Náchod: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Náchod''' je okresní město v severovýchodních Čechách, ležící na hranici s Polskem. Rozkládá se na obou březích řeky Metuje a je přirozeným historickým, turistickým, správním a průmyslovým centrem oblasti. Město bylo založeno v polovině 13. století pod stejnojmenným hradem a jeho historie je bohatá a rozmanitá. == Historie == První písemná zmínka o Náchodu pochází z roku 1254. Město se pos…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | {{K rozšíření}} | ||
'''Náchod''' je | '''Náchod''' je město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] v severovýchodních [[Čechy|Čechách]], ležící na řece [[Metuje]]. Je historickým, turistickým a průmyslovým centrem regionu a [[okresní město|okresním městem]] [[Okres Náchod|okresu Náchod]]. Jeho panorama je neodmyslitelně spjato s monumentálním renesančním a barokním [[Zámek Náchod|zámkem]], který se tyčí na kopci nad historickým centrem. Díky své poloze v úzkém údolí na historické zemské stezce do [[Kladsko|Kladska]] a [[Slezsko|Slezska]] je Náchod často označován jako '''Brána do Čech''' (nebo Brána do země). | ||
== | {{Infobox Město | ||
| název = Náchod | |||
| obrázek = Náchod, pohled z věže kostela.jpg | |||
| popisek = Pohled na Masarykovo náměstí a zámek z věže kostela sv. Vavřince | |||
| znak = Znak města Náchod.svg | |||
| vlajka = Vlajka města Náchod.svg | |||
| část = 14 | |||
| městská část = | |||
| katastrální území = 11 | |||
| primátor = [[Jan Birke]] (od 2010) | |||
| PSČ = 547 01 | |||
| obyvatelstvo = 19 979 (2024)<ref>https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-1-1-2024</ref> | |||
| rozloha = 33,34 | |||
| poloha = 50°25′1″ s. š., 16°9′47″ v. d. | |||
| kraj = Královéhradecký | |||
| okres = Náchod | |||
| web = www.mestonachod.cz | |||
}} | |||
== | == 🌍 Poloha a charakter == | ||
Město se rozkládá v Náchodské vrchovině, v údolí řeky Metuje, které zde vytváří přirozený průsmyk mezi [[Orlické hory|podhůřím Orlických hor]] a [[Broumovská vrchovina|Broumovskou vrchovinou]]. Tento průsmyk, známý jako '''Branka česko-kladská''', byl odedávna strategickou obchodní a vojenskou cestou spojující [[Čechy]] s [[Polsko|Polskem]]. Historické jádro města se soustředí kolem [[Masarykovo náměstí (Náchod)|Masarykova náměstí]] na levém břehu Metuje, přímo pod zámeckým vrchem. | |||
Moderní zástavba, včetně průmyslových areálů a sídlišť, se rozprostírá po obou březích řeky a na přilehlých svazích. Okolní krajina je kopcovitá a lesnatá, nabízející řadu turistických cílů, včetně pevnostního systému z období první republiky. | |||
== | == ⏳ Historie == | ||
== | === Založení a středověk === | ||
Vznik Náchoda je spojen s kolonizační činností ve 13. století a potřebou ochránit důležitou zemskou stezku. Město i hrad založil kolem poloviny 13. století rytíř [[Hron z Náchoda]] z rodu [[Načeraticové|Načeraticů]]<ref>https://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/historie/</ref>. Hrad byl postaven na strategickém skalnatém ostrohu, zatímco pod ním vznikla tržní osada. První písemná zmínka o Náchodě pochází z roku 1254<ref>https://www.hrad-nachod.cz/cs/o-zamku/historie</ref>. Původ názvu je pravděpodobně odvozen od faktu, že se zde "přecházela" či "nacházela" zemská hranice. | |||
Díky své poloze se Náchod stal významným správním a obranným bodem. Mezi významné majitele ve středověku patřil například král [[Jan Lucemburský]] nebo páni z Dubé. Během [[husitské války|husitských válek]] stálo město na straně kališníků a Náchod se stal důležitou husitskou pevností. | |||
== | === Období renesance a baroka === | ||
Největší rozkvět zažil náchodský hrad a panství za vlády rodu '''[[Smiřičtí ze Smiřic]]''' na přelomu 16. a 17. století. Ti přebudovali původní strohý gotický hrad na velkolepé renesanční sídlo, které se stalo centrem společenského a kulturního života<ref>https://www.mestonachod.cz/zamek-nachod/d-1070/p1=1130</ref>. | |||
Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] získal zkonfiskované panství císařský vojevůdce [[Ottavio Piccolomini]]. Italský rod '''[[Piccolominiové|Piccolominiů]]''' pak držel Náchod téměř 140 let a vtiskl mu barokní podobu. Zámek byl dále rozšířen a vyzdoben, byly postaveny nové budovy a založena zámecká zahrada. V samotném městě byl přestavěn [[Kostel svatého Vavřince (Náchod)|kostel sv. Vavřince]] a vyrostly zde barokní měšťanské domy. Toto období definovalo architektonickou tvář historického jádra Náchoda, jak ji známe dnes. | |||
== 🏭 Průmyslový rozvoj a moderní dějiny == | |||
=== Město textilu === | |||
Druhá polovina 19. století znamenala pro Náchod zásadní proměnu. Zatímco jeho strategický vojenský význam upadal, město se stalo jedním z nejdůležitějších center '''textilního průmyslu''' v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. Klíčovým momentem bylo zavedení železnice v roce 1875 (trať [[Choceň]]–[[Broumov]]), která otevřela město světu a umožnila masivní rozvoj továren<ref>https://www.prahaneznama.cz/kralovehradecky-kraj/nachod/nachod-brana-kladskym-pomezin/</ref>. | |||
Náchodský průmysl byl spojen především se dvěma velkými podnikatelskými rody: | |||
* '''Rodina Bartoňů z Dobenína:''' V roce 1867 založil [[Josef Bartoň-Dobenín (1838–1920)|Josef Bartoň]] v nedaleké Starém Městě nad Metují malou tkalcovnu, která se pod vedením jeho synů [[Josef Bartoň-Dobenín (1862–1951)|Josefa]] a [[Cyril Bartoň z Dobenína|Cyrila]] rozrostla v obrovský a moderní textilní komplex. Bartoňové byli nejen úspěšní průmyslníci, ale i velcí vlastenci a mecenáši, kteří významně podporovali kulturní a společenský život ve městě<ref>https://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/osobnosti/bartonove-z-dobenina/</ref>. | |||
* '''Rodina Mautnerů:''' Dalším textilním gigantem byly továrny židovského podnikatele [[Isaac Mautner|Isaaca Mautnera]] a jeho synů. Jejich podniky patřily k největším v monarchii a zaměstnávaly tisíce lidí. | |||
Díky textilnímu průmyslu město zbohatlo a rychle se rozrůstalo. Vznikaly nové čtvrti, honosné vily továrníků (např. [[Vila Čerych]]) i dělnické kolonie. Byly postaveny nové veřejné budovy, jako je [[Městské divadlo Dr. Josefa Čížka|divadlo]], [[Městská knihovna Náchod|knihovna]] a školy. | |||
=== Dramatické 20. století === | |||
Období [[první republika|první republiky]] bylo pokračováním hospodářské prosperity. Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] v roce 1938 se však Náchod stal hraničním městem s [[Třetí říše|nacistickým Německem]], což přineslo napětí a hospodářské problémy. | |||
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] postihla město tragédie. Mautnerovy závody byly jako židovský majetek arizovány a členové rodiny Mautnerů byli pronásledováni a zavražděni v koncentračních táborech. Závody rodiny Bartoňů byly pod nucenou německou správou. | |||
Po válce a nástupu komunistického režimu v roce 1948 došlo ke '''[[znárodnění]]''' všech velkých podniků. Z textilních továren Bartoňů, Mautnerů a dalších menších firem byl vytvořen národní podnik '''[[Tepna Náchod]]'''<ref>https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/216562243400001-kde-byvala-tepna/</ref>. Tepna se na desítky let stala největším zaměstnavatelem v regionu a synonymem pro náchodský textilní průmysl. V období socialismu také probíhala výstavba nových sídlišť (např. sídliště Plhov), která změnila tvář města. | |||
=== Po sametové revoluci === | |||
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1989 se textilní průmysl v Náchodě, stejně jako v celé Evropě, dostal do krize. Nedokázal konkurovat levnému dovozu z Asie a podnik Tepna po několika neúspěšných pokusech o restrukturalizaci v 90. letech zkrachoval<ref>https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/v-nachodske-tepne-se-po-stoletich-dotkalo.A080808_134707_ekonomika_pin</ref>. Pád hlavního průmyslového odvětví znamenal pro město velkou ránu a vysokou nezaměstnanost. | |||
Od té doby prošel Náchod složitou ekonomickou transformací. Dnes se hospodářství města opírá o menší a střední podniky v různých odvětvích, jako je strojírenství, gumárenství a služby. Město také těží ze své polohy a rozvíjí se zde [[cestovní ruch]]. | |||
== 🏛️ Památky a zajímavá místa == | |||
Náchod nabízí návštěvníkům bohatou směs historických památek, které odrážejí jeho pestrou minulost. | |||
=== Státní zámek Náchod === | |||
[[Zámek Náchod|Státní zámek Náchod]] je nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památkou města. Tento rozsáhlý komplex, který prošel vývojem od gotického hradu přes renesanční palác až po barokní rezidenci, tvoří nezaměnitelnou dominantu celého regionu. | |||
* '''Architektura:''' Na zámku jsou patrné stopy všech stavebních slohů, s nejvýraznějším přínosem rodu Smiřických (renesance) a Piccolominiů (rané baroko), na jehož úpravách se podíleli přední italští architekti. | |||
* '''Expozice:''' Návštěvnické okruhy představují interiéry z doby Piccolominiů, unikátní sbírku bruselských [[gobelín]]ů, salóny z 19. a počátku 20. století a expozici Řádů a vyznamenání. | |||
* '''Zajímavosti:''' Součástí areálu je gotický sklep, hladomorna, vyhlídková věž a medvědárium, kde jsou chováni medvědi Ludvík a Dáša, pokračovatelé tradice chovu medvědů na zámku od 18. století<ref>https://www.hrad-nachod.cz/cs/informace-pro-navstevniky/medvedi-na-nachodskem-zamku</ref>. K zámku přiléhá také barokní zahrada. | |||
=== Městské a církevní památky === | |||
* '''[[Masarykovo náměstí (Náchod)|Masarykovo náměstí]]:''' Historické centrum města s řadou renesančních a barokních měšťanských domů. Nachází se zde Stará radnice, novogotická Nová radnice, hotel a divadlo Beránek a pranýř. | |||
* '''[[Kostel svatého Vavřince (Náchod)|Kostel svatého Vavřince]]:''' Původně gotický děkanský kostel, přestavěný v 16. století. Je dominantou náměstí a jeho věž slouží jako vyhlídka. | |||
* '''[[Kostel svatého Jana Křtitele (Náchod)|Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele]]:''' Starobylý dřevěný kostelík ze 13. století, přestavěný po požáru v 16. století. Nachází se ve Starém Městě nad Metují. | |||
* '''Socha sv. Trojice:''' Barokní pískovcové sousoší uprostřed náměstí. | |||
* '''Hotel a divadlo Beránek:''' Secesní budova z let 1912–1914, postavená podle návrhu architekta [[Alois Čenský|Aloise Čenského]], je významným kulturním centrem. | |||
=== Vojenské památky === | |||
V okolí Náchoda se nachází rozsáhlá linie '''[[československé opevnění|československého opevnění]]''' z let 1935–1938. Nejznámějším a nejnavštěvovanějším objektem je '''[[Dělostřelecká tvrz Dobrošov]]''', která je přístupná veřejnosti jako muzeum<ref>https://www.pevnostdobrosov.cz/</ref>. V okolí se nachází také mnoho menších pěchotních srubů, například Březinka. | |||
== 🎭 Kultura a osobnosti == | |||
Náchod je regionálním kulturním centrem. | |||
* '''Camera Czechia:''' Ve městě se každoročně koná mezinárodní festival amatérských filmů a videí. | |||
* '''Náchodská Prima sezóna:''' Týdenní studentský festival recese a kultury, který odkazuje na dílo náchodského rodáka [[Josef Škvorecký|Josefa Škvoreckého]]<ref>https://primasezona.cz/o-festivalu/</ref>. | |||
* '''Josef Škvorecký (1924–2012):''' Nejvýznamnější náchodský rodák, světově proslulý spisovatel a exilový nakladatel. Své rodné město, které nazval '''Kostelec''', zvěčnil v mnoha svých dílech (např. ''Zbabělci'', ''Prima sezóna''). | |||
* '''Další rodáci:''' Spisovatel [[Josef Tošovský]], herec [[Josef Bek]] nebo architekt [[Jan Letzel]]. | |||
== 🧑🏫 Pro laiky == | |||
Představte si, že '''Náchod''' je jako starý strážce na hranicích. Leží v úzkém údolí, kterým odedávna vedla důležitá cesta z Čech do Polska. Proto zde na vysokém kopci vyrostl hrad (dnes nádherný '''zámek'''), aby tuto "bránu do země" hlídal. | |||
Pod hradem se rozkládá historické město s krásným náměstím. V 19. století se ale Náchod proslavil něčím úplně jiným – stal se velmocí ve výrobě látek. Vznikly zde obrovské továrny, které oblékaly lidi po celé Evropě, a město díky tomu zbohatlo a rozrostlo se. I když slavná éra textilek po pádu komunismu skončila, Náchod zůstává živým městem. Dnes láká turisty především na svůj impozantní zámek s medvědy, krásnou okolní přírodu a také na vojenské bunkry z doby před druhou světovou válkou, které jsou ukryté v okolních kopcích. Je to město, které dokonale spojuje historii statečného strážce hranic s příběhem průmyslového úspěchu. | |||
== Reference == | |||
<references /> | |||
{{DEFAULTSORT:Nachod}} | |||
[[Kategorie:Náchod| ]] | |||
[[Kategorie:Města v Česku]] | [[Kategorie:Města v Česku]] | ||
[[Kategorie:Okresní města v Česku]] | [[Kategorie:Okresní města v Česku]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Města v Královéhradeckém kraji]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Obce v okrese Náchod]] | ||
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]] | |||
Aktuální verze z 11. 10. 2025, 03:27
Obsah boxu
Náchod je město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách, ležící na řece Metuje. Je historickým, turistickým a průmyslovým centrem regionu a okresním městem okresu Náchod. Jeho panorama je neodmyslitelně spjato s monumentálním renesančním a barokním zámkem, který se tyčí na kopci nad historickým centrem. Díky své poloze v úzkém údolí na historické zemské stezce do Kladska a Slezska je Náchod často označován jako Brána do Čech (nebo Brána do země).
| Náchod | |
|---|---|
| Soubor:Náchod, pohled z věže kostela.jpg | |
| Pohled na Masarykovo náměstí a zámek z věže kostela sv. Vavřince | |
| Vlajka | Soubor:Vlajka města Náchod.svg |
| Znak | Soubor:Znak města Náchod.svg |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Náchod |
| Rozloha | 33,34 |
| Obyvatelstvo | 19 979 (2024)[1] |
| Primátor | Jan Birke (od 2010) |
| PSČ | 547 01 |
| Web | www.mestonachod.cz |
🌍 Poloha a charakter
Město se rozkládá v Náchodské vrchovině, v údolí řeky Metuje, které zde vytváří přirozený průsmyk mezi podhůřím Orlických hor a Broumovskou vrchovinou. Tento průsmyk, známý jako Branka česko-kladská, byl odedávna strategickou obchodní a vojenskou cestou spojující Čechy s Polskem. Historické jádro města se soustředí kolem Masarykova náměstí na levém břehu Metuje, přímo pod zámeckým vrchem.
Moderní zástavba, včetně průmyslových areálů a sídlišť, se rozprostírá po obou březích řeky a na přilehlých svazích. Okolní krajina je kopcovitá a lesnatá, nabízející řadu turistických cílů, včetně pevnostního systému z období první republiky.
⏳ Historie
Založení a středověk
Vznik Náchoda je spojen s kolonizační činností ve 13. století a potřebou ochránit důležitou zemskou stezku. Město i hrad založil kolem poloviny 13. století rytíř Hron z Náchoda z rodu Načeraticů[2]. Hrad byl postaven na strategickém skalnatém ostrohu, zatímco pod ním vznikla tržní osada. První písemná zmínka o Náchodě pochází z roku 1254[3]. Původ názvu je pravděpodobně odvozen od faktu, že se zde "přecházela" či "nacházela" zemská hranice.
Díky své poloze se Náchod stal významným správním a obranným bodem. Mezi významné majitele ve středověku patřil například král Jan Lucemburský nebo páni z Dubé. Během husitských válek stálo město na straně kališníků a Náchod se stal důležitou husitskou pevností.
Období renesance a baroka
Největší rozkvět zažil náchodský hrad a panství za vlády rodu Smiřičtí ze Smiřic na přelomu 16. a 17. století. Ti přebudovali původní strohý gotický hrad na velkolepé renesanční sídlo, které se stalo centrem společenského a kulturního života[4].
Po bitvě na Bílé hoře získal zkonfiskované panství císařský vojevůdce Ottavio Piccolomini. Italský rod Piccolominiů pak držel Náchod téměř 140 let a vtiskl mu barokní podobu. Zámek byl dále rozšířen a vyzdoben, byly postaveny nové budovy a založena zámecká zahrada. V samotném městě byl přestavěn kostel sv. Vavřince a vyrostly zde barokní měšťanské domy. Toto období definovalo architektonickou tvář historického jádra Náchoda, jak ji známe dnes.
🏭 Průmyslový rozvoj a moderní dějiny
Město textilu
Druhá polovina 19. století znamenala pro Náchod zásadní proměnu. Zatímco jeho strategický vojenský význam upadal, město se stalo jedním z nejdůležitějších center textilního průmyslu v Rakousku-Uhersku. Klíčovým momentem bylo zavedení železnice v roce 1875 (trať Choceň–Broumov), která otevřela město světu a umožnila masivní rozvoj továren[5].
Náchodský průmysl byl spojen především se dvěma velkými podnikatelskými rody:
- Rodina Bartoňů z Dobenína: V roce 1867 založil Josef Bartoň v nedaleké Starém Městě nad Metují malou tkalcovnu, která se pod vedením jeho synů Josefa a Cyrila rozrostla v obrovský a moderní textilní komplex. Bartoňové byli nejen úspěšní průmyslníci, ale i velcí vlastenci a mecenáši, kteří významně podporovali kulturní a společenský život ve městě[6].
- Rodina Mautnerů: Dalším textilním gigantem byly továrny židovského podnikatele Isaaca Mautnera a jeho synů. Jejich podniky patřily k největším v monarchii a zaměstnávaly tisíce lidí.
Díky textilnímu průmyslu město zbohatlo a rychle se rozrůstalo. Vznikaly nové čtvrti, honosné vily továrníků (např. Vila Čerych) i dělnické kolonie. Byly postaveny nové veřejné budovy, jako je divadlo, knihovna a školy.
Dramatické 20. století
Období první republiky bylo pokračováním hospodářské prosperity. Po mnichovské dohodě v roce 1938 se však Náchod stal hraničním městem s nacistickým Německem, což přineslo napětí a hospodářské problémy.
Během druhé světové války postihla město tragédie. Mautnerovy závody byly jako židovský majetek arizovány a členové rodiny Mautnerů byli pronásledováni a zavražděni v koncentračních táborech. Závody rodiny Bartoňů byly pod nucenou německou správou.
Po válce a nástupu komunistického režimu v roce 1948 došlo ke znárodnění všech velkých podniků. Z textilních továren Bartoňů, Mautnerů a dalších menších firem byl vytvořen národní podnik Tepna Náchod[7]. Tepna se na desítky let stala největším zaměstnavatelem v regionu a synonymem pro náchodský textilní průmysl. V období socialismu také probíhala výstavba nových sídlišť (např. sídliště Plhov), která změnila tvář města.
Po sametové revoluci
Po sametové revoluci v roce 1989 se textilní průmysl v Náchodě, stejně jako v celé Evropě, dostal do krize. Nedokázal konkurovat levnému dovozu z Asie a podnik Tepna po několika neúspěšných pokusech o restrukturalizaci v 90. letech zkrachoval[8]. Pád hlavního průmyslového odvětví znamenal pro město velkou ránu a vysokou nezaměstnanost.
Od té doby prošel Náchod složitou ekonomickou transformací. Dnes se hospodářství města opírá o menší a střední podniky v různých odvětvích, jako je strojírenství, gumárenství a služby. Město také těží ze své polohy a rozvíjí se zde cestovní ruch.
🏛️ Památky a zajímavá místa
Náchod nabízí návštěvníkům bohatou směs historických památek, které odrážejí jeho pestrou minulost.
Státní zámek Náchod
Státní zámek Náchod je nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památkou města. Tento rozsáhlý komplex, který prošel vývojem od gotického hradu přes renesanční palác až po barokní rezidenci, tvoří nezaměnitelnou dominantu celého regionu.
- Architektura: Na zámku jsou patrné stopy všech stavebních slohů, s nejvýraznějším přínosem rodu Smiřických (renesance) a Piccolominiů (rané baroko), na jehož úpravách se podíleli přední italští architekti.
- Expozice: Návštěvnické okruhy představují interiéry z doby Piccolominiů, unikátní sbírku bruselských gobelínů, salóny z 19. a počátku 20. století a expozici Řádů a vyznamenání.
- Zajímavosti: Součástí areálu je gotický sklep, hladomorna, vyhlídková věž a medvědárium, kde jsou chováni medvědi Ludvík a Dáša, pokračovatelé tradice chovu medvědů na zámku od 18. století[9]. K zámku přiléhá také barokní zahrada.
Městské a církevní památky
- Masarykovo náměstí: Historické centrum města s řadou renesančních a barokních měšťanských domů. Nachází se zde Stará radnice, novogotická Nová radnice, hotel a divadlo Beránek a pranýř.
- Kostel svatého Vavřince: Původně gotický děkanský kostel, přestavěný v 16. století. Je dominantou náměstí a jeho věž slouží jako vyhlídka.
- Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele: Starobylý dřevěný kostelík ze 13. století, přestavěný po požáru v 16. století. Nachází se ve Starém Městě nad Metují.
- Socha sv. Trojice: Barokní pískovcové sousoší uprostřed náměstí.
- Hotel a divadlo Beránek: Secesní budova z let 1912–1914, postavená podle návrhu architekta Aloise Čenského, je významným kulturním centrem.
Vojenské památky
V okolí Náchoda se nachází rozsáhlá linie československého opevnění z let 1935–1938. Nejznámějším a nejnavštěvovanějším objektem je Dělostřelecká tvrz Dobrošov, která je přístupná veřejnosti jako muzeum[10]. V okolí se nachází také mnoho menších pěchotních srubů, například Březinka.
🎭 Kultura a osobnosti
Náchod je regionálním kulturním centrem.
- Camera Czechia: Ve městě se každoročně koná mezinárodní festival amatérských filmů a videí.
- Náchodská Prima sezóna: Týdenní studentský festival recese a kultury, který odkazuje na dílo náchodského rodáka Josefa Škvoreckého[11].
- Josef Škvorecký (1924–2012): Nejvýznamnější náchodský rodák, světově proslulý spisovatel a exilový nakladatel. Své rodné město, které nazval Kostelec, zvěčnil v mnoha svých dílech (např. Zbabělci, Prima sezóna).
- Další rodáci: Spisovatel Josef Tošovský, herec Josef Bek nebo architekt Jan Letzel.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že Náchod je jako starý strážce na hranicích. Leží v úzkém údolí, kterým odedávna vedla důležitá cesta z Čech do Polska. Proto zde na vysokém kopci vyrostl hrad (dnes nádherný zámek), aby tuto "bránu do země" hlídal.
Pod hradem se rozkládá historické město s krásným náměstím. V 19. století se ale Náchod proslavil něčím úplně jiným – stal se velmocí ve výrobě látek. Vznikly zde obrovské továrny, které oblékaly lidi po celé Evropě, a město díky tomu zbohatlo a rozrostlo se. I když slavná éra textilek po pádu komunismu skončila, Náchod zůstává živým městem. Dnes láká turisty především na svůj impozantní zámek s medvědy, krásnou okolní přírodu a také na vojenské bunkry z doby před druhou světovou válkou, které jsou ukryté v okolních kopcích. Je to město, které dokonale spojuje historii statečného strážce hranic s příběhem průmyslového úspěchu.
Reference
- ↑ https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich-k-1-1-2024
- ↑ https://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/historie/
- ↑ https://www.hrad-nachod.cz/cs/o-zamku/historie
- ↑ https://www.mestonachod.cz/zamek-nachod/d-1070/p1=1130
- ↑ https://www.prahaneznama.cz/kralovehradecky-kraj/nachod/nachod-brana-kladskym-pomezin/
- ↑ https://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/osobnosti/bartonove-z-dobenina/
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/216562243400001-kde-byvala-tepna/
- ↑ https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/v-nachodske-tepne-se-po-stoletich-dotkalo.A080808_134707_ekonomika_pin
- ↑ https://www.hrad-nachod.cz/cs/informace-pro-navstevniky/medvedi-na-nachodskem-zamku
- ↑ https://www.pevnostdobrosov.cz/
- ↑ https://primasezona.cz/o-festivalu/