševčenko]], [[Ivan Franko]], [[Lesja Ukrajinka]]. | |||
* '''Hudba a tanec:''' Bohatá lidová hudba a tradiční tance, jako je [[Hopak]]. | |||
* '''Umění:''' Ikonografie, výšivky (vyšyvanka), tradiční keramika. | |||
* '''Kuchyně:''' Slavná je [[boršč]], [[varenyky]], [[holubtsi]] a [[salo]]. | |||
* '''Kulturní dopady války:''' Válka vedla k posílení ukrajinské národní identity a odporu proti rusifikaci, ale zároveň způsobila značné ničení kulturního dědictví. | |||
== | --- | ||
Ukrajina | |||
== Pro laiky == | |||
'''Ukrajina''' je velká země ve [[Východní Evropa|východní Evropě]], která je známá svými úrodnými poli a dlouhou a často těžkou historií. Její hlavní město je [[Kyjev]]. Byla dlouho součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], ale v roce [[1991]] se stala nezávislou. Bohužel, od roku [[2014]] a hlavně od [[2022]] je Ukrajina ve válce s [[Rusko|Ruskem]], které ji napadlo a okupuje část jejího území. Přestože je válka velmi tvrdá, Ukrajinci bojují za svou [[svoboda|svobodu]] a získávají velkou [[mezinárodní podpora|podporu]] od celého světa. Jejich země je bohatá na [[zemědělství]] (pěstují hodně obilí) a má velmi silnou [[národní identita|národní identitu]] a [[kultura|kulturu]]. | |||
--- | |||
== Externí odkazy == | |||
* [https://www. | * [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina Ukrajina – Wikipedie] | ||
* [https://www.mzv.cz/jnp/cz/staty_sveta/ukrajina/ Ministerstvo zahraničních věcí ČR – Ukrajina] | |||
* [https://www.ukraine.ua/ Oficiální web Ukrajiny (anglicky)] | |||
* [https://www.britannica.com/place/Ukraine Ukraine - Britannica (anglicky)] | |||
[[ | [[Kategorie:Státy Evropy]] | ||
[[ | [[Kategorie:Postsovětské státy]] | ||
[[Kategorie:Východní Evropa]] | |||
[[ | [[Kategorie:Kandidátské země Evropské unie]] | ||
[[ | [[Kategorie:Územní spory]] | ||
[[ | [[Kategorie:Členové OSN]] | ||
[[ | [[Kategorie:Ukrajina]] | ||
[[ | |||
Aktuální verze z 8. 6. 2025, 11:29
Rozbalit box
Obsah boxu
| Ukrajina | |
|---|---|
 | |
| Vlajka Ukrajiny | |
| Státní znak Ukrajiny (Trojzubec) | |
 | |
| Poloha Ukrajiny v Evropě | |
| Heslo | Volnost, Svrchovanost, Sjednocení (Воля, Соборність, Єдність) |
| Hymna | Šče ne vmerla Ukrajiny i slava, i volja (Ještě neumřela Ukrajina, ani sláva, ani svoboda) |
| Rozloha | 603 550 km² (46. na světě, největší v Evropě, pokud se započítá celé území včetně okupovaných částí) |
| Vodní plocha | 7% |
| Počet obyvatel | Přibližně 38 milionů (odhad pro 2025, výrazně ovlivněno válkou a migrací) |
| Hustota zalidnění | Přibližně 63 ob./km² |
| Úřední jazyk | Ukrajinština |
| Forma vlády | Poloprezidentská republika (jednotný stát) |
| Prezident | Volodymyr Zelenskyj (od 20. května 2019) |
| Předseda vlády | Denys Šmyhal (od 4. března 2020) |
| Hlavní město | Kyjev |
| Největší město | Kyjev |
| Měna | Ukrajinská hřivna (UAH) |
| HDP nominální | Odhad pro 2025: cca 190 miliard USD |
| HDP per capita | Odhad pro 2025: cca 5 000 USD |
| Časové pásmo | EET (UTC+2), EEST (UTC+3) |
| Internetová doména | .ua |
| Telefonní předvolba | +380 |
| Členství | OSN, Rada Evropy, OBSE, GUAM, WTO, EU (kandidátská země od června 2022) |
Ukrajina (ukrajinsky Україна) je východoevropský stát, rozlohou největší země zcela ležící v Evropě. Na východě a severovýchodě sousedí s Ruskem, na severu s Běloruskem, na západě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem a na jihozápadě s Černým mořem a Azovským mořem. Její hlavní město a největší město je Kyjev. Ukrajina má bohatou historii, strategickou polohu a značné přírodní zdroje, což z ní činí významného geopolitického aktéra v regionu.
---
Geografie
Ukrajina zaujímá rozlohu přibližně 603 550 km², což ji činí největší zemí v Evropě z hlediska celkové rozlohy, pokud se nezapočítává asijská část Ruska.
- Topografie: Většina země je pokryta úrodnými rovinami (stej, ukrajinsky step), které jsou součástí Východoevropské roviny. Na západě se rozprostírají Karpatské pohoří s nejvyšším bodem Hoverla (2 061 m n. m.). Na jihu se táhne Krymské pohoří.
- Vodstvo: Nejvýznamnější řeka je Dněpr, která protéká středem země a ústí do Černého moře. Dalšími významnými řekami jsou Dněstr, Jižní Bug a Doněc. Ukrajina má dlouhé pobřeží u Černého a Azovského moře.
- Klima: Převládá mírné kontinentální klima s teplými léty a chladnými zimami. Na jižním pobřeží Krymu je subtropické podnebí.
- Přírodní zdroje: Ukrajina je bohatá na nerostné suroviny, zejména černé uhlí, železná ruda, mangan, zemní plyn, ropa a sůl. Má také jedny z nejúrodnějších půd na světě (černozemě), což ji činí významným producentem obilovin a olejnin.
---
Historie
Ukrajina má komplexní a často turbulentní historii, která je ovlivněna její strategickou polohou na křižovatce kultur a civilizací:
- Kyjevská Rus (9.–13. století): První východoslovanský státní útvar s centrem v Kyjevě, který položil základy pro pozdější ruskou, ukrajinskou a běloruskou identitu. Kyjevská Rus přijala křesťanství z Byzance.
- Období fragmentace a cizí nadvlády (14.–18. století): Po rozpadu Kyjevské Rusi se ukrajinská území dostala pod nadvládu různých mocností, včetně Polsko-litevské unie, Osmanské říše a Moskevského knížectví (pozdějšího Ruska). Vznikla kozácká samospráva, která hrála významnou roli v ukrajinské identitě.
- Ruská a Rakousko-uherská nadvláda (18.–20. století): Většina ukrajinského území byla součástí Ruského impéria, zatímco západní oblasti (Galicie, Zakarpatsko) patřily Rakousko-Uhersku. V tomto období se formovalo moderní ukrajinské národní hnutí.
- Ukrajinská národní republika a sovětská éra (1917–1991): Po říjnové revoluci v Rusku vznikla v roce 1918 Ukrajinská lidová republika, ale po bojích s bolševiky a dalšími silami se v roce 1922 stala součástí Sovětského svazu jako Ukrajinská SSR. Toto období bylo poznamenáno Holodomorem (velkým hladomorem ve 30. letech) a represím.
- Nezávislost (1991): Po rozpadu Sovětského svazu vyhlásila Ukrajina dne 24. srpna 1991 nezávislost. Následovalo období přechodu k tržní ekonomice a budování demokratických institucí.
- Oranžová revoluce (2004) a Euromajdan (2014): Tyto události demonstrovaly touhu ukrajinské společnosti po demokracii a evropské integraci. Euromajdan vedl ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
---
Ruská agrese a současná situace (k červnu 2025)
Od roku 2014 čelí Ukrajina ruské agresi, která dramaticky změnila její politickou, ekonomickou a sociální krajinu.
- Anexe Krymu a válka na Donbasu (2014): Po Euromajdanu Rusko v březnu 2014 anektovalo Krym a podpořilo proruské separatisty v oblasti Donbasu (Doněcká a Luhanská oblast), což vedlo k ozbrojenému konfliktu.
- Plnohodnotná invaze (2022): Dne 24. února 2022 Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, jejímž cílem bylo svrhnout ukrajinskou vládu a obsadit zemi. Ukrajinská armáda a národ se však postavili silnému odporu, což vedlo k dlouhodobému a vyčerpávajícímu konfliktu.
- Mezinárodní podpora: Ukrajina získala masivní mezinárodní podporu ve formě vojenské pomoci, finančních prostředků a humanitární pomoci od zemí Západu, včetně EU a NATO. Rusku byly uvaleny rozsáhlé sankce.
- Územní ztráty a obnova (k červnu 2025): K červnu 2025 Rusko stále okupuje značnou část ukrajinského území, včetně Krymu a částí Donbasu, Záporožské a Chersonské oblasti. Probíhají intenzivní boje, zejména na východní a jižní frontě. Ukrajina se zároveň potýká s obrovskými humanitárními a ekonomickými problémy. Počet obyvatel je výrazně snížen kvůli masové emigraci a vnitřnímu přesídlování. Mezinárodní společenství se zaměřuje na poválečnou obnovu Ukrajiny, přičemž plány zahrnují investice do infrastruktury, bydlení a ekonomiky. Otázka poválečných reparací a spravedlnosti za válečné zločiny zůstává klíčová.
---
Politika a administrativa
Ukrajina je poloprezidentská republika s demokratickým systémem.
- Prezident: Hlava státu, volený přímo lidem na pětileté období. Současným prezidentem je Volodymyr Zelenskyj.
- Parlament (Verchovna Rada): Jednokomorový parlament s 450 poslanci, kteří jsou voleni na pětileté období. Je to hlavní zákonodárný orgán.
- Vláda: Vede ji předseda vlády, kterého jmenuje prezident s většinovou podporou parlamentu.
- Administrativní dělení: Země je rozdělena na 24 oblastí (provincie), jednu autonomní republiku (Autonomní republika Krym) a dvě města se speciálním statusem (Kyjev a Sevastopol – obě aktuálně pod ruskou okupací).
---
Ekonomika
Před rokem 2014 měla Ukrajina rozvíjející se tržní ekonomiku s významným průmyslovým a zemědělským sektorem. Válka však způsobila masivní hospodářský pokles a ničení infrastruktury.
- Zemědělství: Ukrajina je často nazývána "obilnicí Evropy" díky svým úrodným černozemím. Je významným světovým vývozcem obilovin (pšenice, kukuřice), slunečnicového oleje a dalších zemědělských produktů. Válka však narušila produkci a export.
- Průmysl: Důležitý je hutnický průmysl, strojírenství, chemický průmysl a potravinářský průmysl. Mnoho průmyslových oblastí se nachází na východě země, které jsou postiženy konfliktem.
- Energetika: Země je závislá na dovozu zemního plynu, ale má také významné zásoby uhlí a rozvíjí obnovitelné zdroje.
- Hospodářské dopady války (k červnu 2025): Ukrajinská ekonomika se v důsledku invaze propadla o desítky procent. Velká část infrastruktury je zničena, miliony lidí opustily zemi, což vede k nedostatku pracovní síly. Západní finanční pomoc a snahy o obnovu jsou klíčové pro její přežití a budoucí oživení. Ukrajina se aktivně snaží o plnou integraci do EU a její ekonomiky.
---
Demografie a společnost
Demografická situace Ukrajiny je k červnu 2025 velmi dynamická a nejistá.
- Počet obyvatel: Před válkou se počet obyvatel pohyboval kolem 43 milionů. V důsledku invaze došlo k masivnímu exodu obyvatel (odhadem 6–8 milionů uprchlíků do zahraničí a miliony vnitřně přesídlených osob). Přesný počet je obtížné zjistit, ale odhady pro rok 2025 se pohybují kolem 38 milionů.
- Etnické složení: Převládají Ukrajinci, následuje významná ruská menšina a další etnika (Bělorusové, Krymští Tataři, Maďaři, Rumuni, Poláci atd.).
- Jazyk: Úředním jazykem je ukrajinština. Ruština je široce rozšířena, zejména na východě a jihu země. Konflikt však posílil pozici ukrajinštiny.
- Náboženství: Převládá pravoslaví, rozdělené mezi několik církví (např. Pravoslavná církev Ukrajiny a Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)). Existuje také Řeckokatolická církev, římskokatolíci a protestanti.
---
Kultura
Ukrajinská kultura je bohatá a rozmanitá, ovlivněná východoslovanskými, evropskými a asijskými tradicemi.
- Literatura: Významní spisovatelé jako Taras Ševčenko, Ivan Franko, Lesja Ukrajinka.
- Hudba a tanec: Bohatá lidová hudba a tradiční tance, jako je Hopak.
- Umění: Ikonografie, výšivky (vyšyvanka), tradiční keramika.
- Kuchyně: Slavná je boršč, varenyky, holubtsi a salo.
- Kulturní dopady války: Válka vedla k posílení ukrajinské národní identity a odporu proti rusifikaci, ale zároveň způsobila značné ničení kulturního dědictví.
---
Pro laiky
Ukrajina je velká země ve východní Evropě, která je známá svými úrodnými poli a dlouhou a často těžkou historií. Její hlavní město je Kyjev. Byla dlouho součástí Sovětského svazu, ale v roce 1991 se stala nezávislou. Bohužel, od roku 2014 a hlavně od 2022 je Ukrajina ve válce s Ruskem, které ji napadlo a okupuje část jejího území. Přestože je válka velmi tvrdá, Ukrajinci bojují za svou svobodu a získávají velkou podporu od celého světa. Jejich země je bohatá na zemědělství (pěstují hodně obilí) a má velmi silnou národní identitu a kulturu.
---