Okresní město

Rozbalit box

Obsah boxu

Okresní město je obec, která je (nebo historicky byla) administrativním sídlem okresu, tedy územně-správní jednotky střední úrovně. V kontextu České republiky jde o termín s bohatým historickým vývojem a složitým současným postavením. Zatímco do roku 2002 bylo okresní město sídlem okresního úřadu s rozsáhlými pravomocemi, po reformě veřejné správy k 1. lednu 2003 ztratilo svou klíčovou správní funkci ve prospěch obcí s rozšířenou působností (ORP).

Přesto i v roce 2025 zůstává titul "okresní město" v Česku prestižním označením a má faktický význam, neboť tato města jsou nadále sídly specializovaných státních orgánů (okresní soudy, okresní ředitelství policie, okresní archivy) a tvoří přirozená spádová centra pro dopravu, zdravotnictví a školství.

📜 Historický vývoj (1850–1960)

Koncept okresního města nelze pochopit bez znalosti vývoje státní správy v českých zemích. Okresní města nebyla jen "většími městy", ale nástrojem výkonu státní moci.

Vznik okresů (1850)

Moderní okresní zřízení vzniklo po revolučním roce 1848, kdy byla zrušena patrimoniální správa (vrchnostenská panství) a nahrazena státní správou.

Bachovské reformy: V roce 1850, v éře tzv. Bachova absolutismu, došlo k vytvoření sítě politických okresů. Okresní město se stalo sídlem okresního hejtmanství.
Mísení moci: V této rané fázi často splývala moc výkonná (správa) s mocí soudní. V mnoha okresních městech sídlil jak hejtman, tak okresní soud.
Výběr sídel: Sídly se stávala města s historickým významem, dobrou dopravní dostupností nebo strategickou polohou pro kontrolu území.

Smíšený systém (1855–1868)

Krátké období experimentů, kdy byly politické okresy sloučeny se soudními okresy do tzv. smíšených okresních úřadů. Toto uspořádání se však neosvědčilo, protože bránilo nezávislosti soudnictví.

Stabilizace (1868–1945)

V roce 1868 došlo k obnovení oddělení soudnictví od správy, ale "okresní město" zůstalo klíčovým bodem.

Politický okres: V čele stál okresní hejtman (zástupce státu/císaře).
Soudní okres: Menší jednotka. Jeden politický okres (např. Mělník) mohl zahrnovat několik soudních okresů. Sídlo politického okresu však bylo tím "hlavním" městem v regionu.
První republika (1918–1938): Československo převzalo rakouský model téměř beze změn. Okresní města byla centry prvorepublikové byrokracie, sídlily zde četnické stanice a daňové úřady.

Poválečné změny (1945–1948)

Po druhé světové válce byly zrušeny okresní hejtmanství a nahrazeny Okresními národními výbory (ONV). To byla zásadní změna – do čela okresního města se dostal volený (později komunistickou stranou dosazený) sbor, nikoliv jmenovaný úředník.

🗺️ Zlomová reforma 1960

Rok 1960 přinesl nejradikálnější změnu mapy českých zemí, která definuje vnímání "okresního města" dodnes.

Redukce počtu okresů

Komunistická vláda schválila zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Cílem bylo vytvořit větší, ekonomicky soběstačnější celky a oslabit tradiční historické vazby.

Změna měřítka: Z původních zhruba 180 malých okresů vzniklo 76 velkých okresů (v českých zemích).
Dopad na města: Mnoho měst ztratilo status okresního města (např. Turnov, Poděbrady, Kyjov, Sušice). Tato města se stala "pouhými" řadovými městy, což často vedlo k zastavení jejich rozvoje, odlivu investic a institucí do nových, větších center.
Vzestup nových center: Naopak města, která status udržela nebo nově získala (např. Bruntál na úkor Krnova), začala rapidně růst díky masivní výstavbě sídlišť pro úředníky a zaměstnance okresních služeb.

Role ONV

Okresní město se v období socialismu stalo absolutním centrem regionu.

Centralizace: V okresním městě se rozhodovalo o všem – od přidělování bytů, přes umístění škol, až po to, která vesnice dostane peníze na opravu chodníku.
Služby: Byla zde budována OÚNZ (okresní nemocnice), gymnázia a kulturní domy. Pojem "jet do okresu" znamenal cestu za vyřízením jakékoli důležitější záležitosti.

🏛️ Období transformace (1990–2002)

Po Sametové revoluci byly v roce 1990 zrušeny Národní výbory (ONV) a nahrazeny Okresními úřady (OkÚ).

Renesance samosprávy

Zatímco obce získaly zpět svou samosprávu, okresní úřady zůstaly orgány státní správy.

Přednosta okresního úřadu: Jmenovaný vládou, řídil policii, hasiče, a státní agendu v regionu.
Okresní shromáždění: Sbor starostů obcí v okrese, který měl poradní a kontrolní funkci vůči OkÚ.

Kritika systému

V průběhu 90. let sílila kritika, že okresní města mají neúměrnou moc nad okolními obcemi a že velké okresy z roku 1960 jsou příliš vzdálené občanům (tzv. demokratický deficit). To vedlo k přípravě zásadní reformy veřejné správy, která měla status okresních měst navždy změnit.

🔄 Zánik okresních úřadů (2003)

Konec roku 2002 znamenal pro okresní města největší otřes od roku 1960. V rámci II. fáze reformy veřejné správy, jejímž cílem byla decentralizace moci a přiblížení úřadů občanům, došlo k 31. prosinci 2002 k definitivnímu zrušení okresních úřadů (OkÚ).

Důvody reformy

Hlavním argumentem pro zrušení okresních úřadů byla aplikace principu subsidiarity.

Vzdálenost: Velké okresy z roku 1960 byly považovány za příliš odtržené od problémů malých obcí. Dojezdová vzdálenost do okresního města byla pro občany z okrajových částí často nekomfortní (např. z okraje okresu Benešov nebo Frýdek-Místek).
Demokracie: Okresní úřad byl orgánem státní moci (úřednický aparát), nikoliv samosprávy. Neměl přímo volený sbor, který by se odpovídal občanům, což bylo v demokratickém zřízení vnímáno jako anachronismus.
Vznik krajů: Od roku 2000 začaly fungovat vyšší územní samosprávné celky (kraje), které převzaly koncepční a strategické pravomoci (střední školy, silnice II. a III. třídy, zdravotnictví), čímž se role okresů vyprázdnila.

Přenos kompetencí

Pravomoci zrušených okresních úřadů nezanikly, ale byly rozděleny dvěma směry:

Směr nahoru: Krajské úřady převzaly agendu s regionálním přesahem (např. regionální rozvoj, životní prostředí velkého rozsahu).
Směr dolů: Většina běžné státní správy (vydávání občanských průkazů, cestovních pasů, stavební řízení, živnostenské listy) přešla na nově vzniklou kategorii obcí – obce s rozšířenou působností (ORP).

🏢 Nový systém: ORP vs. Okres

Od 1. ledna 2003 se Česká republika ocitla v duálním systému, který veřejnost často mátl a jehož důsledky jsou patrné i v roce 2025.

Obec s rozšířenou působností (tzv. "malý okres")

Titul "okresní město" ztratil svůj administrativní monopol. Byla vytvořena síť 205 obcí s rozšířenou působností (později 206, po vzniku ORP Kralovice).

Role ORP: Tato města vykonávají státní správu v přenesené působnosti nejen pro své obyvatele, ale i pro obyvatele okolních obcí ve svém správním obvodu.
Dopad na bývalá okresní města: Všechna bývalá okresní města se stala automaticky obcemi s rozšířenou působností (ORP).
Emancipace menších měst: Mnoho měst, která v roce 1960 ztratila status okresního města, se stalo ORP a získalo zpět část své prestiže a úřadů. Příkladem jsou Mariánské Lázně, Vrchlabí, Humpolec nebo Kyjov. Občan z Kyjova už nemusel pro pas do okresního Hodonína, ale vyřídil si jej doma.

Rozdíl mezi "okresem" a "správním obvodem ORP"

Zatímco okresů zůstalo 76, správních obvodů ORP vzniklo 205.

Územní okres: Zůstal zachován jako jednotka pro policii, soudy, archivy a statistiku.
Správní obvod: Stal se jednotkou pro běžné vyřizování úředních záležitostí.
Praktický důsledek: Jeden okres (např. Děčín) byl rozdělen na několik správních obvodů ORP (Děčín, Rumburk, Varnsdorf). Okresní město Děčín tak ztratilo administrativní moc nad Rumburkem, ačkoliv Rumburk stále územně patří do okresu Děčín.

🧩 Problém "skladebnosti" a náprava (2021)

V letech 2003 až 2020 existoval v Česku anomální stav, kdy hranice okresů a hranice správních obvodů ORP nebyly plně kompatibilní.

Územní chaos

Existovaly obce, které spadaly pod ORP v jednom okrese, ale územně patřily do jiného okresu.

Příklad: Obec patřila územně do okresu Nymburk, ale úřady (občanku, řidičák) si občané vyřizovali v ORP Český Brod, která leží v okrese Kolín.
Příklad Turnov: Specifický případ města Turnov, které plnilo roli ORP pro obce ze tří různých okresů (Semily, Jablonec nad Nisou, Liberec).

Zákon o územně správním členění (2021)

K zásadní nápravě došlo přijetím zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, který vstoupil v účinnost v roce 2021.

Princip skladebnosti: Zákon stanovil, že hranice správních obvodů (ORP) nesmí překračovat hranice okresů a hranice okresů nesmí překračovat hranice krajů.
Přesuny obcí: Aby bylo tomuto pravidlu vyhověno, došlo k přesunu několika obcí mezi okresy.
Legalizace okresů: Tento zákon po letech právního vakua nově definoval územní obvody okresů výčtem správních obvodů ORP. Tím se okresy staly skladebnou součástí systému, ačkoli stále nemají vlastní "okresní úřad".

🏛️ Institucionální role okresního města v roce 2025

I když v roce 2025 nemají okresní města vlastní samosprávný orgán (jako kraj) ani všeobecný úřad (jako ORP), jejich role je nezastupitelná díky existenci specializovaných státních orgánů, které jsou organizovány výhradně na okresním principu.

Status okresního města tak v roce 2025 zajišťuje přítomnost následujících klíčových institucí, které v "obyčejných" ORP zpravidla nenajdeme:

1. Okresní soudy a státní zastupitelství

Toto je nejvýraznější atribut okresního města. Soudní soustava nekopíruje síť 205 ORP, ale drží se sítě 76 okresů (plus obvodní soudy v Praze a Městský soud v Brně).

Výlučnost: Pokud spácháte trestný čin ve Varnsdorfu (ORP), soudit vás budou u Okresního soudu v Děčíně (okresní město).
Prestiž: Přítomnost soudu přitahuje do města právníky, notáře a exekutorské úřady, což posiluje ekonomiku služeb.

2. Policie ČR a HZS

Bezpečnostní složky drží strukturu Územních odborů, které kopírují okresy.

Okresní ředitelství: V okresním městě sídlí velení policie pro celý region, kriminální policie a vyšetřování.
Hasiči: Hasičský záchranný sbor (HZS) má v okresním městě centrální stanici a operační středisko pro dané území.

3. Správa sociálního zabezpečení (OSSZ)

Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) jsou jedny z mála úřadů, které si zachovaly název "okresní" i po roce 2003. Sídlí v okresních městech a spravují důchody a nemocenskou pro celý okres.

4. Státní pozemkový úřad a Katastr

Ačkoliv katastrální pracoviště jsou i v některých ORP, klíčová agenda pozemkových úprav je často centralizována do okresních měst.

5. Okresní archivy

Státní okresní archivy (SOkA) jsou paměťovými institucemi, které shromažďují dokumenty z celého území okresu. Sídlí téměř výhradně v okresních městech a jsou centrem regionálního historického bádání.

🧩 Specifika a anomálie v České republice

Ačkoliv je systém okresních měst v roce 2025 stabilizovaný, existuje řada historických a geografických anomálií, které narušují pravidlo "jeden okres = jedno hlavní město uvnitř okresu".

Okresy bez vlastního sídla ("Prstence")

Unikátním jevem jsou okresy, jejichž administrativní centra leží mimo jejich vlastní území. Jedná se o pozůstatek vazby venkova na velká metropolitní centra.

Okresy Praha-východ a Praha-západ: Tato dvě území obklopují hlavní město. Ačkoliv nesou název "okres", nemají žádné "okresní město" v pravém slova smyslu. Jejich instituce (soudy, policie, dříve i úřady) sídlí v Praze, která však není jejich součástí (je samostatným krajem).
- Zajímavost: Největšími městy v těchto okresech jsou Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Východ) a Hostivice či Roztoky (Západ), ale ani jedno neplní funkci okresního města.
Okres Brno-venkov: Podobná situace jako v Praze. Instituce pro tento okres sídlí v Brně (Okres Město), ačkoli samotný okres tvoří prstenec obcí okolo něj.
Okres Plzeň-sever a Plzeň-jih: I zde je centrem Plzeň (Okres Plzeň-město).

Velká města, která nejsou okresní ("Neokresní giganti")

Díky masivní industrializaci a urbanizaci ve 20. století vznikla města, která svou velikostí a významem převyšují mnohá okresní města, ale administrativní status nikdy nezískala (nebo o něj přišla).

Havířov (okres Karviná): Nejznámější případ. S počtem obyvatel přes 70 000 (údaj k r. 2025) je Havířov větší než většina okresních měst v ČR (např. než Opava, Jihlava či Kladno), přesto administrativně spadá pod okresní město Karviná. Je však statutárním městem a ORP.
Třinec (okres Frýdek-Místek): Významné průmyslové centrum, které je sídlem mnoha institucí, ale okresním městem zůstává Frýdek-Místek.
Další příklady: Litvínov (vs. Most), Otrokovice (vs. Zlín), Orlová (vs. Karviná).

Nejmenší okresní města

Na opačném pólu stojí města, která si status okresního města udržela spíše z historických důvodů, ačkoliv jsou populačně malá.

Domažlice nebo Prachatice patří k menším okresním sídlům (okolo 10–11 tisíc obyvatel), přesto si zachovávají plnou vybavenost okresními institucemi.
Jeseník: Nejmladší okresní město v ČR (okres vznikl až v roce 1996 vyčleněním ze Šumperka).

🇸🇰 Slovenský kontext (Okresné mestá v SR)

Zatímco v Česku byly okresní úřady v roce 2002 zrušeny, na Slovensku byl vývoj odlišný, což v roce 2025 vytváří zajímavý kontrast mezi oběma nástupnickými státy federace.

Mečiarova reforma (1996)

V roce 1996 provedla vláda Vladimíra Mečiara radikální reformu, která rozbila velké "socialistické" okresy (obdoba českého stavu z r. 1960).

Navýšení počtu: Počet okresů se zvýšil z 38 na 79.
Nová centra: Status okresního města získala i menší města jako Poltár, Medzilaborce, Sobrance nebo Turčianske Teplice. To vedlo k větší dostupnosti úřadů, ale také k obrovskému nárůstu byrokracie.

Reforma ESO a návrat Okresních úřadů (2013)

Na rozdíl od Česka, kde pojem "okresní úřad" zanikl, Slovensko tento institut v roce 2013 v rámci reformy ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená štátna správa) reaktivovalo.

Současný stav (2025): V každém ze 79 okresních měst na Slovensku sídlí Okresný úrad. Tento úřad integruje státní správu (odbor živnostenský, pozemkový, lesní, dopravy atd.) pod jednu střechu.
Klientská centra: Součástí okresních úřadů jsou moderní klientská centra, kde občan vyřídí většinu agendy na jednom místě.
Rozdíl oproti ČR: Slovenský "okres" je tedy stále živou administrativní jednotkou s vlastním úřadem, zatímco český "okres" je spíše územní jednotkou pro justici a policii.

🏥 Spádovost a infrastruktura

Být okresním městem znamená v roce 2025 více než jen mít na náměstí budovu soudu. Jedná se o přirozená centra občanské vybavenosti.

Zdravotnictví (Okresní nemocnice)

Termín "okresní nemocnice" se sice oficiálně vytrácí (mnoho nemocnic se sloučilo do krajských holdingů), ale fakticky síť páteřních nemocnic akutní péče kopíruje mapu okresních měst.

Dostupnost péče: Obyvatelé menších měst a vesnic automaticky dojíždějí za specializovanou péčí (chirurgie, porodnice) do okresního města. Ztráta nemocnice je pro okresní město často vnímána jako ztráta prestiže a vede k demografickému poklesu.

Dopravní uzly

Dopravní systémy krajů (např. PID ve Středočeském kraji nebo IDS JMK na jižní Moravě) jsou projektovány tak, že okresní města fungují jako huby (přestupní uzly).

Z vesnic svážejí autobusy lidi do okresního města.
Z okresního města vedou rychlé vlakové nebo autobusové spoje do krajského města (Praha, Brno, Ostrava).

⚽ Kulturní a sportovní fenomén

Pojem "okres" je hluboce zakořeněn v české kultuře a sportu.

"Okresní přebor"

Nejnižší plně organizovaná úroveň sportovních soutěží (fotbal, hokejbal) se odehrává na úrovni okresů.

Rivalita: Derby mezi vesnicemi v rámci okresu mají obrovský náboj.
Kultura: Populární seriál Okresní přebor (2010) zpopularizoval venkovský fotbal, ale zároveň ukázal sociální dynamiku, kde "okresní město" je tím místem, kde sídlí svaz a kde se "rozhoduje".

Identita obyvatel

I v roce 2025 lidé běžně používají fráze jako "jedu do okresu" (myšleno do okresního města na nákupy či úřady). Pro obyvatele menších obcí je okresní město prvním kontaktem s "velkým světem" – je zde kino, divadlo, obchodní centrum a střední školy.

🏙️ Urbanistický a architektonický otisk

Status okresního města se v průběhu desetiletí nesmazatelně propsal do fyzické podoby těchto sídel. Architektura a urbanismus okresních měst vykazují společné znaky, které je odlišují od běžných měst stejné velikosti.

Architektura moci (19. a 20. století)

Většina okresních měst se pyšní specifickými budovami, které měly reprezentovat státní moc.

Okresní soud a hejtmanství: Často dominantní historizující budovy z konce 19. století (novorenesance, secese), umístěné v blízkosti náměstí. Dodnes působí důstojně a často jsou památkově chráněné.
Funkcionalismus a socialismus: Ve 20. století, zejména po reformě 1960, vznikaly nové budovy Okresních národních výborů (ONV). Tyto stavby (často ve stylu brutalismu nebo normalizační architektury) byly umísťovány do center měst, někdy i za cenu demolic historické zástavby. Příkladem může být budova bývalého OkÚ v Příbrami nebo Blansku.

"Okresní standard" vybavenosti

Být okresním městem znamenalo nárok na určitý standard vybavenosti, který se stal normou:

Sídliště: Masivní výstavba panelových sídlišť v 70. a 80. letech byla primárně směřována do okresních měst, aby ubytovala pracovníky úřadů a průmyslu (např. Vsetín, Chomutov).
Kultura: Typická přítomnost "Okresního kulturního domu", "Okresní knihovny" či "Okresního muzea". Tyto instituce často přežily i po zrušení okresních úřadů, pouze změnily zřizovatele (přešly pod město nebo kraj).

🌍 Mezinárodní srovnání

Koncept okresního města není českým specifikem. Podobné modely fungují v mnoha zemích, zejména ve střední Evropě, kde je patrné dědictví rakouské administrativy.

Německo: Kreisstadt

V Německu je ekvivalentem českého okresu Landkreis (zemský okres).

Kreisstadt: Je sídlem správy okresu (Landratsamt).
Rozdíl: Na rozdíl od Česka má německý okresní úřad stále silné pravomoci (vlastní volený sněm – Kreistag, a voleného hejtmana – Landrat). Být v Německu Kreisstadt je tedy stále politicky velmi významné.
Kreisfreie Stadt: Velká města (obdoba našich statutárních měst), která "nejsou v okrese", ale sama jsou okresem.

Rakousko: Bezirkshauptstadt

Rakouský model je nejpodobnější tomu českému před rokem 2003.

Bezirk: Politický okres.
Bezirkshauptstadt: Sídlo okresního hejtmanství (Bezirkshauptmannschaft). Jde o orgán státní správy, nikoliv samosprávy, což přesně odpovídá historickému modelu v českých zemích.

Polsko: Miasto powiatowe

V Polsku existují powiaty (okresy).

Role: Okresní města (miasta powiatowe) jsou sídly okresní samosprávy (rada a starosta okresu). Polsko po roce 1999 obnovilo okresy jako silné samosprávné celky, což je opačný trend než v ČR.

USA: County Seat

V anglosaském světě, specificky v USA, je obdobou okresu County (hrabství).

County Seat: Sídlo hrabství. Typickým znakem je přítomnost budovy soudu (Courthouse) a úřadu šerifa na hlavním náměstí. Podobně jako v ČR, i v USA je "County Seat" často centrem justice pro danou oblast.

🧠 Sekce "Pro laiky"

Pochopení složitého statusu okresního města v současnosti.

Proč nemůžu najít "Okresní úřad"?

Představte si, že hledáte telefonní budku v roce 2025. Nenajdete ji, protože technologie se změnila a každý má mobil. Stejně tak Okresní úřady byly v roce 2002 "zrušeny" a jejich práce se rozdělila.

Místo jednoho velkého úřadu v okresním městě teď máte "menší úřad" (městský úřad obce s rozšířenou působností) blíže k domovu (např. v Lysé nad Labem, v Dobrušce).
Pozor: To ale neznamená, že okresní město ztratilo význam! Stále tam musíte jet, pokud vás předvolá soud nebo řešíte něco se sociálkou (důchod).

Analogie "Batoh a kufr"

Obec s rozšířenou působností (ORP): Je jako malý batoh. Vyřídíte tam běžné věci – občanku, řidičák, přepis auta. Je to lehké a rychlé.
Okresní město: Je jako velký cestovní kufr. Jsou tam "těžké" instituce – soud, kriminální policie, okresní archiv, centrála hasičů. Tyto instituce obsluhují mnohem větší území než jen okolí města.

Jak poznám okresní město na mapě?

V autoatlasech a na online mapách jsou názvy okresních měst často napsány větším písmem nebo podtrženě. I když už nejsou administrativním vládcem, kartografové respektují jejich význam jako přirozených center regionu.

Častý omyl

Lidé si často myslí, že krajské město (např. Pardubice) není okresním městem.

Pravda: Každé krajské město je ZÁROVEŇ i okresním městem pro svůj okres (okres Pardubice). Plní tedy dvojí roli. Jedinou výjimkou je Praha, která je krajem i obcí, ale okresní instituce (soudy) má rozděleny do obvodů (Praha 1–10).

🔮 Budoucnost okresních měst

V roce 2025 se vede debata o další digitalizaci státní správy.

Trend: S tím, jak se více agendy přesouvá na internet (Portál občana), klesá nutnost fyzické návštěvy úřadů.
Hrozba: Menší okresní města (např. Rokycany, Semily) se obávají, že pokud stát zruší kamenné pobočky soudů nebo úřadů práce, ztratí poslední zbytky své prestiže a stanou se "noclehárnami".
Výhoda: Naopak silná okresní města (Mladá Boleslav, Kolín) prosperují díky průmyslu a službám bez ohledu na úřady.

Zdroje